Skon liberální soudkyně Nejvyššího soudu Spojených států Ruth Bader Ginsburgové otevřel novou bitevní linii v souboji o Bílý dům. Prezident Donald Trump se s podporou republikánské většiny v Senátu amerického Kongresu rozhodl uvolněné místo obsadit ještě do voleb, které se konají 3. listopadu popřípadě do konce roku, kdy bude Senát ještě fungovat v současném složení.

Toto rozhodnutí dává americké konzervativní pravici šanci, aby v Ústavním soudu získala rozhodující většinu, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky. Nejvyšší soud má kupříkladu brzy rozhodnout o osudu zdravotnické reformy Barracka Obamy nebo o právu na potraty, které se zatím řídilo podle slavného případu Roe versus Wade roku 1973, který má Nejvyšší soud také znovu posoudit. A je možné, že se soudní cestou pokusí konzervativci zvrátit i další liberální reformy, jejichž byla Ginsburgová symbolem.

Trumpův spěch obsadit uvolněné místo je ale pro republikány riskantní politicky. Trump už oznámil, že nominuje ženu, což je chytrý tah. Bílý dům i republikánská většina v Senátu doufají, že nominace a příslib rychlého schválení konzervativní soudkyně Trumpovi, který zatím ztrácí ve průzkumech před prezidentskou volbou s demokratickým kandidátem Joe Bidenem, pomůže k tomu, aby ho znovu podpořili tradiční konzervativci v Republikánské straně, kteří se od něj začali odtahovat. A také ženy s předměstí velkých měst, jejichž hlasy mu v roce 2016 nejvíce pomohly ke zvolení, ale které podle průzkumů už Trumpa znovu volit nechtějí.

Republikáni ovšem v podobě této taktiky hodně riskují. Jen den po oznámení úmrtí Ginsburgové přibylo do pokladny Demokratické strany a Bidena 100 miliónů dolarů v příspěvcích od potenciálních voličů, což ukazuje na volební mobilizaci v demokratickém táboře. Pro Trumpa je přitom důležité, aby co nejvíce Bidenových voličů zůstalo doma.

Demokratická strana i Biden ovšem poukazují nejenom na možnost, že konzervativní většina v Nejvyšším soudu může zvrátit mnohé z reforem, které liberálnější část Ameriky vybojovala v desetiletí trvajícím politickém boji, ale také na porušené základních principů fair play. Bylo by pode nich správné počkat až na výsledek voleb, a nechat o tom, kdo zaplní místi po Ginsburgové rozhodnout nový Senát.

Když v roce 2016 zemřel před volbami konzervativní soudce Antonin Scallia, republikánský předseda Senátu Mitch McConnell odmítl hlasování o Obamově kandidátovi na uvolněné místo Merricku Garlandovi. Mezi jiným argumentoval tím, že o zaplnění volného místa by se mělo rozhodnout až po volbách. Obama přitom navrhl Garlanda už v únoru, tedy devět měsíců před volbami. Nyní McConnell argumentuje šest týdnů před volbami, že je situace jiná, protože republikáni mají jak většinu v Senátu tak prezidenta, což mohou považovat za pokrytectví i mnozí voliči.

Biden se zatím omezil na to, že republikánské senátory vyzval k dodržování pravidel fair play a respektu pro ducha ústavy, ale příliš neuspěl. Dokonce i republikánský senátor Mitt Romney, který hlasoval spolu s demokraty v řízení o impeachementu Trumpa, už oznámil, že podpoří rychlé schválení nové soudkyně.

Trump se chce rozhodnout do konce týdne. Oznámil, že má pět kandidátek, ale zdá se, že reálně uvažuje jen o dvou: konzervativní soudkyni odvolacího soudu z Chicaga Amy Coney Barrettové a soudkyni kubánského původu z odvolacího soudu v Atlantě, Barbaře Lagoaové, která vyrostla a působila na Floridě. I toto rozhodnutí bude pro Trumpa riskantní: je totiž zřejmé, že o Lagoavové uvažuje zejména kvůli tomu, že nutně potřebuje v prezidentské volbě získat Floridu. Tato taktická volba ovšem může popudit konzervativce, kteří preferují Barrettovou.

Demokraté nemají příliš mnoho zbraní, jak obsazení uvolněného místa v Nejvyšším soudu Trumpem a jeho spojenci zabránit. Objevily se tak už názory, že na to, co považují za zlovůli republikánů, zareagují po volbách, pokud získají Bílý dům i většinu v Senátu, rozšířením počtu míst v Nejvyšším soudu z devíti na jedenáct. V příštích měsících se tedy bude hrát v USA opravdu o hodně.

ČRo Plus, 24.9.2020