Babišova nevýhra v krajských volbách je začátek jeho pádu
Ačkoliv televizní moderátoři a mnozí experti komentující výsledky krajských voleb mluvili o vítězství hnutí ANO, ve skutečnosti je výsledek krajských voleb porážkou Andreje Babiše, která může ve spojení s prohlubující se ekonomickou krizí a nezvládnutou pandemií v příštích měsících předznamenat jeho postupný politický pád.
Důvodů, proč hnutí ANO, ač formálně zvítězilo v deseti krajích, ve skutečnosti nedopadlo vůbec dobře, je několik. Podívejme se na ně.
Tím prvním je sestupný trend. Když ANO zvítězilo v devíti krajích v roce 2016, a mělo o jedno procento horší výsledek než v letošních krajských volbách, bylo na vzestupu. Jeho celostátní výsledek v krajských volbách byl lepší než výsledek ve sněmovních volbách v roce 2013. Porazilo i nejsilnější vládní stranu a svého koaličního partnera, sociální demokracii.
V letošních krajských volbách sice, jak už bylo řečeno, vyhrálo v deseti krajích (získalo tedy o jeden kraj víc než v roce 2016) a získalo o procento více hlasů celostátně než v roce 2016, ale je to ve srovnání s třicetiprocentním ziskem v posledních sněmovních volbách i dlouhodobými průzkumy stranických preferencí z poslední doby pád o nějakých osm procent.
Druhým důvodem je, že ANO má po třech letech u vlády stejně nízký koaliční potenciál jako po sněmovních volbách, což se mu nyní vymstí. Ostatní strany a hnutí totiž ve většině krajů zformují koalice bez ANO, bez ohledu na to, zda v kraji vyhrálo nebo skončilo až druhé či třetí. To bude pro Babiše značný handicap během volební kampaně před sněmovními volbami. Opoziční Piráti přitom už vládnou v Praze.
Problém je o to větší, že přímo katastrofálně dopadly strany, o které se opírá Babišova vláda. Komunisté i sociální demokraté skončili pod pěti procenty a neobhájí ani jedno ze svých hejtmanských křesel. Ve většině krajů skončí mimo krajské vlády, budou jen slabou opozicí.
Je přitom jasné, že jednou z příčin úpadku obou levicových stran je jejich podpora pro Babiše. Budou tedy čelit těžkému dilematu: buď budou dál s Babišem spolupracovat a nejspíš skončí za rok, v příštích volbách do PS, mimo Sněmovnu (což znamená, že z viditelného spektra české politické scény nejspíš už natrvalo zmizí), anebo se odhodlají k radikálním gestům v podobě rozvázání spolupráce s Babišem.
Jiným slovy: zůstanou-li ČSSD a KSČM ve svazku s Babišem, skončí za rok nejspíš mimo Sněmovnu, a Babiš nebude mít s kým v případě vítězství utvořit koaliční vládu, pokud nezmění názor na bojkotování spolupráce s ním jedna nebo dvě ze současných opozičních stran. Jako koaliční partner by se samozřejmě rád nabídl Tomio Okamura s jeho SPD, jenže Babiš ví, že spoluprací s pravicovými extrémisty by si vážně ublížil na mezinárodním poli. Navíc při klesajících preferencích ANO mu ani koalice s SPD nemusí stačit, přičemž Trikolóra Václava Klause ml. nevypadá po krajských volbách jako strana která by měla udělat díru do světa.
Jisté je, že v obou levicových stranách vypukne po těchto volbách neklid. Komunisté mají sjezd v listopadu, a bylo by s podivem, kdyby Vojtěch Filip coby architekt spolupráce s Babišem, která se nyní jeví jako jízdenka do politického propadliště, uspěl v obhajobě svého předsednického postu. Dá se očekávat nástup radikálně levicového křídla, které sice stranu už jen těžko zachrání, ale každopádně má takříkajíc v popisu práce ukončit spolupráci s miliardářem, kterého by v minulosti považovali komunisté za třídního nepřítele.
Šéf ČSSD Jan Hamáček tvrdí, že výsledky není šokován, chce prý pokračovat v „nastoupeném kurzu“, jenže šokováni budou nepochybně všichni jeho spolustraníci, kteří se po příštích sněmovních volbách nehodlají odebrat do politického důchodu. ČSSD přitom utrpí drtivé ztráty i v senátních volbách.
Je tedy možné, že současná vládní koalice rozpadne ještě před volbami.
Dalším potenciálním hřebíčkem do rakve Babišova politického projektu je skutečnost, že si pravicová opozice ověřila, že se jí vyplatí volební spolupráce. Babiš zatím do značné míry uspěl, protože rozdrobená opozice mu nebyla protivníkem. To se teď může změnit nejen proto, že opoziční strany budou mít důvod vyjednávat o předvolebních koalicích, ale i proto že se spolu v krajských radách naučí spolupracovat, zatímco ANO bude ve většině z nich jen v opozici.
Výsledek krajských voleb je tedy začátkem vývoje, který je pro Babiše značně nepříznivý. Epidemie koronaviru, za kterou kvůli svému laxnímu až chaotickému přístupu v létě nese odpovědnost, se bude zhoršovat. Na konci října skončí též mnohé formy vládní podpory pro lidi a firmy postižené jarními vládními opatřeními a prst postižených bude mířit na vládu.
Z Evropské komise zní, že už jsou v podstatě skoro hotovy konečné verze auditů o Babišově střetu zájmů, na jejichž základě bude muset Česká republika nejspíš vracet stamilióny. Státní zástupci též slíbili do konce roku dokončit vyšetřování kauzy Čapí hnízdo.
Na Andreje Babiše prostě čekají těžké časy. Krajské volby, které se snažil v poněkud „nervním“ vystoupení během tiskové konference po skončení krajských voleb prodat jako „vítězství“, jsou jen jejich začátkem.
Důvodů, proč hnutí ANO, ač formálně zvítězilo v deseti krajích, ve skutečnosti nedopadlo vůbec dobře, je několik. Podívejme se na ně.
Tím prvním je sestupný trend. Když ANO zvítězilo v devíti krajích v roce 2016, a mělo o jedno procento horší výsledek než v letošních krajských volbách, bylo na vzestupu. Jeho celostátní výsledek v krajských volbách byl lepší než výsledek ve sněmovních volbách v roce 2013. Porazilo i nejsilnější vládní stranu a svého koaličního partnera, sociální demokracii.
V letošních krajských volbách sice, jak už bylo řečeno, vyhrálo v deseti krajích (získalo tedy o jeden kraj víc než v roce 2016) a získalo o procento více hlasů celostátně než v roce 2016, ale je to ve srovnání s třicetiprocentním ziskem v posledních sněmovních volbách i dlouhodobými průzkumy stranických preferencí z poslední doby pád o nějakých osm procent.
Druhým důvodem je, že ANO má po třech letech u vlády stejně nízký koaliční potenciál jako po sněmovních volbách, což se mu nyní vymstí. Ostatní strany a hnutí totiž ve většině krajů zformují koalice bez ANO, bez ohledu na to, zda v kraji vyhrálo nebo skončilo až druhé či třetí. To bude pro Babiše značný handicap během volební kampaně před sněmovními volbami. Opoziční Piráti přitom už vládnou v Praze.
Problém je o to větší, že přímo katastrofálně dopadly strany, o které se opírá Babišova vláda. Komunisté i sociální demokraté skončili pod pěti procenty a neobhájí ani jedno ze svých hejtmanských křesel. Ve většině krajů skončí mimo krajské vlády, budou jen slabou opozicí.
Je přitom jasné, že jednou z příčin úpadku obou levicových stran je jejich podpora pro Babiše. Budou tedy čelit těžkému dilematu: buď budou dál s Babišem spolupracovat a nejspíš skončí za rok, v příštích volbách do PS, mimo Sněmovnu (což znamená, že z viditelného spektra české politické scény nejspíš už natrvalo zmizí), anebo se odhodlají k radikálním gestům v podobě rozvázání spolupráce s Babišem.
Jiným slovy: zůstanou-li ČSSD a KSČM ve svazku s Babišem, skončí za rok nejspíš mimo Sněmovnu, a Babiš nebude mít s kým v případě vítězství utvořit koaliční vládu, pokud nezmění názor na bojkotování spolupráce s ním jedna nebo dvě ze současných opozičních stran. Jako koaliční partner by se samozřejmě rád nabídl Tomio Okamura s jeho SPD, jenže Babiš ví, že spoluprací s pravicovými extrémisty by si vážně ublížil na mezinárodním poli. Navíc při klesajících preferencích ANO mu ani koalice s SPD nemusí stačit, přičemž Trikolóra Václava Klause ml. nevypadá po krajských volbách jako strana která by měla udělat díru do světa.
Jisté je, že v obou levicových stranách vypukne po těchto volbách neklid. Komunisté mají sjezd v listopadu, a bylo by s podivem, kdyby Vojtěch Filip coby architekt spolupráce s Babišem, která se nyní jeví jako jízdenka do politického propadliště, uspěl v obhajobě svého předsednického postu. Dá se očekávat nástup radikálně levicového křídla, které sice stranu už jen těžko zachrání, ale každopádně má takříkajíc v popisu práce ukončit spolupráci s miliardářem, kterého by v minulosti považovali komunisté za třídního nepřítele.
Šéf ČSSD Jan Hamáček tvrdí, že výsledky není šokován, chce prý pokračovat v „nastoupeném kurzu“, jenže šokováni budou nepochybně všichni jeho spolustraníci, kteří se po příštích sněmovních volbách nehodlají odebrat do politického důchodu. ČSSD přitom utrpí drtivé ztráty i v senátních volbách.
Je tedy možné, že současná vládní koalice rozpadne ještě před volbami.
Dalším potenciálním hřebíčkem do rakve Babišova politického projektu je skutečnost, že si pravicová opozice ověřila, že se jí vyplatí volební spolupráce. Babiš zatím do značné míry uspěl, protože rozdrobená opozice mu nebyla protivníkem. To se teď může změnit nejen proto, že opoziční strany budou mít důvod vyjednávat o předvolebních koalicích, ale i proto že se spolu v krajských radách naučí spolupracovat, zatímco ANO bude ve většině z nich jen v opozici.
Výsledek krajských voleb je tedy začátkem vývoje, který je pro Babiše značně nepříznivý. Epidemie koronaviru, za kterou kvůli svému laxnímu až chaotickému přístupu v létě nese odpovědnost, se bude zhoršovat. Na konci října skončí též mnohé formy vládní podpory pro lidi a firmy postižené jarními vládními opatřeními a prst postižených bude mířit na vládu.
Z Evropské komise zní, že už jsou v podstatě skoro hotovy konečné verze auditů o Babišově střetu zájmů, na jejichž základě bude muset Česká republika nejspíš vracet stamilióny. Státní zástupci též slíbili do konce roku dokončit vyšetřování kauzy Čapí hnízdo.
Na Andreje Babiše prostě čekají těžké časy. Krajské volby, které se snažil v poněkud „nervním“ vystoupení během tiskové konference po skončení krajských voleb prodat jako „vítězství“, jsou jen jejich začátkem.