Dlouho očekávaná debata prezidentských kandidátů ve Spojených státech nepřinesla téměř nic nového. Jak republikánský kandidát, stávající prezident Donald Trump, tak kandidát demokratů, bývalý viceprezident Joe Biden, neřekli nic, co by americká či světová veřejnost od nich už neslyšela. Obsahově tedy debata zůstala jen u pokusů formulovat před televizním publikem již známá stanoviska obou kandidátů.

Mluvíme-li o pouhých pokusech zformulovat stanoviska, je tomu tak proto, že způsob, jakým byla debata vedena, v podstatě neumožnil delší, koherentní prezentaci. Trump vsadil na přerušování svého oponenta, skákání do řeči, a když už ho nechal mluvit, mohli jsme sledovat jeho nejrůznější výsměšné grimasy. Biden se snažil, tak jak byl zřejmě instruován svým poradním týmem, nenechat se vyprovokovat.

Těžiště debaty tedy nespočívalo tolik v obsahu jako spíše ve formě. V té byl Biden se svým projevem mnohem více prezidentský než debatní pravidla porušující Trump. Otázkou ovšem je, do jaké míry může relativně klidné vystupování, doprovozené občasnou ironickou poznámkou na adresu Trumpa, Bidenovi pomoci u voličů. Skalní voliči Trumpa jistě svůj názor nezmění. V roce 2016 ho koneckonců volili nejen kvůli jeho názorům, ale i neochotě respektovat v debatách se soupeři základní pravidla slušnosti.

Důležitější bude, jak Trumpovo vystupování zapůsobilo na nerozhodnuté voliče. Ti ovšem budou na druhou misku vah nejspíš klást i občasné Bidenovovo přeříkávání a menší množství energie, než s jakou se prezentoval v debatě Trump.

Pokud jde o obsah debaty, americká média i Trumpovi oponenti začali hned po skončení debaty upozorňovat, že Trump se tváří v tvář přímé otázce moderátora odmítl distancovat od ozbrojených milic a zastánců nadvlády bílých. Snažil se jasnu odpověď zamlžit tvrzením, že hlavním nebezpečím v USA je radikální levice. Jeho neochota jasně odsoudit rasisticky laděné radikály může ještě více mobilizovat voliče z řad menšin, zejména afroamerické komunity.

Možná nejdůležitějším poselstvím debaty byla skutečnost, že Trump na jejím konci znovu mluvil o údajně obrovském falšování korespondenčních hlasů, které dle něj už začalo, a tvrdil, že výsledek voleb tak nemusí být jasný. Ignoroval poznámky Bidena i moderátora, že i jím jmenovaný ředitel FBI a někteří další vysocí představitelé jeho administrativy opakují, že v minulosti se nepodařilo prokázat, že korespondenční hlasování by bylo spojeno s podvody.

I po první debatě tak visí ve vzduchu možnost, na kterou upozorňují jak demokraté, tak někteří bývalí Trumpovi spolupracovníci, že si připravuje půdu pro to, aby výsledky voleb neuznal a USA uvrhl do povolební nejistoty, kterou nejen budou možná muset řešit soudy, ale která může též vyvolat vlnu násilí.

Debata se vyznačovala i několika nevyužitými možnostmi dostat protivníka do úzkých. Zatímco Trump opakovaně útočil na Bidenova syna Huntera s tím, že údajně vydělal peníze v Moskvě, Biden překvapivě nezvedl téma, které hýbe americkými médii i bezpečnostními složkami od doby, kdy před několika dny The New York Times zveřejnil informace, že Trump dluží více než 400 miliónů dolarů neznámým věřitelům. Oba kandidáti mají debatovat celkem třikrát, takže je možné, že si Biden toto výbušné téma nechává až debaty, které se budou konat blíže dni voleb.

Jisté je, že pokud se režisérům příští debaty nepodaří donutit s pomocí pevně stanovených pravidel Trumpa k tomu, aby dodržoval alespoň elementární pravidla slušné diskuze, veřejnost se téměř nic nového znovu nedozví. Trumpovou taktikou bylo debatu rozbít, a vyhnout se tak souvislým prezentacím, v nichž by oba kandidáti mohli prezentovat svoje vize. To se mu bohužel podařilo.

ČRo Plus, 30.9.2020