Leckoho jistě už napadlo, proč se první místopředseda Občanské demokratické strany a primátor Prahy Pavel Bém odmítá utkat se současným předsedou strany a premiérem Mirkem Topolánkem o post předsedy ODS na prosincovém sjezdu strany. Vždyť Topolánkova situace není nijak růžová. Jím vedená vláda se zdá být den ode dne méně stabilní, a v ODS mu vyrostla vnitřní opozice. Navíc ODS hrozí porážka v krajských volbách.

Kdyby tedy Bém Topolánka na sjezdu vyzval k souboji o předsednictví strany, mohl by mít zdánlivě slušné šance uspět. Problém s touto úvahou spočívá v tom, že i kdyby byl Topolánek v prosinci skutečně „na odstřel“, Bémovy šance získat post předsedy strany jsou malé.

Pražská organizace ODS, ač nejúspěšnější ze všech krajských organizací strany, je totiž poměrně izolovaná. Ostatní kraje jí nemají v oblibě nejen proto, že v oblibě prostě není Praha, ale i proto, že pražská ODS příliš vyčnívá. A to zejména svým vlivem na celostátní politiku i svými vazbami na Hrad.

Je tedy dosti pravděpodobné, že kdyby Bém v prosinci kandidoval, spojí se ostatní krajské organizace proti němu. Dokonce i kdyby Topolánek například odstoupil kvůli výsledkům krajských voleb, hrozilo by současnému prvnímu místopředsedovi, že kongres ODS najde na uvolněné místo předsedy někoho jiného než jeho.

I proto je pro Béma mnohem lepší taktikou nechat oslabeného Topolánka ve funkci předsedy a počkat si na pád Topolánkovy vlády. Sám Bém nedávno vyjmenoval hned několik úskalí, které na vládu v příštích měsících čekají. Je jasné, že pokud jde o budoucnost vlády, není příliš optimistický. Ostatně po právu.

Kdyby vláda padla, začne karty míchat prezident Václav Klaus. A to nejen karty vládní ale i stranické. Záleží totiž jen a jen na něm, koho jmenuje do čela příští vlády. A zatím se nezdá, že by Klaus měl pro takový případ na mysli někoho jiného, než právě Béma.

Kdyby Bém stanul v čele vlády, třeba i jen dočasné, je téměř jisté, že by eventuálně stanul i v čele ODS. Pro stranu by totiž bylo sebevražedné mít v čele vlády a strany dvě různé osoby. Jeho cesta do čela strany by se za takových okolností stala mnohem méně zpochybnitelnou. Ostatní kraje by musely svojí averzi vůči Praze na čas potlačit.

Ačkoliv tedy Bém opakovaně vysílá signály, že nechce bojovat o předsednický post v ODS a Topolánka formálně podporuje, ví, že si může počkat. Bude totiž v mnohem lepší pozici, když nebude muset bojovat sám za sebe, ale jednoduše nechá bitvu o budoucí tvář ODS vybojovat Václava Klause.

Vyšlo v MF Plus, 10.10.2008