Předseda ČSSD Jiří Paroubek vede podivnou předvolební kampaň. Otlouká ostatním stranám o hlavu jejich dřívější přístup k Lisabonské smlouvě, ačkoliv se teď země řítí do naprosté izolace především zásluhou postojů prezidenta Václava Klause. Paroubek ve svém blogu emotivně píše o katastrofální politice ODS ve věci LS, na stránkách Práva se pro změnu obul do předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga.

Ze srovnání Schwarzenberga a Klause mu přitom vychází lépe Klaus, neboť Schwarzenberg je prý benevolentní k sudetským Němcům, zatímco Klausovu „starost“ o možné majetkové nároky nemůže prý Paroubek „lidsky i politicky odmítnout“. Co na tom, že Klaus sudetoněmeckou kartu používá jen k cynickému vydírání.

Ano, ODS pod vedením Mirka Topolánka napáchala svým schizofrenním přístupem k LS velké škody, a Schwarzenberg i zelení jí asistovali. Paroubkovým oponentem ve věci LS teď ovšem nejsou ani Topolánek, ani Schwarzenberg, ani předseda SZ Ondřej Liška, nýbrž právě Klaus, podporovaný částí senátorského klubu ODS.

Jenže podle Paroubka jsou prý návrhy na odvolání prezidenta nereálné a lidé, kteří o tom mluví, by si měli přečíst českou ústavu. Ústavní expert ČSSD Zdeněk Jičínský ovšem nedávno napsal, že prezident jedná protiústavně. Člověk nedotčený Paroubkovým „realismem“ by si mohl naivně myslet, že takové jednání by mělo vést k ústavní žalobě na prezidenta téměř automaticky.

Předseda ČSSD zároveň tvrdí, že podmínka, kterou si Klaus dal pro podpis Lisabonu, musí být poslední. Teď by nám měl ještě vysvětlit, jak k tomu chce Klause donutit. Ten to totiž odmítá slíbit. Navíc prezidentův tajemník dopředu naznačuje, že případně vyjednané záruky, aby se kvůli možným nárokům sudetských Němců na Česko nevztahovala Evropská listina základních práv, asi nebudou pro Klause dost „tvrdé“.

Paroubek i Topolánek, ač předsedové dvou největších stran u nás, se momentálně jeví jako leštidlo na Klausovy lakýrky. Místo toho, aby tito naši dva nejmocnější politikové jasně řekli, že prezidenta nenechají zesměšňovat schválení LS ústavními většinami v obou komorách parlamentu, tváří se, jako by na prezidenta neměli žádné páky. Přitom není třeba mluvit hned o odvolání. Existují i jiné možnosti, které například v Právu opakovaně nastínil Petr Uhl.

Pokud Paroubek a Topolánek s prezidentem prohrají, budou mít na jaře příštího roku oba velké problémy s proevpropskými voliči. Ti by nepochybně preferovali, aby se teď partajní lídři rychle dohodli, jakým způsobem budou Klausovy obstrukce řešit a nenechávat vše na úřednické vládě.

Jestliže Klaus Lisabon „zazdí“, bude mít Paroubek, naneštěstí pro něj i pro většinu občanů, dost možností si otestovat svoji mylnou premisu, že Klaus je lepší než Schwarzenberg. Bude tady sice možná v rámci jakéhosi polo-prezidentského systému s Klausem spoluvládnout, ale bude vládnout v rozvrácené zemi, kterou nebude brát v Evropě nikdo vážně, i kdyby ČSSD vydávala denně prohlášení o tom, jak je proevpropská.

Vyšlo v Právu, 15.10.2009