V reakci na můj text Co je (Klausova) velezrada jsem obdržel několik významných připomínek-podnětů, z nichž jako nejdůležitější, a zasluhující si zveřejnění, se mi jeví dopis ústavního experta z PF UK Jana Kudrny. Ten zveřejnil v MF Dnes už 15.10.2009 zásadní text k (ne)ratifikaci Lisabonské smlouvy prezidentem.


JUDr. Jan Kudrna, Ph.D mimo jiné píše:

K tématu Vašeho blogu bych dodal ještě jednu možnost, a sice čl. 66 Ústavy. Do jisté míry může jít o proceduru schůdnější a k úřadu prezidenta i šetrnější. A pokud opravdu chceme LS ratifikovat, tak i pro ni by to bylo lepší.

Řízení o velezradě totiž potřebuje svůj čas v Senátu, svou většinu a svůj čas před Ústavním soudem. A je a priori vnímáno jako něco neuctivého už z názvu.

Čl. 66 není o moc uctivější k funkci prezidenta, zvláště pro lidi vidícího v něm jakéhosi patriarchu a otce národa. Má ale své výhody.

Potřebujete sice souhlas obou komor, ale stačí nadpoloviční většina přítomných. Může stačit už projednávání v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu, aby se věci začaly hýbat.

Nikde jsem nenašel žádný požadavek na to, kdo může návrh podat, z čehož mi vyplývá, že i jen jeden poslanec nebo senátor. Potom jde jen o zařazení na program schůze, což v konečném důsledku může být těžko odmítnuto. A tím by začala celá procedura. Je tedy závislá na jednom poslanci či senátorovi.

Výhodná je i v tom, že prezident se nezbavuje úřadu. Pouze je prohlášen za neschopného výkonu funkce, a jeho pravomoci (vybrané) jsou vykonávané jinými činiteli (premiérem a předsedou Sněmovny).

Prezident se může obrátit na ÚS se žádostí o zrušení usenesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle článku 66 Ústavy kdykoliv od usnesení až do 10. dne od případného odvolání onoho usnesení, kterého ho odstavilo stranou.Takže po celou dobu suspendování jeho funkce až do 10 dnů od obnovení funkce.

Po celou dobu ale je možné jeho pravomoci v zastoupení vykonávat. I kdyby Ústavní soud konstatoval, že procedura dle čl. 66 nebyla použita důvodně, úkony učiněné po dobu zástupu zůstávají v platnosti (§ 116 zákona o Ústavním soudu).

(Poznámka J.P.: Prezidentovo právo ratifikovat mezinárodní smlouvy, definované v čl. 63, odst.1, písm. b, přechází v případě suspendování prezidenta na premiéra.)

Odůvodnění pro nasazení této páky může být lapidární - jestliže se prezident nebyl schopen seznámit se svými ústavními povinnostmi, znamená to jednoduše, že je není schopen vykonávat.

Toto vše má své místo teprve poté, co Ústavní soud konstatuje, že LS je v souladu s ústavním pořádkem. Po dobu řízení Ústava i zákon o ÚS prezidentovi zakazují ratifikaci provést, proto je prezident teď vlastně chráněný.

PŘÍLOHY


Článek 66 Ústavy stanoví:

Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), h), i) j), čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a), b), c), d), e), k), l); uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu.

Čl. 87, odst. 1, písm. h) Ústavy pak stanoví:
1. Ústavní soud rozhoduje¨

Písm. h)

O návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66.



Zákon 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, popisuje, jak probíhá před Ústavním soudem řízení, pokud se prezident na Ústavní soud obrátí v souladu s čl. 87, odst.1, písm. h Ústavy.

Oddíl sedmý

Řízení o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy

§ 109

Podání návrhu

(1) Usnesou-li se Poslanecká sněmovna a Senát podle čl. 66 Ústavy, že prezident republiky nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad, je prezident republiky oprávněn navrhnout Ústavnímu soudu, aby toto usnesení zrušil.

(2) Návrh podle odstavce 1 je prezident republiky oprávněn podat ode dne přijetí usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy do deseti dnů poté, co podle usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu již může svůj úřad vykonávat.

§ 110

Zastavení řízení

Prezident republiky může do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě, vzít návrh podle § 109 zpět. V takovém případě Ústavní soud řízení zastaví. Ústavní soud řízení též zastaví, jestliže prezident republiky zemřel.

§ 111

Účastníci řízení

Účastníky řízení jsou též Poslanecká sněmovna a Senát.

§ 112

Vyžádání dokladů

Poslanecká sněmovna a Senát předloží Ústavnímu soudu neprodleně na jeho výzvu doklady, z nichž jejich usnesení vychází, a navrhnou případně další důkazy o tom, že prezident republiky v době přijetí usnesení a jeho trvání nemohl, popřípadě nemůže ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat.

§ 113

Ústní jednání

Ústní jednání o návrhu prezidenta republiky podle § 109 zahájí Ústavní soud nejpozději do pěti dnů ode dne, kdy mu byl doručen.

§ 114

Předběžné opatření

Ústavní soud může na návrh prezidenta republiky jako předběžné opatření pozastavit výkon pravomocí podle čl. 66 Ústavy a pozastavit vyhlášení podle čl. 52 Ústavy dosud nevyhlášených zákonů, ke kterým prezident republiky nemohl užít své právo podle čl. 50 odst. 1 Ústavy.

Nález a jeho právní následky

§ 115

(1) Ústavní soud rozhodne o návrhu podle § 109 do 15 dnů od jeho doručení.

(2) Ústavní soud rozhodne, zda v době přijetí usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl.66 Ústavy prezident republiky nemohl svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat, popřípadě do kdy taková překážka výkonu úřadu trvala.

(3) Rozhodne-li Ústavní soud, že v době přijetí usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy nebyly závažné důvody, pro které by prezident republiky nemohl vykonávat svůj úřad, nebo že v době trvání takového usnesení pominuly, zruší svým nálezem takové usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu zcela nebo pro odpovídající dobu.

(4) Rozhodne-li Ústavní soud, že v době přijetí usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu byly závažné důvody, pro které prezident republiky nemohl vykonávat svůj úřad, a že do dne přijetí nálezu Ústavního soudu nepominuly, návrh prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu zamítne.