Snůška polopravd. Porušování všech známých etických kodexů, platných pro novináře. Kupa nenávisti, nehodná člověka, který se považuje za úspěšného ředitele komerční televize Barrandov

Vskutku jen zřídka se vyjadřuji k médiím. Držím se staré zásady, že nic není starší, než včerejší noviny. K pořadu KAUZY, která se týkala České televize, se ale vyjádřit považuji za svou povinnost. Ředitel TV Barrandov ve své one man show (pravidla objektivity a zásada budiž slyšena i druhá strana jsou zřejmě panu Soukupovi cizí) lil déle než hodinu kbelíky špíny na Českou televizi. I ČT si jistě za některé pořady kritiku zaslouží, jak je na tom TV Barrandov nechávám na úsudku diváka. Pan Soukup se rád poslouchá a rád rozhazuje rukama - ne náhodou páteř jeho programového schématu tvoří Soukup jeden pořad každý den.

Jedním z kroků k demokracii a otevřené společnosti po listopadu 1989 bylo uzákonění duálního systému vysílání, kde vedle sebe působí televize a rozhlas veřejnoprávní a komerční. Což ve svém pořadu pravil i pan ředitel TV Barrandov.

Každý z těchto segmentů vysílání má specifické poslání a úkoly – v případě veřejnoprávní televize dané zákonem. A Etickým kodexem, který je schválen Sněmovnou Parlamentu ČT. To už ale pan Soukup nepovažoval za důležité. Nepokusil se ani srovnat, zda zásady objektivity a povinnosti dát slovo i druhé straně považuje za hloupý přežitek, který novinář a navíc ředitel televize nemusí respektovat.

To je ovšem na posouzení k tomu určenému orgánu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Ale to všechno pan Soukup samozřejmě ví. Zná jistě etický kodex Syndikátu novinářů, jehož soustavné porušování svědčí jen o pokleslém vkusu a pokleslém přístupu ke slušnosti.

Soukromé televize samozřejmě musí shánět prostředky pomocí reklam na různé zboží, které pak doporučují ke koupi divákovi. Takový je princip soukromého vysílání. Ten ovšem často motivuje vysílatele k uvádění bulvárních pořadů, které jsou i pro středoškoláky jen těžko stravitelné.

Ale pan Soukup dobře ví, že nejde o pořad informační, nýbrž o propagandu nejhrubšího zrna ať už na objednávku kohokoli. Že používá ve hře s čísly neobhajitelné polopravdy, občas úplné nepravdy.

Ve svém pořadu stále znovu zmiňoval rezervu, vytvořenou v ČT předchůdcem ředitele Dvořáka, ředitelem Janečkem. Pomíjím skutečnost, že ČT není banka, která by ze zákona místo tvorby programů strkala peníze do sejfu. Musím však zdůraznit, že poplatky za veřejnoprávní vysílání ČT nestouply od roku 2008, tedy 9 let. Je-li snad pan Soukup schopen alespoň trochu ekonomického myšlení, musí mu být jasné, že díky inflaci poplatky z roku 2008 nemají stejnou hodnotu a o inflaci tedy poklesly.

Pan Soukup v té souvislosti ovšem v rámci svých polopravd zatajil, že ČT za ředitelování pana Janečka vysílala pouze na dvou kanálech, nikoli na dnešních pěti. Měl by se tedy spíše zeptat pana ředitele Janečka, jak je možné, že neuspořil několikanásobek.
Kdyby byl pan Soukup alespoň v míře slušnosti korektní, dal by si tu práci a zjistil by, kolik programů se natáčelo v posledním období ředitelování pana Janečka a kolik se jich vytváří dnes. Pokud by si jeho analytici (pokud by neměli jednostranné zadání) dali trochu práce a zhodnotili, jak drahé kupř. hrané pořady se v přepočtu na aktuální hodnotu peněz točily tehdy a dnes, podobných manipulací nehodných majitele televize by se jistě nedopouštěl.

To, že se za méně peněz než v roce 2008 točí více programů, včetně programů realizačně a finančně náročných a nepochybně veřejnoprávních (A. Dvořák, Osmy, Cirkus Bukovský, Případy I. oddělení) podle mne svědčí spíše o úspěšnosti Petra Dvořáka, který dokázal na úkor režijních nákladů posílit tvorbu a to realizačně i ekonomicky náročných programů.

Na některé polopravdy si však pan Soukup sám nabíhá na vidle. Ty pořady skutečně odlišné jsou. Stačí si z archívu TV Barrandov vybrat seriál „Sousedé“ a srovnat ho třeba se seriálem ČT „Vyprávěj“ nebo zmíněný „Cirkus Bukovský“ Nepředpokládám, že by pan Soukup byl do té míry bez elementárního vkusu, že by nerozeznal, že jeho televize odvysílala (nemohu říct umělecký) odpad, zatímco zmíněné pořady ČT mají mimořádný úspěch u nás i v zahraničí.

Mohl by pan Soukup v příštích Kauzách sdělit, jakou sledovanost měl seriál „Sousedé“, který vyráběla TV Barrandov a jakou sledovanost Česká televize? A jakou měly oba seriály reprezentativnost v zahraničí?


V druhém případě ty vidle, na které si naběhl, se zabodly hodně hluboko, když pravil, že chodník je přece jako chodník a podle této míry lze nákladovost seriálů srovnávat. Koprodukční série o Marii Terezii, na jejíž tvorbě se podílelo několik západních televizí, si pravděpodobně vyžádá přece jen trochu jiné náklady, než „Doktorka Kelerová“ s několika mizernými kulisami.

V příštím pořadu o ČT bude pan Soukup jistě tak korektní, že vypočítá, na kolika významných zahraničních festivalech ČT za své programy získala exkluzivní ocenění, což je, jak snad i pan Soukup uzná vývoz, který šíří českou kulturu a povědomí o ČR v celém světě. Seznam oceněných pořadů rád dodám.

S tím seznamem pan Soukup jistě srovná zahraniční úspěšnost vlastní televize.

Pořad mi nestál za to, abych si čárkoval, kolikrát vyslovil pan Soukup slovo Dvořák a kolikrát sedm miliard. Tím opakováním ale shazoval jednak sám sebe, jednat dělal z diváků hlupáky, kteří si dvě věci (podle pana Soukupa) nezapamatují ani na potřetí během pěti minut, jednak dával až příliš najevo patologickou nenávist k Petru Dvořákovi. Pozadí samozřejmě neznám, nenávist z jeho pořadu stékala v hustých proudech.

A konečně je diskvalifikující pro člověka s vysokoškolským diplomem, aby do pořadu o hospodaření zaplétal, kdo hraje na kytaru a kdo měl kolik žen. Doufám, že se v příštím pořadu pan Soukup za tyto úlety, které patří do hospody III. kategorie omluví.

Prof. Jiří Svoboda