Antiamerikanismus, Evropská unie a svět podle Alexandra Mitrofanova

26. 04. 2008 | 19:40
Přečteno 25171 krát
Vím, že u některých příliš překotně nadšených Evropanů slova euro-atlantická, či euro-americká civilizace vyvolávají husí kůži. Jen bychom přitom neměli zapomínat, jak by bez toho druhé článku ona pyšná EURO-civilizace po století extrémů asi vypadala. A tak ještě pro ty, kteří mou minulu úvahu nečetli, opakuji: Kdyby bylo nějaké referendum, tlačil bych se u urny s lístkem „Americkému radaru ANO“. Evropané nám navíc z Bukurešti už vzkázali, že je jim to v podstatě na té jejich židli jedno.


Přiznám se, že mne docela překvapila rozměrnost odezvy na mou úvahu o prospěšnosti americké vojenské přítomnosti v naší zemi v podobě radarové součásti protiraketové obrany. Jde zřejmě o velmi živé téma a názorová šíře a potřeba vyjádřit se k tomuto tématu svědčí o tom, že veřejnost není zdaleka tak apatická, jak někteří pesimističtí politologové předpokládají.

Za méně pozitivní považuji emoční zablokování, neochotu k racionální argumentaci a racionálnímu diskurzu. Jako bychom ztráceli schopnost zvažovat názory, které jsou v rozporu s naším apriorním (povýtce ideologickým) obrazem světa.

Když mi bylo 18 let, byl jsem za projev sympatií vůči americké svobodomyslnosti a americké kultuře vyloučen ze studia na všech vysokých školách v tehdejším Československu. A ještě mám schované zdeúřední rozhodnutí OO-VB, že ze stejného důvodu není v zájmu mé socialistické vlasti, abych na 14 dní vycestoval do tehdejší NDR za kamarádem, s nímž jsem si dopisoval.

Když jsem o 28 let později měl tu čest doprovázet tajemníka velvyslanectví USA jako předseda KSČM po severomoravském kraji a o půlnoci spolu s ním v Karviné dekorovat pod československou a americkou vlajkou na jevišti královnu krásy „třešničkového bálu“, docela jsem věřil, že čas fatálních černo-bílých zjednodušení alespoň na čas skončil. Že jsme si začali všichni, či alespoň většinově, uvědomovat výjimečnou historickou šanci a dokážeme uchopit příležitost k novému zakotvení své nezávislosti.

Částečně se to v dalších létech stalo. Ukončený však ten proces dodnes není. Především v našich myslích.

Nepovažoval bych tento stesk za potřebný formulovat, nebýt článku seriozního komentátora Práva, Alexandra Mitrofanova, "ODS chce sedět na dvou židlích", zveřejněného dnes 26.4.2008, kde mne kvůli úvaze, vyvěšené na tomto blogu již tři týdny, hned v prvním odstavci jmenuje „brilantním mluvčím ODS (…v této věci…)“.

Co asi tímto obratem pan Mitrofanov míní? Nade vší pochybu přece ví, že mluvčím ODS nejsem. V této, ani v jiných věcech.

Myslím si, že je rozhněván. Ne snad na mne osobně. To hněv vůči myšlence je důvodem, proč se snaží diskvalifikovat můj názor krkolomným spojením KSČM a ODS do jedné věty. Sympatie ke spojenectví s USA a vědomí geopolitické prospěšnosti tohoto spojenectví a existenci KSČM považuje pan Mitrofanov zřejmě v duchu ideologických stereotypů za stejně neslučitelné jako nebe a peklo (proč by jinak zdůrazňoval u mého jména funkci, kterou 15 let nevykonávám, aniž jsem 15 let členem jakékoli politické strany). Ale o odporu k byzantskému obrazoborectví jsem mluvil často i ve svých politických projevech před tehdy spolustraníky.

Hned v dalším odstavci dává pan Mitrofanov čtenáři k posouzení mou větu, že naše integrace do EU svírá občana, který nebyl v minulém režimu disidentem, daleko tužší obručí, než jakou byl svírán za režimu předlistopadového. A aby čtenář náhodou nebyl na pochybách, jak to má chápat, rovnou kvalifikuje mou myšlenku jako svědectví „silných negativních emocí vůči EU“.

Negativní emoce mám vůči rajské polévce nebo bolesti zubů. EU je abstrakce daleko za horizontem čehokoli, co by mne emočně mohlo vzrušovat.

To ne já, ale pan Mitrofanov je rozhněván. A jistě ne na mne. Možná na ODS, která je ovšem také jen abstrakcí. Možná na současnou geopolitickou unipolaritu v očekávání, že se to už brzy změní a světový řád bude určovat akceschopná OSN.

Každopádně však v zajetí svého hněvu vůči souhlasu s umístěním amerického radaru na našem území se pan Mitrofanov tváří, že mi nerozumí a přehlíží stohy směrnic, které chrlí bruselská byrokracie, aby zregulovala povolené množství vinic, povinné pákové baterie v hospodách, cukerné kvóty, elektroinstalaci, svíčkovou v mrazáku… atd. v rozsahu, o jakém si předlistopadová Státní plánovací komise mohla nechat jen zdát.

Ale to pan Mitrofanov přece ví lépe a podrobněji než já. Je rozhněván. A myslím, že ne na mne. Je rozhněván na můj názor, o čemž svědčí i způsob myšlení, které mi podsouvá: „EU je patrně pro Svobodu jen zástěrkou velkoněmeckých zájmů. Mohl by také dodat, že Němci se dnes spřáhli s Rusy…“.

Nu, nechci pana Mitrofanova chytat za slovo, jeho způsob vedení polemiky je ovšem v této části velmi starého data – nejprve napíše, co si ve skrytu duše myslím, byť jsem to neřekl, pak mou podvědomou myšlenku oklasifikuje a krkolomnou zkratkou získá vysvětlení „co vede ODS k jejímu dvojímu chování“. To ale není úctyhodný intelektuální výkon, to je hněv.

Nechci chytat pana Mitrofanova za slovo, ale jistě mě nepodezírá z kolosální nevědomosti o tom, kolik Němci, jeden každý, do rozpočtu EU přispívají. Ani já jeho nepodezírám z toho, že by ve svém evropanském zaujetí (které mu patrně stejně, jako mnohým jiným, mírně splývá s potřebou vymezovat se nikoli pozitivně, prostřednictvím systému nepostradatelných hodnot, spojujících evropský lid; nýbrž potřebou vymezovat se vůči Spojeným státům) úmyslně vytěsňoval historické reminiscence trojí vojenské okupace naší země datované 1939, 1948 a dovršené srpnem 1968.

Nepodezírám bystrého komentátora z toho, že by byl v naivním zaujetí přesvědčen, že s příchodem pravdy a lásky přestaly existovat mocenské zájmy našich velkých sousedů, které lze udržet v přijatelných mezích pouze za určitých okolností (copak to říkal pan Chirak na adresu malých evropských zemí, když byl ještě francouzským prezidentem?).

A konečně nepodezírám pana Mitrofanova ani z toho, že by v zaujetí proevropském pozapomínal na historickou zkušenost, vedoucí Evropany v minulém století opakovaně k přehnané pýše a sebedůvěře, aby se na pokraji katastrof nakonec museli uchýlit k volání o pomoc přes Atlantik.

Věta, kterou pan Mitrofanov napsal v závěru svého komentáře zní mi však známě a zlověstně: „Sedět na dvou židlích ale svedou jen lidé s diplomatickým talentem a schopností ke kompromisům. Občanští demokraté to neumějí, proto se sesle pod nimi dříve, či později rozjedou…“.

Jen doufám, že slyším trávu růst a ta věta neznamená sentimentální vzpomínku na diplomatický talent E.Benešem získaných předválečných i poválečných záruk československé suverenity.

Vím, že u některých příliš překotně nadšených Evropanů slova euro-atlantická, či euro-americká civilizace vyvolávají husí kůži. Jen bychom přitom neměli zapomínat, jak by bez toho druhé článku ona pyšná EURO-civilizace po století extrémů asi vypadala.

A tak ještě pro ty, kteří mou minulu úvahu nečetli, opakuji: Kdyby bylo nějaké referendum, tlačil bych se u urny s lístkem „Americkému radaru ANO“. Evropané nám navíc z Bukurešti už vzkázali, že je jim to v podstatě na té jejich židli jedno.

26. dubna 2008

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy