„Málokteří lidé mohou být šťastni, aniž by nenáviděli nějakou osobu, národ nebo tvora...“
Bertrand Russell – nositel Nobellovy ceny

Celý život mám sympatie pro lidi, které méně schopní šikanují, pronásledují a pomlouvají. Štěstí jim zášť ale nepřináší.
Andrej Babiš, jak jsem ho osobně poznal, je pracovitý, výkonný manažer. Mnozí mu závidí, že je bohatý. Jiní mu závidí schopnost úsporně řídit týmy spolupracovníků.

Často si vzpomenu na Vánoce 2020. Světem otřásala epidemie covidu-19. Přišel jsem mu přát na Úřad vlády Vánoční pohodu a šťastný nový rok. Neměl čas dřív, než ve 20 hodin. Povídali jsme si asi půl hodiny, než jsem si všimnul, jak moc je unavený, jak mu padají víčka…

Kdyby měl rozum, zůstal by u podnikání a nikdy by nešel do politiky. Činorodost, která je mu přirozená, ho vedla k víře, že schopnosti pracovitého českého národa se mohou významněji prosadit ve složitém mezinárodním prostředí, než jak tomu bylo za minulých vlád. Že bychom mohli zaujímat významnější místo na evropské scéně a navázat na renomé, které české republice vytvořil V. Havel.

Kdyby takové přesvědčení neměl, neexistovala by kauza Čapí hnízdo, na jejíž vyšetřování nasadili „cinknutého“ policistu. Policistu, který připravil obvinění podnikatele Sitty poté, co Sitta veřejně promluvil o tom, že část peněz ze zakázky na tisk jízdenek pro pražský
Dopravní podnik končí ve firmě napojené na Iva Rittiga.

Mluvím o „cinknutém“ policistovi, jehož činnost kritizovala soudkyně odvolacího soudu s tím, že vyšetřovatel a státní zástupkyně plnili de facto zadání společníků Rittiga. Nikoli nalézání spravedlnosti a práva. Cinknutý vyšetřovatel je pro politickou zakázku jistě mimořádně vhodným člověkem.

Politické kamarile zakomplexovaných se ovšem následné rozhodnutí státního zástupce Jaroslava Šarocha, který kauzu Čapí hnízdo odložil a nepodal obžalobu, rozhodně nelíbilo. A tak ho (jistě s čistým svědomím) zrušil Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, odměněný potleskem ve stoje. Jako bonus získal zproštění kárné žaloby na podjatost. Kárné žalobě čelil poté, co se prokázalo, že celkem třikrát intervenoval osobní návštěvou u soudce Jana Czernina v soudním sporu ve prospěch svého kamaráda z Třeboňska. Když „intervence“ nepomohly, opakovaně podával dovolání vůči rozsudku, který byl pro jeho přítele nepříznivý (to vše nepochybně s čistým svědomím bez vědomí slova „podjatost“ nebo „konflikt zájmů“). Nakonec z pozice nejvyššího státního zástupce dosáhl svého, tedy prospěch svého kamaráda.

Soud v kauze Čapí hnízdo byl po celá léta očividně politickým procesem iniciovaným politiky ze všemožných „hnízd“ – pravých, levých, liberálních, křesťanských. Ti, co si nevystačili s českou justicí, dojížděli s denunciacemi, připomínajícími protektorátní praxi, do Bruselu. Jako pomocníka si přivezli Europoslankyni M. Hohlmeierovou. Na pověsti europoslankyně nezáleželo. V roce 2004 se sice provalilo, že na své spolustraníky sbírala kompromitující materiály, a tím je vydírala. „Pokud řekne, že nikoho nevydírala a nevytvořila žádné složky, nemluví pravdu,“ - uvedl tehdy kolega z CSU Ludwig Spaenle deníku Süddeutche Zeitung na adresu Hohlmeierové. O rok později byla v rámci CSU obviněna z vnitrostranických volebních podvodů. Nakupovali se noví členové, falšovaly se přihlášky. Na základě toho byla opět nucena rezignovat na stranické funkce a vrátit se do stranické buňky v jejím rodném městě Vaterstetten. Tato dáma se v Praze chovala jako protektorátní úřednice. A někteří čeští politici se k ní tak chovali.

Politický proces s Andrejem Babišem byl (kromě možnosti nechat ho zabít) pro nenávistné, závistivé a vystrašené politiky naprosto nevyhnutelný. Už dlouho si připomínám myšlenku Secunda Maior Gaiuse Plinia: „Posledním stupněm závisti je nenávist.“
Proces ve věci Čapí hnízdo byl načasován tak, aby jeho projednávání probíhalo těsně před prezidentskou volbou. (To rozhodně nebyla nějaká konspirační teorie. Prostá náhoda. Kdo mohl tušit, že budou nějaké prezidentské volby a A. Babiš by se jich mohl zúčastnit?!)

Občas mě napadá, kde byli všichni ti do čista vyleštění poslanci, kde byli státní zástupci a celá justiční kamarila, když se v devadesátých letech rozkrádaly za bílého dne stovky miliard v kauzách, kde nikdo z hlav nebyl potrestán? Jaké počestné důvody k tomu mohly justiční mašinku vést, že léta stála na místě, nečinně přihlížela, zatímco investigativní novinářka Jana Lorencová popsala 100 miliardovou škodu nás všech v tlusté knize „Krvavé oleje…“ se jmény zločinců a jejich nečinných justičních ochránců? O prodeji OKD, kde jsme my, čeští občané, tratili asi 50 miliard, nemluvím.

Psal jsem o tom už mnohokrát.

Předseda senátu v kauze Čapí hnízdo Jan Šott dal 9.1.2023 najevo, že spravedlnost nemusí být za každou cenu slepá. Že soudci nemusí za každou cenu plnit pokyny mocných, vystrašených, nenávidějících a podjatých (ať již v nemateriální, či materiální podobě). Datum bezpochyby vejde do historie české justice jako příslib lepší budoucnosti, než byla ta, kterou jsme zažili v devadesátých létech.

Na okraj: Jak správné bylo rozhodnutí Andreje Babiše nezúčastnit se tzv. Superdebaty kandidátů na prezidenta v pořadu ČT 1, prokázal moderátor Martin Řezníček hned v prvních minutách. Zdá se, že někteří moderátoři ČT vstupují na obrazovku bez znalosti závazného Etického kodexu ČT, schváleného Sněmovnou Parlamentu ČR.

Martin Řezníček v komentáři k neúčasti A. Babiše podle mne nerespektoval kupř.:

čl. 5.14 Redaktoři České televize si musí při vystupování ve zpravodajských a aktuálně publicistických pořadech počínat tak, aby divák nemohl rozpoznat, jaký mají na věc, o níž informují, názor.

čl. 6.5 Moderátoři diskusních pořadů České televize jsou povinni zachovávat nestrannost. Divák by neměl z jejich vystupování v pořadu poznat, jaký k diskutovanému problému nebo diskutujícím zaujímají postoj. Moderátoři vždy iniciují otevřenou výměnu názorů mezi pozvanými diskutujícími, současně však dbají na dodržování pravidel čestně vedené diskuse.

A tak mne napadlo:

„Velkých podlostí se dopouštíme z nenávisti, malých ze strachu.“
Charles Louis Montesquieu

Koho se Martin Řezníček asi bojí?

Dnes si říkám: kdyby místo současné vlády, kterou si zvolili občané za nemalé podpory Ústavního soudu (pan předseda Rychetský, věru ctihodný muž, potopil platný volební zákon, který před několika léty vášnivě prosazoval – tehdy na objednávku jiných pánů; nebo jiného svědomí). Kdyby tedy pokračovala vláda Andreje Babiše:

 tratil by letos každý ze spořivých občanů 16,2% z úspor inflací? (Prognóza uvádí 20% při poklesu poptávky a hrozbě stagflace na léta 2023-24).
 zvýšila by se cena elektrické energie v I. pololetí 2022 o 62% (nejvíce ze všech zemí EU – dle dat EUROSTATU) díky pozdnímu zastropování a neprofesionálnímu mezinárodnímu jednání?
 splnila by se současná oficiální prognóza analytiků, že dodavatelé plynu přistoupí k dalšímu plošnému zdražení?
 připravoval by ministr vnitra Babišovy vlády zákony na omezení ústavních práv, zaručených Listinou základních práv a svobod, zejména Čl. 17 (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (3) Cenzura je nepřípustná?
 připustila by Babišova vláda, aby výdaje rodin za sportovní aktivity dětí ve sportovních oddílech stouply až o jednu třetinu?
 přijala by Česká vláda A. Babiše dvojnásobné využití úvěru až do výše cca 19,6 mld. Kč od mezinárodních institucí na základní životní potřeby Ukrajinců v Česku?
 10 miliard dluhu stojí české občany na úrocích přes půl miliardy korun za rok.
 uvažoval by ministr zdravotnictví Babišovy vlády o novém rozdělení občanů na lepší a horší? Na ty, co si platí lepší zdravotní péči? A na ty, kteří si to nemohou dovolit?
 nesehnal by ministr zdravotnictví Babišovy vlády antibiotika, po nichž regály zejí prázdnotou? A řadu jiných léků, které v současné době nejsou k dispozici?
 vyzval by jeho ministr zdravotnictví občany, aby si každý obvolal telefonem 100 lékáren, protože v jedné z nich předepsaný lék budou mít?

Každá prognóza, která se nemůže ověřit praxí, je samozřejmě hypotetická. Nicméně mnohé lze dovodit ze skutečností minulého období:

Průměrná roční inflace v roce 2020 byla 3,2%, v roce 2021 byla 3,8%, což je ve srovnání se současnými cca 16,2% dost podstatný rozdíl.
Průměrná cena elektřiny za kWh v roce 2020 stála 4,76 Kč.
Průměrná cena elektřiny za kWh je v současné době zhruba 9,11 Kč.


Zkrátka myslím si, že z některých dat minulosti v porovnání s přítomností lze odhadovat budoucnost. K takové prognóze není třeba ani diplom z university, ani kurs špiona.

Když uvažuji o svých reálných zájmech, které budou limitovat v příštích létech mou životní úroveň, půjdu volit prezidentem České republiky, bez ohledu na nenávist některých politiků a tzv. „novinářů“ Andreje Babiše. Zkuste si to spočítat se mnou. Zejména jeden milion Vás, jejichž hlasy v parlamentních volbách propadly.

Neměla by být demokracie, pokud se chce demokracií nazývat, vyvážená v zastupování různých názorových a sociálních skupin společnosti. Má-li pětikoalice válcující většinu ve Sněmovně, zjevnou názorovou většinu v Senátu (a většinu v Ústavním soudu) neměla by být zbývající část společnosti zastoupena Prezidentem České republiky, byť s malými pravomocemi, kterými je prezident obdařen?