Minulý týden vydala HSBC, jedna z největších světových bankovních skupin zprávu nazvanou dvojsmyslně Klima pro obnovu s podtitulem Barva stimulačních opatření zelená. Banka prostudovala stimulační balíčky klíčových ekonomik a zjišťovala, jaký podíl na investicích do povzbuzení ekonomiky mohou hrát investice do projektů s důrazem na snižování emisí oxidů uhlíku, jako nejvýznamnějšího tzv. skleníkového plynu. Zjistila, že z celkových 2,8 bilionů dolarů fiskálních opatření lze asi 15pct spojit s opatřeními na snížení emisí CO2. Důvodů, které hovoří pro "zelené" investice je hned několik.

Rozběhnutí mnoha zelených investic je v porovnání s jinými velmi rychlé. Například zvyšování energetické účinnosti cestou zateplování budov lze v podstatě zahájit ihned a to bez jakýchkoli velkých administrativních překážek, změn územních plánů, nutnosti sdružovat ohromné finanční zdroje apod.. Na rozdíl od staveb velkých energetických bloků s vysokými emisemi CO2.

Volatilita cen energetických surovin nabádá k řešení na straně spotřeby - posílením energetické bezpečnosti cestou podstatného zvýšení energetické účinnosti ve všech oblastech ekonomické činnosti včetně domácností. Na straně výroby potom k mobilizaci nevyčerpatelných zdrojů obnovitelné energie namísto zvyšování výroby ze surovin, jejichž pohyb cen je sotva předvídatelný a jež se sami o sobě stávají strategickým geo-politickým nástrojem.

Nízko uhlíková ekonomika vytváří také nová pracovní místa a to opět mnohdy v podstatě okamžitě a navíc celoplošně. Tím nediskriminuje některé, již tak postižené regiony, jako je tomu opět při investicích do centralizovaných zdrojů energie.

Budování decentralizovaných energetických zdrojů je velkou injekcí zejména stavebnímu průmyslu a strojírenství, tedy oborům, které jsou dnes významně postižené.

Síť decentralizovaných energetických zdrojů omezí monopolní chování a diktáty velkých producentů. Současně poskytne podstatně větší míru svobody rozhodování energeticky samostatným obcím a městům.

Stále více je zřejmé, že nová vlna produktivity a inovací bude pocházet z nových, "malých" technologií, které se dokáží vyrovnat s nedostatky základních surovin, ke kterým již dnes patří i voda. Kdo se nezapojí do této nové technologické revoluce, neobstojí v nové konkurenci a jeho zaostávání za technologicky vyvinutým světem se prohloubí.

V neposlední řadě jde o samotné změny klimatu. Vědecké důkazy jsou na stole a to ve stále naléhavější formě. Jenom v posledních dvou týdnech vydaly dvě významné světové vědecké organizace (WMO - Světová meteorologická organzace, AAAS - Americká asociace pro orzvoj vědy) varování, že dopady změny klimatu jsou podstatně rychlejší, než předvídala i poslední zpráva IPCC. Přitom v okamžiku znovu nastartování ekonomiky bude spotřeba energií opět narůstat. Pokud nebude současně dramaticky narůstat podíl výroby energie právě v segmentu obnovitelných zdrojů a čistých technologií, spolupodepíše odpovědnost za hrozící katastrofu každá vláda, která dnes odmítne investovat do těchto oborů.