Zápisky z čínské cesty 2
24.3.2009. Na úvod chci poznamenat, že je správné, že se zajímáte o mé texty.
V Pekingu je slunečné počasí, modrá obloha, teplota 8ºC. Jako v Praze. Opět, už potřetí, žádné globální oteplování. Zatímco v rámci Evropy bych to ještě akceptoval, na druhé straně globu už by to mělo být znát. Není. Moje budoucí přednáška získává pevnější obrysy.
V hotelovém pokoji míří moje první kroky k televizi a CNN. Tam vědí všechno. Ruksak s PET lahví házím na postel a vytahuji z něj zmačkaná trika. V tom zaslechnu slova Czech, Czech government. Zpozorním. Zřídka je domovina pupkem mediálního světa. Pár situací už ale nastalo. Počátek devadesátých let. Středem pozornosti mezinárodních medií jsou pražští taxikáři, kteří připojují zadní sedadla k autobaterii pro případ, že by zákazník odmítl zaplatit nehoráznou cenu. Taxikáře střídá někdy v polovině devadesátých let předseda vlády, který neumí rozeznat čisté a špinavé peníze. Po krachu několika bank ještě přidává, že nebude vodit občany za ruku, aby jim říkal, do které banky si mají dát své peníze. Singapurští politici, v jejichž zemi jsem tyto zprávy zachytil, jistě pozvedli obočí. U nich je korupce a praní špinavých peněz trestáno ještě tvrději (na žebříčcích korupční čistoty se Singapur pohybuje v těsném závěsu za severskými zeměmi) než rozkrádání socialistického majetku. Naprostá bezpečnost bankovního sektoru je totiž pro ně pilířem úspěchu jejich hospodářství a udržuje domácí úspory v místních bankách. Nevím, zda proto dodnes raději nezatajují, že udělují také čestné doktoráty. Dnes mě CNN informuje, že česká vláda padla. Západní media se zdají zděšena představou, že by náhle český president presidentoval Evropské unii. Síla tohoto excentrického muže je schopna ve velmi krátkém čase rozmetat celé EU i globální společenství vědeckých institucí alarmující o klimatických změnách. Pánbůh s tou byrokratickou, nedemokratickou, totalitní, komunistickou hydrou. Pánbůh s plánovaným klimatickým samitem v Kodani. V zápětí na to se valí ze všech světových medií přenos projevu Mirka Topolánka se slovy, že Obama vede USA do pekel. Topolánkova slova nejsou překvapením. Muselo být jasné, že Obamova návštěva si nějakou dělostřeleckou přípravu vyžádá. Jak jinak se postavit vedle amerického presidenta jako rovnocenný partner. Nenecháme někoho zahrávat si takhle svévolně s politickým kapitálem, který již všichni tři Češi investovali do radaru.
Tak či tak, pro české politiky to byl triumfální úspěch na globální mediální scéně. Konečně svou reputací dostihli pražské taxikáře. A pak, že jediným exportním artiklem Česka je Václav Havel.
V Pekingu je slunečné počasí, modrá obloha, teplota 8ºC. Jako v Praze. Opět, už potřetí, žádné globální oteplování. Zatímco v rámci Evropy bych to ještě akceptoval, na druhé straně globu už by to mělo být znát. Není. Moje budoucí přednáška získává pevnější obrysy.
V hotelovém pokoji míří moje první kroky k televizi a CNN. Tam vědí všechno. Ruksak s PET lahví házím na postel a vytahuji z něj zmačkaná trika. V tom zaslechnu slova Czech, Czech government. Zpozorním. Zřídka je domovina pupkem mediálního světa. Pár situací už ale nastalo. Počátek devadesátých let. Středem pozornosti mezinárodních medií jsou pražští taxikáři, kteří připojují zadní sedadla k autobaterii pro případ, že by zákazník odmítl zaplatit nehoráznou cenu. Taxikáře střídá někdy v polovině devadesátých let předseda vlády, který neumí rozeznat čisté a špinavé peníze. Po krachu několika bank ještě přidává, že nebude vodit občany za ruku, aby jim říkal, do které banky si mají dát své peníze. Singapurští politici, v jejichž zemi jsem tyto zprávy zachytil, jistě pozvedli obočí. U nich je korupce a praní špinavých peněz trestáno ještě tvrději (na žebříčcích korupční čistoty se Singapur pohybuje v těsném závěsu za severskými zeměmi) než rozkrádání socialistického majetku. Naprostá bezpečnost bankovního sektoru je totiž pro ně pilířem úspěchu jejich hospodářství a udržuje domácí úspory v místních bankách. Nevím, zda proto dodnes raději nezatajují, že udělují také čestné doktoráty. Dnes mě CNN informuje, že česká vláda padla. Západní media se zdají zděšena představou, že by náhle český president presidentoval Evropské unii. Síla tohoto excentrického muže je schopna ve velmi krátkém čase rozmetat celé EU i globální společenství vědeckých institucí alarmující o klimatických změnách. Pánbůh s tou byrokratickou, nedemokratickou, totalitní, komunistickou hydrou. Pánbůh s plánovaným klimatickým samitem v Kodani. V zápětí na to se valí ze všech světových medií přenos projevu Mirka Topolánka se slovy, že Obama vede USA do pekel. Topolánkova slova nejsou překvapením. Muselo být jasné, že Obamova návštěva si nějakou dělostřeleckou přípravu vyžádá. Jak jinak se postavit vedle amerického presidenta jako rovnocenný partner. Nenecháme někoho zahrávat si takhle svévolně s politickým kapitálem, který již všichni tři Češi investovali do radaru.
Tak či tak, pro české politiky to byl triumfální úspěch na globální mediální scéně. Konečně svou reputací dostihli pražské taxikáře. A pak, že jediným exportním artiklem Česka je Václav Havel.