Björn Lomborg, dánský statistik a donedávna popírač závažnosti klimatických změn, přiznal, že globální změny klimatu jsou velkým problémem a je třeba urychlené akce. Pro ty, kteří tuto problematiku alespoň z povzdálí sledují je to velmi významná zpráva. Byl to totiž on, kdo nabídl ostatní členům svého fan klubu nový název pro varování o globálním oteplování – litánie. S oblibou jej používá i zřejmě poslední hlava státu, která ještě věří v jeho oprávněnost.

Lomborg tak opustil stále se menšící skupinu tzv.klimaskeptiků, kteří zpochybňují podstatná vědecká pozorování a tím samotnou existenci problému. Měli bychom jásat? Není nutno. To, že máme objektivně doslova nebetyčný problém neovlivní ani změna názoru dánského statistika. Nepomůže ani jím navrhované údajně levnější řešení.

Podle jeho představy by mohlo 1900 jachet křižovat oceány a chrlit do ovzduší jakousi mlhu z mořské vody. Zvýšená oblačnost pak bude odrážet sluneční paprsky a tím eliminovat dosavadní růst teploty na povrchu zeměkoule. Klimaskeptikové, zejména čeští, varovali před těmi, kteří chtějí opět „poroučet větru dešti“. Dnes s takovým řešením přichází právě jeden z nich.

Neznám ekonomiku ani okamžitou účinnost takové metody. Lomborgův návrh má ovšem jeden principiální nedostatek. Takový, který může mít za následek dokonce další růstu emisí CO2. Jako koneckonců všechny návrhy obvykle doporučované klasickou energetikou, jako např. zachycování CO2 a jeho ukládání pod zem (CCS). Vede totiž k iluzi, že máme technické řešení a můžeme tedy nerušeně dál spalovat klasická fosilní paliva. A nejenom je, ale i nová, jako např. ropné písky (tar sends), jejichž těžba je nesmírně energeticky náročná a devastující přírodu. Rostoucí spalování fosilních paliv si bude vyžadovat stále větší množství jachet a tak stále dokola.

Co ve skutečnosti potřebujeme je něco, co povede k celkovému řešení jednou pro vždy: podstatně zefektivnit výrobu a spotřebu energie a výrobu energie způsoby, které budou buď uhlíkově neutrální nebo bezemisní.

Podstatné je, aby si ze změny postoje Lomborga pokud jde o závažnost problému všimli politici a uvědomili si šíři a hloubku. Pokud ji budou stále ignorovat, budou nadále upřednostňovat vlastní politickou agendu (udržení u moci) a nakonec v důsledku jejich ignorance dopady klimatických změn jejich vlastní obyvatelstvo stejně doženou. Jenomže úplně nepřipravené na stále častější a prudší přírodní katastrofy (podvodně, tornáda - i v ČR), změny v zemědělských podmínkých s negativním dopadem na dostupnost potravin nebo hrozící přílivy klimatických uprchlíků a v jejich důsledku radikalizace domácího prostředí, nárůst rasismu, nárůst mezinárodního napětí apod. Pokud se stěžejní země dohodnou na radikálních opatřeních vedoucích ke snížení emisí CO2 bez naší angažované účasti (nebo dokonce přes naši negativistickou angažovanost, jak ji dnes předvádí zejména president), zasáhne nás technické zaostávání v moderních technologiích. Jak známo, technické zaostávání zemí RVHP bylo jedním z hlavních důvodů stále hlubší nekonkurenčnosti na světových trzích a celkového hospodářskému zaostávání za tehdejším západem.

Jestliže jsem napsal, že není třeba jásat na změnou Lomborgova postoje, je třeba na druhé straně jeho krok ocenit. Ukázal totiž, že je schopen pod tíhou poznatků změnit svůj názor. To dělají moudří lidé. Nejspíš nelze zatím očekávat jeho výslovné přiznání, že se doposud mýlil. Tato schopnost teprve ukazuje na velikost člověka. Náš hlavní klimaskeptik zatím neudělal ani to první. A přitom kůlů v plotě valem ubývá...