Kde se berou konspirace?
Díky výzkumu agentury STEM a organizace Transitions víme, jaké konspirační teorie o pandemii rezonují mezi českou populací a také to nakolik ovlivňují její chování. Zřejmě nejkomplexnější sociologický výzkum věnovaný tomuto tématu provedený v českých podmínkách může výrazně posunout debatu o problematice dezinformací.
Jak konspirační teorie (ne)mění chování Čechů
Díky výzkumu agentury STEM a organizace Transitions víme, jaké konspirační teorie o pandemii rezonují mezi českou populací a také to nakolik ovlivňují její chování. Zřejmě nejkomplexnější sociologický výzkum věnovaný tomuto tématu provedený v českých podmínkách může výrazně posunout debatu o problematice dezinformací a měla by mu být věnovaná náležitá pozornost.
Kanárek v dole
Petr Ludwig opět – nevědomky – prokázal debatě o dezinformacích službu, když svými absurdními výroky o hybridní válce připomněl limity bezpečnostního rámování této problematiky.
Ta správná (výzkumná) otázka
Pro úspěšné prozkoumání každé problematiky je klíčové položit si ty správné výzkumné otázky. Jaké otázky by si v současné době měli pokládat výzkumnicí zabývající se oblastí dezinformací?
Promarněná šance
Při pohledu na dnešní situaci je těžké uvěřit, že Česká republika byla ještě před několika lety vnímána jako šampion v boji s dezinformacemi. Politická reprezentace, která vzejde z podzimních voleb, by se touto oblastí měla začít opět seriózně zabývat.
Hra s ohněm
Násilné vniknutí demonstrantů do budovy amerického Kongresu nabízí příležitost zamyslet se nad vlivem konspirací na politiku. A připomenout, že konspirační narativy jsou pouze tak silné jako jejich nejprominentnější šiřitelé.
Vakcíny a konspirace: výzkumná agenda pro rok 2021
I pokud se člověk nezabývá problematikou dezinformací podrobněji, může se snadno dovtípit toho, že z jedním z hlavních témat pro konspirátory u nás i ve světě bude v roce 2021 očkování proti koronaviru. Badatelům se díky tomu otevírá řada výzkumných možností.
Konspirace a konstrukce snesitelné reality
Sociologické průzkumy ukazují, že v české společnosti je určité procento lidí, kteří mají tendenci důvěřovat konspiračním teoriím (či je dokonce sami aktivně šířit). Je tedy na místě se ptát, co těmto lidem vadí na současné společnosti natolik, že mají potřebu utíkat od reality ke konspiracím.
Jakou zbraní jsou (dez)informační kampaně?
Proč (dez)informační kampaně nejsou odstřelovací pušky nebo rakety, ale spíše výstřely z brokovnice?
Dezinformace: nejobvyklejší podezřelí
Co pan Petr Ludwig nechtěně prozradil o české debatě o dezinformacích?