Rizika spojená s vlivem států s autoritativními režimy na země střední Evropy jsou často diskutovaným tématem. Tým výzkumníků pod vedením maďarského think-tanku Political Capital proto vypracoval studii mapující různé vlivové nástroje používané Ruskem, Čínou a Tureckem v našem regionu.

Konkrétně se zaměřil na situaci v České republice, Maďarsku a na Slovensku. Vlastní výzkum a rozhovory s experty ukázaly, že se autoritativní režimy se snaží nejen narušit jednotu západních institucí jako je NATO nebo EU ovlivňováním vnitřní politiky jejích členských států, ale také posílit vlastní legitimitu podkopáváním dobrého fungování liberálních demokracií a relativizací jejich úspěchů.

Velmi důležitým faktorem pro úspěšnost autoritativních režimů při ovlivňování dění v analyzovaných zemích byla jejich domácí politická situace. V České republice a na Slovensku se tyto režimy mohou opřít pouze o jednotlivce či určité politické nebo byzynsové skupiny, jejichž vliv je však vyvažován jinými politickými hráči. Oproti tomu v Maďarsku je situace výrazně odlišná. Zahraniční politika maďarské vlády akcentuje vstřícnost vůči východním zemím, kde často vládnou autoritářské režimy, a současná demontáž maďarských demokratických institucí vytváří prostředí, v němž autoritativní režimy mohou uplatňovat svůj vliv v politické, společenské nebo ekonomické oblasti mnohem snáze.

Jednou z oblastí, kde se rozdíly mezi středoevropskými zeměmi jasně ukazují, je informační prostor. V České republice a na Slovensku sice existující platformy, které šíří dezinformace a mohou sloužit k šíření (zejména ruské) propagandy. Jak však ukázala případová studie mapující mediální pokrytí ukrajinských prezidentských voleb v roce 2018, která je součástí publikace, narativům těchto platforem (soustřeďujících se zejména na vměšování USA do ukrajinské politiky) konkurují mainstreamová média, která přinášejí do informačního prostoru přinášejí objektivní informace. V Maďarsku však provládní média převzala nejen témata, ale i taktiky tzv. alternativních platforem. V souvislosti s ukrajinskými prezidentskými volbami se tak nesnažila nestranně informovat o situaci, ale otevřeně podporovala kandidáta, který nejvíce vyhovoval maďarským politickým zájmům (zejména s ohledem na situaci místní maďarské menšiny). Zároveň se také vyhnula zmínkám o probíhající agresi Ruska vůči Ukrajině, aby nenarušila maďarsko-ruské vztahy.

Případ rozličného fungování informačních prostorů v České republice, Maďarsku a Slovensku ukazuje nutnost komplexní reakce na vliv autoritativních režimů. Jak již bylo řečeno, tyto režimy totiž nemají za cíl dění ve středoevropských státech pouze ovlivňovat, ale také narušit fungování jejich demokratických systémů (v čemž mimochodem mohou najít společnou řeč s řadou domácích aktérů). Odolnost vůči vlivu autoritativních režimů tedy není pouze věcí bezpečnostních složek, ale musí být záležitostí všech občanů – od aktivní občanské společnosti, přes kritická média až po odpovědné politiky.

Celá studie vypracovaná v rámci projektu „Mapping the characteristics and methods of Russian, Chinese and Turkish authoritarian influence in the V3“ je k dispozici zde.