Rok trvající koronavirová krize naplno odhalila dlouhodobě neřešené problémy české státní správy. Stát není dostatečně akceschopný, státní byrokracie bují, otevřenost vůči občanům nepřichází, v hodnocení korupce se ČR propadá a digitalizace státní správy se vleče. První velkou příležitostí k nápravě tohoto nelichotivého vysvědčení jsou sněmovní volby.

Rekonstrukce státu nabízí pro volby 2021 všem kandidujícím politických stranám a hnutím priority, které mohou převzít do svých politických programů. Ať už jde o systémová řešení proti korupci, dobrou státní správu, nebo rychlejší digitalizaci, řešení jsou na stole a stačí, aby po nich politici sáhli.

Boj proti korupci se nesmí vyhýbat dotacím, zakázkám ani exekucím

Je třeba ocenit protikorupční opatření, která politici za čtyři roky stihli prosadit (zákon o evidenci skutečných majitelů, nominační zákon, zlepšení přístupu občanů k informacím z veřejné správy pomocí infopříkazu a novelu zákona o registru smluv, která ukončila nekoncepční výjimku pro státní akciové firmy). Stejně tak je však třeba konstatovat, že klíčové oblasti toků veřejných peněz (veřejné zakázky a dotace) doznaly pouze dílčích změn a prostor pro korupci, střety zájmů i plýtvání veřejnými penězi je pořád až příliš velký. Ať už jde o přidělování malých veřejných zakázek, možnosti obcházení evidence skutečných majitelů či praxi státních firem, kdy mohou obcházet zákon o zadávání veřejných zakázek tím, že se necítí být veřejnými zadavateli (např. ČEPRO).

Politická většina (zejména poslanci ANO, SPD a ODS) navíc stále blokuje klíčovou reformu exekučního řádu, která mohla skoncovat s nekalým kšeftováním s dluhy, které má dalekosáhlé negativní dopady na společnost a důvěru v právní a demokratický stát. Pokud nedojde k dotažení změn v uvedených oblastech tak, aby skutečně zasáhly jádro problému a minimalizovaly prostor pro obcházení zákonů a nekalé praktiky, nemusí mít dosavadní úspěchy bohužel zásadní efekt ani z hlediska faktického, ani z hlediska vnímání občanů ČR.

Boji proti korupci by po volbách 2021 výrazně pomohly také reformy fungování dvou úřadů. Lepší a důvěryhodnější dohled nad veřejnými zakázkami by měla přinést chystaná reforma Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Větší kontrolu nad utrácením veřejných peněz by zajistilo rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který by si měl posvítit na hospodaření státních akciových firem. Bilion korun protékajících každoročně státními firmami nepodléhá žádné externí nezávislé kontrole. Jde o zásadní systémový defekt vymykající se praxi vyspělých zemí. Mimochodem novela ústavy potřebná pro rozšíření nezávislých auditů NKÚ na státní akciové firmy nyní už více než rok leží v Senátu. Pokud senátoři nevyužijí poslední příležitost tisk v příštích týdnech zvednout, budou se na jeho podobě muset dohodnout až po volbách s novým osazenstvem poslanecké sněmovny.

Dobrá správa státu vyžaduje data, odborníky a plán

Příprava strategií a jejich konzultace s odborníky? Rozhodování na základě dat? Vyhodnocování efektivity zavedených opatření? Srozumitelné informování občanů o tom, co se chystá? Tyto úkoly stát pochopitelně neřeší pouze během pandemie, správně by měly být jeho denním chlebem.

Tvorba zákonů by se měla opírat o solidní informační základ a dopady nových předpisů by po zavedení do praxe měly být pravidelně vyhodnocovány. V opačném případě politikům chybí zpětná vazba a mohou podléhat subjektivnímu dojmu, že skutečně dosáhli toho, co zamýšleli, ačkoliv skutečnost je jinde.

Pro lepší správu státu je třeba novelizovat ústavní zákon o bezpečnosti a navazující krizovou legislativu, abychom byli do budoucna lépe připraveni na širokou paletu hrozeb. Je však třeba dívat se i dál. Naučit se nabírat a udržet ve státní správě odborníky, odbourat zbytečnou byrokracii (i s pomocí digitalizace procesů ve státní správě a digitalizace služeb státu vůči občanům), zlepšit vlastnickou politiku státu nebo zjednodušit systém kontrol ve státní správě.

Digitální stát má myslet v prvé řadě na potřeby občanů

Česko v oblasti eGovernmentu dlouhodobě zaostává za evropským průměrem, a přes ambiciózní plány digitalizace státu postupuje pomalu. Podle analýzy Rekonstrukce státu Babišova vláda uspokojivě nesplnila ani jeden ze 17 slibů v oblasti digitalizace. Postupy státu jsou nekoncepční, IT zakázky často končí průšvihem, a zjednodušování komunikace občanů se státem vázne. Přinášíme proto návrhy, jak digitalizovat stát systémově a bez průtahů.

Klíčové je zřízení centrální digitalizační autority s potřebnými personálními i finančními kapacitami a dostatečnými kompetencemi. Rekonstrukce státu dále doporučuje zlepšit komunikaci o možnostech digitálních služeb a připravit řešení pro nákladné IT projekty, ve kterých je stát zcela závislý na dodavateli.

Státní správa musí stát na silných základech. Politici k tomu mohou po volbách 2021 výrazně přispět, pokud se pustí do dlouho odkládaných reforem. Pokud se nezmění přístup politiků, můžeme předpokládat, že příští pandemii (nebo jinou velkou výzvu) budeme stále řešit zatíženi horou starých známých neduhů, které jsme nikdy nezačali léčit.