Je něco horšího, než vidět černé na bílém, že náš stát hospodaří neefektivně a nebyl připravený na krizi? Ano, nevědět o tom a být závislý pouze na prezentaci aktuální vlády, ať už je v jejím čele kdokoliv.

Závěry zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu k hospodaření státu v roce 2020 nejsou vůbec lichotivé - nejvyšší dluh státního rozpočtu od roku 1989 totiž nemá podle auditorů na svědomí pouze pandemie, ale z velké části také růst výdajů na provoz státu a dlouhodobá neefektivita státního aparátu. To je velmi důležitá zpráva. Ještě důležitější je však to, co nevidíme. Polovinu hospodaření veřejné sféry NKÚ kontrolovat nemůže - odhadem 1,5 bilionu korun z veřejných peněz tak zůstává mimo nezávislý audit.

Nejvyšší kontrolní úřad je jediným zcela nezávislým orgánem, který dohlíží na hospodaření státu. Přesto mají jeho kontroly vstup zcela zakázán do státem vlastněných akciových společností, jako jsou třeba České dráhy, ČEZ nebo OKD. Přitom právě tam by mohl podat nezávislé svědectví o tom, jestli jsou veřejné peníze skutečně používány hospodárně, efektivně a účelně.

Posvítit by si měl třeba na nákupy státního podniku ČEPRO, který v posledních letech pořizoval biopaliva v řádu miliard korun od holdingu Agrofert zcela mimo zákon o zadávání veřejných zakázek (a bez veřejné soutěže). Další zajímavou oblastí by mohly být zahraniční aktivity energetického giganta ČEZ, který se po neúspěchu v posledních letech stahuje z balkánských trhů. V neposlední řadě by nezávislý audit prospěl postupu OKD (ve 100% vlastnictví státní firmy Prisko), které dává miliardy na útlum těžby černého uhlí, ale můžeme jen hádat, jak efektivně a účelně jsou tyto prostředky vynakládány. Dalších příkladů by se jistě našla celá řada.

Důvěryhodný a výkonný, jenže poloslepý NKÚ

Kvůli zpackané reformě veřejné správy z 90. let NKÚ nemůže kontrolovat hospodaření státních firem a samospráv. Politici už 20 let mluví o tom, že je potřeba to napravit. Nyní je opět ve hře návrh zákona na rozšíření působnosti NKÚ. Sněmovna už změnu ústavy nutnou pro rozšíření „kontrolního rajonu“ NKÚ schválila. Od té doby návrh víc než rok leží v Senátu. Pokud senátoři nefandí krytí leváren ve státních akciovkách, nemají důvod předložené rozšíření působnosti NKÚ nepodpořit. Hrozí, že se tato klíčová systémová změna nestihne projednat do sněmovních voleb a spadne pod stůl.

Paradoxní přitom je, že kontrolní činnost NKÚ má sloužit v prvé řadě k informování poslanců a senátorů samotných, aby nebyli závislí na informacích zprostředkovaných vládou. Závěry z kontrol jsou také dostupné veřejnosti a jsou zasílány i samotným kontrolovaným subjektům. Tento nezávislý vnější audit přitom nelze nahradit vnitřní kontrolou v režii jednotlivých ministerstev a úřadů. A to ze dvou principiálních důvodů, kterými je právě nezávislost NKÚ na exekutivě a veřejnost jeho závěrů.

Senát již mnohokrát prokázal, že dokáže působit jako pojistka demokracie. Nyní mají senátoři možnost ukázat, že se nebojí zpětné vazby k zákonům, které uvádí v život. Mají příležitost ukázat, že jim záleží i na finanční kondici českého státu a na tom, jestli o ní máme úplný a pravdivý obrázek.


Text vznikl za přispění Jakuba Černého, analytika Frank Bold