Vládní novela exekučního řádu se během téměř dvouletého projednávání ve Sněmovně změnila k nepoznání. Jedna verze vyšla z vlády, další z Ústavně právního výboru a další ze třetího čtení. Předloženo bylo více než 30 pozměňovacích návrhů a hlasovací procedura měla kolem 50 bodů. Co se podařilo a co ne?

Podívali jsme se s odstupem na výsledek třetího čtení a předkládáme čtenářům komplexní rozbor přijatých změn v exekucích a postojů jednotlivých politických stran.

Podrobnější analýzu najdete zde.

Neprošla teritorialita exekutorů

Problémy současného systému lze řešit zavedením tzv. teritoriality exekutorů, tedy principu, kdy exekutora určuje nezávislý soud, a to na základě místní příslušnosti, a principu 1 dlužník - 1 exekutor, kdy každá další exekuce je přidělena tomu exekutorovi, který vede exekuci první. Teritorialita by zpřetrhala neblahé vazby mezi věřiteli, exekutory a jejich prostředníky. Nefunkční hybrid tržního modelu a výkonu veřejné moci by byl nahrazen modelem veřejnoprávním, ve kterém je zajištěna nezávislost a nestrannost při vymáhání práva i funkční kontrola ze strany soudů. Se zavedením principu 1 dlužník - 1 exekutor by navíc odpadla zbytečná administrativní zátěž i většina neférových praktik při vymáhání dluhů a výrazně by se zefektivnil celý proces exekučního vymáhání.

Teritorialita exekutorů však nebyla součástí vládní novely, její zavedení tak předložili poslanci ve formě pozměňovacích návrhů. Skupina poslanců ve složení Lukáše Koláříka (Piráti), Kateřiny Valachové (ČSSD), Jana Farského (STAN), Hany Aulické Jírovcové (KSČM), Jana Hrnčíře (SPD) a dalších předložila návrh tzv. čisté teritoriality, který by tento princip zavedl v jednoduché podobě. Ve snaze nalézt kompromis mezi zastánci a odpůrci teritoriality poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) předložil tzv. spotřebitelskou teritorialitu, která by zavedla princip teritoriality a 1 dlužník - 1 exekutor pro většinu případů, ovšem z obecného principu by platily výjimky při vymáhání dluhů na podnikatelích, při vymáhání výživného a náhrady škody a případně i při vymáhání dluhů sdruženími vlastníků, bytovými družstvy a malými obcemi.

Klíčová změna v rozhodujícím třetím čtení novely exekučního řádu bohužel neprošla. Čistá teritorialita získala podporu 39 poslanců ze 103 přítomných a spotřebitelskou teritorialitu podpořilo 44 poslanců ze 102 přítomných. Alespoň kompromisní variantu teritoriality podpořily všechny politické strany až na ANO a ODS. KSČM přitom dodala většinu svých hlasů pro teritorialitu, ČSSD polovinu. Hlasovací koalice ANO a ODS našla společnou řeč i ve většině ostatních hlasování k dalším pozměňovacím návrhům. Vzhledem k jejich většině těsné 101 hlasů tyto strany do značné míry určily výslednou podobu novely, která jde nyní do Senátu.

Zastavování marných exekucí je nedomyšlené

Stále běží miliony exekucí, které vznikly za pravidel, která dnes již neplatí a která dnešním pohledem považujeme za zcela nelegitimní. Tyto staré exekuce jsou navíc často zjevně nevymahatelné, protože v nich nebylo vymoženo nic za posledních 3, 6, 9 a více let (nyní běží více než 3 miliony exekucí starších 3 let a přes 1 milion exekucí starších 10 let). V současnosti však chybí způsob, jak tyto exekuce zastavit. Věřitelé nejsou k jejich zastavení nijak motivováni. Exekutoři je sice mohou sami zastavit v případě nezákonnosti a soud mohou o zastavení požádat v případě zjevné nevymahatelnosti, v praxi se však takové případy vyskytují jen zřídka.

Jako řešení byl v novele exekučního řádu navržen systém zastavování exekucí, podle kterého by nevymahatelné exekuce po určité době zastavoval sám exekutor. Po třech letech, kdy nebyly vymoženy ani náklady exekuce, by musel věřitel zaplatit zálohu na pokračování exekuce. Pokud by nezaplatil, exekutor by takovou exekuci zastavil. Po 9 letech, kdy nebyla vymožena ani koruna, by se exekuce zastavovaly automaticky.

Vládní řešení šlo správnou cestou, mělo ovšem dílčí nedostatky. Nezamýšleným důsledkem jedné z výjimek pro zastavení exekuce je motivace dlužníků ke vstupu do šedé ekonomiky. Pokud by byli legálně zaměstnáni a postupně spláceli dluhy ze mzdy, žádné exekuce by jim zastaveny nebyly, přestože by bylo zřejmé, že se na ně do konce dlužníkova života nedostane. Další problém spočíval v devítileté lhůtě, po které mají být exekuce zastaveny bez dalšího. Ta by se totiž nepočítala zpětně – na aplikaci tohoto ustanovení bychom tak museli čekat nejméně do roku 2031.

Nedostatky vládní verze institutu zastavování exekucí řešily pozměňovací návrhy poslance Farského. Motivace ke vstupu do šedé ekonomiky by byla odstraněna a devítiletá lhůta by se počítala zpětně – bylo by tak možné ihned po účinnosti zákona zastavit několik set tisíc 9 a více let starých marných exekucí. Opačnou cestou šel pozměňovací návrh poslance Kohoutka. Ten by naopak prodloužil první lhůtu ze 3 na 6 let. A druhou lhůtu z 9 na 12 let. Navíc by namísto povinnosti zaplatit zálohu za další pokračování exekuce zavedl pouhou dobrovolnou možnost exekutora o takovou zálohu požádat. To by si však v tržním exekučním prostředí žádný exekutor nedovolil. Výsledný efekt institutu zastavování exekucí by tak ve verzi poslance Kohoutka byl v zásadě nulový.

Poslanci se bohužel rozhodli pro tu nejhorší možnou verzi zastavování exekucí z pera poslance Kohoutka. Pro jeho návrh hlasovaly kluby ANO, ODS a SPD. Naopak pozitivem v oblasti zastavování exekucí je schválení ukončení bagatelních exekucí do 1500 Kč původní výše dluhu. Toto ustanovení bylo přijato již na jednání Ústavně právního výboru v září roku 2020, ve třetím čtení pak došlo ke snížení náhrady nákladů pro exekutory.

Pozitivní kroky vpřed

Vedle odmítnutí důležitých systémových opatření došlo i k některým pozitivním změnám, řada z nich měla ve Sněmovně drtivou podporu.

Humanizace mobiliárních exekucí

Pozměňovací návrh poslanců Patrika Nachera (ANO), Marka Výborného (KDU-ČSL), Marka Bendy (ODS), Jana Chvojky (ČSSD) a dalších zavádí řadu změn, jejichž cílem je především omezení mobiliárních exekucí a prevence užívání mobiliárních exekucí jako nástroje nezákonného nátlaku na dlužníky. Podle návrhu by bylo zcela znemožněno užití mobiliárních exekucí proti důchodcům, invalidním důchodcům a dětem. Ostatní dlužníci by se mohli mobiliární exekuci vyhnout dobrovolným zaplacením 1500 korun ze svého nezabavitelného minima, a to každý měsíc. V případě vícečetných exekucí by mobiliární exekuce mohla být vedena jen jedním exekutorem. Dále bylo zavedeno povinné nahrávání telefonátů mezi exekutorem a jeho zaměstnanci na straně jedné a dlužníkem na straně druhé jako prevence proti nátlakovým metodám. Pro humanizaci mobiliárních exekucí hlasovaly všechny politické strany.

Snížení penále za nezaplacení zdravotního nebo sociálního pojištění

Doposud bylo penále vyšší, než je maximální úrok v soukromé sféře. Jeho výše nyní bude se soukromým sektorem srovnána. Tato změna byla již odsouhlasena na jednání Ústavně právního výboru v září roku 2020 a ve třetím čtení byla definitivně potvrzena.

Uvádění celkové vymáhané povinnosti v centrální evidenci exekucí

Díky drobné technické změně budou v hlavním informačním zdroji o exekucích uvedeny vždy celé vymáhané částky s veškerým příslušenstvím i odměnami. Získáme tak data k celkové výši vymáhaných pohledávek, která dosud nejsou dostupná. Pro návrh hlasovaly všechny politické strany.

Zmírnění dopadů COVID-19

Odměna za zvláštní nasazení při řešení následků epidemie COVID-19 bude podléhat exekuci jen z poloviny. Pro hlasovaly všechny kluby až na ODS a KSČM.

Nepostižitelnost příplatku k důchodu za třetí odboj

Exekuci nepodléhá příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a za ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa. Pro hlasovaly všechny kluby až na KSČM.

Dotažení reformy exekucí je teď na Senátu. Ten má ještě možnost vrátit do hry potřebnou teritorialitu exekucí, která by přinesla skutečné narovnání systému. Více o přínosech teritoriality najdete zde.

Text vznikl za přispění Věnka Bonuše, analytika Frank Bold