Protikorupční zákony zamrzly v legislativním procesu. Které ještě mohou politici dotáhnout do voleb?
Česko si loni uřízlo pořádnou ostudu, když bylo nejhorší ze 42 hodnocených zemí v plnění doporučení protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO). Vysvědčení za rok 2020 by ale asi nebylo o moc lepší – protikorupční zákony se vlekly na vládě a dodnes se vlečou i v Parlamentu. To určitě není na místě spojovat pouze s pandemií covidu, byť obecně projednávání návrhů zákonů značně zkomplikovala. Pojďme si shrnout, jaká opatření jsou ještě ve hře a kde je potřeba napnout všechny síly k jejich dotažení.
Lobbing by se mohl dočkat pravidel na jeho zprůhlednění
Zákon o lobbování by měl zavést jasná pravidla a větší transparentnost do lobbingu a odhalit tak veřejnosti, v čím zájmů nové zákony a politická rozhodnutí skutečně vznikají. Pro vládu je to údajně priorita, návrh ale ve Sněmovně leží už skoro dva roky a na druhé čtení čeká půl roku. Dokončit nestandardně dlouhé jednání na výboru a prosadit druhé čtení - to teď leží na bedrech zejména vládních poslanců, na výbory se má vrátit příští týden. Už rok a půl je ve Sněmovně novela infozákona, která má zavést pojistky proti zneužívání práva na informace ze strany žadatelů a vyjastnit, které úřady a státní firmy musí občanům poskytovat informace. Společně s poslanci ANO, Pirátů a ČSSD a ministerstvem vnitra jsme připravili opravný balíček, který odstraňuje rizika původního vládního návrhu. Ten už prošel výbory a od začátku dubna čeká na druhé čtení.
K rozšíření pravomocí NKÚ a zveřejňování rozsudků už stačí málo
První návrh na rozšíření kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se v parlamentu poprvé objevil už před 12 lety, dodnes se to však nepodařilo dotáhnout do konce. I v roce 2021 tak NKÚ jako jediný nezávislý auditní orgán nevidí na víc než bilion z veřejných peněz, se kterými hospodaří například státní firmy. Potřebná změna ústavy prošla Sněmovnou v únoru loňského roku a od té doby čeká na schválení Senátem, přestože senátní Ústavně právní výbor už letos v lednu doporučil návrh s dílčími zlepšeními schválit.
Ve Sněmovně také už od poloviny března podřimuje novela zákona o soudech a soudcích, kterou jí vrátil Senát s dílčími úpravami. Novela zakotvuje povinnost všech okresních, krajských a vrchních soudů zveřejňovat svá rozhodnutí na internetu a také zavádí jasná pravidla pro výběr soudců. Příležitost poslat návrh k podpisu prezidenta měli poslanci už několik, ani jednou však na něj zatím nepřišla řeč. Další projednávání je naplánováno na příští týden.
Ochrana oznamovatelů už do voleb nejspíš neprojde
Zákon o ochraně oznamovatelů by měl zajistit, aby whistlebloweři mohli oznámit korupci nebo jiné nekalé jednání na pracovišti bez strachu z toho, že se jim budou jejich nadřízení mstít. V současnosti totiž nemají téměř žádnou zákonnou ochranu. Závažné případy korupce, podvody nebo jiné trestné činy tak zůstávají pod pokličkou kvůli obavám oznamovatelů z vyhazovu nebo jiné odvety. Minulý týden proběhla mimořádná schůze, na které poslanci dokončili první čtení. Neprošel však už návrh na zrychlené projednání zákona na výborech. Šance, že zákon projde Parlamentem do voleb, je tak mizivá.
Novelu zákona o státním zastupitelství, která by mohla zajistit větší nezávislost vedoucích státních zástupců na vládě, už ministryně spravedlnosti Benešová veřejně odpískala. Návrh reformy dohledu nad veřejnými zakázkami, který jsme připravili společně s Transparency International ČR, poslanci předložili v prosinci, od té doby se však téměř nehnul z místa a jeho podpora ze strany vlády je nejistá. Nedořešenou otázkou je také reforma řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, kterou doporučil Kontrolní výbor už začátkem února letošního roku.
Není pochyb o tom, že se projednávání zákonů zpomalilo i kvůli pandemii. Vláda však měla na jejich prosazení celé čtyři roky. A pokud do toho vládní poslanci alespoň trochu nešlápnou, u většiny stále hrozí, že legislativním procesem do konce volebního období neprojdou a spadnou pod stůl úplně.