Dnes se otevírají vnitřní prostory hospod, bazény a dokonce i diskotéky, byť jen k posezení. To vše ale není součástí vládního plánu rozvolňování, je to reakce na soudní rozhodnutí, kterému se ministerstvo zdravotnictví s nechutí podřídilo. Přitom mělo spoustu času na přípravu právního rámce, který by podobným překvapením předcházel.

Pandemický zákon vznikal rok. Nakonec byl spíchnutý poměrně horkou jehlou s končícím nouzovým stavem, pro jehož prodloužení už vláda v únoru tohoto roku nenašla podporu. Kvůli tomu v něm zůstala spousta nedostatků, mezi které patří i nejasnosti ohledně pravomocí na omezování služeb. Podle Nejvyššího správního soudu totiž neexistuje legislativa, která by ministerstvu zdravotnictví umožnila hospody zavřít.

Ministerstvo přitom o chybějící právní úpravě opatření vědělo a mělo dostatek času nachystat úzkou novelu pandemického zákona, která by podobným situacím zabránila. Místo toho dnes probíhá rozvolňování, ze kterého ministr zdravotnictví nemá radost a chce se mu dokonce bránit ústavní stížností. Nedořešených bodů je přitom v pandemickém zákoně více.

Cesta k pandemickému zákonu byla trnitá

Rekonstrukce státu byla mezi prvními, kdo upozorňoval na nutnost přijmout speciální pandemickou legislativu. Už na jaře 2020 jsme říkali, že přijímaná krizová opatření musí být účinná a komplexní, současně ale také jasně odůvodněná a v souladu s příslušnými zákony a ústavními principy. Cílem mělo být vymezení povinností, které vláda může při epidemii ukládat, a stanovení jednoznačných mantinelů pro omezování práv a svobod a s tím spojená eliminace prostoru vlády ke zneužití této moci.

Po tlaku veřejnosti i odborníků přišla vláda v květnu 2020 s vlastním návrhem pandemického zákona, ten pak ale ležel několik měsíců ve sněmovně k projednání v prvním čtení. V únoru 2021 ztratila vláda podporu pro prodloužení nouzového stavu a potřebovala akutní řešení. To dalo proces vzniku pandemické legislativy do pohybu. Vláda projednala svůj formálně nový (byť téměř totožný) návrh pandemického zákona se značnými nedostatky, včetně nedostatečné kontroly ze strany Parlamentu, soudů i veřejnosti.

Díky opozičním poslancům i připomínkám Rekonstrukce státu došlo k vylepšením návrhu, do zákona se podařilo zahrnout silnější parlamentní a soudní kontrolu, vyjasnění náhrady škod nebo povinnost protiepidemická opatření důsledněji zdůvodňovat. Oproti širokému nouzovému stavu je ušitý na míru boji s pandemií. Jak ale ukazuje dění posledních dní, stále je co vylepšovat a riziková místa pandemické legislativy by si ještě zasloužila zvýšenou pozornost a případnou novelizaci.