Polička - Bohuslav Martinů - Otvírání studánek - a... nejen to. Pokud zamíříte v létě na Vysočinu a zatouláte se do Poličky, můžete nově zvolit i procházku s literárním doprovodem. Vychází první díl POLIČSKÝCH VERŠOSTEZEK, projektu typově podobného např. brněnskému básnickému místopisu.


S myšlenkou na něj jsem před časem oslovil Davida Junka (historika umění a bývalého dlouholetého ředitele místního muzea) a díky jeho výraznému přispění se přes překážky nejrůznějšího druhu nakonec podařilo první díl Veršostezek dokončit. Inspirováni mj. veršem Jiřího Suchého „trocha poezie nikoho nezabije“ snažili jsme se pohled na Poličku umocnit verši či prózou autorů starších i současných, poličských i českých. Tato drobná publikace, obsahující 12 zastavení u významných monumentů i drobných či zaniklých pamětihodností, bude představena 5. 6. v hlavní budově poličského muzea v rámci Muzejní noci od 19.30 h.
Malá ukázka:

11. TYLŮV DŮM – divadlo
Městské divadlo bylo od roku 1841 v budově chlapeckých škol, v roce 1929 byl slavnostně otevřen Tylův dům. Spolek divadelních ochotníků Tyl působí dodnes.
Zdánlivě nevelkou, ale o to atraktivnější a „srdeční“ činnost vyvíjí Popraskd – to jest Poličsko-pražská skupina kočovných divadelníků (1992). O prázdninách kočují po okolí Poličky a vystupují pochopitelně i ve městě. Krom toho hrávají v Praze u „Cimrmanů“ nebo ve Vršovickém divadle a různě po Čechách. Základem je vlastní repertoár – autorem je Petr Erbes – Hra o Gilgamešovi, Ilja Muromec, Dopěruna, himlhergot, Čerti na Karštejně, Čistička, Dvě Barbory a další. Jde o divadlo nekomerční,
netradiční (obsahem) i tradiční (atmosférou dávné minulosti divadla). Poličané svému Popraskd(u) rozumějí a milují jej.
Petr Erbes starší – poličský rodák (nar. 1963), učitel, divadelník…

PÍSEŇ NAPRAVENÉHO ŽRAVCE, SLIZONĚ, BRALÍKA A ŠLAUFA

Chtěl bych, aby moje slova byla jasná a pevná jak skála,
aby pomoc dávala té první i té, co vzadu stává.
Jenže Večernice zašla nějak rychle a mrcha noc se vkrádá,
a místo aby pomohla, tak bezostyšně ukazuje záda.

Chtěl bych, aby moje duše byla čistá alespoň jak její,
aby lidem svítila a rozdávala paprsky, co hřejí.
Jenže Večernice zašla nějak rychle a mrcha noc se vkrádá,
a místo aby pomohla, tak bezostyšně ukazuje záda.

Chtěl bych, aby moje skutky byly prosty podrazů a pastí,
abych správným směrem šel a nenechal se oklamat a zmásti.
Jenže Večernice zašla nějak rychle a mrcha noc se vkrádá,
a místo aby pomohla, tak bezostyšně ukazuje záda.

Více ukázek najdete v odkazu ZDE.