Výňatky z včerejších aktualit z webu vlada.cz:
___
Vláda prodiskutovala otázku změny vyhlášky Ministerstva zdravotnictví…
„Shodli jsme se na tom, že očkování proti covidu-19 nebude povinné…” uvedl mj. premiér Fiala.

Ministři a ministryně si připomněli také 45. výročí zveřejnění Prohlášení Charty 77. Charta 77 se stala jedním z největších symbolů odporu demokratické občanské společnosti proti totalitní komunistické nadvládě. Vláda proto přijala jednomyslně toto usnesení: Vláda se hlásí k tradicím dlouholetého zápasu Charty 77 o lidská a občanská práva a o demokracii. Váží si všech obětí represí souvisejících s Chartou 77 i dalšími tehdejšími nezávislými iniciativami a všech, kteří se na jejich činnosti podíleli.
___


Dovolím si komentář. Tak kabinet ministrů upustil od povinného očkování a hlásí se k lidským právům. Výborně. Oboje zní na první poslech velmi dobře. Tak proč mě v této souvislosti napadá jako první Píseň neznámého vojína od Karla Kryla???

Možná proto, že to celé má pod povrchem krásných proklamací trochu hořký nádech. Totiž, ona zjevně a nepokrytě diskriminační opatření vůči neočkovaným, které zavedl předchozí bezskrupulózní spolek ministrů, vedený bývalým spolupracovníkem StB, nejenže zůstala zachována, ale nynější ministři je navíc s účinností od ledna fakticky dotáhli ještě dál. Coby “vstupenka” do restaurace, do kina, do sauny nebo k holiči se vedle potvrzení o očkování připouští negativní PCR test (s platností 72 hodin) ve spojení s dokladem o kontraindikaci, mj. záznamem o protilátkách v Informačním systému infekčních nemocí. Tato na první pohled “lepší” situace s sebou nese řadu neadekvátních a nikoliv nezbytných zásahů do lidských práv:

- za posledních 30 let naší demokracie jsme se při využívání služeb dennodenního společenského života nemuseli prokazovat jakýmkoliv absurdním potvrzením o našem zdravotním stavu (a to dokonce ani při SARS v r. 2002, který měl daleko vyšší smrtnost než Sars-cov 2)… protože zdravotní stav jedince je něco, co spadá do jeho lidské důstojnosti, tj. do sféry autonomie svobodné vůle jedince… (a stát bez jeho souhlasu do toho nemá co mluvit),

- je vědecky prokázáno, že i očkovaní mohou být přenašeči infekce (stejně tak i u nich může propuknout nemoc samotná - což je mimochodem pravděpodobně jeden z hlavních důvodů, proč nynější ministři upustili od povinného očkování, které ze zákona o ochraně veřejného zdraví musí splňovat podmínku, že je prevencí nemoci), přesto se PCR testy požadují jen po neočkovaných, což je vzhledem k požadované frekvenci těchto testů ekonomicky dosti zatěžující a zjevně znevýhodňující,

- na oficiální doklad o kontraindikaci nedosáhne celá řada neočkovaných lidí, jejichž imunitní systém se přitom prokazatelně dle testu IgG protilátek s infekcí přirozeně vypořádal (ale dle úředně nastavených měřítek “bezinfekčnosti” mají oficiálně nízkou hladinu protilátek) anebo kteří se doposud s infekcí nesetkali.

Když to shrneme, tak na naši populaci je s odkazem na epidemiologickou situaci vyvíjen masívní společenský a ekonomický nepřímý nátlak, protože buď se člověk naočkovat nechá (a může dělat to, co dřív mohl normálně, bez podmínek) a nebo “je mu ponechána svoboda se neočkovat”, ovšem za hrubě neadekvátní cenu vyloučení z velké části společenského života nebo v lepším případě ekonomického znevýhodnění (tj. ceny 8 PCR testů za měsíc).

A znovu, tohle se v Ústavě ČR nepíše, ani omylem. Naopak se v její Preambuli výslovně říká, že máme závazek budovat Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast svobodných lidí…

Přeji nám všem do nového roku, abychom skutečně začali stát oběma nohama v naší důstojnosti a byli si jasně vědomi toho, co je naše soukromá záležitost (ať už ohledně zdraví, vzdělávání, práce i volného času), co je naše osobní svobodná volba, spadající do autonomie svobody vůle a do čeho nám stát (což jsme my a námi dočasně volení zástupci pro správu věcí veřejných, kteří mají dodržovat Ústavu) nemá za žádných okolností co mluvit, natož aby na nás vyvíjel nepřímý ekonomický či společenský nátlak, což je přesný opak svobody a popření Preambule Ústavy.