Místy mi přijde, že nás ve většině demokracie úplně až tak nezajímá, anebo jen tak mimochodem, jakoby na ni nebyl čas, jako bychom si na ni jen hráli, jako bychom ji jenom markýrovali, stejně jak na divadelní zkoušce. Vysvětlím v souvislosti s prezidentskou volbou.

V článku 6 Ústavy se píše:

Čl. 6
Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.

Selský rozum mi říká, že když většina, tak skutečná většina lidí, kteří v této zemi žijí a mohou volit (tzv. absolutní většina), tj. více než polovina všech hlasů, které mohly být odevzdány, kdy se započítávají i hlasy neplatné i hlasy, které se zdržely hlasování. Proč?


Protože v Preambuli Ústavy je mj. zakotveno, že chceme rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných a svobodných lidí (občanů). Takže pokud jsme všichni ve státě rovnoprávní, tak by se měly počítat při prezidentské volbě všechny hlasy, i ty, co se volby zdržely (protože k tomu měly zjevně důvod, tj. neměly v nabídce dobrou volbu) nebo hlasy propadlé.

A jaká je realita? Nový prezident vzešel z druhého kola volby, kdy v součtu všech možných hlasů, které mohly být odevzdány, získal pouze 40,96 % hlasů (tj. získal pouze nejvíc platných odevzdaných hlasů, 58,32 %, při volební účasti 70,25 %) a tudíž ve skutečnosti žádnou většinu hlasů všech voličů v zemi nezískal. Kde je potom článek 6 Ústavy, který vychází z vůle většiny a dbá ochrany menšin, když se při prezidentské volbě přehlíží 29,75 % hlasů, které se volby zdržely???

Problematičnost legislativního nastavení druhého kola prezidentské volby, (i) do kterého jednak postupují pouze dva uchazeči s nejvíce hlasy z prvního kola (ii) a ve kterém stačí kandidátovi ke zvolení relativní většina (tj. nejvíc platných odevzdaných hlasů, kdy se nepočítají hlasy, které se zdržely hlasování anebo propadlé hlasy) vnímám ještě z těchto důvodů:

- redukcí volby na dvě možnosti se legislativně uměle vytváří jednak značně konfrontační prostředí (namísto hledání společenského konsenzu), které nahrává PR týmům kandidátů a mediální masáži na prvním místě (namísto věcného posouzení lidských a odborných kvalit jednotlivých kandidátů) a dále

- v případě, že se do druhého kola dostane jeden jednoznačně kontroverznější uchazeč (jak tomu nyní bylo v případě spolupracovníka StB A. Babiše s agresivním politickým vystupováním), ze svobodné a nezávislé volby se ve skutečnosti stává (mediálně značně podpořená) psychologicky vynucená protivolba „hlavně ať tam není AB!“,(kdy se upozadí méně zjevná kontroverze druhého kandidáta).

Dále, ke skutečné demokratičnosti volby nepřispěly další aspekty:
- Řada uchazečů k volbě nebyla připuštěna pro tisíce neplatných podpisů petentů (podporovatelů)! Jistě, proběhl soudní přezkum, přesto mi to přijde zvláštní a pozoruhodné. Docela by mě zajímalo, jestli tenhle problém řešili někde ve vyspělých demokraciích nebo jsme v tom unikát.

- Mediální prostor pro jednotlivé účastníky před 1. kolem prezidentské volby nebyl stejný. Faktické rozdělení uchazečů v televizních debatách na dvě skupiny podle předvolebních průzkumů veřejného mínění je fatální přešlap, podle mne i z hlediska zákona a jsem zvědav, jestli to bude mít nějakou právní dohru, např. v úpravě volebního zákona.

Pokud bychom se do budoucna chtěli zamyslet nad více demokratickým modelem volby prezidenta, který by lépe zrcadlil hodnoty zakotvené přímo Preambuli Ústavy ČR, to je, že chceme Českou republiku rozvíjet v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody…na zásadách občanské společnosti… a že jsme vlast rovnoprávných a svobodných občanů (jinými slovy, na každém hlasu, i který se zdrží hlasování, by mělo záležet), nabízí se k zamyšlení např. tyto 3 alternativní možnosti.

1. Úprava stávajícího modelu přímé volby, kdy ve 2. kole bude potřeba ke zvolení absolutní většiny hlasů, tj. více než poloviny všech hlasů, které mohly být odevzdány, kdy se započítávají i hlasy neplatné i hlasy, které se zdržely hlasování.

2. Úprava stávajícího modelu přímé volby, kdy zvoleni budou první tři kandidáti z prvního kola s nejvyšším počtem odevzdaných hlasů s tím, že každý volič má k dispozici jeden hlas plusový a jeden záporný (tj. plusový hlas pro kandidáta, kterého volí a minusový hlas pro kandidáta, kterého zvolit určitě nechce – obdobně, jak navrhoval úpravu volebního modelu Karel Janeček) s tím, že tito 3 zvolení kandidáti – prezident a dva viceprezidenti - budou zastávat úřad prezidenta společně, na způsob Rady starších.

3. Návrat k nepřímé volbě prezidenta oběma komorami Parlamentu (které jsou voleny občany) se stanovenou absolutní většinou hlasů z obou komor.

Ať už bude do budoucna zvolena jakákoliv úprava volebního zákona, která přispěje k více demokratické volbě prezidenta, je dále nezbytné, aby:

- média měla zákonnou povinnost striktně dodržovat rovný přístup ke všem kandidátům;

- kandidáti zveřejnili své úplné podrobné životopisy v dostatečném předstihu ještě před prvním kolem prezidentské volby.