Když jsem před třemi lety publikovala článek „Tchyně z hororu“, naivně jsem předpokládala, že česká média dlouho osobu veřejně dehonestující expartnerku syna nenajdou. Mýlila jsem se.


Psychologie nepracuje s pojmem zlý člověk. Pokud chceme využít terminologii z psychologie osobnosti, musíme slovo „zlý“, které je dobře chápáno laickou veřejností, nahradit například pojmy bezcitný, lhostejný, závistivý či nemorální. Psycholog by zlého člověka popsal jako jedince s nízkým stupněm mravního vývoje a emoční inteligence.

U ženy, která má potřebu veřejně poplivat již tak dost ztýranou synovu expartnerku, nejde o nízkou vzdělanost a nízkou emoční inteligenci. V takové nepochopitelné osobnosti ční bezcitnost, nulová empatie a především pomstychtivost. A pokud má zlá žena přístup k sociálním sítím a dalším médiím, vykoná svou pomstu s ještě větší chutí. Lynč, který zrežíruje, má exsnachu zcela zdrtit.

Ve skutečnosti spíš v synově expartnerce rozvine reálný náhled o tom, jak škodlivé bylo žít v rodině, kde lež, přetvářka a pomsta vládnou na trůně z kopřiv a bodláků, kde nikdy nevykvete sedmikráska a každá kapka rosy okamžitě uschne. Na tomto území nemá smysl plakat a nemá smysl usilovat o změnu. Jediná správná cesta je otevřít zrezivělé dveře a vykročit ze smradlavého a zatuchlého prostoru rychle ven mezi lidi, kteří jsou schopni někoho milovat a přitom neubližovat a dokáží se obejít bez pomluv, nenávisti, opovrhování a lhaní.

Jakého syna může vychovat zlá žena? Nulová empatie matky nevede k tomu, že by syn nedostal najíst nebo neměl zimní oblečení. Povede k tomu, že syn se naučí od své matky bezcitnosti a převezme i její mravní úroveň. Shodně s matkou se i on bude soustřeďovat především na své potřeby, například fyziologické. V praxi to bude vypadat tak, že každá partnerka syna zlé matky časem zjistí, že žije v ledovém království, protože syn zlé matky má místo srdce kus ledu. V tom se synové zlých matek nápadně shodují. Očekávat od takového muže soucit, úctu, ohleduplnost, toleranci, pochopení, respekt, pravdivé slovo nebo snad i lásku, je zcela marné. Není toho schopen. Pozor! Ke svým dětem se bude chovat se stejným despektem, jako se k němu chovala v dětství jeho bezohledná matka.

Tak jako vždy v psychologii nelze generalizovat žádný jev, i syn zlé matky může být docela slušný člověk. Platí to však jen v tom případě, že v raných fázích dětství o něho pečovala laskavá babička nebo kvalitní chůva nebo empatický otec. Pokud byl v péči zlé matky nebo se u něho střídal zástup průměrných chův, doporučuji všem vdavekchtivým ženám obejít ho obloukem a ani kolo o něho neopřít.