Přibývá žen, které ve své domácnosti (ne)snášejí víkendové návštěvy dětí z partnerova předcházejícího vztahu. A když si nešťastnice ke dvěma dětem partnera porodí v krátké době vlastní dvě děti, je vymalováno.

Příběh imaginární rodiny může vypadat takto: žena pečuje ve své domácnosti o batole a o kojence. Muž si přivede na víkendovou či na prázdninovou návštěvu své dvě děti z předcházejícího vztahu. V cizí domácnosti se děti bez ohledu na výchovné priority biologické matky začnou chovat podle svého emocionálního nastavení. Prožívají negativní emoce, je jim smutno a žárlivě pozorují, jak se jejich táta, který je opustil, mazlí se svými dětmi z nového vztahu. Jak budou reagovat? Nejspíš začnou řvát, ničit, vyvádět. Za pár hodin udělají z domácnosti cizí ženy kůlničku na dříví. Nebudou jíst to, co macecha uvařila, budou narušovat spánek i péči o dvě maličké děti. Společné trávení volného času se ukáže jako nerealistické. Muž a žena se musí rozdělit. Ona zůstane ve zdemolovaném bytě sama se dvěma maličkými dětmi a on se bude bavit se svými dětmi. Napětí v rodině bude narůstat. Situace se neuklidní ani tehdy, když muž děti vrátí biologické matce. Muž s nelibostí bude naslouchat nářkům současné partnerky. A je otázka, zda bude mít dost finančních prostředků, aby uhradil škody na ženině majetku vzniklé během návštěvy jeho dětí. Nebude se mu žít v novém vztahu snadno. Navíc muže bude sužovat myšlenka na předcházející partnerku, která v době, kdy on se stará o (její) děti, odpočívá v náruči jiného muže.

Co udělá muž? Co udělá žena? Během pobytu dětí se jim oběma podaří získat několik videí a fotografií všech dětí pohromadě. Oba sednou ke svým mobilům a nakašírované záběry zveřejní, a to proto, aby sociální sítě přesvědčili, že žijí skvělý život, že milují všechny své děti a že je u nich vše v pořádku. Že muž je vzorný otec a žena je pečující macecha, která zbožňuje děti cizí ženy. Pokud by tak neučinili, okolí by se mohlo domnívat, že jejich společný život není idylický. Toto nemohou dopustit. Nebudou sdílet zdemolovanou domácnost, nevyspalého křičícího kojence a vztekající se batole. Veřejnosti musí být vnucena představa o jejich dokonalém soužití.

Co z toho vyplývá? Nevěřte sociálním sítím. Lžou, idealizují a jsou velmi vzdálené realitě. Čím více někdo na sociálních sítích zveřejňuje své kašírované rodinné prožitky o bezproblémovém soužití dětí z různých vztahů, tím je větší pravděpodobnost, že žije velmi zoufalý život, ale nechce si to přiznat. A proč zůstává tak vysoké procento dětí po rozvodu rodičů bez kontaktu se svým otcem? Je to jednoduché. Nová žena vynaloží obrovské úsilí, aby se nezvané návštěvy zbavila. Muž nevydrží dlouhodobě žít v konfliktech a hádkách. Volí si jednodušší cestu. Přestane své děti z prvního manželství navštěvovat. V lepším případě udrží kontakt s dětmi formou občasného setkání, které proběhne mimo nově vzniklou rodinu.

Počet dětí, které zůstávají ve výhradní péči matek a vyrůstají bez kontaktu s otcem, stále stoupá. Třebaže statistické údaje existují, nikdo o tomto jevu neinformuje. Veřejnosti jsou vnucovány informace o bezproblémovém vývoji dětí ve střídavé porozvodové péči. Na děti, které jsou ve výhradní péči matky, což je stále statisticky nejpočetnější skupina dětí z rozvedených rodin, se zapomíná.

Málokterá žena dokáže předem odhadnout, jaké bude její soužití s dětmi partnera. Některé si to zpočátku idealizují. Najdeme i ženy, které do veřejného prostoru opakovaně vytrubují, jak skvělý vztah s dětmi partnerovy exmanželky mají. Zapomínají na to, že čím víc lžou, tím méně důvěry mohou na veřejnosti získat. Stávají se terčem výsměchu a hejtování.

Pokud muž zůstane v kontaktu se svými dětmi, bývá to častokrát zásluha nové partnerky, která přijala morální závazek v podobě dětí z předcházejícího manželství. Ovšem taková žena se obtížně hledá, což lze doložit statistickými údaji, které potvrzují, že rozvodovost dalších manželství je výrazně vyšší než rozvodovost manželství prvních.