Tak jsem si zase jednou přečetla, jak ženy, které svádí zadané muže, jsou ve skutečnosti obětí zvrhlíka, který by nejspíš stejně svoje děti opustil. Prý se dostávají do vztahové pasti, jsou manipulovány a špatné světlo na veřejnosti si nezaslouží. Muž je označen za viníka nevěry, a je na něm, zda svou rodinu opustí či ne. Jako by ženy nemohly zastávat morální principy a nedovolit zadanému muži, aby se do jejich postele dostal.

Pokud vyjdeme z Freudova pojetí pudového zaměření, musíme uznat, že muž je orientován na sexuální pudy, takže lákající ženě obtížně odolává. Zatímco žena je orientována na pudy mateřské, sexuální pudy u ní slouží spíš k uspokojení touhy po dítěti. Pokud muž potká ženu toužící po dítěti, stává se lovnou zvěří. Ovšem nerozpozná ženiny skutečné motivy. Objektem není on, jak si mylně namlouvá, nýbrž jde o vytoužené dítě. Žena, osobnostně disponovaná, se může po oplodnění změnit v kudlanku, která muže zardousí, ovšem předtím muže vysaje, a to materiálně i emocionálně. Pokud je mateřský pud v plném rozpuku, je žena pro své okolí velmi nebezpečná. Je jí lhostejné, zda zničí kolegyni, kamarádku, sestru či neznámou ženu. Na mužových dětech jí nezáleží. Není schopna soucitu. Ovládají ji její pudy. Stejně jako muž je ovládán sexuálními pudy. U některých jedinců však lze pochybovat, že člověk je myslící bytost disponující rozumem a dosáhne na vyšší stupeň mravního vývoje.

Veřejně hlásat, že manželka si za odkopnutí může sama, protože neposkytla muži to, co chtěl, je mimořádně nemorální a nebezpečné tvrzení. Pokud manželka je o generaci starší či má o několik stovek milionů v bance méně než milenka, nemá šanci vztah s otcem svých dětí udržet. Může být milující máma, krásná a vzdělaná žena, slušný člověk, přesto ji nic a ani její děti nezachrání. Musí sebe i děti ochránit sama. A pokud je k tomu osobnostně vybavená, svoji dvojroli „tátamáma“ zvládne.

Mezi muži a ženami existují výrazné rozdíly v motivaci při výběru vhodného partnera. Zatímco muži nepřemýšlejí o tom, zda je žena vhodnou osobou k rodičovství, žena se v procesu evoluce vyvinula tak, aby hledala muže, který se dokáže o rodinu postarat. Přesto některé ženy při výběru vhodného partnera šlápnou vedle. Špatná zkušenost s konkrétním mužem je však nepřenositelná, a to i v dnešní době sociálních sítí. Ve většině případů muž, který nejen nezajistí potřeby svých dětí, ale bezcitně jim sebere domov, najde ženu – milenku, která uvěří tomu, že s ní bude muž vést rodinný život a nezopakuje svůj hanebný čin. Když se jedná o stárnoucí nevzhlednou ženu, lze to vysvětlit její snahou zavléct do své postele kohokoliv, bez ohledu na jeho chování k dětem a expartnerce. Jestliže však takovému muži uvěří nádherná mladá žena na počátku své rostoucí kariéry, která si může vybírat mezi atraktivními, majetnými a nezadanými muži, je její motivace nepochopitelná.

Takže co dodat? Spoléhat na to, že mezi námi je dost mužů, kteří ovládnou svůj sexuální pud a neopustí své děti, nemůžeme. Znovu tedy zopakuji větu, že kdyby nebyly ženy, které vpustí do své ložnice zadané muže, soudy by nemusely řešit tolik rozvodů.