Neexistuje přesný popis vhodného chování otce k synovi či přesný návod, jak má se má otec o syna starat. Možná proto čtvrtina obyvatel naší země uvěřila lžím mizerného otce schopného týrat syna.

Lhář bývá popisován jako jedinec, který nedisponuje schopností vytvářet vztahy. Jeho lži totiž všechny vztahy zcela zničí. To platí samozřejmě i v rodině. Lhář je odtažitý, emocionálně nedostupný a k citům druhých lhostejný. Má nulovou sebereflexi, a to znamená, že není schopen vývoje a změny ve svém chování. Častokrát se jedná o sociopata. Projevuje arogantní vystupování a druhé lidi vnímá jen jako nástroj vlastních cílů. Pokud se mu někdo nepodrobí (a Lhář má dostupné prostředky k destrukci nepřítele), bude zničen, a to morálně, lidsky, ekonomicky, sociálně. V největším ohrožení se ocitají lidé, kteří jsou této patologické osobnosti nejblíž. Tedy rodina, partneři a podřízení. Nejvíce však trpí děti, protože nemají možnost udržet bezpečný odstup od prolhaného rodiče.

Domnívat se, že Lhář bude své osobnostní rysy projevovat pouze mimo rodinu, je naprostý nesmysl. Manipulátorova rodina je plně pod jeho kontrolou a v jeho režii. Vnímá se jako nadčlověk, který rozhoduje o tom, zda děti mohou dýchat či jíst a pít. Vznik duševní poruchy u potomka problematické osobnosti je velmi pravděpodobný. V prostředí, kde vládne autokratický vládce, chybí láska, bezpečí, soucit, svoboda názoru či pohybu. Vše, co dítě potřebuje k tomu, aby v dospělosti mohlo fungovat jako zralý a duševně zdravý jedinec.

Je pravděpodobné, že sociopatický lhář dokáže krutě zasáhnout do života svých dětí, srazí je na kolena, omezí jejich práva i bezpečí. Je však obtížně pochopitelné, že čtvrtina našeho národa hledí na lži, které Lhář trousí, jako by to mohla být pravda. Jako by zneužití dospělého dítěte k podvodu a únosu mohlo být bráno jako láska otce k synovi. Čtvrtina obyvatel České republiky považuje bezcitnost, krutost a zneužívání jako vzor péče a starosti o dospělé dítě.

Čemu se vlastně divíme? Vždyť známé čtené médium šířící léta Lhářovo pojetí světa zvolí jako vzor pro titulní stranu vánočního vydání novou modernizovanou Pannu Marii. Zřejmě jedinec, který tvář ženy vybral, je natolik ovlivněn morálními představami svého vůdce o morálce a pravdě, že zcela popřel podstatu Vánoc jako symbolu rodiny, lásky, slušného chování a ochrany dětí. Panna Marie podle tohoto vzoru dřív než porodí Ježíše, musí zlikvidovat jinou rodinu, teprve potom bude velebena a uctívána. A pokud si vezmeme z této prapodivné české předvánoční příhody příklad, ženy budou ničit ještě víc rodiny s malými dětmi a muži budou hledat nějakého Rusa, který neposlušné děti odvleče na Krym. Z jakého chování si vybereme příklad, je jen na nás.