Spory mezi uživateli aut a uživateli kol jsou chronicky známé. Neustále se volá po nových zákonech, dalších omezeních a příkazech. A co k tomu dodá uživatel chodníku?

Pouze v případech, kdy kolař zraní chodce, se dostane na veřejnost zpráva o nebezpečném chování kolaře na místě určeném pro pěší. Předpokládá se, že chodec rád uhne a pustí rychlejšího a současně i nebezpečnějšího. Kolizí na chodníku s kolaři a koloběžkaři jsem zažila nespočítaně, a to i v případě, že jsem měla před sebou kočárek s malým dítětem či batole motající se okolo mých nohou.

Na včerejší časovce na Vueltě bylo možné sledovat, že špičkoví sportovci běžně dosahovali na rychlost vyšší než padesát kilometrů za hodinu, ovšem na rovné prázdné asfaltové silnici, kdy lidé stáli v bezpečné vzdálenosti. Dnes jsem na takového závodníka narazila na polní rozbahněné cestě mezi poli, kde trčí větší i menší kameny, cesta se zatáčí a je lemovaná hustými keři. V těchto místech cyklista vidí asi na tři metry dopředu. Je to prostor určený pro volný pohyb psů a chodí zde především lidé na procházku, pokud je delší dobu sucho.

Dnes bylo krásně, svítilo sluníčko a můj pes hledal na poli stopu zajíce, čumák měl zastrčený v hlíně a spokojeně čenichal a čenichal. Vtom slyším, jak na mě někdo volá, že jede. Uhnula jsem na úzké cestě, aby se okolo mě mohl prohnat cyklista středního věku, a hlasitě jsem upozornila, že tu mám ještě psa. Muž se řítil, jakoby mu hořela koudel u zadního kola a zařval, proč pes není na vodítku. Opět hlasitě jsem volala na jeho mizející záda, že je tu prostor k volnému pohybu psů a není to cyklostezka. Zlost mi nedovolila nedodat, že příště mu již na úzké polní cestě neuhnu. Čekala jsem, že muž zastaví a zapíchne do mě nůž nebo se otočí a legálně drženou zbraní mě i mého psa zastřelí. Neučinil tak a jel kodrcajíc se po kamenech závodní rychlostí dál bez ohledu na to, co se odehrává za zatáčkou.

Nepotřebujeme nové zákony. Všichni vědí, jaká pravidla platí na cyklostezce, i to, že neoznačená polní cesta není cyklostezkou a ani veřejnou komunikací s danými zákony. Někteří dokonce jsou ve svém dětství informováni o tom, jak vypadá slušné a ohleduplné chování. A jen naprostý blb nechápe, že nemůže na nepřehledném a velmi nebezpečném terénu řádit na kole jako účastník Vuelty. Ovšem člověk ve středním věku je na převýchovu nezpůsobilý. Takže dokud si nepoláme kosti nebo někoho nezraní či nezabije, bude běsnit dál. Dnešní den jsem velmi litovala, že jsem nebyla dost pohotová a nepořídila jeho fotografii, abych mohla ostatní ve svém okolí na sociálních sítích varovat před jeho šílenou jízdou.