Odpověď podle dostupných analýz je nasnadě: Obě největší politické strany, tedy sociální demokraté resp. občanští demokraté a dezorientovaní demokratičtí voliči, kteří nepřišli k volbám, což potvrzuje i říjnový průzkum CVVM, podle kterého za poslední rok klesla důvěra našich občanů ve vládu a Sněmovnu na polovinu: Oběma věří už jen asi desetina obyvatel. Pokusím se zdůvodnit, čím to je.
To, co všichni již dávno předpokládali, že po smrti Václava Havla se z Polska stane brzy středoevropská velmoc, kterou budou muset všichni nejen v Evropě brát velice vážně, dokazují nejen dva důležité projevy polského ministra zahraničí Vladyslawa Sikorského, které pronesl v poslednímch měsících: ten první loni v listopadu a ten druhý před pár týdny, v němž Německo vyzval velmi patetickým způsobem k tomu, aby všemi prostředky podpořilo euro a celou eurozónu. Doslova řekl, že se nebojí německé agrese, ale německé nečinnosti. Cituji: "Žádáme Berlín, aby si uvědomil, že mu současné aranžmá nejvíce prospívá a má největší závazek ho učinit udržitelným. Německo dobře ví, že není nevinnou obětí nezodpovědnosti jiných. Samo nedodrželo pakt stability a jeho banky bezohledně nakupovaly riskantní dluhopisy…"
To je zásadní otázka, kterou si po prohře vládnoucí koalice v krajských a senátních volbách musí klást nejen novináři. Zopakujme si fakta: Vláda Petra Nečase spojila svou důvěru již před časem s tzv. daňovým balíčkem. Jenže hlasování o tzv. daňovém balíčku Petr Nečas oddálil až po kongresu ODS, který se má uskutečnit v prvním listopadovém týdnu ve dnech 2. až 4. listopadu 2012 a má být navíc volební. Petr Nečas a jeho ODS výrazně volby prohrála: Výsledných dvanáct procent, které získala ODS, představuje nejhorší výsledek v dějinách této strany, a proto kongres může mít dramatičtější průběh. Nečasův kabinet však může teoreticky vládnout dál, protože mezi vládou a výsledky těchto voleb neexistuje žádná ústavněprávní souvislost. Ale protože Miroslava Němcová v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce prohlásila, že nejzazší termín pro hlasování o tzv. daňovém balíčku, tedy i o důvěře vládě je 7. listopad 2012, moc času nezbývá. Jenže schůze Sněmovny již začíná v úterý, a když padne penzijní reforma a restituce, bude muset vláda odstoupit, protože v balíčku nejde jen o zvýšení DPH.
Příspěvek přednesený dne 22. října 2012 na konferenci Forum 2000, jejímž hlavním tématem jsou média a demokracie.
Vedle eura by prý mohla brzy naší civilizaci ohrozit i nová digitální měna, která má jméno BitCoin a vymysleli ji hackeři v roce 2008, i když kryptografický princip, na kterém je měna založena, je podle wikipedie znám již od roku 1997.
Tak by se dal asi pojmenovat překvapivý výsledek víkendových krajských voleb, které proběhly ve dnech 12. a 13. října 2012. Málokdo čekal, že ODS propadne na třetí místo s výsledkem něco málo větším než 12 procent, že sociální demokraté dostanou 23 a půl procenta a komunisté skoro 20 a půl procenta. Lidovci díky Moravě mají bezmála šest procent. Ostatní malé a nové strany propadly a bývalá vládní strana Věci veřejné zcela zmizela. Otázka, na kterou se jako všichni ostatní komentátoři pokusím odpovědět, zní: Proč tomu tak je?
Samozřejmě nechtěně, jak už jsme si u něj zvykli, protože si často neuvědomuje, co vlastně říká. A bylo to hned po té, co byl na chvíli podruhé zatčen Marek Dalík, bývalý poradce a důvěrný přítel bývalého premiéra Mirka Topolánka, když řekl novinářům, že za zatčení pana Dalíka kvůli tomu, že si údajně řekl v roce 2007 zástupcům firmy Steyr o úplatek bezmála půl miliardy korun, mohou neshody v ODS.
Letos jsme po jedenácté oslavili 28. září 2012 Den české státnosti, který byl našimi poslanci schválen jako svátek v roce 2000. Symbolicky ti, co návrh zákona připravovali, tím chtěli připomenout, že v roce 1993 uplynulo tisíc let od zavraždění knížete Václava vlastním bratrem v Mladé Boleslavi, z kterého se později stal svatý patron české země, došlo k opětovnému spojení Zemí koruny české. Posláním oslav by ale mělo být něco zásadnějšího: připomenutí si významu a obsahu české státnosti, a to se bohužel ani letos nestalo. Místo o české státnosti převážně všechna média i politici připomínali knížete Václava.
Přesto, že sjednotil Německo a stal se po Konradu Adenaurovi druhý nejdůležitější kancléř v dějinách Spolkové republiky Německo a že se spolu s francouzským prezidentem Mitterrandem zasloužil asi nejvíc o sjednocení Evropy, musel v roce 1998, po šestnácti letech, tuto nejvyšší politickou funkci opustit. Stalo se tak po té, co se zjistilo, že v půlce devadesátých let přijal pro svou stranu CDU dary ve výši dvou milionů marek, které strana nepřiznala a když on odmítl prozradit tajemné sponzory. Sám z peněz neměl ani marku, ale protože dal dárcům slovo, že je neprozradí, raději odstoupil. Dlouho o něm nebylo slyšet. Do bundestagu, tedy spolkového sněmu, se vrátil poprvé letos, poslaneckou lavici opustil tiše a bez potlesku.
Někteří politici spolu s novináři spekulují o tom, že již existuje v hlavách protivníků premiéra Petra Nečase scénář, jak se ho zbavit. Že skupina šesti poslanců kolem poslance Petra Tluchoře o tom uvažuje, je velmi pravděpodobné.