„Plakáty nejsou rozumově vystavěné, jak se to může někdy zdát. Autor cítí, jak by chtěl vyjádřit určitou věc, a tak ji udělá. Někdy je inspirace dokonce hodně primitivní. Třeba jsem ilustroval jen název filmu Pouze pro oči, použil jsem pro to oko. Jindy bylo složitější hledat vyjádření, protože film byl trochu neurčitý. Použil jsem schody, které nikam nevedou. Vlastně jde o to, neilustrovat film doslovně: plakát má být přitažlivý, má mít jednu výraznou a zapamatovatelnou dominantu a neměl by vylučovat téma. Ale neplatí to o všech tvůrcích, takový Pepa Vyleťal pracoval úplně volně.“
Prastaré moudro říká: velká politika je jen ta, která nadřazuje epochální zájmy nad momentálními zájmy. Řídí-li se ale politici čím dál častěji marketingem a průzkumy veřejného mínění, převládají ve veřejném prostoru nutně momentální zájmy. Zvlášť v situaci, kdy populace stárne a horizont dohledu se u velké části občanů krátí.
Čína představuje čím dál větší nebezpečí pro Spojené státy, EU, a tedy i pro nás. Na to upozorňoval i bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. Řekl: „Čína se chová stále asertivně a prosazuje změnu mezinárodního řádu.“ Podobně hovoří i předseda vlád Petr Fiala, který chce klást důraz na dodržování lidských práv a spojenectví s Tchaj-wanem, kde ovšem právě v těchto dnech eskaluje napětí. Zároveň ministerstvo zahraničí pozorně sleduje, jak se Čína chová k ruské agresi na Ukrajině.
Možná, že se vám to taky stává: vezmu do ruky knihu a hned si připomenu místo, kde jsem ji poprvé četl. Jindy mi stačí zaslechnout dvě slova: Okraj pohoří a vybaví se mi autor: Petr Kabeš, Ten říkával: demence a Alzheimer startují kolmo, jsou zákeřné. Amputovali mu nohu. Brzy na to ho převezl Áron na druhý břeh. Ještě před tím, než odplul, navštívil jsem ho v eldéence v Bohnicích, kde mi citoval báseň: Neboť, co bych učinil, /nebýt těch myslivců. Mých snů, /jež za svítání mizí/ na skryté straně hor, / ve stínu.
„Musíme se vrátit k programu pražského jara. Musíme zrušit cenzuru.“ Řekl František Kriegel půl roku po začátku okupace a pak prý dodal: „Už nemá smysl na tom trvat, ale někdo to říct musel.“ Tento způsob až urputně pevného postoje i v bezvýchodné situaci asi nejpřesněji charakterizuje celoživotní krédo komunisty, vojáka, lékaře a politika Františka Kriegela, který se narodil 10. dubna 1908, tedy před 115 lety: vždy chtěl být prakticky užitečný, chtěl pomáhat lidem, proto vystudoval medicínu, proto pomáhal ve španělské občanské válce, v Asii se přidal jako lékař Červeného kříže k čínským komunistům v boji s Japonskem, a i proto vstoupil do komunistické strany.
Česká premiéra filmu americké, dánské a české koprodukce s názvem Kuciak: Vražda novináře, je jasným vzkazem naší civilizace Slovensku: Patříte do Evropy, stojíme o vás, budeme vám pomáhat v boji s levným populismem hrabivých politiků, kteří jsou napojeni na podsvětí a Rusko.
„V listopadu 1956, několik minut předtím, než byla jeho kancelář zasažena dělostřeleckou palbou, dálnopisoval ředitel maďarské tiskové agentury do celého světa zoufalé poselství oznamující, že Rusové zahájili útok na Budapešť. Depeše končila slovy: „Zemřeme za Maďarsko a za Evropu.“