Jakoby země ležící podél toku řeky Dunaje měly tradičně větší problémy s korupcí než země protestantské, a to se týká stejně Bavorska, Slovenska, Rakouska i nás, i když už Dunaj netvoří naši hranici. Potvrzují to i současné dohady v Rakousku, které jsou spojené s předkládáním nového zákona o financování politických stran, s kterým je tradičně spojeno nejvíce korupčních skandálů.

Současný stav je nejen podle rakouských novinářů, ale i úředníků v Bruselu, velmi neprůhledný a temný. Chybí totiž povinnost politických stran zveřejňovat dary a žádný zákon ani nezakazuje politickým stranám přijímat peníze ze zahraničí. To má za následek, že množství financí, které strany přijmou i dárci, zůstávají v Rakousku anonymní. Navíc privátní podniky nemusí ani velké sumy, které posílají politickým stranám, zveřejňovat. Správně by měly strany veřejně vyčíslit i příjmy z členských příspěvků, jako je tomu například v Německu. Za tohoto stavu jsou totiž politické strany a jejich financování zcela nezávislé od počtu členů a výše členských příspěvků.

V Evropské unii většinou platí přísná pravidla, jako například ve Velké Británii, kde akcionáři musí ve firmě souhlasit s tím, že jejich představenstvo chce věnovat peníze nějaké politické straně. V Německu zase platí zákaz financování politických stran pro podniky, v nichž má stát, země nebo veřejný sektor vůbec, podíl.

Hlavní argument proti stávajícímu systému, který zaznívá z Bruselu, říká: "Takovýto nereglementovaný systém stranických podpor umožňuje jejich zneužívání, to znamená přijímání darů od fiktivních, tedy ilegálních firem a zabraňuje voličům v tom, aby znali důležité informace, podle kterých se mohou ve volbách rozhodovat, které straně dají svůj hlas."

Za posledním rakouským návrhem na nový zákon o financování politických stran stojí ministr financí Josef Pröll, který by rád ve své zemi zavedl tzv. transparentní datovou banku. Ta by veřejnosti umožnila kontrolovat veškeré toky peněz. Rada Evropy již v roce 2003 vydala směrnici, která hovoří jasně o tom, jak by se měla zajistit transparentnost financování politických stran, ale Rakousko se podle ní dodnes neřídí. Nyní dokonce Rakousku hrozí výhružka či silné pokárání ze strany protikorupčního grémia GRECO, které má financování stran přezkoumávat někdy v červnu.

Zatím to vypadá podle místních pozorovatelů tak, že ani připravované návrhy nejsou dost důkladné a neodpovídají evropským pravidlům. Přesto ale obě vládní strany, to znamená lidovci a sociální demokraté, doufají, že v dubnu bude předložen návrh ve vládě a do prázdnin ho dostane parlament.

Podle tohoto návrhu by byly řádně registrovány všechny dary politickým stranám, které budou vyšší než 7000 eur, to znamená asi 170 tisíc korun. A všechny tyto podpory by musely být okamžitě vyvěšeny na internetu nebo na webových stránkách parlamentu. Kontrolu by prováděl příslušný úřad, v Rakousku tedy Rechnugshof. Pokud by se přišlo na podvod, byly by udělovány pokuty buď v dvojnásobné, nebo trojnásobné výši sumy, která byla neoprávněně poukázána do stranické kasy. O konečné výši pokuty se vedou ještě jednání.

Rakouští novináři se domnívají, že vládní strany se takového zákona bojí, a proto bude ještě změněn, nebo se jednání budou dále protahovat.

Psáno pro ČRo 6