I tak by se dala komentovat snaha premiéra zabránit vydání neoficiálního šéfa strany Věci veřejné a poslance Víta Bárty policejnímu stíhání. Alespoň právě o tom psaly Hospodářské noviny. Nejmenovaný člen grémia Občanské demokratické strany jim citoval premiéra: "Jde podle mého názoru o politickou kauzu, a to by mohl být nebezpečný precedens, dovolit, aby do dění uvnitř politických stran zasahovala policie." Tato slova jim potvrdily i dva další zdroje a sám premiér to nedementoval, což znamená, že připustil, že vládnout je víc, než být čestný, mít důvěru a tudíž i legitimitu. Připomeňme, že Vít Bárta je podezřelý z uplácení svých poslanců: měl si vysokými doplatky k poslaneckým platům kupovat jejich loajalitu.

Něco podobného se přece stalo i Mirku Topolánkovi s Jiřím Čunkem v roce 2007. Podobně jako dnes proti Vítu Bártovi, předsedovi poslaneckého klubu Věcí veřejných, bylo tenkrát vzneseno obvinění proti Jiřímu Čunkovi pro podezření z přijetí úplatku: na jeho účtu se objevily statisíce, on zdroj peněz nedokázal přijatelně vysvětlit a několikrát změnil výpověď. Jenže podobně jako dnes na Věcech veřejných i tehdy závisela existence vlády na straně KDU-ČSL, v jejímž čele stál právě Jiří Čunek, a proto se Mirek Topolánek za každou cenu snažil zabránit jeho odsouzení: padla by jeho vláda.

Do případu se zamíchala i trojice podnikatelů, která se snažila zaplatit mlčení klíčové svědkyně a trojice právníků: místopředseda nejvyššího soudu Pavel Kučera, exministr Pavel Němec a nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Při jejich schůzkách z úst Pavla Kučery údajně padla známá věta: "Jde o existenci vlády, nezávislost justice musí jít stranou." S falešnými svědky dodnes probíhají procesy a trojice právníků nejspíš způsobila, že případ byl odebrán několika státním zástupcům a nakonec Arif Salichov tvrzení Jiřího Čunka, že je nevinný, uvěřil a případ zastavil. Pavel Kučera ztratil talár, Renata Vesecká musela odejít z funkce Nejvyšší státní zástupkyně a exministr Němec přišel o lukrativní vládní zakázky. Nový nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman dodnes tvrdě bojuje se ztrátou důvěry ve státní zastupitelství. A samozřejmě utrpěla v očích veřejnosti i pověst celé justice, což je pro fungování každého státu vážná ztráta.

V obou případech jde evidentně o věci politické, protože jde o existenci vlády, jenže je takovým chováním porušena volná soutěž, která má být právě Ústavou zaručena a zároveň v obou případech šlo o podezření z uplácení: kdyby byl totiž Vít Bárta vydán k policejnímu stíhání, lze si představit s velkou pravděpodobností, že by z pomsty odvolal své ministry a vláda by padla, což si premiér nepřeje, a proto premiéra i vládu může Vít Bárta vydírat. Zároveň jde ale o precedens: kdyby byl vydán pan Bárta, mohl by být kvůli důvodnému podezření vydán i jiný poslanec, a to si zřejmě ve sněmovně nepřeje skoro nikdo, jak se nejspíš ukáže 25. srpna, kdy se tam má o kauze jednat. Hlavně ale jde o to, že opět je zájem vlády, tedy partikulární zájem povýšen nad zájem občanů, kteří si přejí žít v řádné společnosti, kde fungují pravidla a dodržuje se Ústava. Přece vláda, která má ve štítu boj s korupcí, by naopak měla dbát o to, aby každé takové podezření bylo vyvráceno, což může učinit jedině sud. Na tom by měl mít i nejvyšší zájem sám Vít Bárta. Proto hovořit opět o politické kauze a skrývat se za poslaneckou imunitu je zcela zavádějící.

Jestliže kauzou Čunek byla na dlouho poškozena justice, v případě nevydání pana Bárty bude nadlouho poškozená již tak velice nízká pověst české politiky, protože tím bude opět porušena Ústava, která má občanům zaručit, jak stojí v článku 5, respektování demokratických principů. I kvůli kauze Čunek musel v politice skončit pan Topolánek a je pravděpodobně, že podobně kvůli kauze Bárta by mohl skončit ve vysoké politice i pan Nečas. Dobře je představitelný scénář, že ho budou z politiky vytlačovat právě ti, kterých se měl zbavit s odůvodněním, že je příliš slabý.

Nebezpečná je špatná pověst české politiky ale také proto, jak vyplývá ze studie sdružení GEMINI, že jen padesát procent žáků osmých tříd a středních škol má v budoucnu úmysl jít k volbám. To naznačuje, že volební účast by se mohla u nás nadále kvůli podobným kauzám snižovat, a to zase zvětšuje šance extrémistických stran se dostat do parlamentu, což by mohlo vést k nastolení autoritativního režimu a zároveň k frustraci mladých lidí a ke generační revoltě. Výroky úředníků z Hradu i pana Bátory z ministerstva školství ukazují právě tímto nebezpečným směrem.

Psáno pro ČRo 6