Piráti se dostali v Berlíně do parlamentu
To je zřejmě ta nejzajímavější zpráva z víkendových voleb v Berlíně, kde vyhráli, jak se očekávalo, sociální demokraté s více než 28 procenty. CDU sice lehce získala navíc něco přes jeden procentní bod, takže má přes 23 procent, což není nejhorší výsledek. Levice má necelých dvanáct procent, ale pirátská strana získala nečekaně bezmála devět procent. Naproti tomu liberálové FDP, kteří jsou v dnešní vládnoucí koalici, se zcela propadli a získali necelá dvě procenta.
Piráti, jak se už podle jména sluší, to náležitě oslavili: Mladí lidé se v ulicích Berlína objímali a tančili a slavili hlavně v jednom z klubů v Kreuetzbergu namazanými houskami a pivem. Spolkový předseda této strany Sebastian Nertz vítězství pro Spiegel on-line komentoval slovy: "To je poprvé od osmdesátých let minulého století, kdy se dostala nová politická síla v Německu na politické jeviště." Stalo se tak poměrně brzy, protože tato stran byla založena v roce 2006, tedy před pěti lety. S takovým výsledkem nepočítali ani největší optimisté v této straně. Proto také na volebním lístku má jen patnáct kandidátů a jestli po oficiálním konečném výsledku bude mít nárok na více poslanců, protože dodatečně nemůže nikoho nominovat, zůstanou tato křesla v zemském parlamentu po celé volební období prázdná. V okamžiku, kdy tento komentář píši, se ale zdá, že se tak nestane.
Zatímco voliči slavili, budoucí poslanci z řad pirátů už měli za sebou první televizní vystoupení a chovali se překvapivě realisticky. Andreas Baum, špičkový kandidát za tuto stranu, se tvářil při talevizním vystoupení velice klidně a na otázku, co budou nyní dělat, odpověděl: "Přirozeně jme amatéři a bylo by nesmyslné to zapírat." Když se pak novináři ptali mluvčí strany na jeho mobilní telefonní číslo, nejen, že ho neznala, ale neměla ho ani nikde poznamenané. A vizitky z budoucích poslanců nikdo ještě neměl. Pan Baum to komentoval slovy: "Nebojte se, jsme vizionáři, ale rozumní!" A když se konečně po všech oficialitách dostal pan Baum mezi své známé, přiznal, že v takovém veřejném frmolu se necítí moc dobře a dokonce se trochu stydí.
Podobně jako jejich vystoupení vypadala i kampaň této pirátské strany: byla skromná, veselá a právě tím zřejmě oslovila zřetelně velkou část mladých lidí. Na legračních plakátech stálo ironické heslo: Privatizujme region! Heslo si vymysleli piráti sami a při volební kampani nespolupracovali s žádnou agenturou.
Mezi poslanci za tuto stranu vstoupí do zemského parlamentu ale i lidé, kteří již mají nějaké profesní úspěchy za sebou, jako například Pavel Meyer, počítačový podnikatel. Po ohlášení prvních odhadů novinářům řekl: "Musím se přiznat, že takový výsledek jsem ani ve snu nečekal, naopak do poslední chvíle jsem se bál, že dopadneme špatně."
Pirátská strana se před volbami definovala jako anti-CDU strana, což ve výsledku znamená, že v Berlíně mohou vytvořit koalici strany SPD, Zelení, Levice spolu s piráty, protože jejich programy jsou si v ledasčems blízké.
Pavel Meyer v médiích úspěch pirátů komentoval slovy: "Za náš dobrý výsledek ale mohou hodně i ostatní strany, které byly nečekaně slabé. Ve srovnání s jejich nudnými kampaněmi nebylo zase až tak těžké získat tolik hlasů mladých lidí." Pan Baum slova předřečníka doplnil skeptičtějším komentářem: "Jsme politici amatéři, politiku děláme zdarma a jen po pracovní době. Zatím v Berlíně máme jen tisíc členů, ale štěstí máme v tom, že nikdo z nich není hlupák."
Jedno je evidentní: tradiční politické strany zcela podcenily skutečnost, že v Berlíně, jako zřejmě i v jiných velkých městech, se hlavně kolem různých sociálních sítí tvoří nová politická uskupení, s kterými v budoucnu budou muset staré strany vážně počítat a proto zřejmě i zaběhlé strategie inovovat. Budou si muset vzpomenout na McLuhanovo heslo z šedesátých let, že už samotné médium je zpráva. Jinými slovy, že tak, jak proměnila politiku televize, dnes začíná podobně proměňovat politiku internet.
Psáno pro ČRo 6
Piráti, jak se už podle jména sluší, to náležitě oslavili: Mladí lidé se v ulicích Berlína objímali a tančili a slavili hlavně v jednom z klubů v Kreuetzbergu namazanými houskami a pivem. Spolkový předseda této strany Sebastian Nertz vítězství pro Spiegel on-line komentoval slovy: "To je poprvé od osmdesátých let minulého století, kdy se dostala nová politická síla v Německu na politické jeviště." Stalo se tak poměrně brzy, protože tato stran byla založena v roce 2006, tedy před pěti lety. S takovým výsledkem nepočítali ani největší optimisté v této straně. Proto také na volebním lístku má jen patnáct kandidátů a jestli po oficiálním konečném výsledku bude mít nárok na více poslanců, protože dodatečně nemůže nikoho nominovat, zůstanou tato křesla v zemském parlamentu po celé volební období prázdná. V okamžiku, kdy tento komentář píši, se ale zdá, že se tak nestane.
Zatímco voliči slavili, budoucí poslanci z řad pirátů už měli za sebou první televizní vystoupení a chovali se překvapivě realisticky. Andreas Baum, špičkový kandidát za tuto stranu, se tvářil při talevizním vystoupení velice klidně a na otázku, co budou nyní dělat, odpověděl: "Přirozeně jme amatéři a bylo by nesmyslné to zapírat." Když se pak novináři ptali mluvčí strany na jeho mobilní telefonní číslo, nejen, že ho neznala, ale neměla ho ani nikde poznamenané. A vizitky z budoucích poslanců nikdo ještě neměl. Pan Baum to komentoval slovy: "Nebojte se, jsme vizionáři, ale rozumní!" A když se konečně po všech oficialitách dostal pan Baum mezi své známé, přiznal, že v takovém veřejném frmolu se necítí moc dobře a dokonce se trochu stydí.
Podobně jako jejich vystoupení vypadala i kampaň této pirátské strany: byla skromná, veselá a právě tím zřejmě oslovila zřetelně velkou část mladých lidí. Na legračních plakátech stálo ironické heslo: Privatizujme region! Heslo si vymysleli piráti sami a při volební kampani nespolupracovali s žádnou agenturou.
Mezi poslanci za tuto stranu vstoupí do zemského parlamentu ale i lidé, kteří již mají nějaké profesní úspěchy za sebou, jako například Pavel Meyer, počítačový podnikatel. Po ohlášení prvních odhadů novinářům řekl: "Musím se přiznat, že takový výsledek jsem ani ve snu nečekal, naopak do poslední chvíle jsem se bál, že dopadneme špatně."
Pirátská strana se před volbami definovala jako anti-CDU strana, což ve výsledku znamená, že v Berlíně mohou vytvořit koalici strany SPD, Zelení, Levice spolu s piráty, protože jejich programy jsou si v ledasčems blízké.
Pavel Meyer v médiích úspěch pirátů komentoval slovy: "Za náš dobrý výsledek ale mohou hodně i ostatní strany, které byly nečekaně slabé. Ve srovnání s jejich nudnými kampaněmi nebylo zase až tak těžké získat tolik hlasů mladých lidí." Pan Baum slova předřečníka doplnil skeptičtějším komentářem: "Jsme politici amatéři, politiku děláme zdarma a jen po pracovní době. Zatím v Berlíně máme jen tisíc členů, ale štěstí máme v tom, že nikdo z nich není hlupák."
Jedno je evidentní: tradiční politické strany zcela podcenily skutečnost, že v Berlíně, jako zřejmě i v jiných velkých městech, se hlavně kolem různých sociálních sítí tvoří nová politická uskupení, s kterými v budoucnu budou muset staré strany vážně počítat a proto zřejmě i zaběhlé strategie inovovat. Budou si muset vzpomenout na McLuhanovo heslo z šedesátých let, že už samotné médium je zpráva. Jinými slovy, že tak, jak proměnila politiku televize, dnes začíná podobně proměňovat politiku internet.
Psáno pro ČRo 6