Náčelník Bromden byl Formanův vzor
Jako Milan Kundera je náš první světově uznávaný romanopisec, tak Miloš Forman byl náš první v celém světě respektovaný filmový režisér. Škoda jen, že na světovou slávu dosáhli oba až jako cizinci: První je dnes Francouz a druhý byl Američan.
Formanovi přátelé Oldřich Kaiser a Jiří Lábus za ním jezdili, aby nasáli jeho energii a za to ho bavili. Říkají, že měl tak velké charisma, že mluvil, i když mlčel. Zřejmě proto dokázal z herců vykřesat vždy přesně to, co chtěl.
Miloš Forman, který opustil Československo po roce 1968 s Ivanem Passerem, vytušil přesně, o čem bude normalizace a nechtěl s ní mít už vůbec nic společného. Mohl si to dovolit, protože svět již o něm věděl. Hned jeho první celovečerní film Černý Petr z roku 1963 dostal hlavní cenu na Mezinárodním festivalu v Locarnu a Hoří má panenko, film z roku 1967, byl nominován na Oscara. Ověřil si, že jeho životní slogan: Vyprávěj příběh tak, abys mu mohl sám věřit, a ona v něm pravda o životě bude, platí. Teorie o režii nesnášel a nikdy se nenechal donutit k analyzování svých filmů. A sázka na příběh se vyplatila i v jeho prvním filmu, který v roce 1971 natočil podle scénáře svého přítele Jean-Claude Carriiéra v Americe: Taking Off dostal první cenu na festivalu v Cannes.
Miloš Forman se stále držel svého příběhu, proto skoro všechny jeho filmy se zabývají svobodou, která mu v tehdejším Československu ze všeho nejvíce chyběla. Tím dosáhl toho, že jeho výpověď byla i pro Američany přesvědčivá. Nikdy si nenechal žádný námět vnutit, vždycky si je vybíral sám. Na skutečný úspěch si musel ale ještě chvíli počkat, ten měl až jeho film Přelet nad kukaččím hnízdem z roku 1975, který dostal pět Oscarů. A Přelet měl ze všech svých filmů asi nejraději, protože, jak říkal, to byl vlastně český film. Rajcovalo ho, jak indiánský náčelník Bromden vyrve z dlaždic v umývárně kamenný blok, prorazí okno a uteče. "To byl sen náš všech kluků. Ne utéct, ale jenom se podívat, jak to na druhé straně železné opony vypadá."
Celkem natočil ve Spojených státech Miloš Forman deset filmů včetně Amadea, který dostal dokonce osm Oscarů a točil se v Praze. Hrála v něm mimo jiné i Jitka Molavcová, a coby překladatelka na něm spolupracovala Gita Zbavitelová, která dnes pracuje v Českém rozhlase. Ve filmu Ragtime hrál Pavel Landovský a v Larry Flyntovi Honza Tříska.
Jeho poslední režie se odehrála rovněž v Praze, a sice v roce 2009 v Národním divadle, kde připravil spolu se svými syny Dobře placenou procházku Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, v níž hrála opět Jitka Molavcová.
Miloš Forman zemřel ve Spojených státech ve věku 86 let 13. dubna 2018 a bude, jak si přál, pohřben na svém ranči ve městečku Warren ležícím severovýchodně od New Yorku.
(Psáno pro ČRo Plus)
Formanovi přátelé Oldřich Kaiser a Jiří Lábus za ním jezdili, aby nasáli jeho energii a za to ho bavili. Říkají, že měl tak velké charisma, že mluvil, i když mlčel. Zřejmě proto dokázal z herců vykřesat vždy přesně to, co chtěl.
Miloš Forman, který opustil Československo po roce 1968 s Ivanem Passerem, vytušil přesně, o čem bude normalizace a nechtěl s ní mít už vůbec nic společného. Mohl si to dovolit, protože svět již o něm věděl. Hned jeho první celovečerní film Černý Petr z roku 1963 dostal hlavní cenu na Mezinárodním festivalu v Locarnu a Hoří má panenko, film z roku 1967, byl nominován na Oscara. Ověřil si, že jeho životní slogan: Vyprávěj příběh tak, abys mu mohl sám věřit, a ona v něm pravda o životě bude, platí. Teorie o režii nesnášel a nikdy se nenechal donutit k analyzování svých filmů. A sázka na příběh se vyplatila i v jeho prvním filmu, který v roce 1971 natočil podle scénáře svého přítele Jean-Claude Carriiéra v Americe: Taking Off dostal první cenu na festivalu v Cannes.
Miloš Forman se stále držel svého příběhu, proto skoro všechny jeho filmy se zabývají svobodou, která mu v tehdejším Československu ze všeho nejvíce chyběla. Tím dosáhl toho, že jeho výpověď byla i pro Američany přesvědčivá. Nikdy si nenechal žádný námět vnutit, vždycky si je vybíral sám. Na skutečný úspěch si musel ale ještě chvíli počkat, ten měl až jeho film Přelet nad kukaččím hnízdem z roku 1975, který dostal pět Oscarů. A Přelet měl ze všech svých filmů asi nejraději, protože, jak říkal, to byl vlastně český film. Rajcovalo ho, jak indiánský náčelník Bromden vyrve z dlaždic v umývárně kamenný blok, prorazí okno a uteče. "To byl sen náš všech kluků. Ne utéct, ale jenom se podívat, jak to na druhé straně železné opony vypadá."
Celkem natočil ve Spojených státech Miloš Forman deset filmů včetně Amadea, který dostal dokonce osm Oscarů a točil se v Praze. Hrála v něm mimo jiné i Jitka Molavcová, a coby překladatelka na něm spolupracovala Gita Zbavitelová, která dnes pracuje v Českém rozhlase. Ve filmu Ragtime hrál Pavel Landovský a v Larry Flyntovi Honza Tříska.
Jeho poslední režie se odehrála rovněž v Praze, a sice v roce 2009 v Národním divadle, kde připravil spolu se svými syny Dobře placenou procházku Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, v níž hrála opět Jitka Molavcová.
Miloš Forman zemřel ve Spojených státech ve věku 86 let 13. dubna 2018 a bude, jak si přál, pohřben na svém ranči ve městečku Warren ležícím severovýchodně od New Yorku.
(Psáno pro ČRo Plus)