Čína, Česko a Langerův pokus o balkanizaci veřejného prostoru
Světové agentury hlásí a World Internet State to potvrdil, že od února definitivně předběhla Čína Spojené státy v počtu přípojek k internetu: zatímco Spojené státy jich mají 220,6 milionů, Čína jich má již 221 milionů. Jenže, a v tom je ten hlavní problém, Číňanům se podařilo kolem internetu vybudovat Golden Schield, tedy „zlatý obranný val“, kterému kritici říkají Great Firewal of China čili „velkou digitální čínskou zeď“.
Jak to funguje v praxi, jsme mohli vidět či o tom číst v minulých týdnech, kdy svět protestoval proti masakrům, které prováděli čínští vojáci v Tibetu, nebo když byly protesty proti olympiádě a lidé se snažili uhasit třeba ve Francii olympijský oheň, v Číně či jak oni si říkají v Říši středu, se na internetu nic takového neobjevilo.
Microsoft pro ně prý vybudoval superpočítač, který je schopen veškeré informace, které proudí internetem směrem do Číny, 24 hodin denně hlídat. Kromě toho stát zaměstnává odhadem asi 30 000 úředních cenzorů a bohužel tento cenzorský systém začíná dokonce Čína exportovat: Cenzura XXI. století je velmi dynamická, decentní a je postavená na průmyslové bázi. Teorie, že internet demokratizuje svět, padly. Cenzura jako v Číně dnes funguje v Saudské Arábii, Uzbekistánu, Pákistánu a Thajsku a i jinde. Univerzity ve Standfordu a na Harvardu, dokonce právě vydaly Atlas mezinárodní internetové cenzury. Odborníci hovoří o tzv. balkanizaci internetu.
Jak takováto cenzura funguje, tím se zabývá zase na univerzitě v Kalifornii pan Danile Zinn a podle jeho doktorské práce to vypadá tak, že Číňané neodpojují ze sítě celé domény, ale jen jednotlivé stránky, na nichž se vyskytují slova jako Tibet, Tchaj-wan či Tiananmen, což je čínský název pro Náměstí nebeského klidu, kde byly krvavě potlačeny studentské protesty v roce 1989. Mezi těmi slovy je dále třeba Falun Gong, což je zakázaná sekta, ale i Hitlerův Mein Kampf. Takových slov je prý několik tisíc a stránky, kde se vyskytují, se „vygumují“. Místo nich se na obrazovce objeví oznámení, že z technických důvodů stránka vypadla. Kromě toho, jako v každém totalitním státě, se pracuje stále na vytváření permanentního strachu, který vede k autocenzuře providerů i blogerů.
Několikrát denně posílají cenzoři politické návody na firmy, které provozují internet, a dávají jim příkazy, jak reagovat na některé nové situace. Poslední čínský vynález využívá cenzuru jako prostředek, který pomáhá podporovat lokální firmy proti zahraniční konkurenci: Když Němci protestovali proti zákroku čínské armády proti tibetským mnichům, na internetu se místo původních článků objevilo spousty blogů, které doporučovaly nekupovat německé zboží, zvláště auta VW.
Bohužel skoro na všech těchto sofistikovanějších operacích se podílejí západní firmy: Heslo, že internet změní Čínu, se obrátilo a Čína změnila internet. A ten jejich systém je možné dnes použít kdekoliv na světě pod záminkou třeba boje s pornografií či neofašisty. Je-li ale jednou instalován, je už snadné mu dát jiné úkoly. Jediné, co zatím tento systém neumí, je cenzurovat, tedy filtrovat obrazy.
Podobným směrem ale ukazuje už i nově navrhovaný paragraf z dílny našeho ministra vnitra Ivana Langera, který by policii dovoloval zabírat prostor v televizi a novinách a uveřejňovat tam vlastní informace. Zatím by se to u nás dělo řekněme „ručně“, jednou by tuto práci mohly dělat počítače, a tomu bychom se měli hned v prvopočátku silně bránit už jen proto, že takový zákon je nadbytečný: podobné služby, jako informovat veřejnost při živelních pohromách či ohrožení státu, musí ze zákona plnit všechna veřejnoprávní média a soukromým médiím nic nařídit nelze. Nový zákon by byl nakročením k balkanizaci veřejného prostoru v České republice.
Jak to funguje v praxi, jsme mohli vidět či o tom číst v minulých týdnech, kdy svět protestoval proti masakrům, které prováděli čínští vojáci v Tibetu, nebo když byly protesty proti olympiádě a lidé se snažili uhasit třeba ve Francii olympijský oheň, v Číně či jak oni si říkají v Říši středu, se na internetu nic takového neobjevilo.
Microsoft pro ně prý vybudoval superpočítač, který je schopen veškeré informace, které proudí internetem směrem do Číny, 24 hodin denně hlídat. Kromě toho stát zaměstnává odhadem asi 30 000 úředních cenzorů a bohužel tento cenzorský systém začíná dokonce Čína exportovat: Cenzura XXI. století je velmi dynamická, decentní a je postavená na průmyslové bázi. Teorie, že internet demokratizuje svět, padly. Cenzura jako v Číně dnes funguje v Saudské Arábii, Uzbekistánu, Pákistánu a Thajsku a i jinde. Univerzity ve Standfordu a na Harvardu, dokonce právě vydaly Atlas mezinárodní internetové cenzury. Odborníci hovoří o tzv. balkanizaci internetu.
Jak takováto cenzura funguje, tím se zabývá zase na univerzitě v Kalifornii pan Danile Zinn a podle jeho doktorské práce to vypadá tak, že Číňané neodpojují ze sítě celé domény, ale jen jednotlivé stránky, na nichž se vyskytují slova jako Tibet, Tchaj-wan či Tiananmen, což je čínský název pro Náměstí nebeského klidu, kde byly krvavě potlačeny studentské protesty v roce 1989. Mezi těmi slovy je dále třeba Falun Gong, což je zakázaná sekta, ale i Hitlerův Mein Kampf. Takových slov je prý několik tisíc a stránky, kde se vyskytují, se „vygumují“. Místo nich se na obrazovce objeví oznámení, že z technických důvodů stránka vypadla. Kromě toho, jako v každém totalitním státě, se pracuje stále na vytváření permanentního strachu, který vede k autocenzuře providerů i blogerů.
Několikrát denně posílají cenzoři politické návody na firmy, které provozují internet, a dávají jim příkazy, jak reagovat na některé nové situace. Poslední čínský vynález využívá cenzuru jako prostředek, který pomáhá podporovat lokální firmy proti zahraniční konkurenci: Když Němci protestovali proti zákroku čínské armády proti tibetským mnichům, na internetu se místo původních článků objevilo spousty blogů, které doporučovaly nekupovat německé zboží, zvláště auta VW.
Bohužel skoro na všech těchto sofistikovanějších operacích se podílejí západní firmy: Heslo, že internet změní Čínu, se obrátilo a Čína změnila internet. A ten jejich systém je možné dnes použít kdekoliv na světě pod záminkou třeba boje s pornografií či neofašisty. Je-li ale jednou instalován, je už snadné mu dát jiné úkoly. Jediné, co zatím tento systém neumí, je cenzurovat, tedy filtrovat obrazy.
Podobným směrem ale ukazuje už i nově navrhovaný paragraf z dílny našeho ministra vnitra Ivana Langera, který by policii dovoloval zabírat prostor v televizi a novinách a uveřejňovat tam vlastní informace. Zatím by se to u nás dělo řekněme „ručně“, jednou by tuto práci mohly dělat počítače, a tomu bychom se měli hned v prvopočátku silně bránit už jen proto, že takový zákon je nadbytečný: podobné služby, jako informovat veřejnost při živelních pohromách či ohrožení státu, musí ze zákona plnit všechna veřejnoprávní média a soukromým médiím nic nařídit nelze. Nový zákon by byl nakročením k balkanizaci veřejného prostoru v České republice.