Volby a chladný anděl
Podíváme-li se okem chladného anděla na výsledek parlamentních voleb v roce 2021, což je termín některých filozofů, kteří tak nazývají pohled ze značného odstupu bez lásky a patosu, můžeme si dovolit říci, že vyhráli správci státu nad vůdci.
To je však jen první vítězný set v zápase, který koalice teprve čeká: Obecně lze říci, že ideje, činy, lidé, muži, ženy, všichni jsou nepředvídatelní. Teprve příběh a jeho vyústění odhaluje v tomto chaosu smysl, který ovšem musí vždy být založen na odpuštění a zapomnění. Bez tohoto uvědomění nemohou různorodé koalice po nelítostné a tvrdé kampani spolupracovat. Odpuštění je lidské eso tváří tvář osudu, což věděli již staří Řekové.
Individuální psychologové k tomu dodávají, že pocit sounáležitosti znamená především úsilí o jistou formu pospolitosti, která jediná vede k dokonalosti. Jde tedy o pohyb, kterému jde o sebezáchovu, rozšiřování, o kontakt s okolním světem. A takový pohyb je úspěšný jen tehdy, když vytváří trvalé hodnoty pro všechny lidi. Jenom tehdy, když si i toto vítězné koalice uvědomí a nezradí pospolitost, nezpronevěří se ji, mohou zvítězit nad těmi, kteří si privatizovali stát, kteří nepřispěli ničím k prospěchu společnosti, kteří podporovali institucionální nihilismus, redukovali politiku na vlastní byznys a měli největší rozkoš z povedené lsti. Po takových lidech nezůstane vůbec nic, jak to předvídal již Steve Jobs, jejich firmy musí dřív nebo později skončit a jsou vymazáni z dějin. Stane se s nimi totéž co s vyhynulými živočišnými druhy, které nedokázaly nalézt harmonické soužití s kosmem. A v kosmu nevyhrává ten, kdo společnost rozděluje, ale pouze ten, kdo disponuje lepším pocitem sounáležitosti nejen na území státu, ale i v celé pospolitosti, tedy v našem případě v euroatlantické civilizaci. Psycholog Alfred Adler to řekl velice jednoduše: Jedinec kráčí kupředu jenom tehdy, když žije i umírá jako součást celku, tedy jako ten, který přijímá a dává, když jeho zájmy jsou spojeny s okolním světem, s druhými lidmi, kteří ho kontrolují. A výsledek této kontroly představují volby.
Item: Všechno, co označujeme jako selhání, prozrazuje nedostatek pocitu sounáležitosti. Pokud si toto vítězné koalice Spolu a Piráti a Stan uvědomí, vyhrají i druhý set a budou se moci pustit do třetího setu, který by teprve znamenal definitivní vítězství, protože by obnovil svrchovanost státních institucí, které by mohly pak zabránit prezidentovu extenzivnímu výkladu ústavy, snaze zvrátit politickou orientaci země, neoprávněnému čerpání dotací, vyhýbání se placení daním přes korunové dluhopisy a využívání skořápkových firem a daňových rájů.
K tomu by ale mohlo dojít jen tehdy, jak již kdysi řekl filozof Martin Heidegger, pokud svět, v kterém se nacházíme, vyložíme. Jinými slovy, pokud budeme schopni přesné a i bolestivé sebereflexe.
Napsáno pro ČRoPlus
To je však jen první vítězný set v zápase, který koalice teprve čeká: Obecně lze říci, že ideje, činy, lidé, muži, ženy, všichni jsou nepředvídatelní. Teprve příběh a jeho vyústění odhaluje v tomto chaosu smysl, který ovšem musí vždy být založen na odpuštění a zapomnění. Bez tohoto uvědomění nemohou různorodé koalice po nelítostné a tvrdé kampani spolupracovat. Odpuštění je lidské eso tváří tvář osudu, což věděli již staří Řekové.
Individuální psychologové k tomu dodávají, že pocit sounáležitosti znamená především úsilí o jistou formu pospolitosti, která jediná vede k dokonalosti. Jde tedy o pohyb, kterému jde o sebezáchovu, rozšiřování, o kontakt s okolním světem. A takový pohyb je úspěšný jen tehdy, když vytváří trvalé hodnoty pro všechny lidi. Jenom tehdy, když si i toto vítězné koalice uvědomí a nezradí pospolitost, nezpronevěří se ji, mohou zvítězit nad těmi, kteří si privatizovali stát, kteří nepřispěli ničím k prospěchu společnosti, kteří podporovali institucionální nihilismus, redukovali politiku na vlastní byznys a měli největší rozkoš z povedené lsti. Po takových lidech nezůstane vůbec nic, jak to předvídal již Steve Jobs, jejich firmy musí dřív nebo později skončit a jsou vymazáni z dějin. Stane se s nimi totéž co s vyhynulými živočišnými druhy, které nedokázaly nalézt harmonické soužití s kosmem. A v kosmu nevyhrává ten, kdo společnost rozděluje, ale pouze ten, kdo disponuje lepším pocitem sounáležitosti nejen na území státu, ale i v celé pospolitosti, tedy v našem případě v euroatlantické civilizaci. Psycholog Alfred Adler to řekl velice jednoduše: Jedinec kráčí kupředu jenom tehdy, když žije i umírá jako součást celku, tedy jako ten, který přijímá a dává, když jeho zájmy jsou spojeny s okolním světem, s druhými lidmi, kteří ho kontrolují. A výsledek této kontroly představují volby.
Item: Všechno, co označujeme jako selhání, prozrazuje nedostatek pocitu sounáležitosti. Pokud si toto vítězné koalice Spolu a Piráti a Stan uvědomí, vyhrají i druhý set a budou se moci pustit do třetího setu, který by teprve znamenal definitivní vítězství, protože by obnovil svrchovanost státních institucí, které by mohly pak zabránit prezidentovu extenzivnímu výkladu ústavy, snaze zvrátit politickou orientaci země, neoprávněnému čerpání dotací, vyhýbání se placení daním přes korunové dluhopisy a využívání skořápkových firem a daňových rájů.
K tomu by ale mohlo dojít jen tehdy, jak již kdysi řekl filozof Martin Heidegger, pokud svět, v kterém se nacházíme, vyložíme. Jinými slovy, pokud budeme schopni přesné a i bolestivé sebereflexe.
Napsáno pro ČRoPlus