Páteční policejní masakr na Národní třídě v Praze měl v rozjitřené atmosféře bumerangový efekt: místo, aby se v prvních hodinách studenti a divadelníci začali bát, dostali odvahu vyžadovat změny ve společnosti.

Jak vyplynulo z autentických výpovědí, zachycených v mé knize Výslech revolucionářů z listopadu 89, chartisté byli překvapeni. Havel byl na Hrádečku a mluvčí Charty 77 se sešli až v sobotu. Alexandr Vondra začal psát protestní petici. Než ji dopsal, dověděl se, že ve dvě hodiny se koná shromáždění divadelníků a studentů DAMU v Realistickém, nyní Švandově divadle na Smíchově, které končilo vyhlášením studentské stávky a výzvou ke generální stávce.

V neděli v poledne se uskutečnila nikým nesvolaná schůzka u Václava Havla, kde se zrodila společná iniciativa: S názvem fórum přišel Jan Urban a slovo občanské dodal Václav Havel. Večer bylo založeno v Činoherním klubu ve Smečkách Občanské fórum, které přišlo s požadavkem na okamžité odstoupení zkompromitovaných politiků. Na ČVUT na Karlově náměstí se ustavoval Koordinační stávkový výbor a v neděli už visel na Mánesu nápis Výtvarníci stávkují a divadla přestala hrát.

Odpoledne se začaly davy valit na Václavské náměstí, a tam již nebyli jen studenti, ale lidé všech generací, což se opakovalo několik dní. Situaci ještě víc zdramatizovala zpráva o smrti studenta Martina Šmída, ač se záhy ukázalo, že nikdo zabit na Národní třídě nebyl. Tehdy se zrodila myšlenka na založení Nezávislého tiskového střediska, které se usadilo v galerii u Řečických, zatímco Občanské fórum začalo pracovat v Laterně magice. Tam úřadovalo jen dvacet dní, pak dostali budovu ve Špalíčku na Můstku. V úterý 21. listopadu z balkonu Melantrichu promluvil Václav Havel, kterého uvedl kněz Václav Malý a Marta Kubišová zazpívala Modlitbu pro Martu. Havel představil dva dny staré Občanské fórum. Dne 24. listopadu se konala generální stávka.

Po té začala řada tzv. kulatých stolů: první se konal s premiérem Adamcem, který si podal ruku s Havlem, další kolo se konalo s Mariánem Čalfou, kterého Adamec pověřil sestavením vlády a sám 7. prosince podal demisi. Za dva dny byla ustavena nová vláda a 10. prosince rezignoval na svou funkci prezident Gustáv Husák. Marián Čalfa se stal předsedou nové vlády.

Na prezidenta byli čtyři kandidáti: komunisté navrhovali Ladislava Adamce, svazáci Čestmíra Císaře, ti ale byli vyřazeni a zbývali jen dva: Václav Havel a Alexander Dubček, který se stal předsedou Federálního shromáždění. Kandidatura Václava Havla byla oznámena 10. prosince. Z té doby je jeho slogan: Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. 19. prosince promluvil Čalfa ve federálním shromáždění a navrhl Havla na prezidenta, který byl zvolen 29. prosince.

Je třeba si ale zároveň přiznat, že u nás padl komunistický režim až po Polsku, Maďarsku, NDR aBulharsku, přišli jsme, jak napsal Petr Pithart, k hotovému.

Napsáno pro ČRo Plus