Evropa jako šance dohnat naše zaostávání

24. 01. 2009 | 19:32
Přečteno 4983 krát
Kolem Lisabonské smlouvy chodíme jak kolem horké kaše, světová ekonomická krize se nás prý nedotkne, říkali politici ještě donedávna, předsednictví Rady Evropské unie je jen o chlebíčkách, dodávali někteří, ač se ukazuje od samého počátku, jak je to náročný a složitý úkol, a tak bychom mohli pokračovat. Otázka zní: Čím to je, že jsme jiní? Proč se od staré Evropy tak odlišujeme? Kořeny je třeba hledat v dávné historii.

Od XI. do XIII. století se přes Evropu převalila vlna obrovských inovací - hospodářských, sociálních i myšlenkových. Do českých zemí se tato modernizační vlna dostala na konci XII. a počátku XIII. století z Francie přes německé země. Vyklučovaly se lesy, to znamenalo, že jednotlivé komunity již vykazovaly takovou produktivitu, že uživily lidi, kteří se nemuseli přímo starat o obživu a pracovali v lesích: zakládala se města, budovaly se chovné rybníky atd. Toto období bylo ale klíčové také proto, že v té době vznikl náš stát, spolu s křesťanstvím zajistil naši existenci a umístil nás do Evropy. Jenže Mojmírovci v IX. století a Přemyslovci v X. století, kteří s budováním státu začali, jak připomínal třeba Dušan Třeštík, museli v mnohém improvizovat. Nedostatečná výkonnost zemědělství jim nedovolila postavit stát na základech obvyklých na Západě.

V XVI. a XVII. století ale země koruny české klopýtly, nezachytly modernizační trendy západní Evropy a skončily pozadu, opět na agrárně a konzervativně katolické periferii. Někteří historici o této době ve střední Evropě hovoří jako o druhém nevolnictví. Štěstí jsme ale v Čechách měli v XIX. století, kdy jsme na rozdíl od ostatní středovýchodní Evropy plně zachytili předposlední modernizační trend průmyslové revoluce: Rakušané si nechtěli špinit Alpy průmyslem, a proto ho budovali v Čechách.

Tehdy jsme stihli radikální přestavbu celého života v XIX. století, i když Západ jsme ani tehdy nedohnali, jak říká historik profesor Zdeněk Kárník a jak ukazuje velikost měšťanských domů a venkovských statků třeba v sousedním Německu z této doby. Naši měšťané nebyli ani dost silní, aby dokázali účinně odporovat císaři a duchovenstvu, aby si osvojili právo odporu: ius resistendi. Dodejme, že od půlky XX. století jsme začali zase silně zaostávat. Zaostávali jsme tedy třikrát: v IX. a X. století, v XVI. a XVII. století a ve XX. století, a důsledky zaostávání se bohužel sčítají.

Za zaostávání Čech může ale rovněž Kutnohorský dekret z 18.ledna 1409, který zapříčinil de facto likvidaci našeho pražského vysokého učení, které bylo založeno Karlem IV. v roce 1348. Univerzita, kterou se tak rádi chlubíme, tedy existovala vlastně jen pár roků: 61 let. Na základě tohoto dekretu odebral 9. května 1409 králův zmocněnec Mikuláš Augustinův řečený Bohatý za přítomnosti pražských konšelů rektoru Mistru Henningu Baltenhagenovi univerzitní insignie. Shromážděné akademické obci také oznámil, že rektorem vysokého učení je jmenován Zdeněk z Labouně a děkanem jediné, a sice artistické fakulty je Šimon z Tišnova. Z Prahy tak odešlo víc než tisíc mistrů a studentů na univerzity do Vídně, Krakova, Heidelbergu, Kolína nad Rýnem, Erfurtu a do Lipska (někdy se hovoří i o Padově). Královská listina Václava IV. totiž změnila ve prospěch zemské příslušnosti poměr rozhodujících hlasů čtyř národů zastoupených na univerzitě, jak ustanovil Karel IV., a sice národa českého, saského, bavorského a polského.

Po tomto dekretu získala česká akademická obec tři rozhodující hlasy a ostatní jeden, proto všichni odešli. Král tak učinil nikoliv z nějakých národnostních pohnutek, jak se vykládalo v učebnicích, ale chtěl si podřídit univerzitu, aby podporovala jeho právo na titul římského krále. Stal se ale opak, mistři, kteří z Prahy odešli, českého krále všude v Evropě pomlouvali a jeho mezinárodní pověst značně poškodili a univerzitu izolovali, což vedlo k úpadku, přestala být univerzální: z věhlasné univerzity, kde původně byly čtyři fakulty: artistická, juristická, teologická a medicínská, zbyla jen jedna, artistická, a v ní se jen přepisovaly knihy. Univerzita se stala pouhým zemským ústavem, gymnáziem, a později husitství, které zemi rozvrátilo hospodářsky, úpadek univerzity ještě urychlilo.

Takhle živořila univerzita skoro dvě staletí, až zase jezuité založili v roce 1556 pražské Klementinum, které našemu školství vrátilo alespoň částečnou prestiž: z koleje se roku 1611, díky císaři Matyášovi, stala Ferdinandova univerzita. Karlova univerzita byla dokonce po bitvě na Bílé hoře a popravě jejího rektora Jana Jesenského v roce 1621 na čas zavřena a byla obnovena v roce 1638 Ferdinandem III. K založení tzv. Karlo-Ferdinandovy univerzity došlo 4. března 1654. Roku 1882 byla univerzita znovu rozdělena na českou a německou, a tak tomu bylo do roku 1939, kdy česká část byla zrušena a její majetek převzala německá univerzita, která byla zase zrušena v roce 1945 a její majetek převzala obnovená Karlova univerzita.

Kvůli všem těmto tahanicím a od roku 1945 do roku 1989 kvůli silným ideologickým tlakům totalitní moci ztratila schopnost hrát roli respektovaného, ale i angažovaného a kritického komentátora ve veřejném prostoru, jakou hrají ve světě staré univerzity, které se mohly vyvíjet kontinuálně.

Jak jen z tohoto stručného přehledu vyplývá, naše univerzita měla jen krátká období, kdy patřila do mezinárodní sítě elitních učilišť, na níž se střídali jako profesoři špičkoví vědci z celého světa. Mluví-li se u nás třeba o tom, že na začátku XX. století přednášel v Praze Albert Einstein, tak si lžeme do kapsy: on učil na německé Ferdinandově univerzitě a na Karlovu univerzitu nikdy nevkročil: obě univerzity spolu skoro vůbec nekomunikovaly. Bohužel.

Tohle bychom si všechno měli přiznat, abychom lépe pochopili důvody našich vnitřních obav ze sjednocující se Evropy a dokázali je v sobě překonat a abychom neopakovali chyby, kterých jsme se již několikrát v dějinách dopustili. Abychom sjednocující se Evropu vnímali jako šanci,

Napsáno pro ČRo6

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

zvědavý napsal(a):

Vždyčtu rád příspěvky,která přinášejí nová fakta,tedy neotřelý pohled.Tohle mezi ně patří.Mnoho informací čtu poprvé.
Mám určité pochybnosti o té přemyslovské době,jelikož časový posun mezi ní a renesancí není.Nadto ovšem autor patrně nezná fakta o tom,že od 4.st.n.l. se Rakousko vymaňovalo ze slovanského vlivu, a o mnoho staletí později Štýrsko a Korutany patřily Přemyslovcům.
Že Čechy institucionálně později ztrácely charakter světovosti a evropanství je patrné.Ovšem vždy ještě jednotlivci tehdy byli protiváhou těch institucí. Národní obrození v tomto směru mělo obě tendence.Světovou,evropskou i národní.Po národní emancipaci Češi více pozornosti udělují politice než čistému intelektu-XX.st.
24. 01. 2009 | 20:15

nordic... napsal(a):

Panove -pardon-rad ctu uvahy a prispevky lidi co neco o tom vedi..Neznam fakta az do 4.stol.
ale to bude tim -roc.69....aaaale
pane Zvedavy-jednotlivci,byli protivahou...-neverim tomu-protoze-konvencni pravda-v tom a v tom stol.byla takova jaka byla...a jednotlivec si myslim nemel sanci-SORRY-nordplebej...
24. 01. 2009 | 23:05

Skogen napsal(a):

Text se zamlouval, svižně, hbitě, jen z toho vyvodit, kam míříte. Se závěrem bych se ztotožnil, pokud by české vysoké školství mělo izolovaně výhodnější perspektivu než jako součást evropského celku. Je to přesně opačně, tudíž předestřené obavy mohu akceptovat jako faktické, a v žádném případě jejich existenci, tak jak je v mnoha nuancí patrná v celém spektru existence státu, nezpochybňuji. Pokládám je za iracionální. Je dobře, že si díky vašemu textu můžeme přebrat souvislosti.
24. 01. 2009 | 23:17

češka napsal(a):

Domnívám se, že naší společnosti chybí hlubší analýza skutků pana Beneše v souvislosti s jeho ústavní funkcí.
V době 2. sv. byl Beneš soukromou osobou, kterou Angličané uznali, protože potřebovali získat přístup k českým penězům a zlatu.
Všechno co následovalo by mělo projít zkoumáním historiků a následné celospolečenské diskusi. Vždyť i po válce byl de jure presidentem JuDr Hácha, takže všechny dekrety jsou vlastně neplatné.
Než se tak stane, bude společnost tížit svědomí. Bohužel toto vyhovuje naší politické reprezentaci.
24. 01. 2009 | 23:22

Michal K. napsal(a):

No, nevím. Z tohodle textu mám dojem jako by naše historie byla jen výčtem debaklů. Koho autor míní pod názvem "stará Evropa"? řadí tam též Irsko, Finsko nebo Řecko? Tyto země se nám ješte v první polovici minulého století úrovní vzdělanosti a průmyslu mohly stěží rovnat. Současný stav je tedy spíše výsledkem historie relativně nedávné a především nás samotných. A nikdo jiný než my sami to za nás nezmění.
24. 01. 2009 | 23:29

ujo napsal(a):

tak jsme se konečně dozvěděli, kdo může za problémy s lisabonskou smlouvou! Václav IV.
24. 01. 2009 | 23:30

Zbyněk Matyáš napsal(a):

češka by se měla doučit dějiny (obzvláště české, pokud je skutečně Češkou).
"Londýn
Prozatímní státní zřízení ČSR, londýnská exilová vláda, byla ustanovena Československým národním výborem 9. července 1940 (ten byl založen 17. listopadu 1939 v Paříži). Jejím předsedou byl Jan Šrámek, pro obě období 21. července 1940 – 12. listopadu 1942 a 12. listopadu 1942 – 5. dubna 1945."
http://cs.wikipedia.org/wik...
24. 01. 2009 | 23:41

majolenka napsal(a):

ta naše štastně nešťastná geografická pozice v Evropě
25. 01. 2009 | 00:05

češka napsal(a):

Pro Zbyňka Matyáše
V řádných presidentských volbách byl zvolen Hácha, do té doby předseda nejvyššího soudu.
Beneš ve volbách nekandidoval.
25. 01. 2009 | 00:32

Karel Vomacka napsal(a):

To jsou zase plky. Za nasi soucasnou situaci prej muze Vaclav IV! Co se takhle srovnat s Portugalskem, Norskem (pred plynem) nebo vychodnim Nemeckem.

Tohle uz je snad na odvoz na psychiatrii. Jaky vykon meli Cesi v ramci sve polohy predvest? Nikdy nebude mozne srovnani s Anglii nebo Francii! Uz je potreba se s tim smirit, podivat se do Irska a Finska a je to! (zadny tradicni Zapad)

Schvalne kolik znate svetoznamych finskych nebo portugalskych vedcu s spisovatelu?
25. 01. 2009 | 06:16

zvědavý napsal(a):

Nordicovi:málo čtete: Prokop Diviš (hromosvod),bratranci Veverkovi (pluh s ruchadlem),J.Roessl(lodní šroub),J.E.Purkyně (žlutá skvrna sítnice,Purkinje cells)-co o nich víte? Přečtěte si někde:17.-19.století pane! A co pedagog J.A.Komenský -to není světově známý člověk? Co Aurel Stodola-teorie regulace strojů-nic Vám neříká? Strouhalovy třecí tóny-fyzika-konec 19.st.
Ernst Mach-Vídeňák i Pražák.
To nebyly konvenční názory,ale vědecké a technické objevy.
Dost dobře nechápu,proč je zde vypíchnut jenom Václav IV a Beneš s Háchou v příspěvcích debaty. Je zřejmé,že Václav IV. byl "inflexní bod" vývoje české vzdělanosti směrem od světovosti pryč,tehdy i od neplodné scholastiky v lecčems.Bylo scholastiky ve středověku málo nebo moc? XX.století-to je opravdová tragédie českého myšlení, ale nevinil bych z ní jenom Rusy,že sem zanesli spousty kvalitní vědecké literatury.Ruský systém vzdělanosti tradičně od dob panovnice Kateřiny pracoval převážně s německou Akademií uvnitř sebe sama,přenášel k sobě a tlumočil Slovanům evropské myšlenky,které by se sem jinak za izolace českého intelektu,někdy i oprávněným nacionalismem,vůbec nedostaly.Nicméně sám tento pro nás hlavně překladatelský intelekt později zakrňoval ve svých administrativně-mocenských národních zvyklostech všeho druhu.Masaryk ctil náboženství a snad i techniku,vědeckou revoluci své doby v Evropě nevnímal.Hned tři roky po vzniku ČR v r.1918 -vídeňský-rakouský fyzik E.Schroedinger dostává v očích světového intelektu roli víceadmirála objevem své rovnice -kvantové mechaniky.V té době UK-vědci publikují práce v duchu poslední třetiny 19.století.Po r.1948 se dostává v sovětských učebnicích poprvé do Čech i Kvantová mechanika,v době,kdy v třicátých letech americké soukromé firmy pomocí ní získaly náskok v elektronice,o jakém se nikde a nikomu ani dnes nesní!
25. 01. 2009 | 09:27

Josef K. napsal(a):

Hodnota té úvahy je v tom, že poukazuje na potřebu vědomí kontinuity, která určuje kvalitu budoucnosti i přítomnosti, na potřebu otevřenosti proti oné nacionalizující uzavřenosti současné české kultury. Poukazuje na odpovědnost každé generace vůči budoucnosti. V postnormalizačním prostředí, kde minulost jakoby neexistuje, pokud ano ak v nějakém idologizujícím výkladu, je to - byť v hospodské zkratce - úvaha potřebná a důležitá. Ta úvaha je ale pro většinu současných "elit" (uměleckých, mediálních, olitických, věděckých) těžko pochopitelná i přijatelná. Vždyť daleko jednodušší je jen tak žertovat a lá pan Klaus, David Černý, pražská pětka atd. atd.
25. 01. 2009 | 10:30

zvědavý napsal(a):

Zajímavý průběh diskuse: místo katolicismu a protestantství -Beneš a Hácha.Podle K.Marxe lze pochopit dřívější dějiny z pozdějších,ne naopak.Měli bychom tedy chápat středověk,ale my tam přes velehoryy revolucí průmyslové,technické,vědeccké 19.a 20.st, prostě dobře nevidíme.A kulisy středověku jsou pro linii zajímavého autorem tlumočeného příběhu potřebné.Já např. dodnes nevím čí věda byla lepší-zda katolíků nebo protestantů? Katolíci Bílé Hory jsou pro mne Rakušasné,feudálové,vesnice.Prostanti-německá hanzovní města,luteránství,měšťané,město.A nakonec ve velké části středoevropského prostoru na čas vítězí vesnice nad městem,protože pokud vesnice má jako vždy vlastního kováře,město je závislák na ní.Ale protestanští žoldnéři záhy poté harcují Evropou,sedláky rekrutují,vybíjejí,ožebračují.
Z milosti katolíků rektor UK r.1662 Marcus Marci -je světově dodnes uznávaný objevitel v optice a mechanice.Rektor protestantský r.1621 -Jan jessenius-provedlprvní veřejnou pitvu v Evropě. Mezi popravenými 68 protestanty r.1621 bylo mnoho lidí,kteří vystudovali na protestantských universitách v Německu.
K 20.st : Rakousko-Uhersko si dovolilo politické procesy s Čechy(Omladina,K.Kramář aj),popravy za dezerci před vojenskou službou,ale ne střílet do hladových stávkujících.Což Masaryk nejednou,Duchcov aj (němečtí dělníci severních Čech). Beneš to v prezidentských volbách 1936 dostal od sudeťáků pocítit,musel volit ústupky.Hitler z toho udělal všeho bezpráví vůči menšině.Nyní kdy jsou Izraelité vyštváni z Evropy,rýsuje se potenciální Israel zde v Evropě-Sudeťáci.
25. 01. 2009 | 11:00

zvědavý napsal(a):

Opravy překlepů,prosím:
vědecké,Rakušané,Protestanti
25. 01. 2009 | 11:04

Buquoy napsal(a):

Už vícekrát jsem slyšel. Češi neměli nikdy žádného génia a proto ať jdou od toho (1990=-300000 vědců),protožeRusové mají Mendělejeva,židé Einsteina,Němci Goetha apod.Ať řemeslníci ducha odejdou,ať kvete negramotnost s prázdnotou ducha!Čechám,že prý stačí projev prostřednosti ducha-politika.
25. 01. 2009 | 11:23

Al Jouda napsal(a):

Článek je psán na podporu přijetí Lisabonské smlouvy, argumenty jsou historická fakta a souvislosti. Při tom každému trochu uvažujícímu člověku musí být podezřelé, že ostatním státům EU, které se smlouvou souhlasí, vůbec nevadí tzv. ztráta suverenity. Máme právo být tak výjimeční ? A jakou cenu za tuto výjimečnost jsme ochotni zaplatit ?
25. 01. 2009 | 11:43

žák napsal(a):

Kdo mi vysvětlí Rumburskou vzpouru? Odměním svým mlčením.
25. 01. 2009 | 11:52

Vasja napsal(a):

" Světová ekonomický krize se nás nedotkne, říkali politici......."
Pane Hvížďal, kteří. Jestli jen tak neplkáte.
25. 01. 2009 | 12:39

skeptický napsal(a):

Já bych se s Karlovou Universitou moc neoháněl.Ve škole nás učili,že je to nejstarší univerzita ve střední Evropě.
Nadmut národnostní hrdostí jsem pak zjistil,že byla v pořadí podle data otevření asi čtyřicátá.
Co do prestiže je dnes buď 170.nebo 1700.Spíš to druhé.

Takže abychom odčinili kutnohorský dekret, dáme všechny hlasy jinam,a necháme si jeden.

Tady už ale nejde o nějakou blbou školu,ale o nevolnictví,a dávání se do ruky lidem,kteří na nás mají územní požadavky.

Pokud dáme na rady lidí,keří se zase vidí v Němcích,dostaneme,co zasloužíme.Země,která se nepoučí ze své minulosti si ji musí prožít znova.
25. 01. 2009 | 12:49

vlk napsal(a):

Jen , řekněme úcta, ke jménu autora mi brání nazvat text blábolem.

Není národ a v Evropě, který by neměl svá období velikost a svá období malosti. Poněkud s e z toho vymykají jne národy vlmocí. Poněkud. španělsko bylo kdysi nejdůležitější zemí světa. Stačil jedne "božský vánek" a všechno bylo Jinak. Stala s e z něj mimořádně zaostalá země. Podobně Řecko, kolébka evropské civilizace. Podobě Švédsko, Dánsko, stty, před kterými s e v jisté době třásla celá Evropa.

NAše djiny měli několik klíčovách okamžiků. Jedním z nich byl pověstný dne sv. Rufa. Pokud by ten den bylo klání dopadlo opačně, pak je naprosto jisté, že dějiny Evropy a světa , by se byly utvářely úplně jinak.
Fabulovat tad y cosi na základě Kutnohorského dekretu mi přijd e úplně mimo. Kutnohorský dekret jen urychli to, co nutně musely způsobit husitské války tak jako tak!
Pro rozvoj nebo spíš nerozvoj českých zemí mělo , podle mne rtagický rozměr něco jiného.

Totiž kompletní odrodění šlechty! To začalo již po husitských válkách a vybíjelo s e v konfesní nevraživosti. Poslední pokus o ustavení skutečných českých elit, zejména šlechty podoběn přinesla tzv. Česká konfese r. 1575. S debaklem strany protestatntské, už tehd y ovšem spíše v rukou němcké šlechty se české elity dokonale vytratily. Dílem pokatoličtění s poněmčením, dílem nuceným exilem a decimací.
Teprve s obrozenectvím a příchodem průmyslové revoluce s e zase začaly tvořit, ale od naprosté nuly nové české elity.

Nikoliv že rakušané si nechtěli špinit Alpy -nikoliv bylo to klasické novátorství a vzepětí haldových a chudých, co udělalo Čechy dílnou RU.
Jako vždycky- nemyslím si , že s emáme zač stydět a nemyslím si, že si zas e máme sypat na hlavu.
A pokud máme 5-té nejlepší zdravotnictví v evropě, pak to asi s tou Karlovkou nebud e až tak špatné. minimálně co s e lékařských fakult týče.
25. 01. 2009 | 13:15

Zvídavý napsal(a):

ad Zvědavý: Já naopak fakta postrádám, a to v hodnocení Pražské univerzity po Kutnohorském dekretu, co se týče jejího úpadku a naopak jejího růstu po zabrání univerzity jezuity. Ostatní fakta jsou na úrovni středoškolské výuky.
25. 01. 2009 | 13:19

Á propos: napsal(a):

ehm... je Albert Einstein zapsán v análech Univerzity Karlovy?
25. 01. 2009 | 13:26

Kastelán napsal(a):

Bacha, tady jde o svobodu projevu v internetových diskusích. Navíc to ta krásná holka popsala jako jediná naprosto přesně. Tak čtěte a zvyšujte karmu:

http://mahdalova.blog.respe...
25. 01. 2009 | 14:58

Xaver35 napsal(a):

To češka:
Nejsem politik,jen občan,který pamatuje.A sděluji Vám,že kvůli tomu,nač narážíte,mě svědomí netíží ani v nejmenším.Není důvod!
25. 01. 2009 | 15:07

twardowski napsal(a):

hezky clanek, v mnohem pravdivy

chtelo by napsat seznam vsech uzasnych a skvelych reforem, ktere nas privedli do... do soucasneho stavu
25. 01. 2009 | 15:37

Xaver35 napsal(a):

Vždy mě "rozkatí" sebemrskačství k národní malosti...Jestli autor chce sdělit,že celá minulost tohoto území byla jedno temno za druhým a jen vplynutí do "sedmadvacítky" nás vyzvedne k velikosti,pak je to veliká,pardon veliký omyl.Pak se ptám,jak to,že z toho minulého "duchaprázdna" se zrodili např.umělci a spisovatelé:Smetana,Dvořák,Janáček,Destinová,Mucha,Neruda,Čapek;vědci:Komenský,Freud,Purkyně,Schumpeter,Heyrovský;i světoznámí podnikatelé:Baťa,Škoda,Křižík,Ringhoffer,Lanna,Hlávka...Myslím,že s ohledem na počet obyvatel a skutečně těžké podmínky (kdo je neměl střídavě v historii?!)se můžeme spíše chlubit než mrskat.Ale to se samozřejmě nehodí a nenavrhuji to.Stejně ale nemám jasno a prokázáno,že ve "federální" Evropě se nám bude dařit v uvedených oblastech podobně nebo ještě lépe...
25. 01. 2009 | 16:41

Skogen napsal(a):

Buquoy, houbelec. Komenský, Hus - dvě osobnosti světového významu. Z vědy Mendel, Heyerovský... Umění - Janáček, Dvořák, Aleš... Literatura - Seifert, Čapek.
25. 01. 2009 | 19:30

Skogen napsal(a):

Xaver, pardon, nedokázal jsem to od Buqoye dočíst až k Vám..
25. 01. 2009 | 19:32

grőssling napsal(a):

„Čím to, že jsme jiní ? Proč se od staré Evropy tak odlišujeme ? Kořeny je třeba hledat v dávné historii.
V XVI. a XVII. století ale země Koruny české klopýtly, nezachytily modernizační trendy západní Evropy.“

Ano, neměli jsem šanci jako Portugalci, Španělé, Vlámové, Holanďané, Angličané a Francouzi zbohatnout vysáváním zámořských kolonií pomocí milionů otroků z Afriky. Ani jako Němci a Italové bohatnout coby přímořský stát ze světového obchodu.

„Za zaostávání Čech může ale rovněž Kutnohorský dekret z 18. ledna 1409, který zapříčinil de facto likvidaci našeho pražského vysokého učení…“

Přepisuji část z diskuse pod blogovým článkem Čtenářův blog na stejné tema.
Odchod mistrů a studentů po vyhlášení Dekretu kutnohorského se celkem
týkal asi do 1000 příslušníků nečeských univerzitních národů. Nepíše se o tom, že již od konce 80tých let 14. století docházelo ke snižování stavu mistrů a studentů univerzity v souvislosti se zřizováním
dalších zaalpských vysokých učení ( Praha 1348, Krakov 1364,
Vídeň 1365, Pécs 1367, Heidelberk 1385, Kolín nad Rýnem 1388, Erfurt 1392,
Lipsko 1409 ) a také skutečnost, že příslušníci cizích národů nepřišli Dekretem
kutnohorským o žádné jiné svobody a privilegia příslušníků univerzity. Jako
obvykle šlo o peníze vyplývající z funkcí, kam již mohli být jen obtížně voleni a
patrně také o nepřekonatelnou pýchu, že vedení univerzity převzali Češi .
Pražská univerzita svoji šanci stát se evropským vůdčím intelektuálním centrem definitivně propásla již v roce 1381, kdy univerzitu pařížskou opouštěli z věroučných důvodů němečtí mistři a hodlali se v Praze usadit ( pařížská obdoba pozdějšího pražského sporu ). Praha o tuto šanci přišla částečně ve prospěch Vídně díky aktivitám vévody Albrechta III. a také kvůli sporu mezi Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna, který nevyvolával pro akademické prostředí optimální atmosféru.
Praha v době Dekretu kutnohorského s asi 50 000 obyvateli patřila v Evropě mezi středně velká města ( Paříž 200 000 ). Odhaduje se, že kolem roku 1380 měla pražská univerzita nejméně 7 000, některé zdroje uvádějí až 10 000 doktorů, mistrů, bakalářů a studentů.
Těsně před vydáním DK měla univerzitní obec už jenom do 3 000 členů. Mezi léty 1380 až 1409 tedy došlo k jejímu snížení nejméně o 4 000-7000, po KD pouze o maximálně 1 000 mistrů a studentů.
Hlavními příčinami snížení počtu členů pražské univerzitní obce byly ztráta vůdčího politického postavení království a Prahy v říši po smrti Karla IV. a konkurence ostatních nově založených zaalpských vysokých učení. Oběma vlivům nešlo z ekonomických důvodů zabránit.
V diskusi k Čtenářově blogu jsem psal o mýtech kolem DK. Pan Hvížďala se k šíření nepravd o něm připojuje. Zatímco v padesátých letech ultra-levicová propaganda chválila vlastenectví Václava IV., dnes zase ultra-pravicová propaganda naříká nad odchodem zahraničních univerzitních národů z Prahy v roce 1409. Obojí nevycházelo a nevychází z historických dat. Naopak přání se v obou přístupech stalo otcem myšlenky. Tak si přes rozdíl desetiletí pravicový Hvížďala podává ruce s levicovým Nejedlým, resp. Jiráskem ( i když oba posledně jmenovaní měli díky gruntovním školám poněkud lepší sloh ).
25. 01. 2009 | 19:40

Germanicus napsal(a):

Nedá se nic dělat, pane Hvížďalo, vlk to (zase) vystihl přesně. Ten Váš dnešní blog připomíná dort co vařili pejsek a kočička...
Apropos české elity 19.století (vlk). Ty kromě na svou dobu moderního průmyslu, rozhodujícím nebo výrazným způsobem finacovali (kruci nepíše se náhodou financovaly, no nehodící se šrtněte) postavení Národního divadla, Národního muzea, moderní průmyslové školy atd. atd.
Naše současné elity nejsou schopny ani to Národní muzeum opravit...
25. 01. 2009 | 20:52

antikrist napsal(a):

neplete si Skogem často významnost s genialitou? Genialitu třeba lidstvo nepřipisuje ani většině nositelů Nobelových cen,ale jen několika jedincům.Významnost=vešel ve známost,zasloužil se,proslul,někdy machr na sebereklamu
25. 01. 2009 | 21:08

češka napsal(a):

To Xaver35
Vy jste si nepoložil otázku, zdali jsme v 45 patřili mezi vítěze, nebo poražené?
Je podle Vás možné, aby vítěz ve válce ztratil část svého území?
Nemyslím si, že naše "jinakost" je jinakostí, protože máme málo chytrých lidí, kteří nejsou schopni se prosadit v mezinárodním měřítku.
Náš problém je, že neumíme objektivně a s odstupem hodnotit naši politickou reprezentaci a "distancování se" od Historie 1526-1918, obzvláště směšně působí pošklebky Franz Josefovi za jeho špatnou češtinu, když mluvil německy, česky, maďarsky, italsky, srbochorvatsky a polsky. Který z našich politiků dnes umí tolik jazyků?
25. 01. 2009 | 23:05

Jan Kramoliš napsal(a):

Vážený pane Hvížďalo,

souhlasím s Vaším pohledem na Kutnohorský dekret, který dle mého směřoval proti myšlenkám zakladatele pražské university a měl neblahé důsledky. Někteří diskutující k mému blogu:

http://blog.aktualne.centru...

na to mají jiný názor. Až potud je všechno v pořádku.

Jsem však poněkud rozpačitý z Vašeho závěru. Přestože jsem prožil svá "nejlepší léta" v postavení, kde jsme si o sjednocující se Evropě jako šanci pro nás nemohli nechat ani zdát, rozhodně žádné vnitřní obavy z ní u sebe neshledávám.

Vůbec ovšem neodpovídáte na otázku, která se nabízí: co konkrétně bychom měli (mohli) pro větší otevřenost udělat (tedy nadto, že budeme volit - nejdříve do EP - jasně proevropské strany).

Předem děkuji za odpověď a zdravím

jk
25. 01. 2009 | 23:14

Rudolf napsal(a):

JIstě je velmi důležité znát dějiny vlastní země a čerpat z nich poučení. Takže v tom problém nevidím. Co je ale ohromný problém ? Téměř vždy jsme buď nezdravě pesimističtí, nebo naopak hýříme optimismem. Náš přístup nemá s realitou moc co společného. Možná, že je to typické pro malé národy (nevím), ale pro to zmíněné poučení bychom předvším měli být realističtí.
26. 01. 2009 | 09:26

replica watches napsal(a):

Come here to see ,do not miss .there have replica watches ,rolex watches and so on .replica watches .rolex watches available Now. come on ! quickly!
http://www.omegawatchessale...
02. 07. 2009 | 06:50

louis vuitton napsal(a):

Myslim, ze ze nema cenu o Klausovi a Svejnarovi dale diskutovat. Uz bylo temer vse receno a zamilovana mensina (nebo snad bratrstvo lzi a nenavisti? :-D) svuj nazor nezmeni. Otazkou je, co muze udelat dosud mlcici vetsina? Jit demonstrovat na Hradcany s trasparenty jako: Vasku, jdi do pr...
04. 07. 2009 | 05:13

kwokator napsal(a):

Hallo liebe Tschechen,

eure geschichte ist so, wie sie ist.
die zukunft zeigt aber,dass wenn sie
ihre identitaet kleinlichen politikern
ueberlassen,geht es weiter so,wie: siehe
oben!
Verlangen sie plebiscit.
...dann werden sie verschrieren,
aber frei in den koepfen.
aus CH... gruetzi mitenand.
29. 07. 2010 | 00:45

kwokator napsal(a):

Hallo liebe Tschechen,

eure geschichte ist so, wie sie ist.
die zukunft zeigt aber,dass wenn sie
ihre identitaet kleinlichen politikern
ueberlassen,geht es weiter so,wie: siehe
oben!
Verlangen sie plebiscit.
...dann werden sie verschrieren,
aber frei in den koepfen.
aus CH... gruetzi mitenand.
29. 07. 2010 | 00:46

kwokator napsal(a):

Hallo liebe Tschechen,

eure geschichte ist so, wie sie ist.
die zukunft zeigt aber,dass wenn sie
ihre identitaet kleinlichen politikern
ueberlassen,geht es weiter so,wie: siehe
oben!
Verlangen sie plebiscit.
...dann werden sie verschrieren,
aber frei in den koepfen.
aus CH... gruetzi mitenand.
29. 07. 2010 | 00:47

kwokator napsal(a):

Hallo liebe Tschechen,

eure geschichte ist so, wie sie ist.
die zukunft zeigt aber,dass wenn sie
ihre identitaet kleinlichen politikern
ueberlassen,geht es weiter so,wie: siehe
oben!
Verlangen sie plebiscit.
...dann werden sie verschrieren,
aber frei in den koepfen.
aus CH... gruetzi mitenand.
29. 07. 2010 | 00:52

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy