Volby do Evropského parlamentu ukázaly zřetelnou tendenci: Posílila pravice, socialisté většinou propadli, nárůst zaznamenali ve většině zemí zelení a v některých zemích i nacionalisté. Účast ve volbách se v průměru pohybovala kolem 43 procent, nepočítáme-li třeba Belgii, kde je účast povinná a kde volilo přes devadesát procent občanů, tak největší účast byla na Maltě, kde k urnám přišlo 79 procent voličů a nejnižší na Slovensku, kde volilo 20 procent lidí. U nás do volebních místností dorazilo 28 procent voličů.

Celkové výsledky kopírují výsledky ve velkých zemích: v sousedním Německu, kde byla účast 41 procent, s velkým náskokem zvítězili křesťanští demokraté CDU/CSU, kteří získali 38 procent hlasů. Sociální demokracii volilo jen 21 procent. Největší zisk získali liberálové FDP, kteří mají jedenáct procent a zelení jsou před nimi s dvanácti procenty.

Ve Francii, kde volilo 40 procent občanů, zvítězila Sarkozyho strana UMP s 28 procenty, rozložení socialisté dostali jen 17 procent a rovněž velký úspěch zaznamenala strana Evropská ekologie Cohn-Bendita, což je ten muž, který se u nas na Hradě ostře pohádal s Václavem Klausem. Ten získal stejný počet hlasů jako socialisté. Centrista Bayrou dostal méně, než se předpokládalo, devět procent.

Rovněž v Itálii, kde přišlo k volbám 67 procent lidí, zvítězila Strana svobod Silvia Berlusconiho s velkým náskokem a získala 35 procent. Premiér byl ale nespokojen, čekal, že bude mít přes čtyřicet procent. Největší úspěch měla pravicová Liga severu, která zdvojnásobila svůj počet poslanců a levicová strana Itálie získala téměř osm procent. Šest procent získali centristé.

Strana pro svobodu xenofoba Wilderse, který brojí proti cizincům a hlavně muslimům, se překvapivě umístila v Holandsku na druhém místě s 16,9 procenty hlasů a i v blízkém Maďarsku se umístili tamní nacionalisté tak dobře, že budou mít v Evropské parlamentu tři poslance.

U nás doma v souladu s průzkumy zvítězili s převahou občanští demokraté s 31 procenty, sociální demokraté získali jen 22 procent, komunisté 14 procent a lidovci skoro osm procent. Naše výsledky tedy s výjimkou zelených více méně kopírují evropský trend.

Zelení ale ve volbách propadli zaslouženě, protože se rozhádali a vedení si příliš uzurpoval sám Martin Bursík se svou přítelkyní, což nemohlo na voliče učinit dobrý dojem. Zelení všude v Evropě spíš připomínají volná sdružení, než rigidní politické strany s pevným vůdcem, a to Martin Bursík nerespektoval. Nebyl ideovým vůdcem-sjednotitelem, ale šéfem strany, což nemohlo fungovat.

Vítězství občanských demokratů do značné míry zavinili sociální demokraté svým chováním: svrhli vládu, chovali se hrubě a neurvale, což platí zvláště o panu Rathovi, z jehož chování ve středních Čechách šla hrůza, a Paroubkovi, který bezhlavě vše sváděl na ODS a působil jak umanutý. Sociální demokraté rovněž nebyli schopní předložit veřejnosti nějaká témata: jejich volební kampaň byla personifikovaná a emocionální. Výsledek ukazuje na meze marketingové politiky, která vychází z přesvědčení, že je možné stranu prodávat stejně jako zmrzlinu. ODS působila – jako ostatně všechny pravicové strany v Evropě – racionálněji v přístupu ke globální hospodářské krizi. Bezprostředně po volbách se pak snažila neprojevovat velkou radost, aby v říjnu voliči nevyvažovali jejich vítězství, což bylo zřejmě moudré. V Evropě se ale takhle neuvažuje.

Za výsledky v České republice samozřejmě může i nízká volební účast, která vždy pomůže stranám s tradičně pevným volebním jádrem, což jsou u nás občanští demokraté, komunisté a lidovci. Všechny malé strany, které vytvořily velkou tříšť a nebyly schopné se sjednotit, včetně těch stran, kterým fandil prezident Klaus jako byla Libertas pánů Tlustého a Železného či strana pana Macha, propadly. I v tomto bodě průzkumy agentury odpovídaly skutečnosti, což nás v tomto směru zase naopak přiblížilo staré Evropě.

Celkový výsledek voleb ale přesto není nijak potěšující, protože kdyby dopadly říjnové předčasné volby podobně, opět by pravice a levice na tom mohly být v parlamentu stejně. Teprve v tomto světle je možné zahlédnout racionalitu jednání starého politického matadora Miroslava Kalouska, který zakládá stranu TOP 09, jejíž profit by se v podzimních volbách mohl pohybovat někde mezi třemi až čtyřmi procenty. Utvoří-li ale předvolební koalici spolu s občanskými demokraty, pak tato tři či čtyři procenta mohou pravici spolu s lidovci zajistit bezpečnější převahu v parlamentu.

Napsáno pro ČRo 6