Už více než rok se bavím s odborníky i s občany o návrhu nového volebního systému, který jsem nazval Demokracie 2.1. Diskuse o tomto návrhu teď dostává nový impuls. Během nedávných sněmovních voleb provedla agentura Market Vision na reprezentativním vzorku 2500 respondentů volební experiment, který ukázal, jak by lidé volili podle pravidel Demokracie 2.1. Výsledky jsou velmi nadějné.

To nejdůležitější z nich se dá shrnout do dvou bodů:

1) Extremisté a populisté bez šancí
Splnilo se očekávání v tom nejlepším slova smyslu: KSČM ve všech čtrnácti obvodech nezískala ani jeden mandát. Úspěch neslavily ani jiné extrémistické nebo populistické strany jako DSSS nebo Úsvit přímé demokracie. Potvrdilo se, že minusovým hlasem volič skutečně říká, jakého kandidáta nechce. Existence minusového hlasu radikálně ztěžuje úspěch populistů a extremistů, kteří minusové hlasy obdrží. Minusový hlas přináší silný tlak na očistu politické scény od zlojedů.

2) Voliči jsou hladoví po osobnostech
Jasným vítězem experimentu se stalo politické hnutí ANO Andreje Babiše. Kandidáti této strany získali 19 z 28 mandátů. Úspěch ANO svědčí o nespokojenosti voličů s absencí výrazných a důvěryhodných osobností v současné české politice. Mandáty v zásadě získali lidé, kteří jsou v politice noví a bez zkažené reputace. Naopak jména s podezřelou nebo vyloženě pošramocenou minulostí Demokracie 2.1 tvrdě ztrestala. Dveře Sněmovny by zůstaly zavřené i pro Andreje Babiše, a to navzdory úspěchu jeho politického hnutí. Opět zde zapracovaly minusové hlasy. Vůbec nejvíce minusových hlasů získal Miroslav Kalousek (TOP 09) a do Sněmovny by se nedostal. Naopak nejlépe vyšel z hlasování Kalouskův stranický kolega Karel Schwarzenberg. Během experimentu se přitom ukázalo, že pouze 26 procent lidí hlasovalo pro stranu, kterou volilo v reálných volbách, a bezmála desetina lidí nedala této straně hlas vůbec. Čtyřiačtyřicet procent lidí se pak přiklonilo k volbě osobností i z jiných partají, nejen ze své oblíbené strany.

V „ostrých volbách“ by strany byly nuceny vybírat z důvodu konkurence kvalitnější kandidáty na kandidátní listiny. Tím pádem by se do Sněmovny dostaly jako reprezentanti voličů výrazně lepší osobnosti. Šanci na úspěch by posílily malé strany, protože strany mají možnost nominovat jen jednoho kandidáta - ten pak získá více potenciálních hlasů. Nedochází ani k částečnému tříštění hlasů jako v případě nominace dvou kandidátů.
Experiment potvrdil logické předpoklady, že systém Demokracie 2.1 zvyšuje šance slušných a schopných lidí na zvolení do Sněmovny a má potenciál zlepšit fungování státu a ozdravit klima společnosti. Tohoto účinku se dosahuje nejen díky tomu, že se volí osobnosti, ale i kvůli efektu více hlasů, kdy má informovaný volič při zachování rovnosti hlasů větší vliv na výsledek voleb.

Pro úplnost dodávám, že experiment se konal po oba dny voleb na takzvaných exit pollech, tedy se skutečnými voliči, kteří právě odcházeli z volební místnosti. Každý z respondentů mohl odevzdat až čtyři plusové a až dva minusové hlasy. Respondenti byli žádáni, aby do dotazníků uvedli, jak volili ve volebních místnostech, včetně uvedení preferenčních hlasů, a následně pak odvolili znovu podle systému Demokracie 2.1. Podívejte se na odkaz www.demokracie21.cz. Najdete zde nejen podrobné vysvětlení toho, proč volební systém Demokracie 2.1 zásadním způsobem zefektivní fungování demokracie, ale také informace o tom, jak ho prosadit.