Lesk a bída soudních znalců duší

20. 12. 2008 | 10:55
Přečteno 22480 krát
Nejsou mi známy statistiky Ministerstva spravedlnosti, kolik „péčkových“ rozhodnutí ročně na soudech padne, ale na první pohled je zřejmé, že půjde minimálně o tisíce případů. Valná část těchto rozhodnutí je přitom podepřena soudně-znaleckými posudky z oboru psychologie, či psychiatrie. Kdo jsou však ti, kteří tyto posudky zpracovávají??

Pomocí psychologických posudků se soud snaží zjistit, jak rozhodnout o styku rodičů a dětí, případně komu děti svěřit do péče. Stejně tak je znalců z oboru psychologie a psychiatrie využíváno pro různé aspekty trestního řízení, kdy právě znalecký posudek z oboru psychologie či psychiatrie může mít za důsledek potrestání či osvobození podezřelého/obviněného/obžalovaného.

Již z tohoto faktu plyne nesmírná důležitost soudně-znaleckých posudků z oboru psychologie a psychiatrie. Bylo by logické, kdyby soudy věnovaly maximální pozornost, komu jaký znalecký posudek zadávají a jak vůbec hodnotit způsobilost znalce k podání takového posudku. Tato potřeba vyvstává o to palčivěji u vědomí, že ani nová novela zákona o soudních znalcích a tlumočnících nepřinese – jak autorka s lítostí konstatuje – podstatné zlepšení. Tento článek je pokusem o podání srozumitelných informací ohledně kvalifikace soudních znalců v daném oboru a poukázání na některé problémy při hodnocení jejich práce.

V zásadě jsou dušezpytné posudky požadovány od dvou profesí: psychologů a psychiatrů. Psychiatři jsou absolventi lékařské fakulty, psychologové jsou, respektive měli by být, absolventi filosofické fakulty, obor psychologie.


I. Děckař x Neděckař

Znalecký obor zdravotnictví tak, jak jej specifikuje vyhláška č. 37/1967Sb. s přílohami, se dělí na 16 odvětví. V odvětví psychiatrie je znalců nejvíce – aktuálně 585 znalců. V odvětví psychiatrie jsou jmenováni znalci se zdravotnickou specializací: psychiatrie dospělých, psychiatrie dětská (nebo pedopsychiatrie). V psychologii by se mělo jednat o klinickou psychologii dospělých a klinickou psychologii dětskou (nebo pedopsychologii). Bohužel, zde již zákon (ministerstvo, resp.ten, kdo znalce jmenoval) nerozlišují dostatečně přesně zmíněnou „dospělou“ či „dětskou“ kvalifikaci znalce. Řada znalců kvalifikovaných pro práci s dětmi má sice uvedeno ve svém jmenovacím dekretu a na znalecké pečeti zmíněnou „dětskou“ specializaci, ale mnoho z nich také tuto kvalifikaci zmíněnou nemá. Platí to též obráceně: mnozí znalci, kteří nejsou odborně kvalifikováni pro práci s dětmi, tuto činnost vykonávají.

Následkem dnešního legislativního stavu řadu posudků z oblasti psychiatrie vykonávají znalci, kteří k tomu vůbec nejsou oprávněni (!!!) neboť nemají „dětskou“ specializaci. Automaticky je přijímáno, že kdo umí vyšetřit dospělého, umí vyšetřit i dítě. V tomto směru je obzvláště alarmující, že v celé ČR je soudními znalci pro psychiatrii dětí celkem 21 osob, v Praze samotné dokonce pouhých 8 osob. Při způsobu jmenování „dětských“ znalců by se přitom zásadním způsobem měla zohlednit atestace kandidáta. Ta však bývá pro jmenující orgán značně nepřehledná a o zpětnou kontrolu znalců jednou již jmenovaných se nestará už vůbec nikdo. Ve skutečnosti je to tak, že kdo má kvalifikaci pro znaleckou práci s dětmi, má
a u t o m a t i c k y kvalifikaci i pro znaleckou práci s dospělými. Atestace z dětské psychiatrie je totiž atestace tak zvaně nástavbová, což znamená, že ji může složit pouze lékař, který již má atestaci z psychiatrie dospělé. Jedinou výjimkou je, když atestaci z dětské psychiatrie složí lékař, který vystudoval dětské lékařství. Takový znalec je skutečně oprávněn pouze pro psychiatrickou práci s dětmi.

Je tedy zásadní nutností, aby si soudce, který ustanovuje k vypracování znaleckého posudku psychiatra zjistil, jaká je jeho atestace. Kvalifikace „znalce“ je zcela nedostatečná a pokud na příklad pro vyšetření dítěte soudce ustanoví psychiatra bez „dětské“ kvalifikace, je možné, že nevlídný advokát mu jeho rozhodnutí, potažmo znalcem již vypracovaný posudek, rozcupuje na hadry. Protože velmi často má být psychiatricky (psychologicky) posuzována celá rodina, nestačí, aby byl povolán „dospělácký“ znalec s tím, že „umí vyšetřit i dítě“ (Kolikrát já tohle už slyšela!!!), ale musí být buď povoláni znalci dva – dospělý a dětský, nebo pouze dětský, a to takový, který má všeobecné lékařství a může tedy šetřit i dospělé……..

Co se týká soudních znalců – psychologů, ti doposud skládají jednu atestaci, která zahrnuje klinickou psychologii dospělých i dětí a případně nástavbovou atestaci z psychoterapie. V současné době je třeba odlišit klinické psychology, kteří mají praxi a dovedou diagnosticky pracovat s dětmi (a mladistvými) a těmi, kteří se k takové práci dostávají pouze příležitostně. V zásadě není možné, aby psychologický posudek na dítě vypracovával soudní znalec, který se celý svůj profesní život věnuje práci s dospělými osobami (ať již na psychiatrickém oddělení nemocnice, v psychiatrické léčebně anebo ve své soukromé ordinaci). Většina psychologů uvádí, že „vyšetřit dítě“ zvládne také, ale tento přístup naprosto není akceptabilní.


II. Všichni jsou psychologové??

Samostatným problémem je otázka vzdělání a způsobilosti psychologů, kteří jsou jmenováni v odvětví nikoliv zdravotnictví, ale školství a kultura. V tomto oboru jsou v odvětví psychologie jmenováni znalci, kteří mnohdy nejsou kvalifikováni ani k obecné práci v oboru klinická psychologie. Většina z nich totiž vystudovala nejrůznější obory psychologie jako na příklad pedagogickou psychologii, poradenskou psychologii, sociální psychologii, psychologii práce, ba dokonce existují i znalci, kteří vystudovali učitelský obor pedagogika - psychologie, případně dokonce jen pedagogika a jsou znalci z oboru psychologie.

Takovýmto znalcům je možno (a nutno) vytknout nedostatečné pregraduální vzdělání - tj.vzdělání mimo klinickou psychologii. Z obsahu jejich studia vyplývá, že nemají kvalifikaci v oboru diagnostiky duševních chorob a duševních poruch, nesložili zkoušku z psychiatrie, nesložili zkoušku z psychopatologie, nemají vzdělání v oboru klinických vyšetřovacích metod. Na příklad studenti pedagogické fakulty, obor psychologie, nemají ani jeden semestr výuky psychodiagnostiky!! Nejsou tedy oprávněni provádět diagnózy – tedy přesně to, co je skutečnou náplní práce psychologa. Pro takové absolventy neexistuje ani postgraduální vzdělání. Absolventi jiné než filosofické fakulty nesložili atestaci - tedy státní zkoušku - ze specializační průpravy v klinickém vyšetření osob trpících duševními chorobami a poruchami a v jejich diagnostice. Neprocházejí také povinným kontinuálním vzděláváním v oboru, tj. nemají informace a poznatky o aktuálním stavu a přístupu k psychice člověka, o změnách v posuzování duševních chorob a poruch, o změnách a nových poznatcích a postupech v diagnostice a o aktuálních proměnách psychologických fenoménů v populaci, o současných preferovaných a ověřených způsobech a metodách vyšetření a léčení a diferenciální diagnostiky duševních poruch a chorob. V posledku pak nemají znalost tzv. MKN - 10 (Mezinárodní klasifikace nemocí - 10. revize), a proto nemohou dostatečně přesně určit duševní chorobu nebo poruchu, kterou posuzovaný případně trpí.

Obzvláště zřetelné je jejich oprávnění k testování samotnému: vyhodnocovat testy totiž nemá každý, kdo vystuduje psychologii, ba dokonce jej automaticky nemá ani psycholog vystudovavší „čistou“ psychologii na filosofické fakultě. K vyhodnocování testů je psycholog oprávněn pouze po řádném školení, které obvykle organizují profesní komory nebo tvůrci a „hlídači“ testů samotných.

Na příklad k tomu, aby psycholog mohl pracovat s Rorschachovým testem a byl oprávněn jej vyhodnocovat, je zapotřebí absolvovat časově i znalostně náročné školení, jehož zdárné ukončení je podmínkou pro získání oprávnění k zakoupení vlastních zobrazovacích tabulí, s jejichž pomocí se test provádí. Kopírovat tabule pro jemnost barevných odlišení v podstatě nelze a s kopiemi se také může dosáhnout značně zkreslených výsledků. Přesto je zcela běžné, že psycholog si „vypůjčí“ tabule s Rorschachovým testem u atestovaného kolegy, či ještě častěji v ústavu (pokud možno státním), který testy má a, aniž byl pro to jakkoliv školen, je vyhodnotí. O postupu „lege artis“ nemůže být ani řeči.


III. Testujete?? A co vlastně??

Problematika psychologického testování je sama o sobě velmi obtížnou kategorií. Zde považuje autorka za nutné poukázat na veřejně dostupný, leč českými znalci z oboru psychologie přesto naprosto nevyužívaný zdroj informací, totiž webový portál Národního zdravotního institutu ministerstva zdravotnictví USA, National Health Institute. Na veřejně přístupném portále provozovaném touto organizací www.pubmed.gov , jsou uveřejňovány desetitisíce odkazů, mimo jiné i odkazy na veškeré relevantní výsledky a výzkumná data k jednotlivým testům, jejich validitě a problémy interpretací. Je skutečností, která se nám může či nemusí líbit, leč i tak zůstane faktem, že v USA tečou do výzkumu medicíny a věd souvisejících, jako třeba psychologie, takové finanční prostředky, že databáze těchto výsledků k ostatním informačním zdrojům má se asi jako Himaláje k Českému Středohoří. Proto je tento informační zdroj zásadním pramenem poznání. Ostatně zcela stejná je situace i v klasifikaci léčiv: zbytek světa se tak dlouho nemohl na ní shodnout, až ji USA vytvořili a svět ji sice ne vždy s radostí, ale přesto přijal – alespoň co se léků týká, je tedy klasifikace jednotná, a to plně americká.

Na uvedeném internetovém portálu lze najít řadu kritických přístupů a upozornění na chyby v testovacích metodách, které jsou – dle mých dvacetiletých zkušeností advokátky zabývající se masivně opatrovnickým právem – mimořádně rozšířené i českých krajích.

Mezi českými psychology je na příklad velmi oblíbený a rozšířený zdroj poznání o rodičích a dětech „pohovor“ a „pozorování nestrukturované situace“. Veškeré testy a způsoby, které jsou založeny na zpětně neverifikovatelných a nestandardizovaných metodách, jsou považovány dle standardů USA v zásadě za nezpůsobilé být podkladem pro hodnocení. Pokud jsou takovéto vyšetřovací metody uplatňovány, může se tak dít pouze na základě metodologických směrnic, které již tyto standardy nastavily. „ Pozorování“ jsou tedy v zásadě nepoužitelná. Tato situace je velmi dobře i u nás viditelná na tak zvaném „panenkovém“ testu, kdy je sexuální zneužívání dítěte s dítětem komunikováno prostřednictvím hry s panenkou. Metodologie zde neexistuje, výklad výroků dítěte je dán pouze interpretací psychologa, která může být naprosto různá. K obdobně zavádějícím interpretacím může dojít i při kresbě rodiny či kresbě stromu, což jsou u nás rovněž velmi oblíbené testy. Autoři citovaného článku uvádějí dva příklady, které dle názoru autorky jsou velmi přiléhavé:

Dítě bylo vyzváno, aby namalovalo strom. Dítě namalovalo obrovský kaktus, který byl posléze zinterperován jako falický symbol, poukazující na sexuální násilí na dítěti. Znalec poněkud opominul fakt, že dítě žije v Texasu, stromu daleko široko nikde a prostě namalovalo kaktus, který mají doma na dvorku – pochopitelně ve stejné roli, jako je v „normálních“ zeměpisných šířkách strom. Stejně tak dívenka, vyšetřovaná pro podezření ze sexuálního zneužívání otcem, nakreslila sebe a svoji sestru před tatínkem s rukama nahoře. Dítě obrázek okomentovalo slovy, že předvádějí tatínkovi nacvičené vystoupení na školní besídku. Komentář dítěte byl opominut a obrázek byl interpretován jako výraz bezmoci a strachu vůči otci, čímž bylo podezření na sexuální zneužívání dítěte silně podepřeno.

Na tomto místě je třeba říci, že dle amerických metodologických příruček je skutečná a nezkreslená výpověď dítěte hlavním zdrojem poznání a podkladem pro závěry znalce. U prošetřování sexuálního zneužívání dítěte je dle standardů USA na příklad zcela vyloučeno zkoumání rodičů, zkoumá se pouze dítě. To zejména v situaci, kdy potenciální násilník může na dítě vyvíjet i další nátlak, je hodnoceno jako objektivizující přístup.

Samostatná kapitola okolo znaleckých posudků je dodávání podkladů ke znaleckým posudkům, které je ovšem dle metodologie USA naprosto nezbytné. (Zde si autorka článku dovoluje poznamenat, že NENÍ adorující amerikanofil, leč pokud česká státní metodologie není ŽÁDNÁ, pak americká státní metodologie je rozhodně lepší nežli nic).

Na příklad hodnocení Rorschachova testu bez dodání valorizačních dat (tzv. Exnerův systém), je považováno za test, který není možno verifikovat, takže jeho vypovídající hodnota je sporná. Zřejmě stejně je nutno hodnotit i dodání interpretace Lütscherova barvového testu: bez dodání dat, ze kterých byla interpretace provedena, těžko můžeme hovořit o plnohodnotném znaleckém posudku, jehož zásadním kritériem musí být přezkoumatelnost.

Posledním testem, který má na PubMed(u) mimořádné postavení, je tak zvaný Minnesotský osobnostní dotazník. (MMPI). Navzdory tomu, že má nesmírně pečlivě propracováno čtrnáct základních škál, dávajících úplný obraz o osobnosti vyšetřovaného, navzdory tomu, že tento test má validizovatelné a přezkoumatelné výstupy, navzdory tomu, že náš přední psycholog PhDr. Netík k němu vypracoval velmi podrobný manuál dostupný v češtině, není tento test téměř vůbec znalci využíván. Přitom jeho hodnocení je relativně snadné – počítačově zpracovatelné. O věrohodnosti testu svědčí, že od svého vzniku v roce 1948, tedy za 60 let výzkumu, se testem MMPI zabývalo 7200 publikací. Jedná se o jeden z vůbec nejšířeji propracovaných testů osobnosti, díky kterému je možno určit s velkou dávkou spolehlivosti skutečnou kvalitu osobnosti. O tom, že se jednalo o náročnou problematiku, která se metodologicky ustanovovala pomalu, svědčí fakt, že prvních 200 publikací bylo publikováno v průběhu prvních 14ti let, posledních 200 článků publikováno v letech 2006- 2008, posledních 500 článků publikováno v letech 2003-2008. I z těchto čísel plyne neustálá živost a aktuálnost testu a odhalování stále nových výsledků.

Právě tento MMPI test by měl být, nejen dle názoru autorky, pravidelnou součástí všech psychologických vyšetření, požadovaných při zkoumání rodinných poměrů. Pro doplnění je dobré uvést, že test má nejen „dospěláckou“, ale i adolescenční verzi, což jej činí obzvláště cenným v případech problémové výchovy dětí staršího školního a adolescenčního věku.

Závěr

Psychologie je věda, která bývá považována za neexaktní a z tohoto hlediska se na ni zejména přírodní vědci – ale často i právníci – dívají s jistým despektem. Tento postoj je na příklad viditelný v Nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV ÚS 260/05, ve kterém je podrobně zkoumána otázka vzájemně si odporujících psychologických posudků. Jmenovitě zde Ústavní soud uvedl:
„…účelem znaleckého posudku (je) objasnění skutkových okolností na základě odborných znalostí v příslušném oboru, přičemž znalecké posudky z oboru psychiatrie jsou svého druhu natolik specifické, že jejich závěry se většinou pohybují pouze v určité míře pravděpodobnosti, objektivně nezjistitelné.“

Navzdory tomuto stanovisku nejvyšší soudní autority je autorka článku přesvědčena o tom, že při řádném a skutečně pečlivém znaleckém zkoumání lze „objektivně nezjistitelnou“ pravdu přiblížit skutečnému stavu do míry, kterou bude možno považovat za objektivní a skutečně pravdivou. Je ovšem na soudech, aby se od znalců nespokojili s vágními posudky, opisujícími z valné části soudní spis, a žádali „tvrdá data“. Těch je možno – jak vyplývá z výše uvedeného – skutečně docílit, stejně jako skutečných relevantních závěrů a znaleckých doporučení. Psychologických „hraběcích rad“ o tom, jak rodiče by měli při výchově dětí spolupracovat, když přitom matka neumožňuje otci řadu let naprosto žádný styk, jsem už slyšela „neúrekom“. Vždy jsem s napětím čekala, zda se soudní znalec pustí také do úvah, že vlastně by se lidé neměli ani rozvádět a dlužno říci, že velmi často jsem se dočkala úvah ještě fantastičtějších. Je nutné, aby soudy přestaly tyto přístupy akceptovat a žádaly to, na co mají plné zákonné právo – totiž jasný, objektivní a srozumitelný vědecký podklad pro svoje vlastní spravedlivé rozhodování.

P.S.Tento článek autorka připravila z materiálů, které původně předkládala pracovní skupině připravující novelu zákona o soudních znalcích a tlumočnících, jíž byla členem. Vychází z poznatků a konzultací se soudními znalci z oboru psychologie, PhDr. Jiřím Tylem a PhDr. Vladimírem Fiedlerem, kterýmžto zároveň děkuje za opakované konzultace a soustavné vzdělávání v dané problematice. vyšlo v časopisu Soudce, č. 10/2008.




Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Safran napsal(a):

Pekny clanek. Osobne si myslim, ze tak 1 z 10 psychologu rozumi sve praci.
Tzv. materialisticka psychologie, ktera je vetsinou praktikovana, je k smichu.Velke nebezpeci je zneuzivani psychologie na ovlivnovani pacientu, tzv. programovani.

Ale ze by nynejsi psychologie pomahala????
20. 12. 2008 | 11:44

skeptický napsal(a):

milá paní KVS,

V porovnání s psychologií je čtení z ruky exaktní věda.
Jak se hodí.Většinou to studují slepice.
Zároveň je student indoktrinován spoustou korektních bludů.

Nedávno jsem slyšel v televizi,že byl přivolán znalec na nacistické pozdravy.
Tím bych se chtěl živit.Co je na to třeba studovat?

Jinak hezké svátky.
20. 12. 2008 | 11:55

klarasamkova napsal(a):

Můj milý Skeptický, jak vidíte, tak do psychologie pronikám, co mi síly stačí... ještě větší šílenost než právo. kdo by řekl, že je to možné?? I Vám krásné svátky...KVS
20. 12. 2008 | 12:24

Al Jouda napsal(a):

Kéž by soudcům Pánbůh zdravý rozum zachovati ráčil ! Pak by nepotřebovali znalce.
20. 12. 2008 | 12:27

Marigold napsal(a):

Pěkný článek, ale situace v psychologii je bohužel složitější a možná i smutnější. Po revuluci co se týče studia psychologie došlo k emancipaci oboru z filosofických fakult nejprve na PedFUK v Praze a FSS v Brně v podobě dvouoborové psychologie (psychologie + něco dalšího). Toto studium bylo dlouhou dobu bráno jako studium, které by nemělo připravovat samostatně pracující psychology. Tlakem zejména prof. Štecha, Doc. Stuchlíkové, některých dalších členů PedFUK a akreditační komise se požadovaná jednooborovost psychologie přeměnila postupně na požadavek 5 letého magisterského studia studijního "programu" psychologie (program stojí nad obory, takže v programu psychologie lze dvouoborově vystudovat psychologii + další obor, přesto je takový člověk považován vyhláškou za psychologa). Další změny probíhají právě nyní, kdy zejména akreditační komise MŠMT pod vlivem prof. Mareše a Doc. Stuchlíkové tlačí na přizpůsobení tzv. požadavkům na "europsychologa" a tedy strukturaci původně pětiletého magisterského studia na FF na model 3+2 (+1), tedy bakalář + navazující magistr. Tím by se odstranila poslední nerovnost a překážka k tomu, aby se absolventi PedF mohli hlásit do dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků. Protože je psychologie žádaný obor, spousta dalších fakult a universit vycítila možnost utrhnout si své a začínají akreditovat bakalářské obory tzv. jednooborové psychologie, v poslední době např. Ostravská Universita, Jihočeská pedagogická fakulta, soukromá Pražská škola psychosociálních studií, samozřejmě PedFUK a FSSMU. Tyto dvě poslední již akreditovali i dvouleté navazující studium jednooborové psychologie a budou tak v budoucnu vychovávat psychology pro zdravotnictví. Situace v zákoně je potom naprosto absurdní, byl přijat požadavek, že od roku 2007 (původně) budou smět do programu dalšího vzdělávání ve zdravotnictví (které vede k atestaci) být přijati pouze studenti tzv. "zdravotnické psychologie", tento obor však neexistuje a nebude nikdy existovat. Do budoucna se uvažuje o jakési registraci oborů u MZCR, dosud platí výjimka, že jsou přijímani uchazeči podle starých pravidel, tedy absolventi pětiletého magisterského studia (FF). To nesmírně rozčiluje zejména absolventy pedagogických fakult, kteří se cítí být podle zákona "takypsychology". Protože vliv na akreditační komisi mají především lidé kolem PedFUK a prof. Mareše, bude následovat destrukce pětiletého magisterského studia na FF a jejich přeměna na model 3+2 s odkazem na požadavky "europsychologa" a naprosté zrovnoprávnění absolventů PedF, soukromých škol, FSS a kohokoliv, kdo si otevře v budoucnu studijní program psychologie i ve zdravotnictví. Takže úroveň psychologů půjde logicky ještě více dolů a ve zdarvotnictví bude moci působit člověk, který studoval bakaláře vychovatelství a navazujícího dvouletého magistra psychologie na PedF. Také lze očekávat, že každá PedF si otevře nejméně bakaláře psychologie, protože to sype peníze přes množství zájemců. Paradoxně nejvíce si v praxi hlídají kromě zdravotnictví úroveň a skutečnou jednooborovost absloventů obory z oblasti psychologie práce a organizace, kteří obvykle na psychologické pozice stále přijímají pouze studenty FF. Nejhorší situace je ve školství, kde většinu psychologů začínají tvořit absloventi dvouoborových psychologií na PedF a FSS. Ač se mi nelíbí Bílá kniha terciálního vzdělávání, kdyby si dovedla poradit s tímto stavem a ukrotit ambice pedagogických fakult, oboru psychologie a úrovni absolventů a psléze soudních znalců by to zcela jistě prospělo...
20. 12. 2008 | 12:38

Luba napsal(a):

Paní doktorko,
jeden příklad z praxe:

Soudní znalec z oboru psychologie dostal tuto soudní zakázku: vyšetřit člověka, podezřelého z páchání domácího násilí.

Použil k tomu onen Vámi zmíněný Minnesotský osobnostní dotazník (MMPI). Z nějakého důvodu jeho vyplnění uložil svému vyšetřovanci "za domácí úkol".
Test je velmi obsáhlý a jeho vyplnění je zdlouhavé, ale vyplňován musí být za určitých stanovených podmínek v omezeném časovém limitu. Jinak je výsledek bezcenný.

Jak vidíte, onen soudní znalec jednoduše porušil stanovená pravidla a vyšel svému vyšetřovanci maximálně vstříc.
Jak je to možné?

1 Neexistuje psychologická komora, která by sdružovala všechny psychology všech specializací a která by za neetické jednání provinilce sankcionovala, např. zákazem činnosti, odebráním licence apod.

2 Zmíněnému soudnímu znalci byl fakt, že jeho vyšetřovanec pravděpodobně dlouhodobě brutálně týrá svou manželku a děti, zcela lhostejný, nebo s ním jako mužský šovinista dokonce sympatizoval.

3 I test vysoce reliabilní a validní závisí na tom, kdo a za jakých podmínek ho administruje.
Zmíněný soudní znalec usoudil, že jeho vyšetřovanec je po psychické stránce zcela vpořádku a že na svou manželku útočil jen v důsledku toho, že byl jejich vztah v krizi. Dlouhá léta psychického teroru a svědectví ostatních nebral vůbec v úvahu.
Člověka, vykazujícího jasné známky poruchy osobnosti vyhodnotil jako "normálního", který se svého brutálního jednání dopustil v důsledku momentálního afektu.

5 Vždy záleží na profesní poctivosti, etice a občanské statečnosti příslušného soudního znalce. Tu vám nezaručí jakkoli dobrá vyšetřovací metoda.

6 Nelze spoléhat jen na samotný test. Rozhovor s vyšetřovaným je velmi důležitou součástí vyšetření. Je třeba znát osobní historii vyšetřovance a také pohledy a názory na něj z jeho okolí.

Naše psychologie je, na rozdíl od té americké, orientována více psychoanalyticky a hlubinně. Toto "pohádkářství" je mnohdy v soudním posuzování zavádějící a kontraproduktivní.

Až příliš často se stává, že se soudní znalec řídí svým prvním dojmem, který si testem utvrzuje.
20. 12. 2008 | 13:43

fudoshin napsal(a):

především vám i ostatním již dopředu hezké prožití svátků! mě třeba již jako dítě opravdu konsternovalo provádění testů inteligence.nějak mi pořád nešlo na rozum, že přeci to je subjektivní hodnocení těch, kteří testy tvoří, co je a co není optimální odpověď (kromě samozřejmého základu apd.).navíc při škále odpovědí by na vyhodnocení souvislostí bylo potřeba psychologa s "duší" a ne tabulek.ale to jen příklad.když jsem se později setkal a setkával s psychology, naštěstí spíš nezúčastněně a náhodně, vyjma všelijakých povinných testů, s byl jsem zděšen ještě více.už od dob osvícenství je věda nesena v duchu "racia" a postupně začala být stále více materialistická.což je u nás znásobeno minulostí, kdy příšerně materialistická marxistická doktrína vstupovala do všech oborů lidské činnosti.když si to dáme dohromady a k tomu minulost většiny těchto znalců, není se čemu divit, že na člověka nedělají vždy dobrý dojem...ale abych jenom nekritizoval třeba tady na to jdou dobře ;-)
http://www.tatuagemdaboa.co... stačí vložit jméno a příjmení, chvíli se to načítá a pak vizualizaci...
20. 12. 2008 | 15:19

patron napsal(a):

Přeji všem hezké vánoce.
S paní autorkou pochopitelně v mnohém souhlasím. Třeba fakt, že ve známé kauze nedávných měsíců se dva týmy (záměrně píši že to byly TÝMY) věhlasných odborníků dopracovali k naprosto protichůdným výsledkům,jasně svědčí o tom, že něco není v pořádku. Čím to je nechť ale posoudí kompetentní. Pár věcí mi ale na jejím článku vadí.
1. Soudní znalci jsou podáváni místy jako naprosto nekompetentní příživníci, kteří zhusta ani nevědí, co se od nich vlastně čeká.
- ne jsou to lidé jako každý jiný se všemi klady i zápory. A pokud jsou na seznamu znalců, museli být jmenováni soudem -tím soudem, který od nich nyní žádá posudky - a k tomuto je jistě třeba něco předvést.
2. S odvolávkami na Rorschachův test bych také byl opatrnější. Kromě několikasemestrálního specializovaného studia je totiž k jeho absolvování potřeba poměrně slušná suma, takže bohužel není dostupný všem, kteří by o něj měli zájem. Nedivme se proto, že situace je taková, jaké je.
3. MMPI - Kolik z administrovaných testů má skutečně výsledkovou kvalitu, když vyšetřovaný musí odpovědět na stovky otázek (zde kolem 500)v omezeném čase. Za prvé je to neskutečně časově a psychicky náročné a za druhé mnohdy není možné takový postup vůbec použít. A existuje zkrácená verze, která nedá možná tak detailní, ale rozhodně adekvátní výsledek. Skutečně je paní autorka přesvědčena, že lze psychologům nalinkovat kolik a jakých metod a testů mají použít?
4. Chápu že ti za oceánem jsou v mnohém podstatně dál, ale proboha, uvědomme si také, že každá metoda a každá výsledková škála je poplatná době a místu vzniku. Myslíte si např. že p.Sharon Stoneová by u nás měla v kolonce IQ skutečně oněch 156? Věřím, že USA jsou v mnohém před námi, ale prosím nezobecňujme.
V každém případě ale děkuji, že se konečně našel někdo, kdo se touto problematikou rozhodl vážně zabývat. Teď jen, aby tato snaha také padla na úrodnou půdu.
20. 12. 2008 | 16:35

GH napsal(a):

Hezké Vánoce, Weinachten, Hanukah atd.

I pro psychologii a psychiatrii, zejména ve znaleckých posudcích anebo kdekoliv tam, kde dobrozdání (všimli jste si toho "dobra") má nemalý nebo fundamentální dopad na věci, na vinu nebo nevinu, přidělení dětí po rozvodu nebo jejich nesvěření, na udělení invalidního důchodu nebo jeho zamítnutí, tedy kde jde o nějaký materiální nebo jinak významný prospěch, tak je velice reálná možnost zneužití.

Když synek bohaté rodiny postřelí vůdce svobodného světa, protože si prý chtěl získat pozornost herečky Jody Fosterové, je uklizen do tzv. halfhouse, tedy ústavní péče se sníženou ostrahou.

Kdyby měl více púigmentu nebo méně peněz, soudní znalec, justice byl pravděpodobně odborně viděly věci jinak a veřejnost by to také, volky nevolky, akceptovala.

Díky KSV za další osvětový a užitečný článek a téma.

Myslím, že Marigot také správně postihuje to, jak VŠ cítí v produkování psychologů příležitost ke své exanzi a k tomu cíli užívají - jak jinak než odborné - argumentace.

Obecně je pravdou, že oproti totalitě, se včeoběcně rozšířilo povědomí o lidské psychologii, psychiatrii, že to také veřejnost nechápe jako hanbu odbornou pomoc vyhledat. To je nesporný a nemalý pokrok.

Stran myslím habituálního zneužívání znaleckých a jiných odborných posudků v naší justici, kdy podivná zástupkyně ombudsmana ČR, teď neúspěšná kandidátka za Stranu zelených do Senátu, Šabatová zřejmě s pomocí svého vlivu a odborných posudků neobjektivních a ne nepravděpodobně jinak ovlivňovanách lékařech vyprodukovaly a v procesu adopce údajně 13-leté bezprizorní Aničky je opakovaně zneužívaly v kauze Kuřim, je jen křiklavou, čirou náhodou objevenou špičkou příslovečného ledovce.

Ke všemu ochotné, příslušně, ideologicky motivované odborné znalkyně také pro justici a právního zástupce prokázané únoskyně svého syna, Verikoky Horvátové-Santanové, zjevně na objednávku vyráběly odborné posudky dokazující, že dvouletý Pablo má "chronickou zácpu střev způsobovanou stresem ze svého otce", který žije sám, bez unseseného syna, v jejich domově v san Francisku.

Odborné posudky všehoschopných navíc "posychrovaly" kauzu matky, Interpolem po 2 roky kvúli únosu hledané, ale díky FODu Vodičkové, naší vlastenecké policii ČR ve východních Čechách, kde se skrývala, nikdy s dtětem nedohledané, když tvrdily, že ikdyž soudy v USA i u nás opakovaně shledaly, že je matka vinna únosem, zmíněné údajné zdravotní problémy uneseného dítěte prý "lze léčit jenom v ČR." To by se všechny ty fakultní a jiné nemocnice v San Francisku divily.

Takto vyzbrojená, zřejmě také na Prahu 5, kde ředitelka ÚMPOD, Pavlová, která sama porušuje rozhodnutí soudu únosem jednoho svého dítěte ze Zbraslavi do Brna, tyto případy jako advokátka před soudem zastupovala, takticky přesunutá únoskyně Horvátová-Santanová se dočkala pžíznivého rozhodnutí. jasněže "v zájmu dítěte", podpořené zmíněnými znaleckými posudky, soud rozhodl, že unesené dítě se nemusí do svého domova vrátit.

To, že, také odborně, pracovníci konzulátu v Los Angeses, ač věděli, že existuje soudní zákaz dítě s Kalifonie brát, únoskyni pomáhali, vysstavili jí a unášenému dítěti cestovní doklady, za kteroužto službu právní zástupkyně s uznámím v nezvyklém tiskovém prohlášení advokátní kanceláře po rozsudku dekato poděkovala, jen dokresluje zneužívání systému.

Znaleckých a odborných posudků lékařek, psychologl atd., které pomáhají, hlavně matkám, aby dosáhly v rozvodu a porozvodu toho, co su přejí, je tolik, že to je běžná, akceptovatelná praxe. Kritéria jsou nejednou značně flexibilní a subjektivní a jako takové masivně zneužívaná.
20. 12. 2008 | 18:43

klarasamkova napsal(a):

AD Marigold....Ježíši Kriste, že to je AŽ TAK, jsem vskutku netušila, já ubohej právník... co s náma bude.
20. 12. 2008 | 20:18

klarasamkova napsal(a):

AD Luba: ano, VŽY záleží na profesní poctivosti - nejen u psychologů, u právníků je to také tak. Nejsem si zcela jista, zda komora a povinné členství zaručí ten žádoucí standard. Faktem je, že jsem u soudů už rozstřílela na padrť takové množství posudků, až mi z toho smutno. Kdyby byly orientované hlubinně a psychoanalyticky, byla bych schopna je pochopit a na "blboly" nedat. Bohužel, opak byl pravdou: byly zcela plytké....
20. 12. 2008 | 20:21

klarasamkova napsal(a):

patrone, omlouvám se: skutečně jsem nechtěla soudní znalce - psychology - vylíčit jako bídné nekompetentní příživníky! Faktem ovšem je, že mezi nimi jsou, bohužel, i tací.... K vašemu stanovisku, že "bylo nutno předvést něco k tomu, aby byli jako soudní znalci zapsáni." u, jde o to, CO předvedli... Zákon o znalcích a tlumočnících pochází z roku 1967. Řada soudních znalců v oboru psychologie, působících doposud, se nechala zapsat jako znalci bezprostředně po jeho přijetí. Od doby, kdy vystudovali marxleninskou psychologii, nemuseli vzít ani jednu publikaci do ruky, přičemž svoje znalectví nijak neohrozili. věřte, že na řadě posudků, které jsem měla v ruce, bylo jednoznačně vidět, že ty nové publikace skutečně od té doby neotevřeli...když jsem je konfrontovala s moderními objevy a idejemi jejich oboru, nebyli vůbec schopni reagovat: a to prosím, nejsem psaycholog....
20. 12. 2008 | 20:28

klarasamkova napsal(a):

AD GH:
Je skutečně pokrok, že i neodborná veřejnost je schopna již vnímat psychologii a psychoterapii nikoliv jako "chození k Chocholouškovi", ale jako zdraví prospěšnou aktivitu. Sama za sebe říkám, že po dvou a půl letech psychoanalytické psychoterapie mi je podstatně lépe.
Zneužívání psychologických posudků tak, jak jste je popsal, je zcela pravdivé, hrozivé, a plná realita je ještě o mnoho hrozivější. Přidala bych ještě příklad jedné jisté psycholožky (odbornou publikaci jsem od ní nenašla ani jednu), živící se "zprostředkováváním styku" mezi znešvařenými rodiči a dítětem, které trpí syndromem zavrženého rodiče. V případě její osoby dochází ke vzácné shodě řady OSPOD a soudů, které ji považují téměř za zločince na dětských duších... protože však není NIKDO, kdo by se této činnosti ujal seriozně, dotyčná nadále ruinuje psychické zdraví dětí. A protože není soudním znalcem, není, jak ji zastavit...
Domnívám se, že pokud psychologie neučiní velmi rchle něco pro záchranu svojí prestiže, bude po psychologii... a to by bylo věru škoda.
20. 12. 2008 | 20:38

skeptický napsal(a):

Trochu to připomíná historku z Haška,kde strážník přivede na služebnu člověka,který při nějaké demonstraci vykřikoval protistátní hesla.

Když bylo dokázáno,že dotyčný je hluchoněmý,strážník prohlásil,že jako úřední osoba místopřísežně prohlašuje,že to dotyčný vykřikovat chtěl.

Školy těchto vzdělanců chrlí spousty,a jsou protěžováni do všech oborů jako všelék.

Mám pocit,že je to i masový prostředek k ovlivňování soudů v duchu moderních korektních ideologií.

Tvrdí se,že šedesát procent brouzdání na internetu
jsou návštěvy porna.

Jednomyslně schválený zákon o dětském pornu(žádný poslanec by se nechtěl nechal označit za pedofila ),který tuším president jednou vrátil jako zneužitelný,obsahuje další bonbonek.

V případě obtížné prokazatelnosti věku osoby na snímku bude přizván soudní znalec,který určí,zda osoba připomíná dítě.(Dle definice 18 let).

Proboha čeho se ještě dožijeme?
20. 12. 2008 | 22:43

Lukrecia napsal(a):

Dobrý večer, paní doktorko, zběžně jsem obhlídla Váš smutný článek a mohu dodat, že psychologové jsou kapitola sama pro sebe, odborníci, v jejichž odbornosti se nikdo nevyzná, zažila jsem opatrovnický spor o děti, kdy jsem si mohla udělat obrázek o našem soudnictví v tomto oboru. Když k tomu připočtu někdy vskutku podivné počínání sociálních pracovnic, říkám si, že nejen soudní znalci jsou u nás zčásti nekompetentní a zčásti zmatení. Všimla jste si někdy moci a vlivu, jakou taková "sociálka" má - aniž bych chtěla osočovat ty dobré. Nejhorší je, že všemi těmi příšernými a často pseudoodbornými postupy trpí děti, protože se stává, že prioritně může být zvažován zájem rodičů. Spravedlnost je slepá, někdy ale může být i hůř. Jak asi rozhodoval soudce, který před časem prchal v televizním pořadu, když byl odhalen jako úplatný? Tento soudce rozhodoval i opatrovnické spory. Jestlipak se nechal vést jen vlastním svědomím a zákonem?Kam se potom chcete dostat s odbornou úrovní soudních znalců!
20. 12. 2008 | 23:11

Tereza napsal(a):

ad MMPI - prave, ze ten test je tak stary, uz by byt pouzivan nemel - jeho otazky v zadani jsou tak zastarale, ze jsou usmevne az pitome (coz vam potvrdi kazdy, kdo ho vyplnova). Sorta psychologu, ktera jej obhajuje postupuje stejne jako sorta obhajujici Rorschacha. Nezminila jste treba, ze skala feminity, ktera je v tomto testu pouzivana je zalozena na zkoumani nekolika homosexualu v dobe sveho vzniku tj. lidi, kteri zili a byli formovani pred 60 lety.
ad Rorschach - ano, je pravda, ze existuji experimenty dokladajici jeho osidnost a zaplatpanbu za ne. Ovsem srovnavat Rorschacha a MMPI je srovnavani jablek s hruskama, to vam ta vase bajecna odborna komise nerekla?? Nevim, zduraznuju znova nevim o tom, ze by se Ror kdekoliv jakkolik pouzival jako JEDINY test, to se nedela, je vzdycky doplnen dalsim neprojektivnim testem, jinak se ta diagnostika nedela.Je tomu tak proto, ze jde o test projektivni, coz je slovo, ktery evidentne neznate, pak tezko muzete vedet o cem vlastne mluvite. No vy to asi nechapete,proste jste odpapouskovala s duverou co vam rekl nekdo s titulem.
Venujete kvalifikaci prilis velky duraz. Pro kvalitni diagnostiku je celkem jedno co dotycny vystudoval, dulezitejsi je hloubka jeho zajmu o testy a pripadne odborne vedeni (pokud vice neuskodi nez pomuze). Pokud si myslite, ze toto je zaruceno petiletym tudiem na FF nebo jinde, pak jste opet nemistne duveriva. Zminujete PubMed, v teto databazi psychologove nepublikuji, ponevadz je - jak z nazvu plyne, olala! - medicinska. Psychologove vyuzivaji a diskutuji v databazi jinych. Tecka. Pokud jste rozstrilela "tolik posudkum, ze vam to bylo az lito", nemusela byt chyba na strane posudku. Sama dobre vite, ze soud nezjistuje zadnou "objektivni"pravdu, ale rozhoduje na zaklade provedenych dukazu tj. pokud clovek nema v ruce dukaz natolik neprustrelnej jako napr. vlastnorucni overeny podpis pod smlouvou, soud prohraje a je fuk, co byla pravda. Cekat od posudku, ze budou jeste neprustrelnejsi nez ostatni dokazovani je nekonsistentni postoj.
21. 12. 2008 | 00:01

klarasamkova napsal(a):

Teda, Terezo, Vy jste se ale naštvala... skutečně o šlálách (MMPI jich má, tuším 14, tedy těch základních) tento článek není. Špantně jste přečetla také, o jakou komisi se jednalo: nejednalo se o psychologickou komisi, ale o komisi připravující zákon, kterým mají být také upraveni znalci v oboru psychologie: toť velký rozdíl. Pokud jej nevnímáte, je zřejmé, že Vás článek strašlivě vytočil a je vůbec otázkou, co jste z něj četla...při vší úctě.
A Vy jste si ten PuBMed prošla, vy víte, co se tam publikuje a co nikoliv?? Vy víte, kolik TISÍC studií na pubmedu jen o MMPI je?? Je samozřejmě možné a velmi pravděpodobné, že psychologové publikují i jinde: na PubMedu jsou ale tyto jejich články uveřejňovány. Z vaší kritiky je zřejmé, že o rozsáhlosti souboru tam uveřejněných statí k otázkám psychologickým nemáte zdání.
Tak nebuďte tak strašlivě naštvaná: na kterépak kuří oko jsem Vám šlápla?? KVS
21. 12. 2008 | 00:18

klarasamkova napsal(a):

P.S. pro Terezu: označit mne po 20ti letech výkonu advokacie za nemístně důvěřivou, to je, promiňte... ha, ha, ha... mne vůbec nenapadá, jak to nazvat.
21. 12. 2008 | 00:19

skeptický napsal(a):

Lichotka?
21. 12. 2008 | 00:25

klarasamkova napsal(a):

JOJO, skeptický, LICHOTKA!! Jinak se to nazvat nedá, protože by to Stejskal vymazal... :-)
21. 12. 2008 | 06:22

Marigold napsal(a):

ad Tereza.
Jistěže pregraduální kvalifikace nezaručí kvalitu psychologa, ale jsou profese, které by jistou úroveň pregraduálního vzdělávání měly jako podmínku vyžadovat. Jinak bude moci být psychologem kdokoliv, k čemuž dnešní politika akreditační komise bohužel vede. Podle mého názoru, stejně jako doktorem se může stát pouze absolvent nejméně pětiletého studia lékařské fakulty, u psychologů by se měl stav vrátit do stadia, kdy je pro tuto profesi potřeba nejméně pětileté studium jednooborové psychologie na FF. Jistěže v praxi by byli mnozí učitelé biologie lepšími doktory než absolventi lékařské fakulty, ale pokud jimi skutečně chtějí být, musí holt vystudovat LF. Podobně to vidím u psychologie na pedagogických fakultách. Pokud někdo nechce být učitelem, ale psychologem, ať vystuduje FF. K Pubmedu, samozřejmě obsahuje spoustu psychologických článků, i když lepšími datábázemi jsou PSYCHINFO nebo PSYCHARTICLES.
21. 12. 2008 | 12:18

bigjirka napsal(a):

Otázka kvalifikace je velmi ošidná. Moje dobrá kamarádka tu pětiletou jednooborovou FF vystudovala, ale říká, že to dobré, co umí, se naučila jinde... Přesto je to asi to nejlepší vzdělání, které je k dispozici. Ten psycholog by především měl být dobrý a slušný člověk.
21. 12. 2008 | 12:33

Major napsal(a):

Jo jo, paní Kláro, takových blbů máme, třeba lékaře M.J.Stránského, samozvaného experta přes psýchu jeho veličesntva V.Klause.
http://blog.aktualne.centru...
21. 12. 2008 | 15:09

MUDr. Jiří ŠVARC, Ph.D. napsal(a):

O nekvalitních soudně znaleckých posudcích by se mělo psát co nejvíc. Čím zasvěceněji, tím lépe!
Existuje vzdělávání budoucích znalců v oboru zdravotnictví odv. psychiatrie, sexuologie, psychologie v IPVZ (které mám t.č. na starosti) a už léta přemýšlím, jak by mohl zákon (či nějaký standard) zajistit, aby si zalci těchto oborů nemohli psát úplně, co chtějí (nikdy se nebude ničí práce zdát všem zcela kvalitní, proto se raději vyhýbám těmto termínům). Napadlo mne toho hodně...
Ale novela zákona o znalcích a tlumočnících to nebude - ta by mohla přispět jedině k odvolání nekvalitních (nepravdivých) znalců, ovšem ve skutečnosti přinese opak (nové komise a odvolání jen ve správním řízení).
Lpění na atestaci z dětské psychiatrie při vyšetření dítěte je ale také jen kontraproduktivní formalita (předpokládám, že v této diskuzi jde o zkvalitnění věci, ne o napadnutí jednoho posudku u soudu). Medicína se rozbujela na tolik odvětví (momentálně lze atestovat z téměř 100 oborů), že by se by advokát mohl namítat, že psychiatr bez atestace z návykovývh nemocí se nemůže vyjadřovat k návykovým látkám, bez atestace ze sexuologie se nemůže vyjadřovat k sexualitě, bez atestace z posudkového lékařství nemůže nic posuzovat, bez atestace z klin.farmakologie se nemůže vyjadřovat k léčbě farmaky, bez atestace z psychoterapie se nemůže vyjadřovat k psychoterapii, bez atestace ze somatických oborů se nemůže vyjadřovat k somatickým záležitostem... (Policie nejraději přibírá soudní lékaře, protože to působí univerzálně - ve skutečnosti jde o patology.)
Proč by měli lékaři-znalci být biti na tom, že medicína je natolik propracovaná a precizní? Vždyť v "péčkovém" sporu si k posouzení rodičovských schopností soud může přibrat psychiatra nebo psychologa či jiného znalce z oboru školství a kultura. A u těch, jak bylo sděleno autorkou, není vůbec žádná záruka vzdělání.
Neproduktivnost povinného přibírání dětských psychiatrů se již ukázala v tr. řízeních, kde OČTŘ přibírá povinně 2 dětské psychiatry, např. když potřebují posoudit znásilnění spáchané 17 letým dítětem (dítě je definováno nedosažením 18 let věku).

Problém "děckařů a neděckařů" vidím ovšem také, ale jinde: posudek je pro OČTŘ i soudy něco, co stojí mezi 5-10 tisíc Kč/1 znalce bez ohledu na to, jak je posudek složitá a kolik znalec vyšetří lidí. A jednoduchým posudků v tr. řízení, kde se rychle vyšetří zpravidla feťák, co vlezl do auta, je habaděj. Chytrý psychiatr, který by bral i "péčkové" věci, by byl trochu blázen, nemyslíte?

Jen mimochodem, autorka a její konzultanti nezaznamenali, že fungující a pokrokový systém dvou atestací (tedy i tzv. nástavbových) byl v ČR bohužel zrušen v rámci eurounifikace zákonem č. 95/2004 Sb., o získávání způsobilosti k výkonu povolání lékaře. Atestace z dětské psychiatrie je základní atestací. V duchu článku dr. Samkové Veselé tedy přestalo platit i to, že dětský psychiatr umí vyšetřit dospělého.

RESUMÉ: Kvalitní posudek může podat jen znalec, který skvěle rozumí mj. svému oboru a dané právní problematice a k psaní posudku má čas a motivaci. Znalecké posudky jsou i budou kvalitní i nekvalitní, bez ohledu na formality (atestace znalce je jen jednou z desítek formalit, které lze posudku vytknout). Ani s kvalitním posudkem nebude vždy jedna strana spokojena. O to je horší, když se v tom ztratí posudky nekvalitní, nesmyslné a nepravdivé. A těch je bohužel mnoho.

S pozdravem a přáním kvalitních zákonů a znaleckých posudků v r. 2009
Jiří Švarc
21. 12. 2008 | 17:00

KVS napsal(a):

Vážený pane doktore Švarci, děkuji, že jste se ozval a dal si práci s tak obsáhlým příspěvkem. Skutečně mi jde o zkvalitnění práce znalců všeobecně, neboť v konkrétních případech stojím na různých stranách - a nekvalitou odvedené práce se negativně projeví především zpětně na dítěti....
Snažím se najít nějaká - v podstatě téměř jakákoliv kriteria - která by uvedený neblahýstav zlepšila. Jsem si vědoma toho, že novela zákona o znalcích a tlumočnících, která měla jiný účel (v podstatě zlikvidovat soukromé znalecké ústavy, abychom byli konkrétní) k tomu asi systémově nepomůže. CO tomu ale může pomoci?? Jsem jen ubohej právník a mje psychologicko-psychiatrické vědomosti jsou - nu, amatérského charakteru, i když mám dejme tomu trochu načteno. Nejsem ale vůbec způsobilá k tomu tyto psychologicko - psychologické znalecké standardy vytvářet. To musí udělat příslušná odvětví, vydat k tomu ( asi s pomocí ministerstva zdravotnictví a ministerstva spravedlnosti) metodologické závazné pokyny. Já mohu udělat jen to, že nabídnu slove chabé služby právníka, který eventuálně zprostředkuje příslušné linky na legislativce - což je skutečně velmi specifická forma právníků....
Nejde o to, aby obě strany byly s posudkem spokojené - to je z právních důvodů nemožné. Jde ale o to, aby znalecký posudek byl objektivním důkazem, na který je možno se spolehnout jako na důkaz pokud možno objektivní, kdykoliv přezkoumatelný...
s díky za krásné přání, Klára veselá Samková
21. 12. 2008 | 19:48

bigjirka napsal(a):

Klárko, není to jen vzdělání... špatný člověk nemůže napsat dobrý posudek.. :-)
21. 12. 2008 | 20:26

patron napsal(a):

Dobrý den.
Jsem rád, že pan doktor Švarc sem umístil svůj příspěvek. V podstatě totiž potvrzuje to, co jsem už dříve napsal.
Nová norma by neměla linkovat nebo předepisovat, ale poskytovat možnost onen zde permanentně jmenovaný znalecký "odpad" eliminovat. Jsem pro, aby schopný byl po zásluze odměněn a ten neschopný eliminován.
Celkově jsem ale dost skeptický, protože už jen selským rozumem dospějeme do slepé uličky.
Zkusme hypoteticky nastavit systém tak, aby si každý dvakrát rozmyslel co předkládá.
Pokud není zadavatel posudku s kvalitou posudku spokojen, nechť autora posudku příště o posudek nežádá. Jelikož nejsme naivní, víme , že tohle nemůže nikdy zcela fungovat neboť i zadavatelé posudků jsou jenom lidi ( takže budeme nuset nějak kontrolovat i zadavatele..)...a navíc zkušenosti jsou v tomto oboru tak cenné, že ne jedna ale až několik pochybností dokáže zadavatele alespoň zneklidnět. Kontrola kvality posudků je logický nesmysl, to se dostáváme kamsi do nedaleké (?) minulosti kdy byla na každý nesmysl nějaká hodnotitelská komise.
Jak tedy donutit znalce, aby na sobě permanentně pracovali a dělali posudky skutečně objektivně a v maximální kvalitě ?
Proč mohou dva expertní týmy na základě týchž podkladů dospět k opačným závěrům ?
Tady nehovoříme jen o znalostech, ale i o schopnostech \Rozumějme - čeho je znalec schopen, protože je mu to tolerováno...\ a tady by se dle mého názoru mělo začít.
Hezký den.
21. 12. 2008 | 23:08

patron napsal(a):

Abych nebyl za zaujatého ještě upravuji poslední větu : Tady nehovoříme jen o znalostech, ale i o schopnostech \Rozumějme - čeho je znalec a pochopitelně i zadavatel schopen, protože je mu to tolerováno...\ a tady by se dle mého názoru mělo začít.
21. 12. 2008 | 23:13

Jan P., psycholog napsal(a):

Autorka neví o čem mluví. Je to jak článek v blesku, žene se za nějakou senzací a když za větou nejsou alespoň 3 vykřičníky tak není autorka IN :) Když nerozumíte diagnostice v psychologii tak se do toho nepleťte. Já vám taky nemluvím do práva a co máte jak dělat. Pokuď nějaký psycholog interpretoval kresbu kaktusu jako falus, tak je to jeho chyba i ty ruce dětí nahoře...v každé profesi jsou hňupi a dělaj blbosti, ale neměla byste to tak zjednodušeně a pohodlně generalizovat na všechny psychology. Že se ty testy u nás hojně používají asi nebude náhoda. Ztráta času tady něco psát....
22. 12. 2008 | 17:20

bigjirka napsal(a):

Jene P., ztráta času je především číst tak kravské příspěvky, jako jste napsal Vy. Buď napište něco k věci, nebo nepište. V tuto chvíli byste byl pro mne typem psychologa, kterému bych nesvěřil ani duši z kola.
22. 12. 2008 | 19:18

Honza napsal(a):

No někdo kdo si dá přezdívku velký jirka...má asi malé sebevědomí...nebo něco jiného? :D
22. 12. 2008 | 20:24

bigjirka napsal(a):

Blbečku, 195/115 ti nestačí? Taky umím psychologisovat - a líp. Na psychologii se hlásí spousta lidí, kterým jebe. Myslí si, že studium psychologie jim pomůže. Ale nepomůže. Pomohla by jim klec a prášky Například každému normálnímu diskutujícímu tu stačí jeden nick.
22. 12. 2008 | 21:18

Ben napsal(a):

Bigjirko, nenašel jsem Vás dnes na žádném blogu, třeba si už užíváte volna.
Občas jsme si pěkně popovídali, a tak jsem chtěl ještě i Vám popřát hezké Vánoce a v příštím roce hodně lásky.
Doufám, že se paní Veselá nebude zlobit, že jsem využil jejího blogu.
Také Vám paní Veselá přeji, aby se Vám, a to nejen o Vánocích, splnilo, co si ze svého dobrého srdce přejete.
23. 12. 2008 | 14:33

bigjirka napsal(a):

Bene, trochu jsem si přispal a pak musel ještě do terénu...
Všechno nejlepší!

A Klárko, Tobě .. no co popřát, aby to nabylo ordinérní.. :-/ třeba
Šťastné a veselé Vánoce a hodně štěstí v novém roce!
23. 12. 2008 | 15:09

Matrix Libida napsal(a):

Tak já moc psychologům nevěřím. Jejich sféra vlivu je dost roztříštěná (naštěstí o tom veřejnost nemá moc povědomí). Jednotlivé proudy se více méně protiřečí, negují se. Podívejte se, co se dělo kolem té zavražděné Neffové. Pan psycholog Vymětal vytvořil úplně jiný posudek než ten psychiatr (nevzpomenu si na jméno). Koukal jsem na Máte slovo, kde hovořil Ondřej Neff. Podivoval jsem se, že byl pan Vymětal tak slepý. Něco podobného jsme zažili, bohužel, v kauzách "Kuřim", "Zelenka" atd. Navíc: hlubinná psychologie sama sebe neguje. Jenže na dno se dostane málokterý rádobyexpert. Vážně nemám důvěru v psychology. Jsou to takoví virtuologové. Jak mi kdysi řekl psychoanalytik MUDr. D.Holub, úkolem diagnozy není ve skutečnosti něco objevit, ale druhého utlouci, zdárně onálepkovat. Znám Dr. N I C O T U (kdysi dělal znalecké posudky) a ten mi vyprávěl, jak to chodí u soudních znalců. U těch soudů je to dost o osobních projekcích, nevědomé dynamice, odborné pozice jsou ve skutečnosti až druhotné (paní Klára by nám tom mohla povyprávět). Stačí aby se tvářil ten který expert dost přesvědčivě a soudce tzv. "sofistikovaným výrazivem" soudce-neználky "ubil", a pravda je na světě. Jde to samozřejmě jen za určitých okolností, ale jde to. Skutečnost je vždycky mnohem sloužitější. Jak to říkal Freud, paní Kláro? Soudce trestá svojí vinnu? Sdílím pohled politologa P.Robejška, že psychiatři a psyholové mají mnohdy horší diagnostické oko než laici.
23. 12. 2008 | 17:08

Matrix Libida napsal(a):

ach Big Jirka

Vy mi asociujete "Velkého Jirku", resp. Jirku Paroubka (ale ten je zakrslý). Ale nyní vážně. Nemyslím si - na rozdíl od Vás - že se hlásí na psychologovi lidi, kterým jebe.
23. 12. 2008 | 17:17

bigjirka napsal(a):

Matrixi, určitě bych nechtěl tvrdit, že všichni. A s tím "jebe" jsem to vzal trochu zkrátka - lidé, kteří mají potíže sami se sebou.. tak jsem to myslel.
23. 12. 2008 | 19:04

patron napsal(a):

Dobrý den do třetice.
Abych vrhl take trochu stínu do řad těch, ketří na základě posudků rozhodují, přidávám jednu situaci, kterou publikoval i Deník Bohemia .V kauze souzení toho nejhrubšího psychického teroru, kdy žalovaný, zřejmě bohužel, zcela cíleně nepoužíval fyzického násilí, se znalec pokoušel vysvětlit soudci něco o formách domácího násilí a soudce pronesl památnou větu.
"Já vím o čem je domácí násilí a vím, že zákonodárci neměli domácím násilím na mysli ony dvě facky které žalovaný své manželce za dvacet let společného života dal." a žalobu zamítl. Desetiletí totálního psychického teroru nepovažoval za hodné zřetele.
Někteří soudci si tudíž nezávislost vysvětlují také poměrně specifickým způsobem.
23. 12. 2008 | 20:27

skeptický napsal(a):

to Patron

Bohužel opak je většinou pravidlem.

Ty dvě facky,které obžalovaný za dvacet let společného života své manželce konečně dal za x let totálního psychického teroru, bylo přesně to,co zákonodárci měli na mysli pod pojmem domácí násilí.
Někdy se ani na ně nezmůže,ale dopadne stejně.Oblíbená předehra k rozvodovým řízením.
23. 12. 2008 | 23:15

patron napsal(a):

to skeptický
Cítím závan hluboké neznalosti s nádechem mihotavé snahy o moudro.
Marná snaha. Na blátivých základech pomník nepostavíš :-)
25. 12. 2008 | 14:20

Kvs napsal(a):

Psychický teror a psychické týrání je jednání, ke kterému naše soudy ještě nedohlédly. Zejména je to nepochopitelné v případě dětí, kterým je odpírán styk s druhým rodičem, respektive jeden rodič druhému rodiči ve styku brání. Ztráta rodiče ve formě smrti je považováno za vysoce traumatizující zážitek. Přesto právě psychické smrti rodiče soudy často nahrávají. ach jo.kvs
25. 12. 2008 | 16:30

skeptický napsal(a):

To patron

To bylo ze života.Ten je občas blátivý.

Moje moudra obyčejní lidé nechápou.Z prasečího rypáku hedvábnou kabelku neuděláš.
26. 12. 2008 | 15:08

skeptický napsal(a):

P.S.
Mělo tam být ucha.V rypáku jsou dírky,to už by vůbec nestálo ani za pokus.
26. 12. 2008 | 18:03

bigjirka napsal(a):

Vrátím se k tomu ještě jednou. Měla by být rovněž zkoumána osobnost soudního znalce. Špatný člověk dobrý posudek nenapíše.
26. 12. 2008 | 18:29

Lord Helma napsal(a):

Nějak se tu vytrácí základní skutečnost psychologie je pavěda. Dobře, nemáme faráře nebo šamany v podobné funkci jako v dřívějších dobách, tak se člověk může jít vykecat k psychologovi. Ale proč ho zatahovat do jakéhokoliv rozhodovacího procesu. Za situace, kdy obě strany mají zájem a schopnost vychovávat děcko, je hloupé pověřovat ženskou (rozuměj psycholožku), která se někde jednou staví, aby rozhodla, ke komu má děcko větší citové pouto a čí odloučení je bude míň bolet. Nám ve škole říkali, že psychologie se stala vědou tehdy, když tu nastoupili vzorečky, podle kterých se dalo vyvodit nějaké x nebo y, tedy získat exaktní výsledek. Pravděpodobně měli na mysli ty - pro mě obávané a v době dětství ubližující - vzorečky sociální psychologie. V ostatním je to teda asi stejná věda, jako když pověříte kteroukoli sdělnou důchodkyni. Viz jejich znalecké posudky. Např. ve výsledku rohrschachova test - vyšetřovaný viděl v obr. x trpaslíka, který si dává panáka. Logický vývod - problém s alkoholem dosud zřejmě přetrvává. Nebo snaživá psycholožka, která do testu kromě vyše uvedeného dá i test barev (i.e. vyber barvu a já ti řeknu, jaký jsi) a posléze doplňkový grafologický test. Každý vzdělaný psycholog vám řekne, že výpovědní hodnota grafologického testu je na stejné úrovni jako hádání z kávové sedliny, ale u nás je to holt jedno, dostaneš glejt, je z tebe soudní znalec a pak si tam piš, co se ti zlíbí.
27. 12. 2008 | 14:05

D.L. napsal(a):

Zamrazilo mne, když jsem si přečetl větu "...nespokojili s vágními posudky, opisujícími z valné části soudní spis...". Ano, takové posudky se píší. A pak ještě znalec stráví se svědkem 2 hodiny, zeptá se ho na to, co opsal ze spisu, čímž si to potvrdí... zda byl svědek skutečně obětí TČ, to se v posudku vůbec neřeší. Prostě 30 stran ničeho, byť se tam objeví, že svěděk má sklony k únikové lži, rád si vymýšlí a má bujnou fantazii. Člověk by řekl, že alespoň toho si soud všimne. Oproti tomu jiný znalec napíše, že způsob provedení TČ je dle jeho znalostí krajně nepravděpodobný. To si soudci ovšem vyloží jako nikoli nemožný a klidně, ještě za naprosté ignorace vámi navržených svědků, vás odsoudí. Takže znalecké posudky jsou myslím dost na nic.
28. 12. 2008 | 18:01

Luba napsal(a):

Helma a další se o psychologii vyjadřují jako o pavědě.

Stejně bychom za pavědy mohli označit všechny společenské vědy, včetně ekonomie. Všechny pojednávají o chování nevypočitatelného subjektu s omezenou racionalitou - člověka. Počítají spíše s tím obvyklým, zprůměrovaným, se statistikou.

Úskalí psychologických nálezů spočívá v tom, že jsou závislé na kvalitě interpretace. Člověk nezralý, nezodpovědný a nemoudrý nemůže být dobrým soudním znalcem.

Každý z nás je tak trochu psychologem - jinak by se nám ve společnosti špatně žilo. Z toho plyne pocit, že je to obor, kterému všichni rozumíme, jen někteří z nás z toho dělají vědu.

Ve skutečnosti je to tak, že naše psychologické znalosti jsou mizerné! Jinak bychom si totiž výborně rozuměli, byli bychom k sobě tolerantnější a k životu bychom přistupovali s daleko větší pokorou, než je tomu dnes.

Psychologie se musí stát integrální součástí kognitivní vědy, což je transdisciplinární obor, skýtající ohromné možnosti.
Je potřebné, aby vědci vylezli ze zákopů svých úzkých specializací a nabízeli různé pohledy na tutéž problematiku. Zatím se stává, že různé obory mluví o té samé věci různými jazyky svých odborností, což k porozumění a novým zásadním objevům rozhodně nevede.

Ke studiu doporučuji hlavně díla těchto pánů: Poppera, Damasia a Pribrama. Z psychologů pak Kellyho ("kognitivní" teorie osobních konstruktů), Junga ("tradice" - slovní asociace, archetypy) a Frankla ("touha po smyslu" - logoterapie).

K zamyšlení pak:
1 Proč člověk "pocítí" pohled
jiného člověka - často na větší vzdálenost a "v zádech"?

2 Jak je možné vysvětlit si tento efekt?:
http://cz.youtube.com/watch...

3 Proč způsob uspořádání pokusu a experimentátorovo očekávání ovlivňuje kvalitu a kvantitu získaných dat?
29. 12. 2008 | 00:28

skeptický napsal(a):

S těmi posledními otázkami si neví rady ani laik,ani psycholog.
Proč spíme?

V některých oborech jsou tu záměrně přimíchané korektní teorie,někde prostě další pokrok není ve veřejném zájmu,a věda je vedena záměrně na scestí.

Příkladem je nukleární fysika,nuclear physics-unclear physics.

Není zájem na tom,aby si někdo uvařil bombu na plotně.
Tak si dávají Nobelovy ceny za objevy prvků,které nemohou existovat.

Prakticky všechny vědy jsou množinou omylů na pochodu,horší je to o to,že se do mnoha vkládají záměrně věci,které jsou nepravda,ale někomu se hodí.

S ekonomikou se to má tak,že tamnější výpočty a odhady nepočítají se švindly.
A všichni bádají,a tisk je k tomu vede,důsledkem čeho vznikla současná krize ve finančním sektoru,aby se přikrylo to,že celá krize je od začátku podvod v tak giga měřítku,že to prostě nikoho nenapadne.

O lidech nezralých jako soudcích ani nemluvím.
29. 12. 2008 | 01:49

skeptický napsal(a):

Voják chodí po cvičáku,zvedá papíry,zavrtí hlavou,řekne to není ono,a pokládá je zpátky.

Generál si ho všimne,a pošle ho k psychologovi.

Ten mu dá posudek,že je duševně vyšinutý,a propuštění z armády.

Voják ho zvedne ze stolu,a říká : to je ono.
29. 12. 2008 | 13:29

Lord Helma napsal(a):

Ad Luba: s těmi pavědami byste se neměl omezovat na společenské vědy, co třeba taková meteorologie:)). Je rozdíl, jestli na pavědě záleží, jak si nějací motýlkáři vyloží různý "volatility", jestli na "pavědě" záleží, jak budou vypadat před lidma, když neprší a vono to přece na radaru vypadalo, že sprchne, oproti situaci, kdy na pavědě závisí lidskej osud. To je to gró, skutečně si přiznejme, že psychologie je pavěda, ať si měří EQ a IQ a jiný kvé, ale ať nerozhodujou (byť nepřímo) o jiných.
29. 12. 2008 | 15:15

Luba napsal(a):

Vaše Lordstvo,
pokud Vás dobře chápu, odsuzujete hlavně pavědce, nikoli pavědu.

Ona se ta Gaussova křivka týká i samotných vyvolených absolventů univerzit.
I hlupák se může honosit vysokým inteligenčním kvocientem.
Kvo-kvo :)

Ale - že o nás rozhodují hlupáci, to je přece zcela obvyklé. Namátkou vezměmež třeba Parlament.
Psychologie nám může napomoci, mimo jiné, k eliminaci hlouposti. Jenže - tento obor je stále ještě "v plenkách".
V tom je ta potíž.
29. 12. 2008 | 17:45

xxx napsal(a):

Co znalec, to jen - názor. A s názorem je to jako s prdelí. Každý máme nějaký. Sledovali jste výkony znalců v kauze Kuřim? Úplné protiklady! A to k tomu ještě přibyli "znalci" z oboru religionistiky, zapřísáhlí faráři své jediné vždy "nejmilejší" církve? Čili falešní religionisté. A psychologie podléhá také módě, jeden psycholog obdivuje svůj idol, a tak přebírá jeho názory a "závěry". Vždyť vše se hodnotí bez hlubší znalosti člověka, člověka komplet, i s životem duchovním. Zatím jeden šílenej slepej vede jiné poškozené slepé do - óóó, ... ať to prosím doplní pan Stejskal. Děkuji. Setkat se s psychologem, to vyžaduje uvědomit si, že se tím živí, že je podplatitelný, a že s Vámi může manipulovat. A že psychiatři byli ve službách režimů a mohou být ve službách různých zájmů - o tom by měli vědět všichni. Zatím je to tedy spíše setkání s inkvizicí.
30. 12. 2008 | 18:07

Lord Helma napsal(a):

Ad Luba:
No vono to tak úplně nebude pravda. Já samo sebou věřím, že existují výborní psychologové, ale to jsou ony výjimky, kde se nebývalý přirozený talent snoubí s patřičným vzděláním, které je schopné spojit praxi s kritickým přístupem k teoretickým poznatkům. Máte pravdu, že současná psychologie je v plenkách, ale problém je, že se to nezlepší. I ten titul na psychologii je přece poněkud níž než ostatní, přijde mi to, že psychologie je ve srovnání se skutečně etablovanými vědami takovej trhan ve vznešené společnosti. A na to konto nechápu, že už třeba nemáme učební obor astrologii, esoteriku apod. Já myslím, že takové obory by určitě také našly nějakou "vědeckou metodu", minimálně na stejné úrovni, když by na to přišlo.
Co se týče hlupáků v politice, ono to nebude tak strašný. Samozřejmě jsou výjimky jako pan Čunek nebo pan Benda, ale ty se najdou všude. Váš pocit o hlouposti politika pramení z poznání, že se jedná o lidi, kteří něco jiného tvrdí a něco jiného dělají. To může být důkaz hlouposti, ale nemusí. Vycházejme z toho, že demokracie je mírnější forma oligarchie a úkolem těch nebohých politiků je namluvit nám, že různá rozhodování (jako třeba snížení daní bohatým) jsou ve skutečnosti v náš prospěch a že systém funguje tak, jak nám bylo s odkazem na ústavu bájeno ve škole. A to všechno okořenit naoko půtkami, neboť když už nemáme na chleba, tak aspoň hry aby byly
31. 12. 2008 | 10:19

Heinz Guderian napsal(a):

A ještě by se mohlo dodat, že někteří soudní znalci dělají kromě svých oficiálních úvazků tolik posudků a 8 hodin, že jejich den má patrně více než 24 hodin ...
31. 12. 2008 | 13:54

Lord Helma napsal(a):

Guderian: No při těch dnešních tarifech se jim ani nedivím. Akorát nechápu, proč jsou tarify tak uniformní. Za psychologickej posudek bych dal zlomek toho, co za psychiatrickej, ale v praxi to bývá naopak, holt ta psychologie, ta zabere hodně času, hlavně ta koncipace posudku a studium dostupné literatury:D.
02. 01. 2009 | 12:29

bigjirka napsal(a):

Lorde, takhle to není. Jako obyčejně vede dělicí čára jinudy, než mezi profesemi. Lidé dobří, chytří a vzdělaní jsou mezi všemi profesemi, stejně jako stupidní hnusné kreatury.
02. 01. 2009 | 16:24

eM napsal(a):

Jo, kdo se chce na tohle téma útrpně zasmát, ať si nechá předložit "posudek" plzeňského "znalce" PhDr. Jiřího Jelena. Bylo by to směšné, kdyby to nebylo tragické, že někdo takový je vůbec oprávněn ke znalecké činnosti.
02. 01. 2009 | 16:58

elagit napsal(a):

Paní Kláro,
děkuji za Váš podnět i snahy udělat NĚCO v oblasti soudních znalců. Nejsem odborník, ale po více jak 10 letech zkušeností otce s opatrovnickými soudy, tedy téměř výhradně soudkyněmi, všelijakými sockami a také tak zvanými soudními znalci ...,si troufám hodnotit a mít svůj názor. Není tu prostor podrobněji vysvětlit a zdůvodnit proč považuji české opatrovnické soudnictví za panoptikum a aktéry za svoloč nejhrubšího zrna. Nutno si uvědomit, že svoloč velmi dobře placenou z našich peněz a naprosto nepostižitelnou, byť by odvedla sebezpackanější práci a klidně s mnohaletým prodlením... To vše, pochopitelně, ve jménu blaha dítěte... Podrobnosti uvedu v žalobě na český stát, kterou dokončuji a kterou si dovolím poslat i Vám. Není to žaloba určená pro nějaký soudní dvůr, již nehodlám dál mařit čas a peníze ..., ale pokusím se všem zúčastněným nastavit, pokud možno, veřejné zrcadlo...
Zmiňuji se o tom proto, že mám za to, že podstata problému není v soudních znalcích, ale již v systému nepostižitelného poloboha soudce, jeho naprosté neodpovědnosti za cokoli a z toho plynoucí nekompetentnosti, liknavosti... a tím mimo jiné i tolerantnosti k paskvilům vydávaným za znalecké posudky, tedy i k jejich autorům... Není nutno nastudovat stohy odborné literatury, aby kdokoli normálně soudný poznal, že není přípustné, aby jeden rodič proti vůli druhého odstěhoval dítě z jeho dosahu, natož je izoloval od druhého rodiče a celé jeho rodiny. A dále: i naprostý laik chápe, že takto izolované dítě již po několika týdnech, natož letech, preferuje rodiče, který si je uzurpoval... A pokud toto soudy neřeší rychle a důrazně, je naprosto zbytečný jakýkoli soudní znalec, natož socky... A soudy to neřeší... V mém případě to odnesly tři děti, na kterých se krutě podepsala jejich matka, ale velkou vinu na tom má český stát, jehož orgány to matce umožnily...
Pokud někoho zaskočil můj slovník, musím sdělit, že jsem volil velmi slabé výrazivo, protože popírání lidských práv a tím zásadní postižení člověka považuji za neomluvitelný zločin, zvláště je-li navíc páchaný státními úředníky ... Pokud by měl někdo snahu vysvětlovat výše napsané nějakou mojí zahořklostí způsobenou neúspěšným manželstvím, neschopností vychovávat děti, žít v rodině... preventivně sděluji, že již dalších 10 let žiji ve spokojeném druhém manželství a s partnerkou vychováváme dvě úžasné děti...
Ještě jednou dík, paní Kláro, za Vaši snahu rozsvítit. Ať se Vám daří...
elagit
12. 01. 2009 | 20:50

hjhjhjhj napsal(a):

soudní znalci autorského práva
(Ústav práva autorského Právnické fakulty UK)

viz
http://www.jirihradec.com
16. 01. 2009 | 15:36

omlouvám se, ale nemohu zveřejnit napsal(a):

Právě mám s tímto problém, holčička mi doma vypráví o tom, jak tatínek dělá to a to, své přítelkyni, někdy mluví i o tom, co dělá tatínek přímo jí. Nevěděla jsem si s tím rady, navštívila jsem poradenství, ale nebyla to klinická psycholožka, nicméně mi řekla, že je přesvědčena o tom, že mé 3 leté dítě má osobní zkušenost.
Dostala jsem se na policii, byl u mne soudní znalec, dopředu mi ta paní řekla, že se jí tomu nechce věřit, že vlastní otcové dítě chrání, mně se také nechce věřit, bohužel to vím, že si to dítě nevymýšlí. Krom toho mám právě odůvodněné pochybnosti, že znalkyně není specializování na děti, jak to zjistím, jakou má ten znalec vlastně specializaci? Je to strašný pocit, když jste přesvědčena, že se děje něco špatného a nikdo vám nevěří, máte strach a když má otec konekce na soudu, státním zastupitelství i na policii nemám moc možností, přece však nemůžu zavírat oči a nechat holčičku, aby viděla či nedej bože i dále zažívala něco takového. Když vám tříleté dítě popíše, kam komu kdo strká "....", tak mi to nepřijde normální a mluví o tom neustále. Je to strašné, že se orgány, na které se obrátíte s důvěrou staví v takové věci do pozice mrtvého brouka a nikdo nemá ani na chvilku strach z toho, že tím mohou zničit jedno malé dítě. Nevíte prosím někdo alespoň to, jakým způsobem zjistit kvalifikaci znalce?
03. 02. 2009 | 23:27

JP napsal(a):

Vtipné je, že zrovna dr. Fiedler, jemuž KVS tolik děkuje, sám píše posudky jako "přes kopírák" a na objednávky, aniž by provedl řádné vyšetření - viz "Na vlastní oči" z 25.2.2009. Pokud se mají na reformě podílet nájemní lumpové, tak potěš Pánbůh...
04. 03. 2009 | 11:07

psycholožka napsal(a):

Paní Kláro,
1) navážení do "nefildovských" psychologických škol. Mohu mluvit pouze za FSS MU. Přečtěte si studijní náplň oborů na FSS nebo psychoterapeutických studií. Součástí státnic je samozřejmě diagnostika, bývá zde i klinická psychologie, státnice jsou z MKN 10 a dokonce se učí i o DSM IV!!!:) Tzn. absolvent psychologie FSS MU je rovnocenný absolventu FF, akorát že to formálně nemá napsané nikde na papírku.
V mnohém jsou "nefildovské" fakulty pokrokovější než teoretická a zkostnatělá psychologie na fildě, nebo se jí úměrně rovnají. Nehledě k tomu, že řada předmětů z FF a FSS se prolíná, tzn. mohou si je zapsat titíž studenti. Studium na FSS je praktičtější, psychoterapeutická studia vydají za část terapeutického výcviku, o němž jste se navíc nezmínila VŮBEC. Absolvent FF, FSS samozřejmě ještě není erudovaný psycholog, výcvik bývá nutností, a to ať mluvíme o poradenství či klinice. Navíc nechápu, proč by mělo být nějakou hrůzou rozdělení 5ročního studia FF na 3+2 roky? Vžijte se do kůže studenta vyhozeného na konci čtvrťáku, který nemá v kapse nic. Mimojiné tento evropský kreditový systém zrovnoprávňuje české obory v širší veřejnosti, pak je toto studium srovnatelné a ne-li mnohdy kvalitnější jako studium v jiném evropském státě. Ani tady tolik shazovaní profesoři Štech atd. Toto jsou pouze cancy o nějakých formalitách na fakultách, ale nevypovídají nic o kvalitě vzdělávání. Za kvalitu podle mě mluví výsledky výzkumů, ať jde o FF či FSS a to bych si spíš vyjela nějaké tabulky za české školy, jak se kteří studenti uplatní ve výzkumu.
MLUVÍTE TADY STÁLE O PSYCHOLOZÍCH, ZOBECŇUJETE TO, ALE V PODSTATĚ MLUVÍTE POUZE O SOUDNÍCH ZNALCÍCH. UVĚDOMTE SI, ŽE SOUDNÍ ZNALEC JE VELMI SPECIFICKÉ A DÍLČÍ ODVĚTVÍ PSYCHOLOGIE, TAK NEPATLEJTE DOHROMADY PORADENSTVÍ, TERAPII, KLINIKU A SOUDNÍ ZNALECTVÍ.

2)Metody, psychoanalýza, odporování si směrů atd. Je jedno,zda je psycholog psychoanalytik, rogersovec nebo kognitivní-behaviorista. Základem ŽÁDNÉHO soudního posudku NEMŮŽE být 1 psychoanalytická metoda viz test stromu atd., tyto projektivní metody jsou pouze doplňkové pro základní sadu testů - viz test inteligence, osobnosti atd. A to platí i o projektivním testu Rorschach. I MMPI je pouze 1 test na posouzení osobnosti. Testů osobnosti je nespočetná řada, každý má svou validitu a reliabilitu a je na zvážení psychologa, který z testů osobnosti si vybere. IPPP ČR ve svých publikacích uvádí testy, které lze použít a které nedoporučuje, je to vždy o roku vzniku testu a standardizaci na českou populaci, tzn. byla bych opatrná s jednostrannou propagací amerických testů, protože to, co můžou měřit dobře v USA, může být úplně mimo mísu v ČR. Pak i když není jiná možnost, je použití nestandardizovaného amerického testu v ČR zkreslující! Pokud kterýkoli soudní znalec staví na 1 metodě, je to chyba, ale vypovídá to o člověku, ne o psychologickém směru či jeho dřívějším studiu. Nevím, jaká je situace v soudní praxi, pouze si myslím, že takto by to mělo být - tzn. soudní posudek postavit na baterii testů, pozorování i rozhovorech. Nesouhlasím s Vámi v jednostranném propagování kvantitativních psychologických metod, vždy jde o komplexní posouzení s využitím jak těchto kvantitativních testů, tak kvalitativních. Výsledná interpretace už pak samozřejmě může být ovlivněna osobností psychologa, ale interpretace zmíněného kaktusu mohl opravdu udělat jen člověk, který "své práci moc nedá". U projektivních metod se vždy staví na doplňujícím rozhovoru s klientem, bez toho se posuzovat VŮBEC nemůžou.

SUMMARY:
Bohužel je zřejmě možné, že v soudní praxi je řada znalců, kteří svou práci odfláknou a nevykonávají ji tak, jak by měli. Chyby, které zmiňujete, jsou o lidech, neviděla bych je v přípravném studiu. Takže bych nejspíš viděla řešení v nových zkouškách na tyto znalce, ale nikoli v diskriminaci nefildovských oborů, ale v přísnějších kritériích těchto zkoušek. Ke kvalitě práce NIKOMU nepomůže Rorschach ani MMPI, ale etika práce. K tomu zveřejnění - bohužel, na základě čeho psycholog k výsledku testu dospěl, nepsychologovi vykládat nemůže, protože tím, že by se princip testu rozšířil, by diagnostický test ztratil smysl. Pokud tedy chcete pomoct psychologům i své práci, ovlivňujte politiky pro to, aby byla zřízena psychologická komora:))) Mimochodem, víte že zřízena být měla, ale politici si dopoledne odhlasovali pouze lékaře a odpoledne už se jim odhlasovat psychology nechtělo? Takže proto není...
19. 05. 2009 | 09:18

Jitka Vacková napsal(a):

Vážená paní Veselá, můžete, prosím, poradit, které profesní komory srdužují psychology. Jde mi zejména o to, že např. při krajských úřadech pracují psycholožky, které vládnou nad životy lidí a leckdy na zakázku devastují sploečenské postavení žadatelů o náhradní rodinnou péči. Tyto osoby jakoby se vykloubily jakékoliv kontrole kromě té dle zákoníku práce.

Můžete poradit o té komoře a případně to, jak úspěšně navodit kontrolní mechanismy jako regulátor zájmu o lege artis provedení práce těchto "vládkyń" na úřadech?
Děkuji předem.
jitka.398@seznam.cz
25. 09. 2009 | 11:22

skp napsal(a):

Již z tohoto faktu plyne nesmírná důležitost soudně-znaleckých posudků z oboru psychologie a psychiatrie.
28. 09. 2009 | 02:31

Dana napsal(a):

Dobrý den,může mi někdo poradit,jak se bránit vyloženě lživému znaleckému posudku?Moje slova zasazena do jiných vět,vytržena z kontextu,překroucena,snad vyloženě záměrně,i když nechápu proč.Použito pouze to,"co se hodí"a co se nehodí,nezapsáno.Obávám se,že i když si nechám vypracovat nový znal.pos.(respektive budu o to žádat),ten původní už mi nikdo neodpáře..(není šprochu,aby..).Zneužitelnost pozice s.zn. mě děsí,proč se třeba vyšetření nebo výpovědi nenahrávají.Slovo mé proti slovu soud.zn.nemá jistě váhu..Jak dokázat,že vše je záměrně zmanipulované??Jak se bránit??Pokud má někdo podobnou zkušenost,budu ráda za jakýkoliv poznatek či radu..děkuji Dana
12. 10. 2009 | 22:03

Jericho napsal(a):

ROR zadaný klinickým psychologem, který absolvoval certifikovaný kurz této metody + kurz interpretační např. pod dr. Ženatým, Macákem apod. poskytuje nesrovnatelně hlubší a validnější poznání člověka než MMPI-2. To, že psychiatrický a psychologický svět ve vleku USA směřuje k povrchnímu deskriptivně - sociálnímu pojetí diagnostiky je fakt (částečně vynucený právě soudními spory), avšak z hlediska hlubokého porozumění osobnosti je to spíše neštěstí. Když potřebuju podepřít posudek pro soud, ZP apod, dělám MMPI-2. Když se chci něco dozvědět, použiju metodu ROR - dle Exnera + psychodynamický přístup.
Jisté je, že klinický psycholog pracující s dospělými děti neumí. Dr. Krejčířová již uvedla v život dětskou klinickou atestaci (zde doporučuji autorce doplnit info), a jiní, než takto atestovaní psychologové (pro děti dětští) by znalecké posudky s dětmi dělat neměli. Je v tom veliký rozdíl.
Je pravdou, že spíše než na Pub Medu lze obor psychologie najít na Ebscu či Proquestu.
Dále prosím nesrovnávat ROR a Lushera.

Je patrné, že je autorka právnička a psycho věcím rozumí jen zprostředkovaně, byť se evidentně pokusila o poctivý průnik do problematiky.

Takže celkově - děkuji za článek.
29. 01. 2010 | 08:12

Mayo napsal(a):

Dobrý den, první "atestace", díky níž se psychologové stávají klinickými, neopravňuje k titulování dětský klinický psycholog. Druhá "atestace" se skutečně týká psychoterapie a teprve třetí, na kterou trvá příprava stejně jako u první 5 let, se specializuje na děti, poté se psycholog stává dětským klinickým. Příprava na všechny tři specializační zkoušky pak trvá 12 let. Tolik k nepřesnosti ve Vašem článku.
12. 09. 2011 | 20:00

Sovová Kristina napsal(a):

Dobrý den, právě jsme absolvovali zn.posudek ve věci vrácení dětí do péče otce.Spor se táhne dva roky,děti jsou v péči dědy,otce mého přítele.Bydleli i s dětmi společně,pak ho otec z domu vyhodil a zažádal o svěření.Posudek byl zadán v březnu 2011 jako spěšný,vyšetření proběhlo teď v září!Paní psychiatrička a psycholožka sídlí společně,všichni tj.2 děti,děda,matka /duševně nemocná/,otec a já,jsme byli předvoláni najednou,celkem s námi znalkyně strávili necelých pět hodin.Já osobně jsem mluvila deset minut s psychiatričkou a dvacet minut s psycholožkou.V posudku uvádějí,že vyšetření proběhlo klinickým rozhovorem.pozorováním,rorsch.testem a u dětí pr.web.testem.U dětí konstatovaly, že jsou sociálně zaostalé, neboť nekomunikují.U ostatních jsou diagnozy také dost zvláštní.To,že součástí spisu jsou svědecké výpovědi dokazující, že děda je velmi agresivní člověk, který se nestýká s nikým s rodiny,nemá přátele a děti negativně ovlivnuje proti nám,se v posudku nijak neprojevilo.Naopak,závěr paní znalkyň je, že děti mají zůstat u dědy/67 let/,neboť je pro ně stabilní zázemí, pouze doporučují rozšířit styk s otcem o dva dny,tj.deset dní v měsíci.Přitom jsme zcela jasně uvedli v zájmu dětí,aby byla péče cca celý další rok střídavá,než si děti zvyknou,že nebudeme měnit školu, i když to pro nás znamená každý den 25 km tam a zpátky, dokonce jsem svojí dceru na stejnou školu nechala přestoupit/5 tř./,aby vše fungovalo pro děti co nejpohodlněji.Ale zřejmě je lepší: skoro žádný styk dětí s otcem, který je duševně naprosto zdráv, je schopný je finančně zajistit, má zázemí vybudované pro děti/mají svůj pokoj,postel,psací stůl,hračky,knížky..., u dědy spí v jedné všichni v jedné místnosti,úkoly píší u jíd.stolu v místnosti bez okna/,má partnerku,která je také schopna starat se o děti,má veškerou podporu a pomoc od zbytku rodiny.Zřejmě je pro děti lepší a perspektivnější být převážně s dědou,nestýkat se s ostatními členy rodiny a volný čas trávit pouze s důchodcem.Za tyto pečlivě a odborně vypracované posudky soudkyně přiznala požadovanou odměnu.Svoji práci znalkyně ohodnotily následovně:každá odpracovala 53 !!! hodin práce po 350,-Kč !!, celkem tedy 37 100 ,-Kč.Šetřili jsme na právníka,bohužel k soudu půjdem zase sami,jestli nám to dají k úhradě,nevím z čeho by jsme to zaplatili.Závěrem dodávám:věřila jsem lékařům a ve spravedlnost.Už nikdy nebudu tak najivní.Řídím se heslem:na každého jednou dojde,boží mlýny melou pomalu,ale jistě.Ale kdo a jak odčiní dětem zkažené dětství,- na to heslo nemám.
21. 09. 2011 | 21:25

MarshMarla32 napsal(a):

freelance writer
05. 01. 2012 | 12:26

Andrea napsal(a):

Soudní znalec umí děti i poškodit.Prý není vyšetřovatel,aby si ověřoval,že je otec vyhodnocen za osobu násilnou.Mě matku a syna obvinil z ublížení na zdraví.Týral nás.U znalce ovšem navykládal,jak miluje své děti ,jak žehlil a pral.Přitom se léčí na osychiatrii .Naoadá i ředitele školy a ředitelku školky.Je agresivní.Přesto i když se ho děti bojüì musí k němu jezdit.Pan soudní znalec se vyjádřil,že má otec na děti dobrý vliv.Děti skončili v pěči psychiatra(stačilo pár setkání s otcem)a Ospod která do nedávna znalce označivala za léčitele dětských duší požaduje změnu styku otce s dětmi.Hlavně že posudek stál 40 000 kč..Znalec je nepostihnutelný.Už to že mu je přes 80 let mnou otřásá a nechápo ,jak může takový člověk ničit životy .
18. 11. 2014 | 21:57

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy