Ostatně soudím, že Kartágo….a taky sciotesty

10. 03. 2010 | 08:26
Přečteno 10644 krát
Ve svém blogu „Filipika proti scio testům“ jsem se opřela do způsobu, jakým jsou na některých vysokých školách vybíráni uchazeči o studium. Poukázala jsem na to, že scio testy jsou neobjektivní, že při investici dostatečných finančních prostředků je možno si zajistit i dostatečné množství „vzorových“ testů a tím výrazně zvýšit šanci studenta na přijetí. Vskutku jsem s touto svojí ideou příliš nepochodila a nejen od majitele Scio společnosti jsem dostala v diskusi co proto….

I sešlo se pár týdnů s pár týdny a je to tady z tak zvaně „seriozního zdroje“, tedy z Lidových novin. V úterním vydání z 9. března si studenti stěžují, že „..do ostrých testů společnosti Scio se dostaly otázky, které si studenti mohli dopředu koupit…“ Někteří studenti se cítí být poškozeni a chtějí celé zkoušky zpochybnit…

Jsem nezvratně přesvědčena o tom, že nejen systém „dopředu kupovaných“ zkoušek je zcela špatně, ale že i systém scio testů jako takových je špatně. Jsem přesvědčena o tom, že jejich užití pramení především z lenosti jednotlivých vysokých škol připravovat svoje vlastní zkoušky a vyhodnocovat uchazeče. Stejně tak jsme přesvědčena, že z dlouhodobého hlediska může selekce uchazečů o studium na vysokých školách pomocí scio testů přinést pro českou vědu a vzdělání zhoubné výsledky.

Proč?? Nejen proto, že přijímání dle scio testů je nespravedlivé tak, jak o tom hovoří i úterní Lidovky, ale prostě proto, že o studijních předpokladech uchazečů vypovídají scio testy jen velmi málo. Zde předkládám svoje úvahy o tom, proč tomu tak dle mého názoru je:

Přijímací zkoušky na školy humanitního směru se obvykle skládají ze dvou testů: testu „obecných studijních předpokladů“ a „základy společenských věd“.

Test „Obecných studijních předpokladů“ má ohodnotit schopnosti uchazeče studovat zvolený obor. Má se vlastně podívat na jeho inteligenční kvocient, zda by studia zvládnul. Testuje však tento test skutečně studijní schopnosti? Obecné studijní předpoklady, stejně jako míra intelektu, je totiž dána v podstatě celoživotně. I když jisté psychologické studie poukazují na to, že nadaní jedinci s IQ nad 130 na sebe rozvíjení „nabalují“ další IQ body po celý svůj život, míra inteligence je v zásadě stabilní charakteristika každé osobnosti. Jak je tedy možné, že testu „obecných studijních předpokladů“ se lze naučit, dosáhnout v něm zásadního zlepšení?? Na možnosti „zásadního zlepšení“ výsledků testu je strategie, na které je postaven celý obchodní úspěch společnosti www.Scio.cz s.r.o. Přitom právě tato možnost „zásadního zlepšení“ je důkazem, že tento test žádné „obecné studijní předpoklady“ neměří. Měří schopnost uchazeče naučit se určitým testům.

Navíc testy jsou evidentně zaměřeny pouze na určitý typ myšlení – s ohledem na skutečnost, že vlastník společnosti www.scio.cz, s.r.o. p. Ondřej Štefl má primárně vystudovanou matematicko-fyzikální fakultu (i když kandidatura věd ze sociologie jej bezpochyby též šlechtí) a jednatel společnosti má akademickou hodnost RNDr., lze předpokládat, že humanistický způsob myšlení jim není primárně vlastní. Protože každý jsme deformován svým vlastním oborem, lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že pro oba aktéry společnosti www.Scio.cz s.r.o. bude bližší matematicko-technický způsob myšlení než myšlení humanitního typu. Lze proto s velkou pravděpodobností očekávat, že tento způsob myšlení bude upřednostňován i v testech připravovaných touto společností. Způsob humanitního myšlení a technicko-přírodovědeckého myšlení je však zcela odlišný, je daný od narození, je prakticky neměnný a opět tvoří integrální součást osobnosti každého jedince. Je proto udivující, když fakulty humanistického zaměření jako jsou práva nebo fakulta sociálních studií si vybírají studenty, kterým není bližší humanistický způsob myšlení, ale naopak. Navíc inteligenční kvocient není jedním číslem, ale je škálou, která může být extrémně nevyrovnaná. To ovšem nemusí být na škodu skutečným schopnostem zvolený obor velmi úspěšně vystudovat. Naopak, nedostatky v některé oblasti bývají obvykle „vykompenzovány“ vysoce nadprůměrnými schopnostmi v oblasti jiné. Výsledky testů však „zprůměrovávají“ jedince do nic neříkající šedi, takže i jedinec v některé oblasti geniální může vycházet z testů jako osoba méně způsobilá.

Stejně jako test neřeší otázku skutečných studijních schopností, zcela ignoruje další mimořádně závažný aspekt každé osobnosti, a to je psychomotorické tempo. Test svojí časovou omezeností výrazně preferuje ty uchazeče, kteří mají hbité osobní psychomotorické tempo před těmi, kteří mají psychomotorické tempo pomalé, ale zato mají jiné kvality – na příklad vytrvalost…. Psychomotorické tempo je zcela nezávislé na intelektu a nemá na schopnost tvořivé vědecké práce a schopnosti studia vůbec žádný vliv. Navíc to je opět neměnná osobnostní charakteristika, kterou je možno změnit pouze minimálním způsobem.

Otázky z testů „základních společenských věd“ mají ubezpečit fakultu, že přijímaný uchazeč se orientuje v oblasti, o jejíž studium se uchází. Je jistě správné mít určité penzum obecných vědomostí, orientovat se v základních faktech historie a své doby, mít určité minimální vědomosti v oblasti, které se daný uchazeč chce věnovat. Zde se však objevuje další zcela zásadní problém. Studia humanitního směru totiž představují velmi širokou škálu oborů: sociologie, politologie, žurnalistika, sociální práce, práva a přinejmenším tucet dalších oborů, které sice mohou spolu souviset, ale které jsou přesto samostatně ustavenými vědními obory. Je velmi pravděpodobné, že i vynikající odborníci z jednoho oboru budou mít velmi nedostatečné znalosti z oboru jiného, byť rovněž humanitního směru. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že znalosti právníků – a to si soudců a advokátů zabývajících se rodinným právem – z oboru psychologie jsou zcela tristní, ba v řadě případů přímo vůbec neexistují. Naopak přimět soudního znalce z oboru psychologie při výslechu u soudu k právně relevantnímu stanovisku je v řadě případů zhola nemožné: a přitom se jedná o profese, které spolu v řadě případů spolupracují i desítky let….

Kolik a jakých vědomostí má tedy uchazeč vědět?? Jestliže jsou preferovány „obecné základy“, ptejme se, kam se poděla důležitost zájmu o konkrétní studium a znalosti adepta právě zvoleného oboru? Vždyť svým způsobem jsou tímto testem handicapováni právě ti studenti, kteří projevují o zvolený obor eminentní zájem a často již v předuniverzitním studiu dosahují mimořádných výsledků právě ve zvolené oblasti. Právě takoví studenti se na veřejná vysokoškolská učiliště, užívající k přijímacímu řízení systém scio-testů, dostávají velmi obtížně.
Test „základy společenských věd“ určuje míru obecného vzdělání pomocí dotazů na vědomosti určitých jednotlivostí, které dle názoru autorů testů má úspěšný uchazeč o studium znát. Má je však znát skutečně?? Příkladmo jednou z otázek testu je určení pořadí států v druhé a třetí přístupové vlně do Evropského společenství. Je skutečně nutno si pamatovat jednotlivost, která je běžně dostupná „vygooglováním“ několika málo hesel na běžně dostupném internetu?? Je skutečně tato znalost zárukou kvality uchazeče?? Pravděpodobně podstatně důležitější je vědomost studenta o tom, že na začátku jednadvacátého století přistoupila poprvé ve své historii Evropa ke grandióznímu pokusu o svoje sjednocení, sjednocení o to těžší, že jednotlivé sjednocující se prvky byly od sebe po dobu dvou generací ideologicky zcela odděleny. Kdo ví, jak z hlediska globálního pohledu tento pokus dopadne, jak se bude vyvíjet a jaké bude mít výsledky. Kdo ví, jak je student, který neví odpověď na tuto otázku o přesném pořadí přistupujících států, schopen si klást obecně filozofické otázky, plynoucí z tohoto mimořádného intelektuálně-ideově-ekonomického počinu, kdo ví, jak takový potenciální student je schopen si na tuto závažnou filosofickou otázku odpovědět….

Bez ohledu na to, zda uchazeč je či není schopen abstraktních úvah a syntetizujících myšlenek na dané téma, je bodově ohodnocen….

Je ohodnocen stejným způsobem, jako jsou ohodnoceni soutěžící v soutěži, která po celém světě fascinuje desítky milionů diváků, totiž soutěži „Chcete být milionářem“. Při procházení testu „Obecných studijních předpokladů“ je tato podobnost s populární soutěží do očí bijící – ovšem výhrou zde nejsou finanční částky, ale výhra studia na dané fakultě. Úkolem uchazeče je strefit se, odhadnout, na kterou stranu je „klička chytáku“ zatočena, a to bez nápovědy padesát na padesát a bez přítele na telefonu….

Je skutečně fascinující, ba až uhrančivě hypnotizující si představit, co všechno je možno vědět. A je zcela devastující si uvědomit, že znalost těchto jednotlivostních faktů nemusí mít se vzděláním a schopnostmi vzdělání dosáhnout absolutně nic společného. Rozpor mezi znalostí a vzdělaností zobrazil posledně Oscary ověnčený filmový snímek „Milionář z chatrče“. Zoufalá propast mezi vědomostí jednotlivých informací na straně jedné a vzděláním na straně druhé je ještě více patrna z literární předlohy tohoto filmu. Zde hlavní hrdina, mladý muž z indického slumu, bezchybně zodpoví třináct obtížných otázek z nejrůznějších oborů, aniž by kdy vkročil do řádné školy. Odpovědi na ně mu prostě náhodně přinesl jeho život…. Diváky i čtenáře na příběhu fascinuje právě ona naprostá nespojitost znalostí a vzdělání. To, co hlavního hrdinu k čtenářům a divákům poutá, nejsou jeho znalosti reálií, ale jeho osobní integrita, kterou si zachovává nedotčenu navzdory extrémním podmínkám, ve kterých musí žít…..

Ano, diváci a čtenáři jsou fascinováni nespojitostí znalostí jednotlivých informací na straně jedné a vzděláním na straně druhé. Tato nespojitost je ve značné části našeho vysokoškolského vzdělávacího systému základem pro rozhodnutí o přijetí k vysokoškolskému studiu……

Těžko se dobrat k jiným závěrům než že test „Základy společenských věd“ je svojí podstatou přímo kontraproduktivní k nejlepším zájmům společnosti a vědy, že dehonestuje vědecký přístup k řešení problémů, ohrožuje způsob vědeckého uchopování reality a ve své podstatě ohrožuje i existenci vědy.

Takže můžeme působení scio testů na poli našeho vysokého školství s jistou mírou nadsázky shrnout takto: Na státní vysoké školy se dostane ten, kdo si zaplatí nejvíce testů „obecných studijních předpokladů“ a ten, kdo má v testu základů společenských věd“ největší štěstí…

Ať žije naše věda, zejména její obory humanitní….





Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Student napsal(a):

Paní KVS, můžete mi něco vysvětlit ?
1) Rozumím pojmu technicko-přírodovědné myšlení. Ale pojem humanistické myšlení. To je asi mýlka. V některých případech jde o cítění, ale myšlení se tam vyskytuje zřídka.
2) Jaké myšlení mají např.odborníci na gramatiku ?
3) Práva jsou škola humanistického zaměření ? Na tom co z nich vychází to není poznat.
10. 03. 2010 | 08:50

Student napsal(a):

KVS: oprava
ad 1) pojem humanitní myšlení

Jinak máte pravdu. Testování místo zkoušení je špatné. Je to vidět už i v autoškole.
10. 03. 2010 | 08:57

almost glossed™ napsal(a):

Pokud má firma SCIO možnost kromě samotné proedury testování testy i prodávat, jde o střet zájmů jako hrom.

Dlouhodobě si také odporují její vyjádření.

Buď je pravda, že příprava zakoupenými testy zlepší výsledek (což tvrdí) nebo testy měří relativně neměnnou hodnotu, která se dá ovlivnit jen málo (což kupodivu tvrdí také).

A všechna ta slova o využití potenciálu, uklidnění po přípravě, zlepšení výkonu jen o několik bodů (je to málo nebo hodně ve výsledném žebříčku? jak se změní výsledný percentil) atd. jsou jen mlžením, které nezakryje podstatu věci.
10. 03. 2010 | 09:01

Breber napsal(a):

Scio testy jsou v široké míře využívány při přijímacích zkouškách také na SŠ. Vedení škol je k nim, navzdory přesvědčení, nenápadně dotlačeno svým zřizovatelem. Nikoliv neprávem se začíná hovořit o monopolu Scio v českém vzdělávacím systému. Nebezpečná záležitost...
10. 03. 2010 | 09:02

Pavel napsal(a):

Vystihla jste hlavni problem. Lenost vysokych skol udelat sve prijimaci zkousky a naprostou absenci ohodnoceni znalosti a zajmu uchazece z konkretniho oboru ve SCIO testech. Souhlasim s Vami, ze takove prijimani je spatne.
10. 03. 2010 | 09:22

Karel Mueller napsal(a):

Paní Káro,

za svůj život jsem se setkal nesčetněkrát s tím, že poje myšlení omílal kde kdo. Mluvilo se o nové myšlení, neotřelém, správném, logickém, kritickém a já nevím jakém.

Samozřejmě, každý, kdo káže o myšlení se obvykle sám považuje za epochálního myslitele. Předpokládám, že s tím jediným správným myšlením.

S panem Štefflem mám něco shodného (i když jsem v matematice určitě o třídu pod ním): Podobné exaktní vzdělání a tíhneme ke společenským vědám. I když, odpindat doktorát v sociologii by my za to asi nestálo. Možná k mé škodě.

Ale i tak zastávám názor, že existuje jen myšlení a nemyšlení, existuje teoretická ntelignece a sociální inteligence, což je pro Vás asi ono matematicko-technické a humanistické myšlení.

No ... v exaktních vědách máte vždy určitý systém předpokladů a z toho se snažíte použitím logiky vydedukovat určité následky. Pokud jsou předpoklady konsistentní, neúprostě Vás to vede obvykle k jednomu závěru.

A tak po výkonech mnoha humanitních myslitelů si můžeme jen zapět "...bude v očích mít úžas jak Alenka v říši divů ..."
10. 03. 2010 | 09:22

jp napsal(a):

Rozliseni na prirodovedne a humanitni mysleni je podivne. Navic SCIO testy jsou podstatne vice "humanitni" nez americke LSAT, tj. standardizovane testy studijnich predpokladu ke studiu na law schools.

Na SCIO (cast obebcne studini predpoklady) i LSAT se jde "naucit", ale jen v omezene mire. Tydenni priprava Vam skutecne vysledek o neco zvysi (a tedy se vyplati koupit si nejakou sadu testu). Tyden nadto Vam vysledek zvysi uz jen malo. Jinimy slovy, at uz se budete pripravovat dva tydny, anebo drit pul roku, vysledek bude takrka shodny.

Samozrejme, spolehlivost testu (jak SCIO, tak LSAT) je statisticky vyhodnocovana. Vysledkem tohoto vyhodnoceni je, ze jednotlivi uchazeci, at uz test pisi kolikrat chteji, dosahuji v podstate tychz vysledku. To znaci, ze se testuji vnitrni schopnosti uchazecu a ne cas jejich pripravy. (Uvedene plati pro test studijnich predpokladu, ne pro zaklady spolecenskych ved).

Ze existuji "pomali", ale vytrvali lide muze byt sice pravda, ale vytrvalost se spatne meri -- a tedy je pro testovaci ucely nepouzitelna.

Vazena a mila KVS, jak tedy testovat lepe?

Jiste, souhlasim, ze SCIO doji penize od uchazecu. Tem nestaci zaplatit zakladni poplatek za prijimaci rizeni, ale nadto si "musi" koupit vzorove sady testu za nasobnou cenu. Navic, protoze napr. na prazske PF UK se pocita nejlepsi vysledek, ktereho uchazec dosahl v mnoha moznych testovacich terminech, jsou uchazeci motivovani k co nejvice pokusum, a tedy platbe za co nejvice testovacich terminu.

Presto nutno rozlisovat dve otazky: zda jsou SCIO testy zkonstruovany dobre a zda to SCIO s dojenim neprehani.
10. 03. 2010 | 09:23

Breber napsal(a):

Souhlasím se zmíněnými výhradami vůči SCIO testům - poukazují na naprostou absenci ústních pohovorů o motivaci uchazečů nebo alespoň nutnost zaslat motivační dopis. Chápu, že je to ve snaze odbourat českou folklorní záležitost - korupci. Přesto by to stálo za zamyšlení.
10. 03. 2010 | 09:28

Teo napsal(a):

Testování studentů před přijetím na školu je relikt socialismu. Tohleto síto mělo vždy umožňovat hromadné vyřazení v rámci alibi školy. Tedy pro mnoho práce osobně vyzkoušet studenta ze schopností studovat, se vymyslely testy. Dnes je i to vymýšlení testů příliš pro školu náročné, a tak se přijímá nabídka firmy, co za peníz testy pořizuje.
Je to úpadek školství namísto jeho růstu v kvalitě. Kvalitní práce se už ale nenosí a o všem rozhodují "rychlý prachy" a "lehkost bytí". Kdo přišel do styku s profesory vysokých škol, ten ví jak schopně a rychle se přizpůsobili současnému trendu vysokého tempa s pomocí nakoupených služeb. Muselo by se změnit celé školství a jeho financování, aby alibismus nebyl to první a poslední na školách a to zvláště vysokých školách.
10. 03. 2010 | 09:38

Rumcajs napsal(a):

Připojuju se k těm, co kroutí hlavou nad pojmem, humanitní myšlení.

Pokud jste tím myslela jakési umělecké nadání, tak to sem myslím nepatří.
10. 03. 2010 | 09:57

Čochtan napsal(a):

Není nutnost přijímacích testů důsledkem inflace maturity ?
Nebylo by lepší udělat maturitu tím, čím dřív byla ? Elitní zkouškou a "vstupenkou" na vysokou školu ?
10. 03. 2010 | 10:05

Freund napsal(a):

Zdravím Vás paní Samková,
jsem velmi rád že problematiku a "problémovost" scio testů někdo vytáhl na denní světlo. Již dříve s jejich kritikou přišla občanská iniciativa "Otevřené vš" . Souhlasím se vším co jste zde napsala a šel bych klidně ještě dál. Já sám jsem scia dělal a dosáhl jsem poměrně slušného výsledku (185 perc.) . Jsem přesvědčený, že takového výsledku jsem mohl dosáhnout pouze díky soustavné přípravě a nákupu testů (o studium jsem velmi stál) . Vím, že konkrétně OSP naprosto nevypovídá nic o studijních předpokladech daného jedince. Pokud už se otázky z cvičných sad vyloženě neopakují v ostrých testech, jsou často velmi obdobné. Na tyto testy se skutečně dá velmi dobře naučit. Dokonce mám podezření, že každý termín scii je různě obtížný (i když se deklaruje že ne, i co do vypočtu percentilu, nicméně kdo do toho vidí...) aby s koupí více termínů uchazeč zvyšoval svou šanci "kápnout" na ten nejjednodušší. Nehorázná je i obchodní politika scii, kde se za veškeré služby musí vždy "něco připlatit" . Dokonce i za nahlášení pochybení ve vypočítání vysledků (chyby ze strany scia při vypočítání vašeho skore apod.) musíte zaplatit padesáti korunovou kauci. Jistě, pokud scio rozhodne že máte pravdu, peníze vám vrátí, nicméně neslyšel jsem zatím o žádném takovém případu. Přinejlepším a velmi často se stává, že vám špatný vysledek opraví, ale peníze nevrátí, nějaký důvod si najdou. Stejně tak mnoho otázek především ve verbálním oddíle je velmi sporných. Evidentně nejde často o nějakou verbální inteligenci v obecném slova smyslu, ale spíše o to pochopit, jak přemýšlí zhotovovatel testu. Jinými slovy, verbální inteligence vám nestačí, musíte si pořídit testy a zjistit jak to po vás vlastně chtějí. Další kapitolou je samozřejmě otázka jak vůbec takovéto testy, jejichž vysledek se co si budeme namlouvat vždy láme především v oné kvantitativní fázi, vypovídá o nadání studenta studovat třeba žurnalistiku, nebo psychologii. Sám studuji psychologii na FSS MU a vidím že způsob výběru se velmi citelně podepsal na typu přijatých studentů. Často to nejsou lidé, kteří by měli vyloženě zájem o tento obor, spíše ti kteří si dali deset různých přihlášek, vyšli jim scia a tak se rozhodli pro prestižní psychologii. Úplně jinou kapitolou je potom expanze scia do dalších odvětví. Nedávno jsem viděl reportáž o pokusu zavádět verbální oddíl scii jako součást testu pro získání českého občanství. Také do zaměstnání některých firem se bude, či možná už přijímá, na základě scio testů.
Abych to zhrnul, jsem velmi rád že jste si toto téma vzala za své, velmi Vám fandím a doufám že jste se z mého příspěvku dověděla i nějaké nové informace. Sám jsem teď zavalen jinými projekty, nicméně hned co budu mít trochu čas bych rád rozjel kampaň proti sciim na bázi občanské aktivity.
Pěkný den přeje M. Freund
10. 03. 2010 | 10:07

Čochtan napsal(a):

V každé vědě se musí precizně a logicky myslet. I v těch "humanitních".
Bohužel v poslední době se myšlení nahražuje politicky korektním okecáváním. Tím rapidně klesá důvěryhodnost "humanitních" věd.
10. 03. 2010 | 10:08

M. Freund napsal(a):

Mimochodem, rád bychs se Vás zeptal jako práva znalého člověka: Neobchází systém scio testů jako způsobu přijetí na vš tak trochu zákon ? Mám pocit že snad i v ústavě je napsáno něco ve smyslu rovných příležitostí k získání vzdělávání bez ohledu na finanční možnosti atp. Vím že je to možná trochu obecné a že například školné by tuhle formulku patrně obcházelo také, ale když nic jiného, není to minimálně v rosporu s duchem tohoto zákona? A neměl by být duch zákona nad jeho literou? .
10. 03. 2010 | 10:13

mirekP napsal(a):

Freund:
víte, co to znamená 185 perc.?
10. 03. 2010 | 10:28

Luba napsal(a):

Jsou naše školy dílnami lidskosti a moudrosti?

Jan Amos to tak chtěl a pracoval na tom. Jeho následovníci z řad pajdagogů/gožek na tom také pracují:

Dílna lidskosti:
Děti se ve škole naučí šikanovat slabší spolužáky a podvádět, což je cesta za úspěchem, jak denodenně předvádějí nezvedení spratci v Parlamentu, v Senátu, na Hradě i v mediálním podhradí.
Vytlemený portrét jejich přepilného vzora visí v každé třídě.

Dílny moudrosti:
Nejeden/na expert/ka přes vědění je schopen/na ze sebe poměrně rychle udělat blba(blbku) když tvrdí žactvu něco, co se nabifloval/a před 20/30-ti lety a co už dávno neplatí, což průměrně zručný drzý žáček neomylně vygůůůgluje. Autorita experta/ky je definitivně v tahu, tak už jen zbývá prosazovat svůj status silnějšího a hierarchicky vyššího, aby se nezvedenci nerozprchli a nevrhli na něco zajímavějšího, než je trapný nablblík/blice na stupínku.
Např. na drogy, na sex a na internetové videohry.

Takže průprava na vysokou, dle budoucího nositele Zlatého Amose dr. Kindla, by byla.
Jak pravil tento moudrý chovatel medvídkovitých a pedagog k vlivným studentům mimořádně přátelský: na plzeňskou právnickou fakultu studenti z jiných škol přestupují jednoduše proto: "že je to škola dobrá!"

Takže jeden z rádců Václava Klause a zastánce volného trhu ve vysokém školství může být příkladem toho, jací lidé ovládají po dvaceti letech demokratury naši společnost.

Kindl reprezentuje zvláštní filosofii optimálního žití a přežití dle teorie sociálního darwinismu či machiavellismu, který nepočítá s něčím natolik trapným a přežitým, jako je nějaká morálka.

A scio-testy? Hodnotí snad morální vyspělost? Pravdomluvnost? Empatii?

Jak docílit toho, aby lidé vzdělaní a vzdělavatelní byli zároveň lidmi morálními?
Když kolem sebe vidí řadu živých vzorů, které považují slušnost a nesobeckost za hloupost a přežitek. Soudě z jejich činů, nikoli pouhých slov, samozřejmě.

A školy? Tam se děti naučí spíš podvádět, než samostatně pracovat, a lhát, než mluvit pravdu - protože za chyby jsou trestáni přesto, že chybovat je lidské a bez přijetí své omylnosti se nemohou zdokonalovat.

Ano - chybovat je lidské.
A dokud se nezmění přístup pedagogů, vychovatelů a rodičů k chybám, školy nikdy nemohou být oněmi "dílnami lidskosti".
10. 03. 2010 | 10:34

otokar napsal(a):

Zdá se, že školství a jeho vývoj směřuje k devastaci inteligence a morálky. Cílem je vygenerovat společnost, schopnou konzumovat současnou kulturu,reklamy a ostatní plody ducha,jak to vidíme v mediích.
Zdevastovat jazyk,odnaučit počítat a podsunout žákům pohrdání hodnotami,které ani totalitní režim nedokázal vymýtit.
10. 03. 2010 | 11:03

Luba napsal(a):

Druhý pohled na Kindla a spol.:

Výše zmíněné ovšem neznamená, že dr. Kindl nemá v něčem pravdu.
Dokonce i takový pitomec, jako je předseda ODS, udělal něco záslužného - třeba vyznamenal žijící členy skupiny bratrů Mašínů a zahájil tak velmi podnětnou celospolečenskou diskusi.

Dr. Kindl je ukázkovým představitelem naší polistopadové současnosti, která není společností svobod, ale společností svévole pro jedny a povinností pro druhé.

Nakonec,
nejsme svobodní tím, že jsme se osvobodili od něčeho, ale že jsme svobodní k něčemu.
Svoboda člověka je svobodou volby. Žádný jiný tvor tuto svobodu nemá. Možná platí, že člověk se osvobozuje tím, čím více ví. A čím více ví, tím více si uvědomuje svou omezenost a omylnost, což zákonitě vede k pokoře. Otroctvím je nevědomost a svoboda je svobodou vědět a umět. Člověk, který ví a umí je svobodným i za mřížemi.
A naopak, člověk, který se nic nenaučil a nic neovládá je otrokem svých existenciálních a existenčních úzkostí a strachů a je otrokem i "na svobodě".
Svazovat nás může i naděje a beznaděj bývá impulsem k činu.

Přece - každý bývalý otrok se jmenuje Svoboda.
10. 03. 2010 | 11:15

Freund napsal(a):

185 perc- soucet percentilu za test OSP a ZSV, ktery se bere do uvahy pri prijimacim rizeni na fakultu socialnich studii MU
10. 03. 2010 | 12:08

skeptik napsal(a):

Paní Samková je v oblasti psychometrie laik a její rádoby autoritativní závěry byly zpochybněny už v milnulém blogu. Za povšimnutí stojí spíše východiska a zdroje, z nichž paní Samková čerpá, a také rétorickým techniky osvědčené patrně z přípravy obhajoby klienta... Považovat Lidové noviny za seriozní zdroj je v tomto kontextu nanejvýš odvážné, zvláště tehdy, pokud paní Samková odkazuje pouze na titulek článku. V jeho textu je totiž na základě citace zdroje ze společnosti Scio uvedeno, že se jedná o neúmyslnou chybu a že úlohy, které se v přípravných materiálech vyskytly, budou vyřazeny. Nejde tedy o fakt, na němž je možné stavět hodnověrný úsudek, ale patrně o přání autorky, která touto rétorickou figurou na začátku textu "in-formuje" čtenáře, co si má myslet. Z advokacie za jedna, z práce se zdroji, důvěryhodnosti a obsahové autoritativnosti tohoto textu bohužel nedostatečná.
10. 03. 2010 | 12:11

jj napsal(a):

Lubo
"Jsou naše školy dílnami lidskosti a moudrosti?"
"A scio-testy? Hodnotí snad morální vyspělost? Pravdomluvnost? Empatii? "
proč si myslíte, že by to naše (i jiné) školy měly dělat? (teda, ne že by neměly, ale jen jaksi bokem, primární cíl by mělo být vzdělávání)
10. 03. 2010 | 12:28

wiki napsal(a):

Freund: Možná se pletu (a prof. Zlatuška či jiný znalější mě opraví), ale přijímací řízení na MU se podle mých informací nedělá přes SCIO

Víc viz http://www.muni.cz/tsp
10. 03. 2010 | 13:29

Targus napsal(a):

To KVS:

Většinou mi jdete silně na nervy, nicméně tentokráte ode mne sklízíte potlesk na otevřené scéně.
Možná bych blog maličko krátil, občas jste kapánek rozvláčná, ale problém jste vystihla velice dobře.
10. 03. 2010 | 13:43

vodník Kebule napsal(a):

Myslím, že ideální stav nastane, až novorozeňata budou nejpozději třetí den po narození dělat nanosciotesty a ta, která neprojdou, budou rovnou shozena ze skály. Stejně byla k ničemu,nicht wahr? Vás to ale muselo nadzvednout paní Kláro, když jste k tomu napsala takovou litanii! Jde jen o profesionální deformaci, nebo to snad bylo v náhlém pominutí smyslů? Tedy - možná, že je problém ve mně. Pokud jsem totiž o něčem předem přesvědčen, nemám rád, když se mi to někdo (natož písemně) snaží vysvětlit. Podobné testy jsou podle mého názoru skutečně jen úmyslným vytvářením dostatečného prostoru pro následnou velmi surovou manipulaci s účastníky testování. Mimochodem - jsem lehce paranoidní v tom smyslu,že se domnívám, že se z výsledků těchto testů dají poměrně snadno zpracovat "přístupové kódy" do duší nic netušících respondentů, což může být následně kýmkoli a za mastnou úplatu ošklivě zneužito. Myslím, že je založeno na další pěknou kauzičku ...
10. 03. 2010 | 13:53

oc napsal(a):

Moc by me zajimalo, kolik skutecne inteligentnich, tvurcich lidi v humanitnich vedach by nebylo schopno exaktniho" mysleni. Osobne si myslim, ze naprosta vetsina kvalitnich lidi z oblasti humanitnich ved zaroven vcelku dobre rozumela matematice, logice (neplati nutne opacne).
10. 03. 2010 | 14:03

Honza napsal(a):

Nemá smysl se vyjadřovat k jednotlivým typům myšlení. Pro studium většiny kvalitnějších vysokých škol je zapotřebí hlavně vysoká motivace a schopnost se naučit i to, co mne baví méně. Neumí-li student s fakty zacházet, měl by to vyřešit první ročník. Nedělejme si iluze o možnosti rozpoznat při přijímacím řízení konkrétní předpoklady. Možné je rozpoznat neschopnost.
Pokud zveřejním celou databázi testů s počty otázek řádově v tisících, zabráním pokusům o získání neoprávněných výhod. Pokud se tím někdo prokouše, má evidentně vážný důvod studovat tu, kterou konkrétní školu a je pravděpodobné, že mu to vydrží. Tvrdí se, že jedna prestižní lékařská fakulta v USA dala rok předem ve známost, že přijme studenty, kteří se během tohoto času naučí základy sanskrtu.
10. 03. 2010 | 14:19

Luba napsal(a):

jj,
školy mají být zajímavé místo seberealizace a sebenalézání, nikoli místo výkonu trestu.

Jak chcete někoho vzdělávat proti jeho vůli? Učení se děje ve vztahu a vztah předpokládá spolupráci. A proto je také důležitá osobnost učitele.

Řekl bych, že většina našich učitelek (učitelé takřka neexistují) by byla schopna leda vyučovat Korán, což nepředpokládá rozvoj logické úvahy a kritického myšlení, ale stačí k tomu pouhé memorování frází. Naštěstí, mnoho testů je na znalosti "Koránu" (a stanovení IQ) též zaměřeno, takže nevzdělanci nakonec postoupí k metám nejvyšším.
10. 03. 2010 | 14:20

jj napsal(a):

pro paní Samkovou: Kde je ten blog „Filipika proti scio testům“?
10. 03. 2010 | 14:22

jj napsal(a):

pro Lubu:
mám dojem, že tohle není odpověď na můj dotaz. (Možná jsem Vaše otázky vytrhnul z kontextu, celou diskusi jsem nečetl)
10. 03. 2010 | 14:25

kristusek napsal(a):

Ale paní doktorko, ono je to nakonec jedno. Když jsem před cca dvanácti lety dělal přijímací zkoušky na práva na UK, fascinovala mě otázka:"Jak se jmenuje největší gejzír na Islandu?". Já tedy netuším, k čemu bude právníkovi taková informace, nicméně podobných otázek v rámci "všeobecného přehledu" tam bylo víc než např. otázek týkajících se základních znalostí Ústavy.
Jediný rozdíl je v tom, že tehdy se nedalo testům naučit.
10. 03. 2010 | 15:06

Luba napsal(a):

jj,
nebuďte línej, a čtěte, když chcete odpovědi.
Vyžadovat, to ano, ale namáhat se, to je nedůstojné "počítačového člověka", že?

Naše školy "by to" měly dělat, protože čím dál více absentuje lidskost,... a drzost ruku v ruce se sobectvím jsou považovány za žádoucí a správné.

Studenti ekonomie považují podvádění klientů za součást bankovní strategie a studenti práv by si připadali jako hlupáci, kdyby měli vrátit neopatrnému majiteli jeho utěšeně plnou peněženku, kterou vytrousil někde na ulici.

Takové byly výstupy dvou studií na téma "poctivost v souvislosti se zvolenými studijními obory".

Až se k těmto "mravným" lidem dostanete coby klient, Vaše pozitivní očekávání se pravděpodobně nenaplní.

Takže:
Umět učit je umění. A dobře zaplaceni by měli být umělci mezi učiteli, nikoli řemeslníci.
Kdo to rozhodne?
"Znalci umění" mezi řediteli.

Takoví ví, že i mezi zdánlivými řemeslníky jsou umělci, kteří jsou schopni svou rutinu prorazit ve jménu něčeho vyššího.
A dobrý ředitel si takové lidi umí získat a udělit jim prvotní impuls, nasměrovat je pro dobro žactva, rodičů a země.

Mimochodem - měli bychom se odnaučit dobře platit za špatně odvedené řemeslo.
10. 03. 2010 | 15:06

Luba napsal(a):

kristusku,
třeba chtěli vědět, jestli jim nějaký student po prvním ročníku neuteče raději na geologii :)

Takže - od právníka očekávali odpověď: Nevím!
Tedy poctivé přiznání se k neznalosti.

No jo, ale takto to jistě koncipováno nebylo. To bychom pány filtrátory přecenili.
10. 03. 2010 | 15:14

jj napsal(a):

pro Lubu: možná jsem línej, ale určitě teď nemám čas. Zkusím si Vaše příspěvky nastudovat v pátek.
10. 03. 2010 | 15:36

ondrejsteffl napsal(a):

To KSV:

Co tak můžu dělat? Musím reagovat :-).

To hlavní: Testy, které dělá Scio, jistě nejsou ideálním řešením přijímacího řízení, některé Vaše výhrady jsou správné, jiné ne. Scio však může být zničeno jen tehdy, když někdo vymyslí a realizuje nějaké lepší řešení jak vybírat ty, kteří mají studovat. Ale návrhy, jak by se to mělo dělat jinak – lépe, jsem ve Vašem blogu nenašel.

Můj spíše matematický mozek identifikoval ve Vašem textu a do bodu 7 též v diskusi 10 problémů. Pokud jsem nějaký přehlédl, rád to napravím. Dávám je po jednom a jsem stručný až zkratkovitý, neb se lépe čte.
10. 03. 2010 | 23:52

ondrejsteffl napsal(a):

1. Lenost vysokých škol připravovat svoje přijímací zkoušky

To není lenost, to je dělba práce. Většina lidí si myslí, že test se dělá tak, že sedne pár lidí a sepíše otázky, ale takhle to nejde. Je to docela dlouhý a nákladný proces, na který vysoké školy nemají ani kapacity, ani know-how. A pokud máte nějakou jinou představu, jak dělat zkoušky pro 5000 uchazečů třeba na práva, sem s ní.
10. 03. 2010 | 23:52

ondrejsteffl napsal(a):

1. Scio předem „prodává“ otázky

V testu OSP 6.3.2010 ve verzi A mezi 105 otázkami bylo 5, které se před tím objevily v prodávaných materiálech. Stala se chyba – víte, my těch otázek z OSP už máme 35 000 a není snadné udržet v nich pořádek. Těch 5 otázek nejspíš vyřadíme z konečného zpracování, aby nikdo nebyl zvýhodněn. Ale stejně je to problém, jehož řešení bude stát spoustu úsilí. Jen hlupák by něco takového dělal záměrně (a z textu soudím, že za hlupáka mě nemáte).
10. 03. 2010 | 23:53

ondrejsteffl napsal(a):

3. Test Obecných studijních předpokladů (OSP) vybírá studenty nesprávně – vyžaduje matematické myšlení, které není pro humanitní obory potřeba

S výsledky práce řady hloupých právníků či žurnalistů (a mnohých dalších) se setkáváme denně. Jistě je pravda, že třeba špičkový právník či žurnalista potřebuje i jiné věci než výborné OSP. Ale bez OSP nikdy nebude špičkový! Na Princeton či Harvard Vás pod percentil 98 (v testu GRE, z kterého je odvozen test OSP) prostě nevezmou.
10. 03. 2010 | 23:53

ondrejsteffl napsal(a):

4. Na test OSP se lze naučit

Nelze! Už jsem to vícekrát dokládal statistikami, ale zřejmě je to moc matematický argument. Tak mám pro Vás, paní Kláro, návrh: Když letos dosáhnete v testu OSP celkového percentilu 95 nebo víc, vyplatím Vám 100 000 Kč. Letos jsou ještě tři termíny! Ale když budete pod 85. percentilem, tak na tomto blogu veřejně přiznáte, že na OSP se naučit nelze. Berete? A všechny přípravné materiály máte zdarma.

A na okraj, není tvrzení 4 v rozporu s tvrzením 3? Když se lze naučit, nemusel by test OSP humanistům vadit, mohou se to přece, jak tvrdíte, naučit (to jen mé matematické myšlení).
10. 03. 2010 | 23:54

ondrejsteffl napsal(a):

5. Test Základů společenských věd (ZSV) vybírá studenty nesprávně – je to řada nesourodých znalostí, výsledek je otázkou štěstí

ZSV vychází z „osnov“ gymnázia. Sdílím ale Váš názor, že to je soubor otázek poněkud nesourodý. Máte-li lepší nápad, jak to udělat, sem s ním. A otázka štěstí to není – korelace s testem OSP je asi 0,6, a to má k náhodě daleko.
10. 03. 2010 | 23:54

ondrejsteffl napsal(a):

6. Čím víc zaplatím, tím lepšího výsledku dosáhnu

Je to přesně naopak. Komu není z hůry dáno, v apatice nekoupí (a ani ve Sciu!). Z našich statistik vyplývá, že čím víc uchazeč platí, tím horšího výsledku dosahuje. Tedy správně řečeno, ti nejlepší platí nejmíň, dají 95. percentil na první pokus a mají pokoj. Zatímco ti slabší si kupují přípravné materiály, chodí na kurzy, dělají zkoušky opakovaně. Jistě jim to trochu pomůže se zlepšit, některým víc, jiným málo. Dá jim to pocit, že udělali, co mohli, ale stejně jsou v průměru horší. Ono totiž neplatí 4.
10. 03. 2010 | 23:55

ondrejsteffl napsal(a):

7. Vzdělávání by vůbec nemělo být předmětem podnikání

To je ovšem jen projev nostalgie po socialistickém skanzenu. Nejkvalitnější vzdělávací instituce ve světě jsou soukromé a vcelku slušně vydělávají. Že to u nás tak nefunguje, to je jiná debata. Na pedagogických konferencích v USA bývá sekce – Jak dosáhnout toho, aby se soukromý sektor zapojil (do řešení našeho problému).
10. 03. 2010 | 23:55

ondrejsteffl napsal(a):

8. Ve vzdělávání by peníze neměly hrát roli

Je lepší být zdravý a bohatý než chudý a nemocný. Kdo má peníze, je na tom prostě líp, a nedá se s tím nic dělat. Vedle vzdělávání jsou i jiné citlivé věci, třeba zdraví. Anebo spravedlnost. Je správné, když si bohatší rodič může zaplatit lepšího advokáta a vysoudí dítě? Každý ten problém řeší po svém. Scio například dává sociální slevu.

Ale peníze ve vzdělávání vždy byly a budou. Bohatší může např. své dítě poslat na jazykový pobyt do zahraničí (kde se na rozdíl od školy opravdu jazyk naučí), když má špatného učitele, může mu platit domácí doučování, vozit dítě do lepší školy, může koupit lepší a víc knih, platit dřív a lepší připojení na internet, financovat dítěti studium v zahraničí atd. atd. Vedle toho všeho a vedle nákladů vysokoškolského studia jsou náklady „na Scio“ legráckou, kterou si může dovolit každý, pro koho to je opravdu prioritou.
10. 03. 2010 | 23:56

ondrejsteffl napsal(a):

9. Dělat testy a současně prodávat přípravné materiály a dělat kurzy je střet zájmů

Ano, to je skutečně trochu sporná otázka. Potíž je, jak to dělat jinak. Kurzy jsme např. zavedli až 12. rok konání NSZ – po marných pokusech přimět jiné poskytovatele kurzů, aby kontrolovali kvalitu, na kterou si účastníci opakovaně stěžovali, a po řadě žádostí uchazečů o kurzy. A když přestaneme prodávat cvičné testy, budou si to uchazeči muset jít vyzkoušet přímo k NSZ, což je mnohem dražší (příští rok se podoba testu OSP poněkud změní). Ano mohli bychom dát testy uchazečům zadarmo, ale kdo by nám pak zaplatil náklady na jejich přípravu? Máme ty náklady rozpočítat do ceny zkoušky? Ale znovu, chápu, že současný stav není optimální, a budeme hledat lepší řešení. Návrhy jsou vítány.

A ještě poznámka, kurzy, ve kterých se účastníci seznámí i s otázkami z ostrých testů, pořádá odedávna několik fakult. Totéž prodej cvičných materiálů. Že o tom někdo nenapíše, vždyť to jsou VEŘEJNÉ vysoké školy?
10. 03. 2010 | 23:57

ondrejsteffl napsal(a):

10. Scio je monopol

Ano, bohužel v některých věcech se k tomu blížíme. Je to velice nepříjemné, konkurence by nám moc prospěla a pomohla. Těžko to ale vyčítat Sciu. V podmínkách, kdy spousta lidí sdílí 7., se do toho ale nikdo moc nehrne. Snad by pomohlo, kdyby stát namísto financování CERMATu podporoval rozvoj podobných firem podobně jako podporuje nakladatele učebnic tím, že školám dává peníze na jejich nákup.
10. 03. 2010 | 23:57

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,

platila by ta nabidka 100 litrů při percentilu 95+ i pro mě? Hodily by se :-)
11. 03. 2010 | 00:36

ondrejsteffl napsal(a):

Ne, ne. Musí jít o prokazatelné zlepšení - viz http://blog.aktualne.centru... předposlední odstavec
11. 03. 2010 | 00:57

starej.konzerva napsal(a):

Jako otec dvou dětí, obou gymnasistů na osmiletém G. si nemohu SCIO testy vynachválit.Sice jsem do toho investoval zhruba čtyři tisíce korun, ale měl jsem prakticky jistotu, že se moje děti na školu dostanou. Stačí si totiž jako opička naučit pár postupů a jen lehce logicky uvažovat.
Ano, s češtinou je trochu problém – tam je jakási elementární znalost jazyka a cit třeba, ale u všeobecných a matematiky je u všech případů stejný mustr.
Příklad? V přípravných testech máte že auto jede z bodu A do B, v ostrých letí letadlo z Č do Ž či naopak. V přípravných se prodávají lístky do kina za různou cenu dle sedadla v sále, v ostrých zase na fotbal (a naopak).
Takže když s dítětem trochu pracujete a vyvinete nějakou snahu, tak máte
Můj osobní odhad je, že pokud by se moje dcera ve stávajícím systému takto nepřipravovala, tak se stoprocentně na gymnázium nedostala. Syn možná ano, ale o prsa. Je totiž štěstí, že zhruba polovina rodičů a dětí toto stále podceňuje.
Kruci, ale až na tohle příjdou rodiče VŠECH dětí, tak už tato moje výhoda zmizí. No nic, mně to už pálit nemusí, neb já děti na škole mám.
11. 03. 2010 | 07:28

Čochtan napsal(a):

Pane ondrejsteffl,

Klobouk dolů, Vám to myslí ! Tak dobrý, logický a strukturovaný příspěvek jsem tu už dlouho nečetl. Všechna čest !
Dovolím si pár připomínek, pár doplňků.

ad 1. Lenost vysokých škol připravovat svoje přijímací zkoušky

Přijímací zkoušky by se měly týkat otázky, PROČ právě tento obor chce student studovat. Proč právě medicínu a ne třeba architekturu.

Přijímací zkoušky by neměly zkoušet znalosti, vědomosti a schopnost myslet, to by měla prověřit maturita. Od toho tu je. Státní, na všech školách stejná, velice ostrá maturita. Dnešní stav, kdy se maturita rozdává takřka na potkání JE KATASTROFA !!!

Maturita se musí opět stát znamením příslušnosti k (širší) elitě národa, tak jak to bylo za "první republiky".

Pane Šteffl, vaše firma by měla spíš organizovat a provádět státní maturitu, když toho ministerstvo není schopné.
11. 03. 2010 | 08:47

Čochtan napsal(a):

ad 3. Test Obecných studijních předpokladů (OSP) vybírá studenty nesprávně – vyžaduje matematické myšlení, které není pro humanitní obory potřeba

Matematické myšlení, je logické myšlení neovlivněné citovými vstupy. I v "humanitních" oborech se biz logiky neobejdeme. Latinská grammatika je logická. Právo, které není logické není právo ale zvůle ! Medicina je logická věda. I dějiny mají svou logiku.

Kdo si myslí, že "matematické myšlení, .. není pro humanitní obory potřeba",
je hlupák, a nemá na vysoké škole co dělat. Ani na filosofické fakultě ne.
11. 03. 2010 | 08:55

Čochtan napsal(a):

K ostatním bodům, jako bod 2. (označený jako 1.) , 4, 5, 6, 9, 10, něco dodávat by bylo nošení dříví do lesa. Tady jste pane Šteffle několika slovy řekl vše podstatné.

Bod 7. Vzdělávání by vůbec nemělo být předmětem podnikání,...

A čeho jiného ? To je tak hloupá ideologická věta, že nemá smysl na ní odpovídat. Hlavně by ji měla paní KVS říct Ščukovi, který si z rozdávání papírků s nápisem "Maturitní vysvědčení" cikáňatům s úrovní propadáků devítiletky udělal výnosný kšeft.
11. 03. 2010 | 09:17

jj napsal(a):

Čochtane,
maturita není a nebude. Můžeme proti tomu protestovat, ale to je tak všechno.
11. 03. 2010 | 09:29

Čochtan napsal(a):

ad 8. Ve vzdělávání by peníze neměly hrát roli

Peníze hrají roli ve všem. S tím se musí smířit ti, kteří, jedno z jakých důvodů, nemají nadbytek peněz. Jen ta smrt nestojí peníze, ale život.

Jde o to, aby na kvalitní vzdělání měl každý pracující inteligentní člověk. Aby nebylo příliš drahé. Jasně, že "nahoru" není hranice, že pobyt dítěte v Salemu si nemůže každý dovolit, (Salem nemá tolik stipendií), ale státní gymnasia nabízela srovnatelnou kvalitu !

Dobré vzdělání dítěte nemusí stát víc než kouření a chlast. Je to ale nesrovnatelně lepší investice.
11. 03. 2010 | 09:31

klarasamkova napsal(a):

Aha, pan Štefl se opět rozhodl mi zaplevelit blog:
Pan,e máte SVŮJ blog a svoji markteingovou strategii, kterou jste už nacpal celému národu. S VÁMI odmítám jakkoliv diskutovat, protože vše, co by bylo jiného názoru než toho Vašeho, přímo ohrožuje Vaši kapsu.

Karle Křivane, už jsem Vám to vzkázala několikrát, zřejmě jste to nepochopil... zmizne z mojí diskuse, nestojím o Vás..
11. 03. 2010 | 09:42

almost glossed™ napsal(a):

Nevrhuji tyto věty: "Nelze! Už jsem to vícekrát dokládal statistikami, ale zřejmě je to moc matematický argument. Tak mám pro Vás, paní Kláro, návrh: Když letos dosáhnete v testu OSP celkového percentilu 95 nebo víc, vyplatím Vám 100 000 Kč. Letos jsou ještě tři termíny! Ale když budete pod 85. percentilem, tak na tomto blogu veřejně přiznáte, že na OSP se naučit nelze. Berete? A všechny přípravné materiály máte zdarma"

vložit do testu jako ukázkový příklad brutální demagogie. Na výběr by uchazeči měli ze čtyř různých. Ale vlastně by to byla moc lehká otázka.
11. 03. 2010 | 09:57

MaB napsal(a):

Pan Muller et al.
Pro ty, kdo tady tvrdí, že není žádné jiné myšlení, než matematicko-logické, mám krátký dotaz. Definujte mi pomocí nástrojů matematicko-logického uvažování, co je to spravedlnost. Děkuji.
11. 03. 2010 | 10:05

Čochtan napsal(a):

Že by pan Štefl něco "plevelil" se mi nezdá. Spíš tu jen velice rozumně a SLUŠNĚ odpovídá na útoky autorky. Nic víc.
11. 03. 2010 | 10:59

Čochtan napsal(a):

MaB:
Zajímavá otázka. Budu nad ní příležitostně uvažovat. Zatím mě napadpá pouze to, že příroda spravedlnost nezná. Nebo je snad spravedlivé, když liška sežere zajíce ? Spravedlnost bude zřejmě lidský výmysl a týká se nejspíš jen lidí.
Robinson Crusoe žil spravedlivě ve spravedlnosti. Dokud nepřišel Pátek.
11. 03. 2010 | 11:04

Čochtan napsal(a):

Pane Stejskale,
Čí je diskuze ? Majitele "aktualne.cz" nebo bloggera ? Nebo slušně se vyjadřujících diskutérů ?
11. 03. 2010 | 11:07

n. napsal(a):

To je ale "legrační" diskuze. Paní Samková, maně mě napadá jakýsi zapomenutý slogan : "O nás bez nás" !! Proč by se pan Šteffl nemohl účasnit diskuze pod článkem, který se ho přímo týká ? Tomu vůbec nerozumím a Vaše snahy někoho (kohokoliv) vyhánět mně přijdou velmi nesympatické, je mi líto. Spíše bych přivítala z Vaší strany věcnou diskuzi, takhle mám pocit, že si s argumenty pana Šteffla nevíte rady a vlastně on má tak pravdu a ne Vy.

Pro MaB

Vyjádřit matematicky "Spravedlnost" se nebudu pokoušet, dotaz navíc nebyl mířen na mě. Přesto, prosím, dovolte, možná by šlo matematicky posuzovat v právním řádu trest. To je jen namátkou, co jsem si našla na netu, prosím, "matematický trestní řád" :

"Principem progresívního systému jsou koeficienty, které mění základní výši trestu. Je jich více, ale za nejdůležitější považuji koeficient opakování. Největší námitky mohou mít zastánci principu rovnosti trestů za stejné činy, kterou progresivní systém zcela zavrhuje. Někomu se může zdát popřením spravedlnosti, že za stejný přečin dostanou dva darebáci již z principu různý trest, ale má to jeden háček. Opakovaný přečin je prostě chápán jako těžší než první - a každý další je chápán ještě hůř. Něco podobného zná už současný právní řád. Mám na mysli známé polehčující a přitěžující okolnosti, které také mohou výši trestu ovlivnit, ovšem značně chaoticky, neboť při nich dnes záleží především na libovůli soudců.

Dejme tomu, že je koeficient opakování nastaven na 1,5 (použít koeficient 2 nebo ještě vyšší by to demonstrovalo ještě lépe, ale pak by byla křivka ještě strmější, což by mohlo vést k zarytějšímu odmítání. On ostatně koeficient 1,5 postačí...). V praxi to znamená:
Trest při prvním přestupku může být minimální sazby (úměrné jeho závažnosti). Smí být použito tzv. alternativnívh trestů, případně podmínky.
Při druhém přestupku podobného druhu bude o polovinu větší než při prvním. Použití podmínky je již nemožné (a protizákonné!), i kdyby byl odsouzený bratrem předsedy senátu.
Při třetím přestupku bude o polovinu větší než při druhém (tedy 2,25 krát vyšší než při prvním). Budete ale litovat darebáka, který si nedá a nedá říci?
Při každém dalším přestupku se bude trest stejným způsobem zvyšovat.
(matematicky: krát 1,5 EXP ((pořadí trestného činu - 1)))." atd. ..

zdroj : http://sw.gurroa.cz/trest.htm

No není to krásný příklad matematiky v právu ? :-) .. Vím, je pouze hypotetický, omlouvám se.

Hezký den.
11. 03. 2010 | 11:13

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Čochtane,

do debaty pod jakýmkoliv blogem samozřejmě může přispívat, kdo chce (pokud dodržuje Kodex blogera).

Nepovažoval jsem ani za nutné to zde opět připomínat, vyplývá to z podstaty těchto stránek jako prostoru pro polemiku.

Libor Stejskal
11. 03. 2010 | 11:29

MaB napsal(a):

n.
Sám princip, že za opakovaný čin přísluší přísnější trest už s matematikou nemá nic společného. Ale to jen tak na okraj.

Souhlasím s tím, že výkřiky KVS nad tím, že si pan Šteffl dovoluje diskutovat pod jejím blogem, jsou směšné. Sama KVS v minulosti diskutovala na cizích blozích, tak nevím, o co jí jde.

Ostatně, když jsem se dověděl, že si ona sama představuje rovné příležitosti tak, že zásadně ve své kanceláři nezaměstnává muže, tak mi došlo, že je podle biblického pravidla slepá na břevno ve svém oku.
11. 03. 2010 | 11:30

Pocestny napsal(a):

A nervy tečou.....

KVS, jste právnička.....říkají...
Dopustila jste se výroku, který je snůškou nařčení, nepodložených ničím jiným než klasickou právnickou konstrukcí příběhu tak, aby zapadal do politicky potřebného směru manipulace názoru recipienta.

Bohužel, narozdíl od soudní síně, kde se poflakují humanističtí Kindlové, Vesecké a podobně, zde narážíte na tu vrstvu společnosti, která nežije z toho, jak fakta interpretuje, ale jak na jejich základě hmotně či duševně tvoří.

Přírodovědně - technické myšlení je slonovina prvního řádu, jako přírodovědec a kulturní antropolog zároveň musím konstatovat, že hozením do jednoho pytle se "šuplérami a kružítky" z VUT se dopouštíte výroby hruškojablečného moštu stejně účelově, jak to právníci obecně konají při své práci.
Včera jsem šest hodin řídil jistou valnou hromadu, na kterou se v zádech deseti vzájemně se soudně napadajících společníků dostavil stejný počet jurismanipulátorů - přehídka arogance, egoismu a faktu, že co právník, to výklad zákona.
Logika, to je pro právníka leda pomůcka, jak převrátit definici v želé, které přeformujete do jakéhokoliv tvaru, který se hodí zájmům kunčofta.

Vůbec termín "právo" je v podání soudobých právníků naprostým teorémem, protože se na jeden "právní" problém vyskytnou "zaručeně platné" leč meritorně se rozporující názory.

Pro nás, vychované v systému, kde definice stojí an sich, lze jí dokázat nebo vyvrátit, ale nelze jí každý den interpretovat jinak, tak, jak se zrovna hodí, jste tímto článkem upadla do směšnosti.

Vše, co zde píšete hezky vyvrátil napadený Šteffl, podtrhuji, že jste se dopustila klasického českého chucpe - pokud nestačím argumentačně, dopustím se útoku na emoce pokusem o denunciaci či kriminalizaci, vy prostě předjímáte "nekalé úmysly", napadáte soukromý sektor - to jako osoba , která naprosto brutálně rejžuje na faktu nejednoznačnosti našich zákonů, která vás všechny živí, přitom zcela ve vší nahotě z vašeho psaní vystupuje role "obhájce chudých duchem".

Humanitní myšlení tu na serveru i ve společnosti krásně ilustruje erární aparát této země, který dvacet let není schopen harmonizovat náš vnitřní právní pořádek s obecným, nadřazeným komunitárním, právní positivismus a purismus, věcně bezobsažné floskule, které vysvětlují vaše paragrafy v příkrém rozporu s logikou významovou, kterou se řídíme my exaktně vzdělaní, to vše mne nutí odmítnout tenhle pokus o kriminalizaci toho nejlepšího a nerovnějšího EXISTUJÍCÍHO způsobu testování ZNALOSTÍ, který máme.

Vámi vyjmenované "schopnosti" tu nejlépe demonstrují kreatury typu Kučera, Berka, Němec, Teryngel, mohl bych tu uvést dlouhý seznam jmen, která se zapsala tím, jak své intelektuální schopnosti demonstrují na tom, jak překroutit přirozený řád do účelového, prznit systém založený na přirozených kvalitách, hodnotách a podobně.

Empatie, morálka, schopnost postavit přirozenou hiearchii hodnot a společnský úzus, který je obecně přijímán bez zpochybňování, to je věc daná výchovou, nikoliv vzděláním.
Důkazem jsou rovní a seriozní řemeslníci v protikladu k výše jmenovaným humanisticky - intelektuálním stvůrám.

Exaktně vzdělaní jedinci žijí v pokoře k faktu, že náš intelekt je rozličný, proto třeba Mueller otevřeně zde připouští odborné kvality Šteffla a nemá problém s faktem, že na základě věcného porovnání výsledků věcného průzkumu znalostí a schopností s nimi pracovat je v něčem lepší než..., v jiném horší než...

Štefflův systém je v podstatě českou verzí testovacího systému, který už dlouhé dekády slouží jako úzus pro evaluaci uchazečů o vzdělání na školách v zemi, kde se obecně každý soudí s každým o cokoliv - USA. Je přijímán bez výhrad, je založen na tom, že si jedni dají práci a sumarizují znalostní požadavek, druzí si ho kdykoliv, kdekoliv pořídí za běžnou cenu, stejně jako bydlení, jídlo, pití a jiné životní potřeby, za které obecně platíme, i když jsou naším "právem" a podrobí se testu.

Ten je založen na testování Abilities a Capabilities, čili na základě schopnosti "znát" a "používat". Test je prověrkou vyhovět požadavku, tedy schopnosti prokázat výše uvedené v časovém horizontu, který si sama nediktujete, stejně jako si nemůžete diktovat v reálném životě tempo a způsob plnění svých povinností, které nevytváříte, nýbrž jsou vám uloženy.
11. 03. 2010 | 11:40

MaB napsal(a):

Pane Pocestný,
Potíž je v tom, že mezi námitkami KVS jsou i takové, které jsou relevantní. Uvažte, pokud se podle scio testů přijímají třeba uchazeči o studium historie. To jsou podle mé zkušenosti docela zvláštní ptáci. Lidé, kteří nejsou moc dynamičtí a ani v matice moc excelovat nebudou. Ale zase mají děsný sicflaš a obrovskou vůli se prokopak k pravdě a obvykle i děsivou paměť. Ale můžou být pomalí a s úsudkem moc nespěchají. To se ovšem v scio-testech nedovíte.

A tak místo hloubavých a pracovitých historiků budeme mít univerzální Ferdy Mravence, pro které nebude kritériem pravda o minulosti, ale pragmatické setrvání ve strukturách, když už ten zájem o obor chybí.

A to píšu jen o historicích, jichž jsem pár poznal. Myslím, že lidé se zkušeností s jinými "obětmi humanistické blbosti" (Werich) mohou přinést podobné příklady. Ostatně adept psychologie Freund už tady o tom psal.
11. 03. 2010 | 11:56

n. napsal(a):

pan MaB

Máte pravdu, ten "matematický trestní řád" jsem neměla vůbec vnášet do této diskuze. Omlouvám se.

Hezký den.
11. 03. 2010 | 12:01

David Kalhous napsal(a):

Musim souhlasit s panem Steflem. Domnivam se, ze clovek s nadanim napr. pro cisla nemusi byt nutne dobry cestinar, ale docela take verim tomu, ze testy jsou podle oboru vyvazene tak, aby to zohlednili tim, ze budouci matematik dostane vice bodu za cisla, humanitne orientovany zase za jazyk. Ostatne i cestinari se vice nez hodi logicke uvazovani. To plati i o historii a dalsich humanitnich disciplinach - vsude je treba si srovnat informace a najit v nich nejaky system.
Navic je ve Vasi filipice i dlasi, dosti problematicky bod: I kdyz je to smutne, celozivotni zajem a "znalosti" napr. o historii nemusi nutne danou osobu kvalifikovat k povolani historika. Navic take verim, ze valna vetsina tech, kteri napr. uspeji v ruznych svockach, a pod. nema s prijetim na svuj vysneny obor velke problemy. ScioTesty proto povazuji za prakticke reseni vyberu mezi desitkami tisic uchazecu. Stary system, kterm jsem jeste mezi poslednimi prosel (pisemny test s rozepisovanim odpovedi, ustni pohovor) by v dnesnich podminkach v podstate nebyl na vetsine skol (snad s vyjimkou umeleckych oboru) realizovatelny.
11. 03. 2010 | 12:01

Pocestny napsal(a):

KVS
Pro právníky....
Toto je prostor v majetku Aktuálně. cz, který vám byl propůjčen k presentaci svých názorů. Ne "váš prostor".

Dialogové okno, do kterého tisknu, je také prostorem, který majitel otevírá k oponentuře vašich názorů, s čímž vy nemůžete nic udělat.

Pokud si chcete vyhrazovat omezení tohoto prostoru, či vyhrazení tohoto prostoru pro ty, kdo s vámi nejsou ve sporu, pokud napadáte a denunciujete názory, které nepřitakávají, ukazujete ve vši nahotě ty "humanistické" kvality myšlení, které tu zároveň zuřivě bráníte.

Pokud vyslovím názor, tezi, musím přijmoput její kritiku a oponenturu, buď má teze obstojí nebo ne. Pokud omezuji oponenturu či věcnou kritiku, devalvuji tezi na výrok, který neslouží v vyslovení názoru podloženého faktickou znalostí a dovedností, nýbrž na schopnosti emocionálně manipulovat jeho interpretací tak, aby nebyl přijat jako definice na základě faktického prověření jeho logické a faktické kvality, ale na základě dovednosti dezinterpretovat fakta tak, aby zdánlivě zapadala do výkřiku, který pracuje s emocí, podvědomím, citovou stránkou osobnosti.
V tom případě doporučuji odchod na toaletu, otevření okénka a vyřvání své frustrace do světlíku bez nebezpečí, že bude nějak komentován.
Tak, současně, chápu i jeho kvalitu.

Kdyby se naše lidská společnost řídíla vaším, humanistickým způsobem myšlení, stále bydlíme v jeskyni, čekáme na blesk a sbíráme bobule a lovíme myši. Ono je totiž emocionálně nejjednodušší se nepokoušet o překonávání mezí našich znalostí, schopností a dovedností a místo toho závodit ve schopnosti citově manipulovat názorem mas. To činí politici - nekonstruktivní, neproduktivní, negativní....

Vaše filipika má základní logický lapsus - vy směšujete rovný přístup k možnostem, zde je nutno říci, že rovnost je kvalita, které se naše žitía posice pouze limitně blíží, ale nikdy nenastane díky přirozeným okolnostem, které panují, s přirozeným faktem nerovnosti našich schopností a dovedností, který je "shůry dán".

Tohle je směšná snaha "pokořit" přirozené pravidlo četnosti jevu založené na Gaussově "klobouku" četnosti jevu, bojovat s ním tím, že ten klobouk rozšlapeme na placku, se kterou začneme současně točit jako gramodeskou, aby se nedalo pozant, kde je vlevo (tupouni) a kde je vpravo (geniové). Jediné, čeho lze tímto dosáhnout, je iluzorní pocit rovnosti na principu průměrného sxáčství, což je princip komunismu.

Tak vzhůru psanci této země...!

S pozdravem od přírodovědně myslícícho misantropa
11. 03. 2010 | 12:06

David Kalhous napsal(a):

Ad MaB:

O adeptech studia historie mate dosti naivni predstavu. Podle mych zcela praktickych zkusenosti se ve valne vetsine jedna spise o lidi, kteri se chteji vyhnout matematice a bohuzel ani se znalosti jazyku to neni valne. Proste chteji studovat a historie je cestou nejmensiho odporu, casto predem vzbuzujici urcita ocekavani "zajimavosti" a "exotiky" minuleho. Skutecne "zajimavych" a vhodnych je stale stejne absolutni mnozstvi.
11. 03. 2010 | 12:06

MaB napsal(a):

Davide Kalhousi
Ty "skutecne zajimavé a vhodné" uchazeče o studium historie jichž "je stale stejne absolutni mnozstvi" jsem měl na mysli. Samozřejmě, že dnes, kdy jde studovat 60% daného ročníku, jsou naředění o průměrné uchazeče o cokoliv, kde nebude matika.

Otázka stála zní, jak ty "skutecne zajimavé a vhodné" identifikujete pomocí sciotestů... Nezapomínejte, že u podobných oborů (historie, psychologie, filozofie, právo...) je na prestižních školách stále veliký převis poptávky nad nabídkou.
11. 03. 2010 | 12:15

David Kalhous napsal(a):

MaB
Myslim, ze vetsina z nich by
nemela problem.

Souhlasim s vami, podku jde o psychologii, ale tam ten problem existoval i v dobe, kdy se nedelali zadne ScioTesty...
11. 03. 2010 | 12:18

David Kalhous napsal(a):

nedelaly
11. 03. 2010 | 12:19

David Kalhous napsal(a):

Mate take pravdu, ze vedec (vc. biologa, matematika nebo fyzika), ale vubec kdokoli, kdo usiluje uspet, potrebuje urcity zicflajs. Jen netusim, jak by se dal merit, kdyz ten test musi byt proveden v geologicky blizke budoucnosti :-)
11. 03. 2010 | 12:21

wiki napsal(a):

David Kalhous: Jak udělat specifický test? Proč se nepoučit ve výše zmiňovaných USA a neudělat v analogii ke GRE General Test a GRE Subject Test vedle "Scio-General" i "Scio-Subject" ?

http://www.fulbright.cz/tes...
11. 03. 2010 | 13:01

Petr Bilina napsal(a):

KVS:
" Je to paranoia, není to paranoia ...? "
11. 03. 2010 | 13:29

Čochtan napsal(a):

Pane Stejskale,
vřelé díky za vysvětlení, tak nějak jsem si to myslel. Teď jen aby to pochopila i paní Veselá (KVS).

Jen jedna maličkost ještě, je možné nazývat někoho v diskuzi zvířetem ?
KVS: "... zalez, o zvířatech jako jste Vy to není." (na jejím minulém blogu 07.03.2010 12:34:40 )
Pokud ano, je možné nazvat paní KVS krávou ? Kráva je také zvíře. Jenže na rozdíl od paní KVS je kráva užitečná. Tak ji nebudu urážet.

Přeji hezké odpoledne a způsobné diskutéry.
V dokonalé úctě
Čochtan
11. 03. 2010 | 14:57

Pavel napsal(a):

Pani Klaro, ackoliv jsem drive podporil vase argumenty, tak vase vyhaneni pana Steffla z diskuze je opravdu neskutecne. Proc by nemohl obhajit svuj nazor a reagovat na vase vety?
11. 03. 2010 | 15:33

Student napsal(a):

MaB:
Tvůrci soch, t.j. lidé, které vy zahrnujete mezi humanitně myslící, vyjadřují spravedlnost jako rovnováhu.
A rovnováha je nepochybně vyjádřitelná pomocí matematického myšlení. A = B
Jsem ale přesvědčen, že tvůrci soch zde na vaší straně nepublikují.
11. 03. 2010 | 16:29

siven napsal(a):

Paní KVS,

s vaší filipikou ohledně scio testů souhlasím z 95% a sleduji ji zde na aktualne od samého začátku.

Nicméně, musím se silně podivit nad vaší prapodivnou reakcí na příspěvky pana Šteffla, která je lidově řečeno "jak přes kopírák" přítomna již ve vašem prvním článku o scio testech.
Že by Vám ujely nervy jednou se dá ještě celkem pochopit, ale že tak reagujete podruhé (!), navíc s daleko stupidnější rétorikou, mě (a nejspíše nejen mě) však silně zaráží.

Vzhledem k vaší inteligenci mi přijde nedůstojné vás poučovat o tom, že tímto hystericky infantilním výkřikem tomuto pánovi akorát nahráváte do karet.

Přitom pan Šteffl se zde na ve své obhajobě dopustil zkreslování fakt i lží, v duchu správného lapky, který má strach, že bude okraden.
Místo abyste na ně upozornila…

Například bod č.3 mluví sám za sebe…
Z diskuse je patrné, že mnoho moudronosů brouků pytlíků píše o něčem, co ještě v reálu ani nevidělo. Já mám se scio testy zkušeností víc než dost.
Když to zestručním: Z percentilu 35% zlepšení na 85%, poté co jsem opravdu pochopil podstatu těchto „přijímaček“. Např. sprintování cvičených opiček, místo přemýšlení nad testem.
Třeba takový Einstein, který dlouze přemýšlel nad vším (i nad jednoduššími postupy!), by vyšel ze scio testů chytrého pana Šteffla jako úplný kretén, jelikož by nestihl za krátký časový limit vypracovat ani 30% otázek.
Opravdu mi není jasné, k čemu budou psychologům podrobnější znalosti o matematice či EU. Mají-li kupříkladu vynikající 100% výsledky např v otázkách souvisejícím se svým oborem, NENÍ na tento fakt ve zpracování výsledků vůbec brán ohled!
Výsledky se vždy a všude zprůměrují do stupidního percentilu, tudíž např. vynikající češtinář se stoprocentním OSP v jazykové první části a otázkách porozumění textu v druhé části pohoří na „nepostradatelné“ matematice, která zabírá třetinu testu! Výsledek – průměrný, maximálně lehce nadprůměrný percentil, z kapacitních důvodů vás neberem, běžte do fabriky, žijte život, který jste si nezvolil a ochuďte naši společnost o vaše opravdové vlohy.
Nebo jinak: v případě ZSV zájemce o studium historie pohoří na psychologii a jiných otázkách nesouvisejících s jeho oborem. Výsledek – perecentil nedostačující, mazej do montovny a na vysokoškolské vzdělání zapomeň! Tvoje scio.

Najeďte si na scio.cz a uvidíte supr kšefty pana šteffla – za čtyřitisíce babek vynikající nabídka se slevou! No nekupte to a nenacpěte mi kapsičku za to, jak určuji chod tisíců životů potenciálních talentů v různých oborech!
11. 03. 2010 | 17:35

Čochtan napsal(a):

siven,
čtyřitisíce babek ? Co to je ! To má paní KVS ani ne za dvě hodinky !!!
To je láce a ne superkšeft !
11. 03. 2010 | 18:11

Čochtan napsal(a):

Sivene,
seknul jsem se. Ani ne hodinku si na to musí paní KVS s klientem u kafíčka povídat.
11. 03. 2010 | 18:21

Karel Mueller napsal(a):

MaB:

Nikde jsem nenapsal, že existuje jen matematicko-logické myšlení.
V "budově" přírodních věd je matematika prvním patrem, logika je základem. Právě tak musí být základem v "budově" humanitních oborů.

Matematika stejně jako humanitní obory vyžaduje kromě logiky i schopnost abstraktního myšlení, kombinační schopnosti a představivost. Na vyšší úrovni pak schopnost analytického a systémového myšlení.

Tyto schopnosti buďto máte nebo nemáte. Pokud je máte, tak je pro Vás SŠ matematika vlastivěda a ne věda. Dokonce i ta z let mého mládí.

Pojem spravedlnost lze samozřejmě formalizovat - a také tomu tak je. Lze zavést např. i míru spravedlnosti zcela podle matematické teorie míry. Možná by jste se pak i divil ...
11. 03. 2010 | 18:22

siven napsal(a):

Pane Čochtane,

Jednak postrádám souvislost mezi paní Samkovou a zájemci o studium na VŠ v ČR, jednak se počet přihlášek na zkoušky, kurzy, a jiné objednávky počítá v desetitisících.
Kdo inkasuje, vám snad už psát nemusím.
11. 03. 2010 | 18:36

siven napsal(a):

Btw - na rozdíl od vás tu nespekuluji o sazbě paní KVS, avšak jedno je jisté: deset jejich klientů = deset různých situací a příběhů.

Naproti tomu sada ostrých testů z minulých let je totožná verze pro neomezený počet zájemců.

Rád si hrajete s jablíčky a hruštičkami a hážete je do stejného košíčku? Za to by vás vaše maminka určitě, ale určitě nepochválila.
11. 03. 2010 | 18:42

Čochtan napsal(a):

Sivene,
"souvislost mezi paní Samkovou a zájemci o studium na VŠ" je jednoduchá. Každý kasíruje tolik, kolik je druhý ochoten dát. Nutí vás někdo si ty testy koupit ?
Nutí vás někdo se nechat zastupovat paní Samkovou ? Nebo jiným podobně drahým advokátem ?
11. 03. 2010 | 18:49

Karel Mueller napsal(a):

Milý pocestný,

přečetl jsem si Vaše příspěvky a nevěděl jsem, jestli bdím či sním. Jste to vůbec Vy? :-).
11. 03. 2010 | 20:37

M. Freund napsal(a):

I když patrně má reakce již zapadla, přijimací řízení na fakultu sociálních studii masarykovy univerzity (nehledě na obor, podivné....) je plně uskutečňováno společností scio. Co se komentáře, který se odkazuje na vedení scia, jejichž vyjádření znělo : Šlo pouze o chybu, napravíme ji , rád bych podotknul, že jsem téměř přesvědčený že o chybu nešlo a že šlo o pokus o úmyslné zvýhodnění těch co si kupovali cvičné sady. Je smutným faktem, že již v minulosti se na Národních srovnávacích zkouškách vyskytly úlohy, které byly velmi podobné těm ze cvičných sad. Například měli naprosto shodné zadání, ovšem jiné úkoly k němu. Myslím si, že společnost scio prostě jen zkouší kam až může zajít. Ale samozřejmě jde pouze o dohad.
11. 03. 2010 | 20:49

M.Freund napsal(a):

Co se týče diskuze, zdali jaké myšlení je nutné ke studiu humanitních věd, můj názor je takový, že například ke studiu žurnalistiky, či psychologie (na oba obory se dělají scia, alespoň u nás na fakultě) , je potřeba trochu jiného nadání, než které testuje firma scio. U psychologie je to například empatie a vůbec zájem o obor. Na žurnalistice touha psát, kultivovanost psaného i mluveného projevu. Další věcí je časový stres, který scio do testů OSP vnáší. Není vždy pravidlem že dobrý psycholog musí mít nadání řešit úlohy rychle a pod tlakem, toto je vysoce individuální a standartizace je nemožná. Samozřejmě s těmito dvěma poznámkami můžete nesouhlasit, nicméně co by myslím mělo stát za Váš zájem je fakt, že scio ve skutečnosti NETESTUJE ŽÁDNÁ NADÁNÍ. Nejde o žádnou obdobu iq testů. Nevím kdo z vás tyto testy absolvoval, či kdo se na ně připravoval, ale já ano a pomáhal jsem i s přípravou jiným. NA TYTO TESTY SE LZE DO VELKÉ MÍRY NAUČIT. Typ úloh je na každém OSP testu velmi obdobný, principy jak je řešit lze naučit. Je to logické, kdyby tomu tak nebylo, cvičné sady by byli k ničemu, či by alespoň neměli takový význam. Tím že jsou úlohy cvičných sad a ostrých testů v zásadě velmi podobné se zvyšuje šance těch, kteří si sady pořídí a nechají společnosti scio vydělat. Kdo mi nevěří, ať chvíli zkusí tyto testy studovat a pár si jich udělá.
11. 03. 2010 | 21:00

M.Freund napsal(a):

Na závěr bych rád přidal jeden příběh z mého blízkého okolí. Nejedná se o testy scio, ale jejich příbuzné, testy TSP (Testy studijních předpokladů) , které se používají na většině fakult Masarykovy univerzity a jejich vyhodou oproti sciu je fakt, že 1) nejsou komerční 2)nejde na ně tak dobře připravit, každý rok jsou jiné a mají více příbuzného s iq testy. Nicméně ten fakt, že na humanitní (filozofickou) fakultu je třeba umět počítat a diskalkulik si ani neškrtne, zůstává. Jeden můj bývalý spolužák je výborný ruštinář, každý rok jezdí ro ruska, mluví jako rodilý mluvčí, dějiny a kulturu ruska má takříkajíc v malíčku. Dokonce překládá některá obchodní jednání. Tento člověk, přestože by pravděpodobně byl chloubou rusistiky na filozofické fakultě, se na ni dvakrát nedostal, jelikož je diskalkulik a prostě se mu nepodařilo udělat dobře matematickou část Testů studijních předokladů.
11. 03. 2010 | 21:10

m.freund napsal(a):

Jen ješte upravím jednu informaci, myslím že to nebyl diskalkulik, alespoň neměl papír. Jen mu jednoduše nešla matika
11. 03. 2010 | 21:14

Pocestny napsal(a):

Sivewn radši strčí ty čtyři litry paní Hodné na studijním a nebo mu okopnuté testy přinese strejda docent z fakulty.
Znovu opakuji - v ročníku, do kterého jsem nastoupil tenkrát v 88 bylo na jedné katedře přijato z patnácti 13 potomků a příbuzných aměstnanců fakulty.
Symptomaticky jsme jim říkali Katedra pomocných nauk přírodovědeckých.

Sivene, jště v devadesátých se prodávaly "ostré" testy přijímaček na práva UK přímo pány docenty, tlačky je měly zdarma.

Carlos Malý připustil, že se v roce 94 dávaly za prachy nebo "na telefon seshora na právech i diplomy a vysmál se nám do ksichtu, že to nikdy nedokážeme.
11. 03. 2010 | 21:18

Pocestny napsal(a):

Freund
znám spoustu lidí, kteří mluví jako rodilý mluvčí a NEPOTŘEBUJOU na to FF UK nebo MU.
Na státnici z jazyka není potřeba utrácet prachy a čas university, dodnes nechápu, za co se tam dává magistrát, když polovička absolventů mluví jako hotentoti, ale mají papír chytráka.
Jazyk u mne končí maturitou, dál je to waste of time & money.
To je skoro stejná legra jako "docent kotrmelec" z insťáku. Má to diplom, protože to běhá, skáče a udělá předpisový kotoul, ale když to má rozebrat citrátový cyklus, jde to do ovoce zelenina.

Pokud chcete umět rusky, naučte se to, ale universitní diplom se za takovéhle banality snad dávat nemusí.
Jednou se dožijeme zase docenta Brabce, který se habilitoval (přechod od Homo Erectus k Homo Habilis) tím, že rozfázovat snímání vojenské pokrývky hlavy do pěti částí. Dostal za to pplk. a vedení buzeráku v Motole.

Potom mi ještě chybí magistrát z vytírání zadku a zapínání poklopce, to také neumí každý...
Tyhle pavědy patří na nějakou ekonomku, ale na Masnu nebo Kralovku ne.
11. 03. 2010 | 21:28

m.freund napsal(a):

Souhlasím s Vámi že není nutné vystudovat vysokou školu abych uměl jazyk. Ovšem smysl mého příspěvku byl jiný. Chtěl jsem poukázat na to, že člověk se zcela jasnými předpoklady k danému oboru se díky Testům studijních předpokladů na školu dvakrát nedostal.
11. 03. 2010 | 22:15

Karel Mueller napsal(a):

m.freund:

V zásadě máte pravdu, já bych Vás ale upřesnil:

Toho kluka by možná vyhodili ze studia kůli tom, že b nezládl gramatiku. Myslím teoreticky. Protože dvěma jazyky jako mateřštinou mluví většina dětí vychovávaných ve smíčených rodinách dvojjazyčně. Samozřejmě, na dokonalou práci ve sém oboru žádnou dokonalou teoreticou znalost gramatiky nepotřebuje.

Analogie z matfyzu: Mohou vyhodit kluka kvůli teorii, který je shopen řešit konkrétní početní úlohy naprosto briantně, dokonce i leckterého z učitelů strčit do kapsy. Nic na tom není: Zvládnutí matematické teorie vyžaduje jiné schopnosti než počítání příkladů. Opět můžete namítnout, že ten kluk by skvěle dělal aplikovanou matematiku při řešení konkrétních fyzikálně-technických problémů, líp, než většina majitelů červeného diplomu. A budete mít pravdu.
11. 03. 2010 | 22:28

Pocestny napsal(a):

Freund
chybka
on měl jasné předpoklady je studiu jazyka, leč ne na universitě.
Chápete obsah pojmu universita?
Ani za našich časů se nedělaly na chemii přjímačky jen z chemie, na biologi jen z biologie, atd.

Znám spoustu přírodovědců, kteří jsou esy v humanitních či ekonomických oborech, nemohu si však vzpomenout na jediného právníka, filologa nebo filosofa, který by vynikl v exaktních vědách....
Je mi líto.
Nejsem proti tomu, aby ti lidé vychodili nějakou školu, dostali diplom, ale jednak je to VOŠ vzdělání (bakalariát), za druhé to opravdu nemá na universitě co dělat.
11. 03. 2010 | 22:50

M.Freund napsal(a):

Rád bych reagoval na dva poslední příspěvky.
Co se prvního týče, ten člověk gramatiku ovládal velmi dobře. Ruštinu měl jako předmět, stejně jako já, již na gymnaziu a ovládal ho velmi dobře včetně gramatiky. Také samozřejmě chápu pojem univerzita a myslím že má velmi dobré předpoklady studovat univerzitu. Studuje jiný obor a patří mezi lepší studenty. To co testy scio opravdu nezjišťují, je schopnost studovat vysokou školu. Nicméně mrzí mne že vedeme polemiku o konkrétním člověku kterého jsem vytáhl jako příklad. Mnohem důležitější jsou myslím výhrady které jsem psal výše a to především ta, že na scio testy se dá velmi dobře naučit.
11. 03. 2010 | 22:58

m.freund napsal(a):

Také tedy nevím, jakou spojitost má schopnost naučit se gramatiku a úspěšně absolvovat scio testy.
11. 03. 2010 | 23:00

Karel Mueller napsal(a):

M.Freund:

Nerozumíme si. Často jsem tlumočil v N i A. Nikoliv profesionálně, "zaskakoval" jsem.

Mohu prohlásit, že universitu opravdu nepotřebujete. Naopak většina absolventů university je zcela nepoužitelných, proč? Protože drtivá většina tlumočníků tlumočí či překládá v rámci oboru. A ten musíte dokonale znát a zvládnout ho v obou jazycích. Nějaká gramatická chyba se Vám promine, nikoliv věcně nepřesný či nejednoznačný překlad. Znáte např. elektrotechnické texty v angličině? Danou elektrotechnickou partii musíte dokonale znát, jinak vyplodíte nesmysly k popukání - párkrát jsem to četl. A samozřejmě, čím tumočíte výš, tím jsou kladeny vyšší požadavky na kultivované a zdvořilé chování i všeobecný rozhled. Jako manžer firmy jsem se setkával se západními kolegy a musíte projevit nejen odbornou zdatnost, ale - to je možná ještě důležitější - musíte obstát i při různých večeřích a jiných společenských akcích, tj. projevit jisté všeobecné vzdělání a rozhled.

Ale já jsem jen uvedl příklad, kdy universitu odborně nepotřebujete, zato potřebujete ještě něco jiného. A to je to "okolo" Vašeho vzdělání, aby jste nebyl jen "fachidiot".

Měli jsme na to téma spoustu debat. Samozřejmě, každý obor klade jisté požadavky na jednotlivé složky intelektu, já jsem sice schopný samostatně zvládnout obecnou relativitu, ale medicinu bych asi neudělal, jednak bych na to memorování neměl sitzflajš, jednak mám hosipo.

Ale kromě té ryze odborné stránky by absolvent VŠ či dokonce university měl mít patřičný všeobecný rozhled a samozřejmě projevit jistou inteligenci.

Debata o to, jak dalece pro jednotlivé obory by asi nebrala konce :-).
11. 03. 2010 | 23:43

siven napsal(a):

Pane freunde, vaši Pražané Vám rozumějí.

Ostatní netřeba řešit - ilustrativním příkladem mohou býti reakce na mé příspěvky : věnují se jen zlatému hřebu nakonec (kšeftování s přijímačkami), neboli cca 10% toho, co jsem rozebral. A to ještě argumentací "a předtím zase mlátili černochy".

Monopol pyjo-testů svatého Ondřeje Šteffla nanebevzatého, jediným správným, povolaným a nejdokonalejším jest. Amen.
11. 03. 2010 | 23:56

Petr Hloch napsal(a):

Vážený pane Štefle,

nevím, jestli to tady ještě budete číst (když Vás autorka ke své škodě vyhání), Vaše argumentace má slabiny, a to zejména v následujích bodech:

1)Nečetl jsem článek LN, ani neznám všechny publikované cvičné verze testů, ale ve verzi A, březen 2009 se opakoval minimálně text o ekonomické siuaci Angoly a dle mého názoru (který si nemohu ověřit neboť testy neposkytujete) se shodovaly i otázky k němu.

2)V naučitelnosti. Nesouhlasím a mimo to, že mám pár průkazných příkladů, akceptoval bych po zveřejnění březnových výsledků Vaši sázku na zlepšení.

3)Lenost VŠ a alternativa. Zcela jistě nemáte pravdu, alternativa je, ale je to právě jednoduchost scio testů, která vede k postupnému příklonu stále více fakult. Jednou z možností, jak nejlépe poznat kvalitu uchazečů je ústní pohovor. Zkušenosti např. FSV UK, 3.LF UK.

4)Když pominu přípravné kurzy a testy, které jsou samostatnou kapitolou v rámci tématu "naučitelnosti", nepřijde Vám trapné nechat uchazeče, kteří nezaplatí bakšiš čekat až do termínů přihlašování na další kolo, zatímco těm, kteří pokorně zaplatí přihrát výsledky téměř obratem?

Sepsal jsem si své postřehy v delší verzi a rád bych s Vámi emailem podiskutoval, pokud budete mít zájem. Tento text zároveň kopíruji do diskuze na Vašem posledním blogu.

s pozdravem Petr Hloch
12. 03. 2010 | 00:06

David Kalhous napsal(a):

Ad Freund:

Proc se tedy Vas kolega ty testy nenaucil, kdyz to jde tak snadno a on tak stal o studium na univerzite? A nebo to nejde tak snadno, ale pak pada si odporujete.
12. 03. 2010 | 07:58

siven napsal(a):

Kalhous - Vy byste testy určitě neprošel, neboť jejich součástí je schopnost porozumět psanému textu (alespoň to o sobě tvrdí).

Pokud jde o raní únavu, kvůli které jste přehlédl zásadní informaci, zkuste si přečíst pana Freunda ještě jednou a pak možná pochopíte.
12. 03. 2010 | 08:59

Bobo Cui napsal(a):

Cui bono, paní doktorko? Kdybych náhodou nenarazil na jinou vaši zpověď, myslel bych si, že skutečně máte na srdci kvalitu scio testů, ale ona ta vaše nahněvanost má asi trochu prozaičtější důvody. Píšete: "...rozhodnutí Fakulty sociálních studií, že jsem neprolezla scio testy „obecných studijních předpokladů“ a vzdor svým dvěma doktorátům jsem způsobilá studovat tak mateřskou školu, avšak psychologii nikoliv…" (http://blog.aktualne.centru...). Je pozoruhodné, že jako právnička stavíte svou uraženou ješitnost nad evidentní podjatost. Chápu, skončit s dvěma doktoráty za nějakým "pitomým" maturantem, to musí být pro egocentrika vašeho ražení pořádné trauma. Ono je to také na Vašem "odborném" názoru znát, zejména humorný je v tomto kontextu výkřik, že čím více zaplatí uchazeč za testy, tím větší má šanci na přijetí. Předpokládám, že nemáte hluboko do kapsy a do svých šancí jste investovala víc než běžný maturant, a vidíte, vzdor vašim dvěma doktorátům….:)
12. 03. 2010 | 10:05

almost glossed™ napsal(a):

Další průšvih SCIO: Přijímačky byly na webu předem...

http://zpravy.idnes.cz/dals...
Jsem přesvědčen, že jediný důvod, proč SCIO může pořádat přijímací zkoušky je, že málokdo tuší, jaká procedura je v pozadí, za krásnou fasádou.

Líbí se mi, jak testování a současný prodej testů a kurzů nazývá pan Štefl "skutečně trochu spornou otázkou".

Je to asi stejně "skutečně trochu sporná otázka", jako když vysoký státní úředník přihrává zakázky jen své firmě. Ale všichni přece vědí, že jsem majitelem firmy, neskrývám to, tak jaký střet zájmů? Jen trochu sporná otázka...
12. 03. 2010 | 10:20

almost glossed™ napsal(a):

Bobo Cui:

Insider?

Naznačujete každopádně více, než je možno si domýšlet. Už začínám chápat poznámku p. Štefla, resp. nabídku sázky výše.

Nezneužíváte třeba interních informací o počtu zakoupených cvičných testů autorkou? To by totiž bylo dosti nechutné, možná i trestné.
12. 03. 2010 | 10:26

Čochtan napsal(a):

Sivene,
monopol je státem vynucená neexistence konkurence.
Pan Šteffl nemá monopol, pan Šteffl pouze nemá konkurenci. To je velký rozdíl. Pokud máte patřičné schopnosti, můžete mu konkurovat. Nikdo vám nebude v tom bránit.
12. 03. 2010 | 10:38

siven napsal(a):

Čochtan - Nikoliv. Státem vynucený monopol je pouze jednou z forem monopolu.
Nemít konkurenci znamená mít monopol (nejpozději do doby, než konkurence vznikne. Pak ještě může dojít k situaci typu oligopol, ale to už se pohybujeme na hraně spekulace...) Doplňte si vzdělání.

Jinak je chvályhodné, že jste dokázal vstřebat informaci o monopolu scio (z vašich prvních reakcí, viz. teoretizování o sazbě paní Samkové, která monopol postrádá, to ještě nebylo úplně znát).

Pokud máte patřičné schopnosti, nekritizujte nekvalitní řízek za 200 korun, který jste pozřel na vrcholu Sněžky a založte si vlastní restauraci na stejném místě. Nikdo vám v tom nebude bránit. Logika jak Brno.
12. 03. 2010 | 11:11

noBono napsal(a):

almost glossed, Bobo Cui : Jaké INSIDER informace? Ten neúspěch KVS v přijímačkách na psychologii je přece popsán tady (resp. "vedle") na blogu.

A přiznám se, že jsem si po zdejší sérii kontraScio příspěvků otázku "Cui bono" již také položil. A napadlo mě i jiné vysvětlení: Není za tím mj. i "sobecký gen" matky potenciální studentky?
12. 03. 2010 | 12:40

almost glossed™ napsal(a):

noBono: předchozí blogy znám, přesto je věta "Předpokládám, že nemáte hluboko do kapsy a do svých šancí jste investovala víc než běžný maturant, a vidíte, vzdor vašim dvěma doktorátům..." podivná. Původně jsem si říkal, že je ta nabídka sázky jen nevkusná či hulvátská, ale dohromady s tímto naznačováním by to dávalo i jiný smysl - "že už leccos vím".

Samozřejmě je to jen jedna z možných variant a neprokazatelná.
12. 03. 2010 | 14:03

Bono Cui napsal(a):

Kdepak insider, jako člen akademické obce se o toto téma samozřejmě zajímám a každou debatu vítám, pokud ovšem je v pravém slova smyslu "akademická". Žel, i přes dva doktoráty paní Samkové se obávám, že o akademickou diskusi jí nejde. Pokud by paní doktorka Samková chtěla vést standardní akademickou diskusi, svou podjatost by uvedla na prvním místě a své akademické tituly by naopak nechala mimo ni. A co hlavně, místo pavlačového vyhánění oponenta na jeho píšeček by se pokusila vypořádat se s jeho argumenty. Doktora Šteffla znám a netrpím přílišnou afinitou k němu, jsem si vědom, že za jeho argumenty je nutno hledat také jisté účelové vazby, nicméně i přes to je nutno konstatovat, že se jedná o argumenty věcné a racionální. Doktorka Samková se s nimi evidentně neumí vypořádat a bylo by čestné to přiznat, případně se o to pokusit, pokud nechce své dva doktoráty považovat za tržně dobře zhodnocené cáry papíru...
13. 03. 2010 | 16:46

m.freund napsal(a):

David Kalhous : Neodporuji si, čtěte si prosím pozorně příspěvky na které reagujete. Šlo o testy TSP, rozdíl, stejně jako spojitost mezi TSP a scii jsem uvedl
14. 03. 2010 | 14:17

katka napsal(a):

Takový je život. Zajistit spravedlnost ve všem a pro všechny je utopie. Mohli bychom diskutovat nad "rovnými příležitostmi", úrovní otázek v testech (víte co je dle SCIÍ opakem ke slovu strohý? rozvláčný!) nebo o tom, že někde se někdo již s nějakou otázkou setkal.... Ovšem vystudovat vysokou školu už musí člověk sám a uplatnit se v životě také. Vymyslete lepší, nekorupční způsob přijímání na VŠ a pak šijte do SCIÍ.
17. 03. 2010 | 12:20

KVS napsal(a):

Vážení přátelé, omloluvám se, že jsem zde tak dlouho nebyla, ale nenapadlo mne, že diskuse ještě jede...
Díky zejména Petrovi Hlochovi, seivenovi a M. Freundovi za přesné pochopení mých myšlenek.

Bono Cui a no Bono:
myslím, že by naopak bylo ode mne nečestné, kdybych svoji osobní zkušenost zakrývala a tak zvaně "vařila z vbvody". Já jsem si však systém scio testů osahala sama na vlastní kůži, seznámila jsem se s řadou studentů, kteří se na scio testy připravovali a dospěla jsem k přesvědčení, že se jedná O SYSTÉMOVÝ PROBLOÉM, v jehož základě je pro mne neakceptovatelná nespravedlnost.
To, že se jedná o obecný problém je osttně zřejmé i z této diskuse, i z množství článků z poslední doby, které na tento problém diskutují.
Pan Bono Cui říká, že je z akademického prosttředí a že nevedu akademickou debatu... nepřímo odkazuje na blog o Věře Capponi, kde jsem svůj neúspěch při přijímačkách na psychologii otevřeně popsala. V tomto blogu jsem také vzpomínala na Věru a na její přesvědčení, že jediným skutečně validním testem je život sám: ptám se tedy: jak je možné, že za situace, kdy ŽIVOT SÁM zvalidoval moje studijní předpokady jakýmsi způsobem, totiž tak, že jsem schopna eveidentně dosáhnout "malého" i "velkého" doktorátu, mne scio testty označí za studijně nezpůsobilou:: Mně už, když se to tak vezme, nejde o nic. Já jsem se vvzděláním "za vodou" ale kolik mladých lidí, talentovaných lidí, je takto zatraceno a ztraceno?? Můžem esi to jako společnost dovolit??

Co se týká "sobeckého genu matky potenciální studentky", totiž scio testů a mojí dcery Darii, tak mohu říci, že vvyužívám svých pravomocí rodiče a udělám vše pro to, aby se nehlásila nikdy na instituci, která tyto testy používá. Jak jsem se přesvědčila i na vlastní kůži jsou to pravděpodobně instituce, kde bych nesouhlasila i s dalšími věcmi než jen s užíváním scio testů..
19. 03. 2010 | 15:39

MIloslav Ponkrác napsal(a):

Znovu říkám, hlásil jsem se na psychologii, tedy na humanitní směr. SCIO testy jsem udělal bez jakékoli přípravy, bez jakýchkoli kursů, učení se pouze tím, že jsem tam přišel na 91% percentil.

Na školu jsem byl přijat.

Co se týká myšlenek v článku, chápu. Nicméně představa, že existují dokonale prověřující testy, které dokonale, spravedlivě, objektivně a nesmlouvavě prověří přesně to co daná škola potřebuje – to je utopie. A myšlenky v články vycházejí z této utopie.

Sám říkám, že SCIO rozhodně nejsou ideální testy. Řada otázek je sporných a v každém testu je několik otázek, které kdyby autoři SCIA měli vysvětlit před objektivní komisí, asi by začali koktat. Jejich odpovědi jsou totiž sporné. Nebo jejich zneužití mého e-mailu k reklamním účelům nesouvisející se zkouškami, na které jsem si musel stěžovat a pohrozit. A dalšími.

Jinak pokud svou dceru Dariu odmítnete dát na školu, která se zabývá tím, co by dcera třeba opravdu dělat jenom proto, že tam jsou SCIO zkoušky … no comment.

Nenajdete na světě nic ideálního. S čím souhlasím je rozšíření SCIO na testů i více humanitním směrem. Nicméně testy poměrně plní účel v tom, že nehodnotí znalosti, ale schopnosti. Obávám se, že naučit se tento test je možné jen do určité míry. Alespoň podle mého hodnocení mých zkušeností jako absolvent tohoto testu.

Chápu co jste chtěla říci, ale v zásadě mám pocit, že většina toho je boj pro boj, jen aby se bojovalo. Věděl bych o jiných věcech, které mi vadí na SCIU i dnešních školách více.
19. 03. 2010 | 20:47

drunk napsal(a):

Paní KVS,máte pravdu.Sice bych se nepoustel do polemiky humanitni X technicke mysleni, protoze ho chapu jako peiorativni, ale jinak souhlasim.Veskere oddily testu Scio se daji naucit, samozrejme ale za priplatek.. Znam spoustu mladych lidi,kteri nemaji penize na podani vice nez tri prihlasek (uvahu o jiste demenci rodicu, kteri potrebny obnos neposkytnou, ponechme stranou), ti zcela jiste nemaji ani na rozsirujici materialy od Scio.
Avsak otazky z doby,kdy jsem test delal ja (nekolik let nazpet) v oddilu ZSV byly souborem informaci z novin za posledniho cca pul roku,hlavnich odstavcu z ucebnic dejepisu, telefonni seznam ZSV (kdo, kdy a jaka psycho/soc/polito skola byl ten a onen).
Sice je ted "in" tepat do Scia, ale zamyslete se i nad TSP z Masarykovy univerzity. V prvaku na pravech jsou lide, kteri absolutne netusi, co je ceka-ZSV ani dejepis nemeli nebo je ignrovali a hlasili se na ekonomku. Cele TSP jsou zalozeny na numerickem mysleni, vse se da dovodit z matematickych vzorcu.. Tady, pani KVS, placte nad upadkem humanitni vedy.. Kdybyste slysela v prvaku na pravech tolikrat, co ja, ze "ja sem vlastne nechtel, ale kdyz uz sem se dostal..", bylo by vam zle. A hadate spravne, ani zde neni druhy - odborny test.
21. 03. 2010 | 23:11

Ed napsal(a):

Přijímačky přes SCIO aneb zkouška servilnosti a ochoty platit
http://www.blisty.cz/art/51...
29. 03. 2010 | 21:27

bigjirka napsal(a):

Myšlení.. no, já si myslím, že existují jen dvě možnosti: myšlení a nemyšlení. Logika je základem myšlení a neobejde se bez ní vůbec nikdo. Člověka, neschopného myslet logicky - tedy vlastně mysle vůbec, zveme lidově blbcem. Co se týče inteligence, tak ta má zhruba složky: matematická inteligence, prostorová orientace, 2D orientace, verbální inteligence, motorická inteligence a paměť. Minimálně matematická a verbální inteligence ovšem stojí na logice.

Co se týče testů, považuji je za doplňkovou část pedagogického procesu. Přijímací zkoušky nebo maturitu ve formě testu - tedy důležité momenty v životě - považuji za škodlivé a ponižující. To může dělat stroj - a aby stroj rozhodoval o člověku, to odmítám. Je to mj. glajchšaltování, které hází všechny lidi do jednoho pytle a nakonec vede k tomu, že vítězí šedý průměr.
04. 04. 2010 | 13:10

Petr Hloch napsal(a):

Miloslav Ponkrác:
V lecčems bych s Vámi musel souhlasit ovšem Váš zásadní výchozí bod je zavádějící. Vycházíte z vlastní zkušenosti, ale pokud jste skutečně bez přípravy (nikdy jste podobné testy neviděl) zvládnul percentil 91, nacházíte se na špičce pyramidy a pravděpodobně byste prošel úspěšně jakýmkoliv schématem výběru a o tom přeci přijímací řízení není.

Příklad: S percentilem 91 se dostanete na jakoukoliv školu, ovšem pokud se nacházíte kolem hranice 80, "elitní" fakulty jsou Vám již většinou zapovězeny. Čím nižší percentil, tím menší rozdíly v absolutním výsledku mezi jednotlivými uchazeči. Tudíž minimální rozdíl v bodovém scóre může hrát zásadní roli v rozhodnutí o přijetí
10. 04. 2010 | 11:52

Petr Hloch napsal(a):

KVS, Miloslav Ponkrác:

V těchto testech se lze (do určité míry) zlepšovat, to je neodisktovatelné. (mohl bych argumentovat vlastní zkušeností, ale to je zavádějící, už proto, že zlepšit se v percentilu ze 75 na 85 je zásadně odlišné od zlepšení 85/95)

V čem spatřuji možnost zlepšit se:
1)Strategie/taktika
Pouze i jen dobrou strategií získá uchazeč proti nepoučenému velkou výhodu.
Obzvlášť ve druhé a třetí části jsou otázky kladeny v náhodném pořadí. Mimo to, že odpovědět na všechny nelze stihnout, ušetří cílený přístup k řešení cenné vteřiny dvojitého čtení/přemýšlení.
2)Typové úlohy
Při dostatku času každý rozumnější středoškolák vyřeší VŠECHNY úlohy. Ovšem obzvlášt v prostřední části jsou na první pohled komplikované úlohy, jejichž řešení je ovšem šablonovité. Na první pohled robustní zadání přinese u zkušeného luštitele 4/5 bodů během chvíle naprosto mechanickým způsobem.
A podobně další typové úlohy ve třetí části - jednoduché soustavy 3 rovnic, úlohy s rychlostí a další.

Na závěr si dovoluji nejen na základě vlastní bohaté zkušenosti tvrdit, že by se k podobným výsledkům došlo při komparaci u studentů nepoznamenaných tímto způsobem testování (např. studenti 3. ročníku gymnázií/odborných SŠ). Mám za to, že při dvojím testování ekvivalentním testem by dosáhli napoprvé horších výsledků, než po podrobném "školení", které by obsahovalo podrobné instrukce o taktice a řešení typových úloh. Obzvláště u uchazečů s průměrnými výsledky se IMHO prokáže velký dopad na možnost přijetí.

ph
10. 04. 2010 | 12:18

Nartim napsal(a):

Moc pěkný článek, konečně se někdo ozval.

Já jsem se tedy na fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity dostal, ovšem jako poslední přijatý na svůj obor, kombinaci žurnalistiky a politologie.

Možná nebylo úplně šťastné formulovat jakýsi záhadný pojem "humanitního myšlení", ačkoli narozdíl od některých automatických exaktních logických hlav tady chápu, co tento pojem představuje, i když sám mám zkušenost s matematikou, přírodními vědami a programováním - jde o opak myšlení analytického, jde o myšlení syntetické. To není nemyšlení, to jen není rozklad fenoménu na součástky podle formálních pravidel. Je to naopak skládání jevů dohromady podle intuitivních pravidel. Tento způsobe uvažování je nutný u komplexních, lidskou myslí v celku neuchopitelných problémů, jakým jsou například sociální realita nebo lidská subjektivita, které by analytické uvažování příliš zkreslilo generalizací.

Pak jsou tu kromě myšlení ještě jiné faktory z oblastí nadání a motivace. Vemte si například žurnalistiku - nezkoušet u uchazečů schopnost psát nebo mluvit je směšné. U oborů vyžadujících talent je třeba talentové zkoušky. Pokud vím, nikoho tu na fakultě psát ani mluvit následně nenaučí.

A nejde tu ani jen o scio testy, proměnil se celý systém zkoušení na testování. Z mých dvou oborů zkouší ústně jen jediný učitel. Zbytek jsou čím dál častěji automaticky vyhodnocované testy s uzavřenými a náhodně generovanými otázkami, kde štěstí je opravdu klíčový faktor - jeden příklad za všechny: test z historie žurnalistiky, po naučení jsem měl o polovinu míň bodů než před naučením. Otázky byly náhodně vybrány ze stejného souboru.

To, že se někomu takový "objektivní" a "exaktní" systém testování líbí je sice hezké, ale iracionální. Když se nad tím zamyslíte synteticky neboli komplexně (což je samozřejmě úplně logické), nemůžou vám ujít nedostatky jako přílišná generalizace nebo nezohlednění motivace či talentu a následné dopady takové selekce na budoucnost české vědy.

PS: Dva mí spolubydlící - jeden ajťák co měl percentil 100 a jeden právník co měl percentil 97 už jsou ze škol vyhozeni, protože byli z hlediska motivace studia naprosto neschopni, což slavné SCIO testy nezohlednily vůbec. Naproti tomu já, co jsem se dostal tak tak, jsem jeden z mála z mé původní třídy na gymnáziu, který je ještě nevyhozen na prvním oboru, který začal studovat, mimojiné proto, že jsem ten "těžko měřitelný" vytrvalec, který nakonec k řešení vždycky dospěje, a také proto, že mám jasnou motivaci a mám potřebná nadání a schopnost syntetického uvažování, což je důvod, proč obzvlášť dobře zvládám politickou filozofii.

Tohle nejsou mé pocity, tohle je sociálně-vědná empírie na podporu teorie vyslovené ve výše uvedeném článku, páni analytici.
10. 04. 2010 | 14:10

Karel Mueller napsal(a):

Nartim:

Pokud si myslíte, že tzv. exaktní obory nevyžadují syntetické myšlení, tak jste se o tyto obory ani neotřel. Každá teorie v exaktních oborech je syntézou známých faktů.

Pokud jde o SCIO: To je do jisté míry podobné testům inteligence a dává odpověď na otázku, co z Vás může vyrůst. Může i nemusí. Je mi 56 a mohu Vám říct, že ti nejlepší a nejschopnější z nás jsou ti, kdo se nijak na škole nepedřeli, ale pilně trenovali mozek na nejrůznějších úlohách podněcujících rozvoj těch složek inteligence, které byly pro jejich příští práci klíčové.
26. 05. 2010 | 13:43

p90x Workout DVD napsal(a):

11. 09. 2010 | 09:56

p90x Workout DVD napsal(a):

17. 09. 2010 | 08:28

Rajniš - kandidát na zastupitele ODS napsal(a):

Moje dcera absolvovala přípravu na Scio testy loni - učili je uplné nesmysly, které v testech vůbec nebyly. Letos chodí na přípravu organizovanou firmou která tvoří Scio testy - výsledek je stejný.Dokonce někteří studenti, kteří již nyní absolvovali první testy psali lektorovi, že v testech je uplně něco jiného, než je učí na přípravě - jeho reakce byla, že učí z materiálů, které dostal z firmy.
Je to ouplně na hovno . Tak babo , pardon JUDr. Samková poraďte.
27. 01. 2011 | 10:12

drsqleit napsal(a):

http://www.louis-vuitton-handbags-discount.com/ - Louis Vuitton Discount Handbags
23. 05. 2011 | 04:16

wewszvvx napsal(a):

http://www.hermes-birkin-shop.com/ - Hermes Birkin|Hermes Birkin Handbag|Hermes Birkin Shop|Hermes Birkin Replica
02. 06. 2011 | 06:07

rtecnsju napsal(a):

http://www.reallouisvuittonhandbags.com/ - Real Louis Vuitton Handbags
05. 06. 2011 | 08:40

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Smoljak David · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Těšínská Tereza · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy