Dvě otázky pro odpůrce jaderné energetiky
Odpůrci jaderné energetiky často straší vyhořelým palivem. To je dnes ukládáno v meziskladech vyhořelého paliva. Trvalá úložiště dosud nejsou a má to několik důvodů. Jedním z nich je ten, že není snadné najít lokalitu, která by vyhovovala všem požadavkům a která by navíc byla akceptována místní veřejností (uvažující často podle zásady NIMBY – Not In My Backyard). Druhý, podstatnější důvod je ale ten, že zatímco dříve se na vyhořelé palivo pohlíželo jako na odpad, dnes je stále jasnější, že to bude velice vítaná surovina. Existují postupy, jak tuto surovinu nejen dále energeticky využít, ale i přeměnit na látky s daleko nižší aktivitou a kratšími poločasy rozpadu, se kterými lze už po několika desítkách let manipulovat zcela obvyklým způsobem. Jen jako příklad bych uvedl urychlovačem řízené transmutační technologie (ADTT ). Strašení vyhořelým palivem z jaderných elektráren a nutností jeho uložení na statisíce let může tedy už v blízké budoucnosti být zcela mimo. Pokud ovšem bude nadále existovat obor, zvaný „jaderná energetika“…
Takže otázka první: Uvědomujete si, že „zaříznutím“ jaderné energetiky se s největší pravděpodobností právě vy postaráte o to, že již existující vyhořelé palivo z dnešních jaderných elektráren už nebude přepracováno a skutečně se stane to, čím sami strašíte – že totiž bude muset být někde uloženo na desetitisíce a možná statisíce let?
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie byl dlouho zdůvodňován nutností „ochrany klimatu“ a snižování emisí skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv. Nechci se zde zabývat otázkou nutnosti a míry „ochrany klimatu“, to by byla úplně jiná diskuse. Snaha o zavření jaderných elektráren je však něco, co jde přímo proti té dlouho deklarované „ochraně klimatu“. Je tu totiž snaha zavřít především energetické zdroje, které skleníkové plyny neprodukují, a to i za tu cenu, že budou muset být postaveny nové zdroje, založené na spalování fosilních paliv (elektrárny na zemní plyn nebo dokonce další uhelné elektrárny). Takový postup plánuje například Německo.
Tedy otázka druhá: Došlo u vás k nějaké změně priorit? Znamená to rezignaci na „ochranu klimatu“? Jinak si totiž nedovedu vysvětlit snahu o přednostní zavírání energetických zdrojů, neemitujících skleníkové plyny a zároveň plánování nových fosilních zdrojů.
Děkuji předem za odpovědi na tyto otázky.