Co je nového v IPCC (1)
Poslední týden v říjnu se konalo 31. plenární zasedání IPCC – Mezivládního panelu pro změny klimatu. Nejprve ale musím napsat pár slov o tom, jak vlastně IPCC funguje. Plenární zasedání IPCC se konají přibližně jednou ročně a jejich účelem není vyloženě odborná práce, ale i trochu organizačních a administrativních věcí. Samotná odborná práce se odehrává zejména v rámci workshopů jednotlivých pracovních skupin. Ty má IPCC celkem 3. Pracovní skupina 1 pracuje na odborných klimatologických problémech, skupina 2 na problematice dopadů klimatických změn, adaptací a zranitelnosti a skupina 3 na zmírňování následků změn klimatu. Tomu odpovídá i členění jednotlivých částí hodnotící zprávy (Assessment Report) IPCC, která je vydávána vždy jednou za několik let. 1.část zprávy má název „The Physical Science Basis“, 2.část „Impacts, Adaptation and Vulnerability“ a 3.část „Mitigation of Climate Change“. Kromě toho vychází ještě 4.část, tzv. „Synthesis Report“, který má za cíl provést syntézu poznatků všech tří pracovních skupin. Každá tato část zprávy představuje elaborát s přibližně 1000 stranami.
Dosud poslední, 4. hodnotící zprávy, jsme se dočkali v roce 2007. V současné době už začíná příprava 5. zprávy. Jedním z cílů plenárního zasedání IPCC bylo tedy definitivně odsouhlasit obsah a náplň jednotlivých kapitol této připravované zprávy a definovat časový harmonogram prací, až po její zveřejnění. To je po tomto plenárním zasedání už hotové. Pokud jde o práci pracovní skupiny 1, lze v 5. zprávě (oproti té předchozí) čekat samozřejmě kvalitnější a lépe doložené výstupy a hlavně výstupy více regionalizované. Požadavek na větší regionalizaci výstupů byl na konferenci poměrně častý, je ale třeba brát v úvahu i možnosti a rozlišení modelů, které se k takovým regionálním analýzám používají. Ze záležitostí, o kterých se v poslední době častěji hovoří (a na které by měl také IPCC reagovat) byla zdůrazněna např. otázka vlivu kondenzačních pásů na klima (i když někteří celkem správně argumentovali, že je lze zahrnout i do vlivu oblačnosti), speciální kapitola bude věnována i vlivu kosmického záření na klima, přesto, že jde dnes stále ještě o neprokázanou teorii. Větší důraz bude kladen i na „krátkodobé“ změny klimatu, tedy změny v horizontu několika málo destetiletí. Krátkodobé změny klimatu byly pro účely 5.zprávy definovány jako změny do roku 2050, dlouhodobé za rok 2050. Přílohou k této části zprávy bude i Atlas změn podnebí, který bude vycházet z výsledků zprávy a v grafické nebo tabulkové formě názorně shrne ty nejdůležitější výsledky. Myslím si tedy, že v 5. zprávě IPCC bude možné nalézt odpovědi i na některé otázky a námitky, které v současnosti občas slyšíme.
Podobnými informacemi z práce 2. a 3. pracovní skupiny ale sloužit nemohu. Jednání probíhala do značné míry paralelně ve více pracovních skupinách zároveň. Byl jsem ale jediným účastníkem z ČR, pochopitelně jsem preferoval účast na jednáních pracovní skupiny 1 a ostatních jsem se prostě zúčastnit nemohl.
Co bude následovat? Počátkem roku 2010 budou jednotlivé státy vyzvány, aby nominovaly autory a recenzenty pro jednotlivé kapitoly zprávy. Návrhy pak vyhodnotí výbor IPCC a z návrhů vybere (asi v květnu 2010) autory a recenzenty. Každá kapitola bude mít dva koordinující autory, 10-15 hlavních autorů, o něco více tzv. přispívajících (Contributing) autorů a několik recenzentů. A takových kapitol je v každé části zprávy třeba 10 nebo 20. Každý jednotlivec tedy má možnost jen částečně ovlivnit text jen malé části celé zprávy.
Pokud jde o harmonogram, 1. část 5. hodnotící zprávy IPCC by měla být vydána na podzim (asi září) 2013, 2. a 3. část na jaře (březen, duben) 2014 a poslední část, Synthesis Report, na podzim (září) 2014. IPCC chce i tentokrát dodržet tradici, kdy mezi zveřejněním 1. části zprávy a zveřejněním Synthesis Reportu uplyne maximálně 1 rok.
Samozřejmě se na konferenci objevily věci, které mě překvapily příjemně i nepříjemně. Z těch příjemných věcí bych uvedl snad obsah připravované první části zprávy. Oproti zprávě z roku 2007 by měla být zpráva regionalizovanější, přehlednější, včetně jasnějších názvů kapitol, bude obsahovat vyjádření i k některým dosud sporným teoriím a bude se více zabývat krátkodobými změnami klimatu, snad až do úrovně několika málo destetiletí. Nebude se tedy moci vyhnout ani otázce stagnace globálních průměrných teplot v prvním desetiletí 21. století. A myslím si, že Atlas změn podnebí jako příloha první části zprávy je docela dobrý nápad. Druhou věcí, která mě příjemně překvapila, byla jasná snaha o maximální odbornou správnost. Rozhodně jsem nezaregistroval žádné snahy ovlivnit jednání nějakou ideologií nebo politickými názory. Snad jen s jedinou výjimkou, když čínská delegace nesouhlasila s přijetím organizace ITRI (Industrial Technology Research Institute) do pozice pozorovatele IPCC. ITRI má sídlo na Tajwanu… No a třetí věcí bylo založení fondu na vzdělávání (hlavně pro rozvojové země), kam byly přesunuty finanční prostředky, získané v souvislosti s udělením Nobelovy ceny míru v roce 2007 (ať už si o této ceně myslím cokoli)…
Nepříjemně mě naopak překvapilo, že různým neodborným (hlavně organizačním a finančním) otázkám bylo věnováno opravdu hodně času, ale ono je to asi v takové organizaci hlavně při plenárním zasedání nutné. Na tomto zasedání se navíc ani jednou nehlasovalo, nikdo nemohl nikoho „převálcovat“, všechny sporné otázky se zásadně vydiskutovávaly až do kompromisu, který byl přijatelný pro všechny zúčastněné. To samo o sobě není špatné, jen se tím samozřejmě celý program šíleně natahuje. Takže jednání probíhala každý den od 10 do 13 hodin, po přestávce na oběd od 15 do 18 hodin a po přestávce na večeři ještě od 21 do 24 hodin. A druhý den znovu… Kolotoč od rána do noci…
A na závěr ještě jedna poznámka pro zvídavé daňové poplatníky: celá účast ČR na této akci stála asi 55 tisíc korun. Přesto, že jde vlastně o zastupování státu a nikoli jen nějaké organizace, nebyla hrazena ze státních peněz, ale z limitovaných finančních prostředků ČHMÚ. Znamená to, že na tuto cestu musí ČHMÚ ze svých prostředků ušetřit nebo na ni musí vydělat. Ale jedná se o možnosti refundace vynaložených nákladů z prostředků IPCC.