Bitva Slovanů proti Slovanům aneb koalice česko-slovenská versus Polsko-slovinská
Budiž řečeno hned na začátku, že řeč je „jenom“ o fotbale. Koho to nezajímá, přepněte na jiné stránky a čtěte si např. o Klausovi a lisabonské smlouvě. To je také bitva. Třetí kvalifikační skupina přinesla zvláštní konstelaci týmů. Čtyři slovanské národy se perou na stadionech a jde o moc – nemyslím moc politickou jako „power“, ale moc kvantitativně jako „very…“. Hraje se kvalifikace o postup na mistrovství světa v kopané.
Česko-slovenská koalice musí zvítězit na obou frontách v Praze a v Bratislavě, aby její menší polovina (slovenská) postoupila přímo, a větší polovina (česká) živila naději na baráž. V tomto může být česko-slovenská koalice jednotná na rozdíl od polsko-slovinské koalice.
Polsko, které je na tom ze všech slovanských týmů nejhůř, by si přálo zvítězit v Praze. Ale ve vlastním zájmu si nepřeje vítězství ani remízu Slovinska v Bratislavě. Slováky by rádo porazilo samo v poslední bitvě v Polsku. Potom si bude přát, aby Severní Irsko (jediný neslovanský uchazeč o baráž) nevyhrálo poslední bitvu s Českem, a aby Slovinsko nemožně prohrálo, nebo ostudně remizovalo se San Marinem, které nemá sebemenší šanci na baráž. Tato varianta, která by poslala Polsko do baráže, je nejméně pravděpodobná. Ale znáte to, fotbal je nevyzpytatelný. O výsledky hraničící se zázraky nemívá nouzi.
Druhá část polsko-slovinské koalice, tedy Slovinsko, má větší šanci nejen na baráž, ale i na postup z prvního místa, když porazí Slovensko a San Marino za předpokladů, že Slovensko, které má zatím jistou aspoň baráž, nezvítězí v Polsku. Slovinsko z tohoto pohledu přeje Polsku vítězství v Praze a také doma proti Slovensku.
Ovšem česko-slovenská koalice je nebývale silná hlavně díky Slovákům. Proto si myslím, že má největší šanci na úspěch. Toto je i mým přáním, aby Česko-Slovensko zvítězilo ve všech svých bitvách, aby obsadilo první i druhé místo ve skupině. Potom budeme doufat, aby Česko prošlo přes baráž do Jihoafrické republiky. Hoši do toho!
Večer si vezmu dovolenou na tři hodiny, sednu si u televize, budu přepínat stanice a sledovat dění v Praze a v Bratislavě. Držím pěsti!
Česko-slovenská koalice musí zvítězit na obou frontách v Praze a v Bratislavě, aby její menší polovina (slovenská) postoupila přímo, a větší polovina (česká) živila naději na baráž. V tomto může být česko-slovenská koalice jednotná na rozdíl od polsko-slovinské koalice.
Polsko, které je na tom ze všech slovanských týmů nejhůř, by si přálo zvítězit v Praze. Ale ve vlastním zájmu si nepřeje vítězství ani remízu Slovinska v Bratislavě. Slováky by rádo porazilo samo v poslední bitvě v Polsku. Potom si bude přát, aby Severní Irsko (jediný neslovanský uchazeč o baráž) nevyhrálo poslední bitvu s Českem, a aby Slovinsko nemožně prohrálo, nebo ostudně remizovalo se San Marinem, které nemá sebemenší šanci na baráž. Tato varianta, která by poslala Polsko do baráže, je nejméně pravděpodobná. Ale znáte to, fotbal je nevyzpytatelný. O výsledky hraničící se zázraky nemívá nouzi.
Druhá část polsko-slovinské koalice, tedy Slovinsko, má větší šanci nejen na baráž, ale i na postup z prvního místa, když porazí Slovensko a San Marino za předpokladů, že Slovensko, které má zatím jistou aspoň baráž, nezvítězí v Polsku. Slovinsko z tohoto pohledu přeje Polsku vítězství v Praze a také doma proti Slovensku.
Ovšem česko-slovenská koalice je nebývale silná hlavně díky Slovákům. Proto si myslím, že má největší šanci na úspěch. Toto je i mým přáním, aby Česko-Slovensko zvítězilo ve všech svých bitvách, aby obsadilo první i druhé místo ve skupině. Potom budeme doufat, aby Česko prošlo přes baráž do Jihoafrické republiky. Hoši do toho!
Večer si vezmu dovolenou na tři hodiny, sednu si u televize, budu přepínat stanice a sledovat dění v Praze a v Bratislavě. Držím pěsti!