Pan Pepa Řepa už delší dobu sliboval, že napíše Kodex diskutéra zdejších stránek. A protože patří mezi jejich doyeny (a to nejen věkem, ale především služebně; myslím, že se tu potkáváme už více než tři roky) a jeho styl je naprosto nezaměnitelný, nebylo nás málo, kdo se na jeho "rukovět" těšili.
Pan Pepa Řepa nezklamal... Tedy mne trochu ano, protože svá pravidla otiskl v debatě pod blogem svého oblíbence, pana profesora Hořejšího, místo aby mi je poslal ke zveřejnění v samostatném blogu, o což jsem v různých diskusích opakovaně žadonil. Nakonec se mi ale přeci jen podařilo získat copyright a autorovo svolení, abych publikací tohoto jeho "(dvapůl)desatera" zvýšil návštěvnost svého blogu. Což s radostí činím.
Díky, pane Pepo Řepo
P.S. O čtyřech z pětadvaceti níže uvedených bodů mohu s klidným svědomím prohlásit, že neodpovídají mému diskusnímu stylu a ani jinak se mnou nemají nic společného - 13, první věta z 15, 20, 24. To není špatný výsledek, jsem na sebe pyšný).
Do mailové schránky dorazila reakce na text s poněkud provokativním titulkem Ekonomům se hroutí svět. Ekonomika si dělá, co chce, který jsem sesmolil minulý týden. Chtěl jsem jeho prostřednictvím vyvolat diskusi na téma, jak funguje/nefunguje současná ekonomika (což se podle celé řady příspěvků v debatě pod ním podařilo) a využil přitom texty tří blogerů z Aktuálně cz: ekonomů Milana Zeleného a Tomáše Sedláčka resp. analytika Petra Robejška.
Ivan Medek, stálí čtenáři paní Valburga či pánové Marko, Hajný, VK-Can… a teď Jiří Dienstbier.
„Pane Stejskale, začínám si na novou grafickou podobu blogů pomalu (ještě to drhne) zvykat. Zejména mě potěšilo nové (dnešní?) vylepšení – větší chlíveček na psaní příspěvků,“ napsala mi včera milá paní im, čtenářka, která tyto stránky navštěvuje již několik let.