Další skvělý projekt Andreje Babiše, který zaplatíme
Po Čapím hnízdě, a mnoha dalších zničujících nápadech dnešního premiéra (včetně těch, které z naší země udělali jednu z nejvíce postižených zemí Covid), přišel Andrej Babiš s dalším nápadem: jeho moudrost mu velí přepsat letité plány na stavbu plánovaného traumacentra ve Vinohradské nemocnici, a nahradit ho vybudováním mnoha miliardového Onkologického centra.
Děje se tak v rozporu s dlouhodobými plány, proti podmínkám dohody, na základě které poskytla Praha potřebné pozemky, a také v rozporu s názory mnoha expertů. Vůbec zde nezpochybňuji, že kapacity pro léčení této hrozné choroby je třeba posílit, ale opravdu nevím, zda premiér je ten, který ví nejlépe, jak na to.
Bohužel, je zjevně obklopen lidmi, kteří se mu bojí odporovat. Což jistě platí pro vysoce kontroverzního bývalého ministra a šéfa nemocnice (o kterého by se dnes měla zajímat daňová správa).
Arogance, s jakou premiér rozhoduje o věcech, které zjevně ’jeho hlava nebere’ ale není jediný problém. Jak je u pana premiéra obvyklé, jeho skvělé nápady má zaplatit někdo jiný. A stejně jako u Čapího hnízda neomylně zamířil do kasičky Evropské Unie (naštěstí zde ne proto, aby ušetřil sám, ale proto, aby ‘svůj sen’ nemusel platit z našeho rozpočtu, kam jeho vládnutí navrtalo gigantickou díru).
Zvolil proto krizový fond RRF. A to je rozhodnutí, které může stát naší zemi mnoho miliard.
Mimochodem, v době psaní tohoto textu náš plán stále není, stejně jako skoro 200 miliard korun z tohoto fondu, Komisí posvěcený (na rozdíl od plánů řady zemí EU, včetně Slovenska), a to přes to, že na přípravu měla vláda více než půl roku. Důvodem je nejen, že vládní plán naráží na nedostatečně průkazné ‘klimatické investice’, ale problémy údajně existují i v navržené ochraně peněz proti zneužití.
Předpokládám, že Komise nakonec své OK dá, neb také Unie má zájem, aby politicky těžce vybojované peníze na oživení byly využity. Ale tím problémy nekončí. Pro další “nejlepší nápad” premiéra bude zřejmě smrtelné to, že u tohoto unijního nástroje existují velmi striktní časové limity. Projekt musí fakticky odstartovat do konce roku 2023, což v tomto případě, kdy se stále vede spor o to, zda vůbec je možné projekt rozjet, nezní příliš optimisticky. V českých podmínkách zní ovšem požadavek, že ‘hotovo’, tedy spuštěný provoz (s tisícovkami pacientů za rok), musí být na konci roku 2026, jako z jiné planety. Vzhledem k tomu, že takové projekty nemají žádné ‘mezi milníky’, pokud nebude na konci splněno, nebudou poskytnuty žádné unijní peníze.
Arogance premiéra a servilita jeho okolí zřejmě vyloučila, aby toto riziko bylo popsáno a na základě něho byl projekt z financování vyloučen. A nepochybně, až se během delší doby ukáže, že je zde obrovský problém, svede to premiér a jeho blízcí na to, že někdo ‘dost nemaká’. Přitom viníkem je jeho chaotický způsob práce a otřesná kvalita jeho vládního týmu.
Bohužel, ani tím to nekončí.
Tento projekt je jen jeden z mnoha, který v rámci našeho národního plánu presentujeme. Jak jsem již psal, logika ‘ten dostal to a ten zas ono’ vede k tomu, že ‘my všichni nebudeme mít (skoro) nic’. Ale případ Onkocentra naznačuje, že to může být ještě horší a nakonec soupis škod nebude jen o tom, že s velkým objemem peněz dosáhneme jen malé modernizace naší ekonomiky, ale je klidně možné, že se k nemalé části peněz nedostaneme.
Je samozřejmě možné, že podobnému problému bude čelit více zemí v EU. Ale sázet nato, že země, které nad projektem ‘skřípaly zuby’ (neb ho financovaly), budou vstřícné ke změkčení podmínek čerpání, je velmi riskantní strategie. Proto se český plán měl soustředit více na smysluplné investice, které lze učinit rychle (třeba do energetiky, kde nás ale zase brzdí legislativa, která některé projekty vylučuje, jiné komplikuje).
Tým pana premiéra vzhledem k tomu, jakou spoušť po sobě zanechá, by měl doufat, že ve volbách neuspěje. Neb řešit problémy, které po sobě jeho vláda zanechala, bude strašně složité (a nepůjde zjevně jen o rozvrácené veřejné finance). Ale nevím, zda to vládní tým vůbec chápe.
Ovšem, pro potenciální opoziční vládu špatná připravenost čerpání skoro dvou stovek miliard (a dalších stovek z jiných unijních zdrojů) bude představovat obrovský ‘headache’, který navíc, v případě právě RRF, bude třeba řešit nesmírně rychle.
Děje se tak v rozporu s dlouhodobými plány, proti podmínkám dohody, na základě které poskytla Praha potřebné pozemky, a také v rozporu s názory mnoha expertů. Vůbec zde nezpochybňuji, že kapacity pro léčení této hrozné choroby je třeba posílit, ale opravdu nevím, zda premiér je ten, který ví nejlépe, jak na to.
Bohužel, je zjevně obklopen lidmi, kteří se mu bojí odporovat. Což jistě platí pro vysoce kontroverzního bývalého ministra a šéfa nemocnice (o kterého by se dnes měla zajímat daňová správa).
Arogance, s jakou premiér rozhoduje o věcech, které zjevně ’jeho hlava nebere’ ale není jediný problém. Jak je u pana premiéra obvyklé, jeho skvělé nápady má zaplatit někdo jiný. A stejně jako u Čapího hnízda neomylně zamířil do kasičky Evropské Unie (naštěstí zde ne proto, aby ušetřil sám, ale proto, aby ‘svůj sen’ nemusel platit z našeho rozpočtu, kam jeho vládnutí navrtalo gigantickou díru).
Zvolil proto krizový fond RRF. A to je rozhodnutí, které může stát naší zemi mnoho miliard.
Mimochodem, v době psaní tohoto textu náš plán stále není, stejně jako skoro 200 miliard korun z tohoto fondu, Komisí posvěcený (na rozdíl od plánů řady zemí EU, včetně Slovenska), a to přes to, že na přípravu měla vláda více než půl roku. Důvodem je nejen, že vládní plán naráží na nedostatečně průkazné ‘klimatické investice’, ale problémy údajně existují i v navržené ochraně peněz proti zneužití.
Předpokládám, že Komise nakonec své OK dá, neb také Unie má zájem, aby politicky těžce vybojované peníze na oživení byly využity. Ale tím problémy nekončí. Pro další “nejlepší nápad” premiéra bude zřejmě smrtelné to, že u tohoto unijního nástroje existují velmi striktní časové limity. Projekt musí fakticky odstartovat do konce roku 2023, což v tomto případě, kdy se stále vede spor o to, zda vůbec je možné projekt rozjet, nezní příliš optimisticky. V českých podmínkách zní ovšem požadavek, že ‘hotovo’, tedy spuštěný provoz (s tisícovkami pacientů za rok), musí být na konci roku 2026, jako z jiné planety. Vzhledem k tomu, že takové projekty nemají žádné ‘mezi milníky’, pokud nebude na konci splněno, nebudou poskytnuty žádné unijní peníze.
Arogance premiéra a servilita jeho okolí zřejmě vyloučila, aby toto riziko bylo popsáno a na základě něho byl projekt z financování vyloučen. A nepochybně, až se během delší doby ukáže, že je zde obrovský problém, svede to premiér a jeho blízcí na to, že někdo ‘dost nemaká’. Přitom viníkem je jeho chaotický způsob práce a otřesná kvalita jeho vládního týmu.
Bohužel, ani tím to nekončí.
Tento projekt je jen jeden z mnoha, který v rámci našeho národního plánu presentujeme. Jak jsem již psal, logika ‘ten dostal to a ten zas ono’ vede k tomu, že ‘my všichni nebudeme mít (skoro) nic’. Ale případ Onkocentra naznačuje, že to může být ještě horší a nakonec soupis škod nebude jen o tom, že s velkým objemem peněz dosáhneme jen malé modernizace naší ekonomiky, ale je klidně možné, že se k nemalé části peněz nedostaneme.
Je samozřejmě možné, že podobnému problému bude čelit více zemí v EU. Ale sázet nato, že země, které nad projektem ‘skřípaly zuby’ (neb ho financovaly), budou vstřícné ke změkčení podmínek čerpání, je velmi riskantní strategie. Proto se český plán měl soustředit více na smysluplné investice, které lze učinit rychle (třeba do energetiky, kde nás ale zase brzdí legislativa, která některé projekty vylučuje, jiné komplikuje).
Tým pana premiéra vzhledem k tomu, jakou spoušť po sobě zanechá, by měl doufat, že ve volbách neuspěje. Neb řešit problémy, které po sobě jeho vláda zanechala, bude strašně složité (a nepůjde zjevně jen o rozvrácené veřejné finance). Ale nevím, zda to vládní tým vůbec chápe.
Ovšem, pro potenciální opoziční vládu špatná připravenost čerpání skoro dvou stovek miliard (a dalších stovek z jiných unijních zdrojů) bude představovat obrovský ‘headache’, který navíc, v případě právě RRF, bude třeba řešit nesmírně rychle.