Již několikrát jsem projevil jistou skepsi vůči tvrzení, že "čínská auta porazí Evropu", nicméně bezesporu platí, že pokrok tamních firem je impresivní. A to hlavně díky tomu, že s elektromobily začaly dříve, mají kvalitní technické zázemí, disponují levnými pracovníky a vládní podporou. Kromě nízkého využití výrobních kapacit (jak jsem psal nedávno, údajně se pohybuje jen nad 50 %) mají ale navíc problém dělat to, co je obvykle cílem firem - generovat zisk.

Jedna z velmi zajímavých čínských firem (NIO) dle podílu nákladů a tržeb (ve 2. čtvrtletí) vykazuje ztrátu přes 800 000 korun na každém autě. Jistě, možné zvýšení prodejů čísla zlepší, ale není od věci sledovat, jakými různými cestami tamní vláda drží firmy nad vodou (viz tento článek). To potvrzuje opodstatněnost toho, aby se Evropská komise, jménem členů Unie, na přijatelnost tamních podpor pořádně podívala.

Dalším pozoruhodným faktem je, že na našem domácím trhu jsou "nečínské" automobilky s to docela dobře konkurovat čínským bateriovým autům, které se sem dnes dovážejí. Stačí se podívat na ceny levnějších modelů třeba od PSA nebo Hyundai (made in Czech) proti poměrně úspěšnému MG. Myslím, že pro řadu evropských zákazníků nebude v procentech nevelký cenový rozdíl dostatečně motivující k tomu, aby přešli od známých produktů k čínské konkurenci. A mimochodem, nejdravější štikou v evropském rybníce je americká Tesla, hlavně pak s autem vyráběným kousek od Berlína…

Nadto dodám pár čísel:
V roce 2022 bylo do EU dovezeno 3,2 milionu osobních aut. Čína v dovozech do Evropy vedla těsně před Tureckem (522 tisíc vs. 452 tisíc) následovaným Velkou Británií, Jižní Koreou, Japonskem a Marokem. Naopak, vyvezli jsme 5,5 milionu osobních aut, nejvíce do Velké Británie (1,1 milionu) následované USA, Ukrajinou, Čínou, Tureckem a Švýcarskem.

Myslím, že evropské automobilky již nejen disponují konkurenceschopnými produkty, ale jsou též schopny je vyrábět s ziskem (bohužel za ceny ne moc lákavé pro zákazníky). Osobně si myslím, že by nebylo od věci, kdyby jim státy pomohly prodávat “více” a tím podpořily vytvoření prostoru pro pokles cen. To, že jsou spalovací auta zvýhodněná nezohledněním externalit (spotřební daň ani nekryje ty mající vliv na zdraví a přírodu), a navíc nás vedou k energetické neefektivitě a závislosti, je fakt.

Pokud má tedy někdo obavy o "budoucnost" evropských automobilek, možná by se měl zamyslet, zda by politika státu (a ideálně celé EU) neměla tuto situaci alespoň částečně zlepšit. Krok administrativy prezidenta Bidena, který nabídl Američanům stabilní a velkorysou podporu (7 500 dolarů daňové podpory), je něco, co bezesporu tamním firmám, které jsou v oblasti elektromobility usazeny možná dokonce o trochu lépe než automobilky z Evropy, usnadní přechod na novou, efektivní a čistou technologii.