První fórum Aliance Civilizací v Madridu
Autorkou textu je Magda Herová
Když jsem v říjnu 2007 dostala nabídku účastnit se Prvního Fóra Aliance Civilizací, vůbec jsem netušila, že nějaká Aliance Civilizací existuje. Cíl konference stejně jako, proč si to nepřiznat, místo konání mě ale zaujaly a tak jsem se začala zajímat:
Aliance civilizací (www.unaoc.org) byla vytvořena v roce 2005 z iniciativy Španělska a Turecka pod záštitou OSN. Od dubna 2007 má Aliance Vysokého představitele při OSN, je jím bývalý portugalský prezident Jorge Sampaio. K iniciativě, která má nyní při OSN svůj sekretariát, se připojilo na osmdesát zemí a organizací, Česká Republika mezi nimi ale chybí. Cílem Alinace civilizací je napomáhat porozumění a spolupráci mezi národy rozdílných kultur a náboženství – zejména mezi státy muslimskými a státy tzv. západními a tak bojovat proti rostoucí polarizaci mezi těmito národy, proti netoleranci a extremismu.
Aliance vidí v mladých lidech, kteří se angažují v mládežnických organizacích zaměřených na mezinárodní a mezináboženský dialog a „peacebuilding“, důležité aktéry v procesu zlepšování porozumění mezi národy a budoucí vůdce (politické, náboženské, či vůdce občanské společnosti), a tak 40 zástupců takových organizací dostalo možnost účastnit se jejího fóra jako rovnocenní účastníci.
Autorka je bývalou účastnicí programu GLEN v Zambii a v současné době pracuje pro Institut pro energii a environmentální výzkum v Heidelbergu.
Když jsem v říjnu 2007 dostala nabídku účastnit se Prvního Fóra Aliance Civilizací, vůbec jsem netušila, že nějaká Aliance Civilizací existuje. Cíl konference stejně jako, proč si to nepřiznat, místo konání mě ale zaujaly a tak jsem se začala zajímat:
Aliance civilizací (www.unaoc.org) byla vytvořena v roce 2005 z iniciativy Španělska a Turecka pod záštitou OSN. Od dubna 2007 má Aliance Vysokého představitele při OSN, je jím bývalý portugalský prezident Jorge Sampaio. K iniciativě, která má nyní při OSN svůj sekretariát, se připojilo na osmdesát zemí a organizací, Česká Republika mezi nimi ale chybí. Cílem Alinace civilizací je napomáhat porozumění a spolupráci mezi národy rozdílných kultur a náboženství – zejména mezi státy muslimskými a státy tzv. západními a tak bojovat proti rostoucí polarizaci mezi těmito národy, proti netoleranci a extremismu.
Aliance vidí v mladých lidech, kteří se angažují v mládežnických organizacích zaměřených na mezinárodní a mezináboženský dialog a „peacebuilding“, důležité aktéry v procesu zlepšování porozumění mezi národy a budoucí vůdce (politické, náboženské, či vůdce občanské společnosti), a tak 40 zástupců takových organizací dostalo možnost účastnit se jejího fóra jako rovnocenní účastníci.
Fóra, které se konalo 15. – 16. ledna 2008 v Madridu jsem se zúčastnila jako zástupce mládežnické organizace INEX-SDA. Jako dobrovolnice INEXu jsem již byla na několika mezinárodních seminářích a jako doktorandka biologie na různých vědeckých konferencích. Průběh vysoké politické konference, kterou Fórum Aliance civilizací bezesporu bylo, jsem si ale nedokázala představit. Cíle Aliance a program fóra mi připadaly hezké, ale abstraktní. Neměla tyhle cíle již spousta organizací a iniciativ? A přesto podle názoru některých odborníků stojíme na prahu střetu civilizací! Bude Fórum něco víc než příležitost k setkání se a k dlouhým řečem důležitých lidí?
Do Madridu jsem přiletěla v neděli 13.1. Už v letadle jsem potkala prvního „kolegu“ z Nového Zélandu a celé odpoledne a večer pak nedělala nic jiného než se seznamovala s dalšími zástupci mladých. Všichni jsme byli užaslí prostředím 4hvězdičkového hotelu, kde nás ubytovala Španělská vláda a nadšeně si vyměňovali kontakty a vykládali si, co kdo dělá. 14. 1. se pak konal přípravný seminář pro zástupce mládežnických organizací. Mluvilo se o možnostech síťování mládežnických organizací a o prosazení mládeže v médiích, zejména v souvislosti s otázkami mezinárodní spolupráce a poznávání jiných kultur a náboženství. Zástupci UNESCO, Rady Evropy, ICYFDC (Islamic Conference Youth Forum for Dialogue and Cooperation) a ICMYO nám představili iniciativy, které se snaží propojit činnost mládežnických organizací z různých zemí a umožnit jim vyměňovat si zkušenosti a spolupracovat. Pro mě byla řada těchto iniciativ nová, obzvláště ty, které specificky podporují spolupráci organizací z křesťanských západních zemí a ze zemí muslimských. Osobně mě ale více nadchla část věnovaná médiím a mediální prezentaci. O tom, jak využívat nová média nám vykládat například ředitel Avaazu Ricken Patel. Jako ukázka toho, o čem se mluvilo skvěle poslouží následující video
Během samotného fóra 15. a 16. ledna mluvilo mnoho politiků, ale i dalších významných osobností (generální tajemník OSN Ban Ki-Moon, španělský premiér José Zapatero, prezidentka Finska Tarja Halonen, spisovatel Paolo Coeljo). Myslím, že není nutné, abych popisovala, kdo řekl co. Řečníci se ale rozhodně shodli na jednom: Je nejvyšší čas spojit své síly a investovat do projektů a aktivit, které umožní lidem z odlišných kultur se lépe poznat. Protože jak na konferenci několikrát zaznělo: „je mnohem těžší nenávidět nebo bát se člověka, kterého znáte“.
Hned v jedné z úvodních řečí zdůraznila Sheika Mozah bint Nasser al Missned, předsedkyně Katarské Foundation for Education, Science and Community Development, že je třeba konečně jednat a ne jenom mluvit. A to se i stalo. Na fóru byly oznámeny dva klíčové projekty. Zaprvé mechanismus takzvané rychlé mediální reakce (Media literacy education clearinghouse), jakýsi internetový adresář expertů na sporné otázky ohledně kultur, kam by se mohla obracet média v době mezinárodní krize. Za druhé informační středisko působící rovněž na internetu, které bude poskytovat údaje o nejrůznějších problémech vzájemného porozumění mezi jednotlivými kulturami.
V neposlední řadě tzv. Youth solidary fund (unaoc.org/content/view/93/128/lang,english/), který byl vytvořen za účelem podpory projektů jako jsou mezikulturní výměny mládeže, youth leadership training a projektů zaměřujících se na zesilování hlasu mladých lidí v médiích, zejména samozřejmě v souvislosti s otázkami mezikulturního porozumění.
Fond pro mladé bude skvělou příležitostí jak získat finance pro projekty pro mládež zaměřené na výchovu mladých lidí k toleranci k jiným kulturám a náboženstvím. Výhodu při žádání o finance budou mít podle mě organizace z těch zemí, které na Fóru měly svého zástupce. Členové sekretariátu AoC pro mladé měli totiž měli během konference možnost poznat každého z nás (divila jsem se, že si nás opravdu pamatovali jménem) a povzbuzovali nás ať využijeme kontaktů, které jsme během konference získali – ať už jeden od druhého, nebo od zástupců dalších vládních i nevládních organizací.
Kdybych měla vypisovat všechny kontakty, které jsem na konferenci získala, a popisovat všechny projekty, které mě zaujaly, potřebovala bych několik dalších stránek. O kontakty se ale velmi ráda podělím a ráda také podám více informací o konferenci i o Fondu pro mládež komukoli, kdo o ně bude mít zájem.
Do Madridu jsem přiletěla v neděli 13.1. Už v letadle jsem potkala prvního „kolegu“ z Nového Zélandu a celé odpoledne a večer pak nedělala nic jiného než se seznamovala s dalšími zástupci mladých. Všichni jsme byli užaslí prostředím 4hvězdičkového hotelu, kde nás ubytovala Španělská vláda a nadšeně si vyměňovali kontakty a vykládali si, co kdo dělá. 14. 1. se pak konal přípravný seminář pro zástupce mládežnických organizací. Mluvilo se o možnostech síťování mládežnických organizací a o prosazení mládeže v médiích, zejména v souvislosti s otázkami mezinárodní spolupráce a poznávání jiných kultur a náboženství. Zástupci UNESCO, Rady Evropy, ICYFDC (Islamic Conference Youth Forum for Dialogue and Cooperation) a ICMYO nám představili iniciativy, které se snaží propojit činnost mládežnických organizací z různých zemí a umožnit jim vyměňovat si zkušenosti a spolupracovat. Pro mě byla řada těchto iniciativ nová, obzvláště ty, které specificky podporují spolupráci organizací z křesťanských západních zemí a ze zemí muslimských. Osobně mě ale více nadchla část věnovaná médiím a mediální prezentaci. O tom, jak využívat nová média nám vykládat například ředitel Avaazu Ricken Patel. Jako ukázka toho, o čem se mluvilo skvěle poslouží následující video
Během samotného fóra 15. a 16. ledna mluvilo mnoho politiků, ale i dalších významných osobností (generální tajemník OSN Ban Ki-Moon, španělský premiér José Zapatero, prezidentka Finska Tarja Halonen, spisovatel Paolo Coeljo). Myslím, že není nutné, abych popisovala, kdo řekl co. Řečníci se ale rozhodně shodli na jednom: Je nejvyšší čas spojit své síly a investovat do projektů a aktivit, které umožní lidem z odlišných kultur se lépe poznat. Protože jak na konferenci několikrát zaznělo: „je mnohem těžší nenávidět nebo bát se člověka, kterého znáte“.
Hned v jedné z úvodních řečí zdůraznila Sheika Mozah bint Nasser al Missned, předsedkyně Katarské Foundation for Education, Science and Community Development, že je třeba konečně jednat a ne jenom mluvit. A to se i stalo. Na fóru byly oznámeny dva klíčové projekty. Zaprvé mechanismus takzvané rychlé mediální reakce (Media literacy education clearinghouse), jakýsi internetový adresář expertů na sporné otázky ohledně kultur, kam by se mohla obracet média v době mezinárodní krize. Za druhé informační středisko působící rovněž na internetu, které bude poskytovat údaje o nejrůznějších problémech vzájemného porozumění mezi jednotlivými kulturami.
V neposlední řadě tzv. Youth solidary fund (unaoc.org/content/view/93/128/lang,english/), který byl vytvořen za účelem podpory projektů jako jsou mezikulturní výměny mládeže, youth leadership training a projektů zaměřujících se na zesilování hlasu mladých lidí v médiích, zejména samozřejmě v souvislosti s otázkami mezikulturního porozumění.
Fond pro mladé bude skvělou příležitostí jak získat finance pro projekty pro mládež zaměřené na výchovu mladých lidí k toleranci k jiným kulturám a náboženstvím. Výhodu při žádání o finance budou mít podle mě organizace z těch zemí, které na Fóru měly svého zástupce. Členové sekretariátu AoC pro mladé měli totiž měli během konference možnost poznat každého z nás (divila jsem se, že si nás opravdu pamatovali jménem) a povzbuzovali nás ať využijeme kontaktů, které jsme během konference získali – ať už jeden od druhého, nebo od zástupců dalších vládních i nevládních organizací.
Kdybych měla vypisovat všechny kontakty, které jsem na konferenci získala, a popisovat všechny projekty, které mě zaujaly, potřebovala bych několik dalších stránek. O kontakty se ale velmi ráda podělím a ráda také podám více informací o konferenci i o Fondu pro mládež komukoli, kdo o ně bude mít zájem.
Autorka je bývalou účastnicí programu GLEN v Zambii a v současné době pracuje pro Institut pro energii a environmentální výzkum v Heidelbergu.
Fiala II slibuje platy jako v Německu, babišuje a trumpuje. Ale není Babiš ani Trump
Bezpodmínečná podpora Ukrajiny je klíč k míru. Američané to už pochopili
Klaus tvrdí, že se blížíme k 50. letům, k totalitě. Je to lež a nebezpečná manipulace
V roce 1989 byl vzorem Havel, v roce 2024 je elitou Babiš. Hodnoty se vypařují
Co od nás odešlo s Karlem Schwarzenbergem
