Píše Martin Seifert: Prozkoumali jsme s Ritou Mea Shearim, ctvrt ultraortodoxnich Zidu. Velke barevne cedule na okrajich vyzyvaji turisticke skupiny, aby se vzdalily, a zeny, aby vstupovaly jen dostatecne zahalene a v dlouhe sukni. Kalhoty jsou nepripustne. Muzi nosi bile kosile a podvlikacky (videl jsem pacienty), cerne boty a kalhoty a dlouhy kabat, zpod nehoz visi trasne bileho salu, ktere maji stale pripominat bozi prikazani. Pod velkym cernym kloboukem se obycejne kudrnati dlouhe pejzy a vous. Takovych je Jeruzalem plny. V Tel Avivu je potkate vzacne. Tihle ulltraortodoxni Zide odmitaji sionismus a stat Izrael, ponevadz ten muze vzniknout az s prichodem Mesiase. Jsou sprosteni vojenske sluzby, ktera normalne trva 3 roky a tyka se i divek. Uz parkrat jsem videl roztomily parecek - on nagelovany, v dzinech a v modnim tricku, ona v uniforme se samopalem pres rameno.



Vedle Mea Shearim najdete noblesni domy Zidu z Buchary, kteri prisli v 19. stoleti. Dal projdete ruskou ctvrti s klasterem, pak narazite na etiposky kostel s usmevavymi knezimi. Je tu egyptska koptska cirkev, syrska, arabsti evangelici, krasne klastery tu maji Rekove, Armeni maji ve Starem vlastni ctvrt. Armensky kral prijal krestanstvi jako statni nabozenstvi v roce 303 a zalozil tak prvni krestanskou cirkev.

Vsechny cirkve se prou o Chram boziho hrobu, ktery zastresuje i udajnou Kalvarii, kde byl Jezis ukrizovan, s peti poslednimi zastavenimi krizove cesty i svatyni s Kristovym hrobem. Frantiskani kazdy patek poradaji procesi po udajne krizove ceste (Via dolorosa) se zakoncenim na Kalvarii v chramu. Kamenne domy v labyrintu ulicek a podchodu jsou popsany mnoha druhy pisma.

Vcera jsem se zucastnil vernisaze mladych palestinskych umelcu. Fotky, malby, projekce a objetky jsou rozesety po celem arabskem Starem meste a to v prostorech, o kterych netusi snad ani mistni. 1000 let stare lazne, desitky metru hluboka studna, stara mesita, sklepy pod starymi bazary, americke centrum pro palestinske deti...

Silny dojem na me udelala Zapadni zed, tedy zbytek zdi "druheho" Chramu, vybudovaneho Herodem a zniceneho Rimany v roce 70 n. l. Pro Zidy je to v soucasnoti nejposvatnejsi misto. Bozstvi z ni primo vyzaruje. Zed narku se nazyva proto, ze zde Zide oplakavaji zboreni sveho Chramu. Muzi maji asi desetkrat vetsi prostor ke svym modlitbam nez zeny. Hned za zdi, na hore Moria, stoji dve mesity ze 7. stoleti. Al-Aksa, tu se zlatou kupoli znate z pohlednic. Stoji na tretim nejposvatnejsim miste pro muslimy - zde Mohamed vystoupil do Nebe.

Temer na kazdem futru zidovskych domu, vcetne koleji a nemocnice, je pripevnena tzv. mezuza - krabicka se zakladni zidovskou modlitbou.

Vecer se spolecensky zivot presunuje na pesi zonu Ben Yehuda a okolnich ulicek v Novem meste. Restaurace, bary, kluby, kavarny, performance, bubny, kytary, saxiky, harfy, loutny, deti, dedci, baby... Alkoholu moc nevidite.

Burger King nabizi pubertakum u venkovnich stolku krome oblibenych menu arabske vodni dymky.

Mesto je plne hubenych kocek, ktere na tebe tresti oci z hromady odpadku ci zpoza rimskeho sloupu z 1.stoleti pr. n. l. Psa jsem tu naopak temer nevidel.

A to nejlepsi na konec: sandaly z Hudy sportu, ktere uz si tretim rokem pochvaluju, jsou naprosto izraelske.

Spolubydlici Eitan o sobe tvrdi, ze je gay. Asi je.

Autorem textu je Martin Seifert. Studuje na 2. lékařské fakultě UK v Motole. Do Izraele vyrazil na měsíční stáž jako medik na Emergency medicine v rámci mezinárodní organizace mediků IFMSA.