Píše Martin Seifert: Kamaradka Terka pomaha v ramci projektu palestinske IFMSA v palestinskych nemocnicich a uprchlickych taborech. Osmiclennou mezinarodni skupinu mediku vede okouzlujici arabska medicka Nada z Hebronu. Sesel jsem se s Terkou u jeruzalemske Damascus gate, ktera je pomyslnou hranici mezi zidovskym zapadnim a arabskym vychodnim Jeruzalemem. Posledni minibus do Betlema odjel v 8, takze jsme si museli vzit taxika k check pointu u Betlema. Hroziva betonova zed rozdelila ctvrti, vesnice, mnohdy i zahradu, mnohym prehradila kazdodenni cestu do prace. Palestinci ze Zapadniho brehu smi do Izraele jen se zvlastnim povolenim, ktere neni vubec snadne dostat. Izraelsti vojaci s nabitymi samopaly na peclive strezenem check pointu jsou znacne nevrazivi. Prespal jsem s Tercinou skupinou v byte. Z Betlema jsem moc nevidel.

Rano jsme vyrazili taxi minibusem do Hebronu. Autobusy na Zapadnim brehu nejezdi.
Hebron ma asi 130 000 obyvatel. Uprostred zcela arabskeho mesta vzniklo v poslednich 30ti letech 5 zidovskych "osad". 400 osadniku zde hlida 4000 vojaku, betonove zdi a ostnate draty. Osady jsou spojene s vetsim osadou, spise mestem, Kirijat Arba silnici, puvodne hlavni tridou Hebronu, kdysi plnou obchodu, trhu a zivota. Ted na ni Arabove vubec nesmi. Nekteri hebronsti obyvatele pry musi cestou do prace skakat po strechach. Krasne stare mesto s domy z doby Mameluku (12.-15. stoleti) a Osmanu (16. - 19. stol) tak ztratilo svuj prirozeny zivot. Arabove se radeji stehuji do novych casti Hebronu, kde zivot neni tak komplikovany.

Izraelsti vojaci pozoruji deni na ulicich stareho mesta z obrnenych vezi a radi miri na lidi samopaly. Jeste nikdo mi tak dlouho nemiril na hlavu. Vsichni izraelsti osadnici na Zapadnim brehu maji povoleni nosit zbrane. Casto vidite vecer na jeruzalemske pesi zone Ben Yehuda pubertaka obklopeneho holkama s pivem v ruce a samopalem pres rameno.

Starobyle ulicky Hebronu pod zidovskymi domy jsou prikryte dratenou mrizi, ktera je plna odpadku, ktere hazeji osadnici na prochazejici Araby. Tezko rict, kdo si zacina. Na jeden detsky konflikt jsem narazil. Palestinske deti nadavali se smichem zidovskym nahore, obcas hodili kaminkem. Odpovedi jim byly kyble vody. Dedove deti rozhaneli.

Hebron jsme si prosli s prednaskou palestinske Hebron heritage comitee, ktera se snazi obnovit v puvodnim stylu obytne domy, zahrady skoly a znovu vnest do stareho mesta zivot. Prispevky dostavaji od svedske a nemecke vlady a mnoha dalsich vlad a organizaci. Pry u nich dlouho
dobrovolnicil Cech, kteremu mu rikali Martin pro slozitost jeho skutecneho jmena.

Pres 1000 let stoji v Hebronu mesita, kde jsou pohrbeni Abraham, jeho manzelka a jeho syn Jakob. Jeste pred mesitou zde staval kostel. Po tom, co zidovsky fanatik postrilel v mesite desitky modlicich se muslimu, rozdelili Izraelci mesitu na dve poloviny, z nichz jednu prestaveli na synagogu.

Nada nas vsech deset pozvala k sobe domu na obed. Varila maminka, profesorka anglictiny na hebronske univerzite. Udajne palestinske tradicni jidlo - plov (rizoto) s kuretem. Caj se tu pije cerny s cerstvou matou. Nadin dum nad Hebronem je asi nejhonosnejsi rodinne sidlo, ve kterem jsem kdy byl. Tatinek Nady je palestinskym ministrem dopravy. Spise se nam ale predstavil jako zahradnik, a to ve velkem. Pul hektaru vinne revy, ze ktere vari sirup a specialni zelatinovou hmotu s orechy. Alkoholu se velice nabozensky zalozena rodina ani nedotkne. Jablka, hrusky, blumy, vlasske orechy, mandle, moruse , granatova jablka, citrony, limetky. olivy...

Po obede nad cajem a baklavou jsme vedli dlouhe vsnive diskuse o muslimskem zivote, postaveni zen, manzelstvi, nevere. Vsechny zeny z Nadiny rodiny se shodli, ze jsou naprosto stastne, ze jim Islam zarucuje mnoho vyhod, prav, jistoty a ochrany a ze by si nikdy nevzali nemuslima. Muslim muz si muze vzit manzelku krestanku ci v nejhorsim zidovku (tim ale jeho vyber konci), ponevadz dite dedi Islam po otci. Nevyresili jsme zajimavy pripad, kdy si muslim vezme zidovku. Dite je po tatovi muslim a po mame zid.

Izraelske pivo za 16 sekelu (x 5) se da pit, ale gambac to neni.

Autorem textu je Martin Seifert. Studuje na 2. lékařské fakultě UK v Motole. Do Izraele vyrazil na měsíční stáž jako medik na Emergency medicine v rámci mezinárodní organizace mediků IFMSA.